Brožurky

Autoři překládají soubor 91 otázek souvisejících s tématech Božích slavností neboli svátků. Poslední otázka je ponechána na čtenáři :-)

Tato brožurka "A co svátky?" odpovídá na otázky typu:

Měli bychom i dnes dodržovat ustanovení?
Co je součástí ustanovení?
Obsahují svátky morální principy?
Musíme dodržovat ustanovení, abychom byli spaseni?

Odpuštění je ústředním bodem křesťanské zkušenosti. Přesto je pro nás příliš často těžké odpustit těm, kdo nám ublížili, a cítit odpuštění, když ublížíme druhým. Proč tomu tak je? Může to být kvůli zmatenému vztahu s naším nebeským Otcem, kterému těžko věříme, že nám odpouští?

Opravdu svatí Boží andělé zabíjí lidi? Opravdu vyřkl Kristus slova: „Tito lidé nyní musí zemřít, jděte a popravte je!“ Skryl Ježíš tuto část Božího charakteru, když přišel na zemi? Ježíš když tu byl, tak nikoho nepopravil. Kdyby bylo popravování součástí jeho charakteru (povahy), proč bychom potom objevili při jeho pobytu na zemi toto?

Bible obsahuje několik případů ukamenování lidí za jejich přestoupení. Odkud se tato praktika vzala? Vnuknul Bůh tuto myšlenku Mojžíšovi nebo přišla z jiného zdroje?

Univerzální vzorce života jsou všude kolem nás.

Ony pocházejí z onoho původního Božského vzorce přicházejícího od Otce, skrze Syna a nacházíme je v každém aspektu života. Slunce a měsíc, semínko a rostlinka, rodič a dítě, král a země, Starý zákon – Nový zákon, tento vzorec Zdroje a Kanálu (prostředníka) je klíčem.

Podvratný, rozporuplný vzorec si našel cestu do životů mužů a žen i do srdcí a myslí vládců a vůdců. Všichni si musí zvolit svůj vzorec života nebo smrti. Svaté Písmo nás nabádá, abychom si vybrali.

Kde je Bůh, když nastanou těžké časy? Val Cruwysová ve svém svědectví svědčí, že Bůh právě tam s ní byl celou dobu. Od doby, kdy ji vychovával slepý otec, až po zkoušky a trápení jejích dětí, až po boje o nalezení pravdy, ji Kristus provázel a dával jí sílu, aby obstála.

Srdce Desatera nás nabádá dodržovat Sobotu svatou. Co přesně je tento den Šabatu (den sobotní), a kdy začíná a kdy končí?

Adventistická historie je plná sporů a debat na téma, kdy a kde Stará smlouva se všemi svými obřady a ceremoniemi začala a končila. Jako  všechny ostatní protestantské církve, z kterých pocházejí, adventisté dávno přijali převládající myšlenku, že všechny věci staré a židovské skončily smrtí Ježíše. Pro všechny ostatní protestanty to znamenalo také konec sedmého dne soboty. Avšak ne, řekli adventisté, kteří nabyli přesvědčení ze čtvrtého přikázání. Mravní zákon je trvalý; Mojžíšův zákon byl přibit na kříž. Ale co desátek, alkoholický nápoj a nečisté maso? Brzo byl přes ceremoniální dělicí čáru přesunut rostoucí seznam Mojžíšovských ustanovení. A pak nastal rok 1888. Důsledky byly nepopíratelné. Něco muselo povolit. Bojové linie byly načrtnuté, a zbytek - nuže, zbytek je historie.

Jak jsem si tvůj Zákon zamiloval! Každý den o něm přemýšlím. (Žalm 119,97)

Z oblakového sloupu Kristus hlásal: „Sobot mých ostříhati budete. Neboť to je znamením mezi mnou a vámi po rodech vašich, aby známo bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvěcuji.” (2Moj 31:13) Sobota byla dána světu jako znamení Boha coby Stvořitele, ale je také znamením, že Bůh je Posvětitel.

A tak je smlouva ze Sinaje přivedla ke smlouvě s Abrahamem. První smlouva je přivedla k druhé, stará k nové. A tak zákon, který byl základem té smlouvy - ten porušený zákon - "byl naším pěstounem [vychovatelem], vedoucím nás ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry" (Ga 3,24). – A.T. Jones, RH, 17. červenec 1900

Pokud se přiblížíte k Božímu zákonu bez Evangelia, vaše přirozené vnímání spravedlnosti vás zabije. Fascinováni? Čtěte dál.

Dar Ducha svatého je nejcennějším darem, který přináší pokoj Boží našim duším. Ve svém úsilí zabránit tomu, abychom obdrželi tento dar, Satan vytvořil mezi křesťany mnoho debat o totožnosti Ducha svatého. Duch debatování a hádek není v souladu s Duchem Božím a naznačuje, že tito debatéři nemají Ducha Ježíše.

Tato kompilace citací ze spisů Ducha proroctví je určena pro osobní studium a není určena k vyhrávání v debatách. Nechť je každý člověk přesvědčen v klidu a jemnosti přesvědčení Ducha.

Kéž vám bude požehnáno, když tohle budete číst a svobodně najdete radost v daru Ducha svatého.

Slova, která Otec pověděl svému Synu při křtu, jsou ozvěnou požehnání, jenž na Něj Bůh vylil o první stvořitelské Sobotě. Denně nacházel Otec ve svém synu zalíbení a Syn se před ním radoval. V Sobotu Otec na Svého Syna dýchl a Syn byl osvěžen Otcovou láskou. Toto intimní spojení mezi Otcem a Synem bylo navždy umístěno do Soboty a každou Sobotu Otec dýchne Svůj osvěžující odpočinek na Syna a na všechny ty, jež Jeho Syna přijímají.

Pečlivě se zamyslete. Mysl římských vojáků ovládá Satan, ale dech, kterým žijí, je život, který osvětluje každého člověka, který přichází na svět. Kristova moc v duších lidí je používána Satanem, aby Ho přibili na kříž. Zastavte se a přemýšlejte o tom na okamžik. Jediný obraz římského vojáka s kladivem, drženým vysoko, jak vede bodec do těch vzácných rukou Spasitele, drží klíč k  egyptským ranám a veškeré moci ničení projevené na zemi.

V jakém čase bychom měli dodržovat Svátky? Tahle otázka je pravidelně vznášena a je to oprávněná otázka. Pro ty, kteří věří v základy adventistického hnutí v roce 1844, ta odpověď je celkem jednoduchá. 

Existují pravděpodobně miliony křesťanů, kteří tvrdí, že jsou trinitární (trojiční), ale divím se, kolik si jich udělalo čas na to, aby pochopili, čemu doktrína o trojici opravdu učí? Já bych pokorně napověděl, že čas si udělalo "ne příliš mnoho".

Nejprve musíme pochopit, co učení o trojici je a co učení o trojici není.

Otázka, který zákon byl zákonem v listu Galatským, byla ústředním bodem doktrinálního boje, k němuž došlo během biblické konference adventistů sedmého dne v roce 1888.

Proč je pro nás tak důležité, abychom rozuměli ústřednímu bodu, týkajícího se této otázky? Zákon v listu Galatským odhaluje, zda skrze detaily Písma správně rozumíme věčné smlouvě. Přestože je možné rozumět ústřednímu tématu věčné smlouvy, toto téma je třeba chápat v jednotlivostech Písma, abychom ji skutečně ocenili a vyučovali z Písma. Obzvlášť to platí o Pavlových spisech.

Věčné evangelium je trvalé a nyní v těchto posledních dnech přichází k celému světu. Toto evangelium bylo kázáno prvnímu páru v Edenu, světu před potopou skrze Noeho - kazatele spravedlnosti a semeni Abrahama, Izáka a Jákoba, dětí Izraele. Ježíš je nosil na svých bedrech “po všechny dávné dny” a chránil je skrze věčný příslib své krve, jako Beránek Boží, zabitý od založení světa.

Pro ty, kteří věří v Boha, je téměř všeobecně zdůvodněno, že jediný způsob, jak ukončit hřích, je zastavit bezbožné mrtvé v jejich počínání tím, že Bůh ze svého srdce svrhne ohnivý plamen zuřivosti, aby spálil bezbožné a přivedl je tak k jejich konci

Kdo poslal Kóracha, Dátana a Abírama zaživa do propasti?

Numeri 16:31-33  (31) I stalo se, když domluvil všechna tato slova, že se země pod nimi rozpoltila, (32) země otevřela svůj chřtán, pohltila je i jejich domy i všechny lidi, kteří patřili ke Kórachovi, i všechen jejich majetek. (33) Oni i všichni, kdo k nim patřili, sestoupili zaživa do podsvětí, země je přikryla a zmizeli zprostřed shromáždění.

Co s těmito poznámkami uděláme?

"Já jsem vzkříšení a život. "Když poznáváme Krista a jeho lásku, je mezi námi království Boží. S Kristem se seznamujeme v kázáních, slyšíme o něm i v písních. Máme dostatek duchovního pokrmu. Svatební šat zhotovený za vysokou cenu, nabízí náš Pán každému zdarma. Kazatelé evangelia nás seznamují s Kristovou spravedlností, a ospravedlněním z víry, poukazují na zaslíbení Božího slova, možnost přístupu k Otci prostřednictvím Krista, působení Ducha svatého a opodstatněnou jistotu spasení. Mohl Bůh pro nás učinit ještě něco více? {CP 254.4; COL 317}

Zničení Sodomy a Gomory je jedním z klíčových biblických
příběhů, které lidé často chápou jako typickou ukázku toho, jak Bůh
zničí všechny, kdo se Mu trvale odmítají podřídit. Oheň, který přichází
z nebe, je vnímán jako projev rozzuřeného Boha, který přichází ukončit
životy mizerných hříšníků, kteří byli pro svět i pro sebe samé jen
otravnou přítěží.

Tato brožura je sbírkou čtyř článků z časopisu “Znamení doby” z roku 1879, dále jedné kapitoly “Dokonáno jest” z knihy “Touha věků” a poslední kapitoly knihy “Velký spor”.

O zničení egyptské armády se mluví jako o jednom z nejjasnějších důkazů, že Bůh je ničitel. Dokonce i v Mojžíšově písni se dozvídáme, že Bůh je válečník, který rozdrtí své nepřátele na kusy.

Kristus vyvýšil Boží charakter, připsal mu chválu a vyjádřil uznání za celý záměr jeho poslání na Zemi, a sice vyvést lidi z omylu zjevením Boha. V Kristu měli lidé před sebou otcovskou milost a bezkonkurenční dokonalost Otce. V jeho modlitbě těsně před ukřižováním prohlásil: "Zjevil jsem tvé jméno lidem" (Jan 17:6). "Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi dal, abych je vykonal"(Jan 17:4). Když Boží Syn dosáhl cíl svého poslání - zjevení Boha světu -, oznámil, že jeho dílo je dokončeno a že charakter Otce byl zjeven lidem. {ST, 20. leden 1890, odst. 9}

Co mají společného hora Sinaj, hořící keř a přikázání o sobotě?
V Písmu mají přívlastek "svatý".

Co to ale znamená, že je něco/někdo svatý?
Co ho k tomu vede?

V této brožuře se budeme zabývat, proč jsou tato místa a období
popsán jako svatý a jak může ovlivnit vás dnes.

Již více než 120 let hledá Kristova církev svého Milovaného poté, co zaklepal na dveře v letech 1888 a 1895/96. Od té doby měla církev bezpočet setkání a modlitebních shromáždění, aby znovu zapálila zaslíbený dar Ducha v moci Letnic.

Pavel řekl: „Rozhodl jsem se, že nechci mezi vámi znát nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného.“ Kristův kříž se zjevuje ve všech hlavních událostech zkázy zaznamenaných v Písmu svatém. Všemi trápeními svých dětí se trápí i Kristus.

Na začátku bylo sémě Kristovo, jímž máme na mysli Jeho Slovo, předáno ženě, kterou rozumíme Jeho církev. Po celou dobu před potopou se tato žena snažila a lopotila k porodu, aby v lidech samotných Krista probudila v naději
slavných dnů. Přesto byl Duch Svatý odmítnut a pravda potlačena. Lid utopil Jeho hlas a vyvolal v něm nekonečný žal.

Starší A. T. Jones a E. J. Waggoner byli Bohem vyvolení poslové, kteří přinesli poselství o ospravedlnění z víry do ostatku Božího lidu. Odmítnutí tohoto poselství zažehlo v těchto mužích fatální trhlinu ohledně předmětu organizace Církve. Jak budeme tuto historii týkající se jich studovat, kéž se z toho poučíme o Boží církvi v těchto posledních dnech.

Citáty ducha proroctví, které hovoří o konfliktu, který Satan vytvořil ve vztahu k Božímu Synu.

Marie Magdaléna je buď pozoruhodnou osobou, která má pravdu, nebo se z ní vyklube divoká fanatička. Ty "tři stovky denárů" (stříbrných mincí) je neuvěřitelná částka, kterou na tom večírku promarnila na pár chvilek aromatického blaha. Při první myšlence by se zdálo, že ti "někteří", kterým se nelíbilo, co udělala, přemýšleli jasně. Jeruzalém a jeho předměstí byl plný chudých, na které mohla být využita tato nemalá částka za jídlo, nebo zakoupení oděvu.

Co říká Bible o Božím hněvu?
Je jako ten náš? Umí se Bůh zlobit? Umí se naštvat? Jak může být Bůh láskyplným Bohem a přitom zničit bezbožníky ohněm?

Tyto otázky a další jsou pečlivě zodpovězeny v této malé brožurce, která představuje půvabný obraz našeho nebeského Otce.

Ježíš přišel, aby nám ukázal Otce. On je dokonalým obrazem Boha. Zamilujte se do Stvořitele, který nikdy nemiluje hříšníka méně.

Kdo má Syna, má život. Proč tomu tak je? Protože v Božím Synu přebývá ryzí srdce Syna, který je poslušný
svého Otce. Dělá vždy to, co se líbí Otci. Má také Otcovo požehnání a Jeho hlubokou náklonnost. Synovo srdce zcela spočívá v Otcově lásce.

Je to moudrost Boží, která sdílí Ducha Jeho milovaného Syna s vesmírem; sladký, laskavý a poslušný Duch, který
miluje přikázání svého Otce. Kristus je moudrost Boží a jistotou vztahově orientovaného království plného lásky.

V útrobách strojovny Millerova doktrinálního systému se nachází důležitá součástka, která ukotvuje rok 1844 jakožto konec 2300letého proroctví z osmé kapitoly knihy Daniele. Tato součástka je obsah tzv. každodenní (ustavičné, soustavné). Millerem vytvořený systém byl pečlivě formulován, aby čelil opovržení, posměchu a nevěře vzdorovitého křesťanství a nešťastného světa.

Kdo byl tím ničitelem prvorozených v Egyptě?

Božství nebo Trojice?

Kterému dáváte přednost vy? Je v nich vlastně nějaký
rozdíl? Jsou obě slova to stejné?

Zdá se, že mezi těmito slovy existuje jistý
rozdíl a bylo učiněno určité úsilí
upřednostňovat jedno nad druhým, kdoví
jestli neodstranit slovo "Božství" úplně, aby
nakonec přesně toho bylo dosaženo.

Napsal Gary Hullquist

Jak se srovnáme s hromadným vyvražďováním národů mečem Izraelitů, když čteme slova Kristova?

…všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou. Nejen muže, ale také ženy a děti:
Dt 2:34 V té době jsme dobyli všechna jeho města a každé město jsme zasvětili zkáze, na muže, ženy i malé děti. Nenechali jsme nikoho přežít:

aneb Odpečetění tajemství zasedání Generální konference v roce 1888 v Minneapolis. Mohou Boží svátky souviset s rokem 1888? Diskutovalo se o nich tehdy?

U zrodu Adventismu, poté co byly položeny jeho základy, část materiálu použitého na jejich stavbu byli dřevo a sláma Augustinovy falešné teologie smluv. Použitím těchto falešných brýlí vedlo k tomu, že Adventistické hnutí vybudovalo zeď kolem dvou klíčových biblických textů, konkrétně Galatským 3:19-24 a Kolosským 2:16,17.

Pán seslal nejvzácnější poselství skrze starší Jonese a Waggonera, aby tak podpálil toto dřevo a slámu, které blokovali dokončení Adventistického poselství pod mocí Pozdního deště.

Odpovědi trinitářům (trojičním) z Bible.

Pro čtenáře Bible, které v knize Zjevení znepokojuje Ohnivé jezero, tato studie bude úlevou. Proč? Protože na rozdíl od všeobecného přesvědčení, ona konečná soudní scéna není o nějakém fyzickém ohni, který by hořel navždy.

Prokletím za spáchaný hřích bude celá příroda připomínat člověku povahu a následky vzpoury proti Bohu. Když Bůh stvořil člověka, učinil ho vládcem nad zemí a všemi živými tvory. Pokud byl Adam věrný nebi, byla mu podrobena celá příroda. Když se však vzepřel zákonu Božímu, vzbouřili se nižší tvorové proti jeho vládě. Tak Bůh ve svém velkém milosrdenství zjevil lidem svatost svého zákona a ukázal jim na jejich vlastním příkladu, jakému nebezpečí se vystavují, odkloní-li se od něho, byť i jen v nejmenším. PP 59, 60

Neboť Hospodin povstane jako na hoře Perasímu, rozzuří se jako v Gibeónském údolí, aby vykonal své dílo, sobě cizí dílo, a aby vykonal svou službu, pro něj neobvyklou službu. Iz 28:21

Co je to za podivný čin, který Bůh vykonává? Podle mnohých jde o pro Boha netypický čin, kdy očišťuje Universum od hříchu. Není si snad Bůh někdy podobný?

V rozhovorech jsem často konfrontována s myšlenkou, že Ježíš se stal
Synem Božím až při jeho početí z Marie. Často mi je předkládán názor, že Ježíšovo „synovství“ nebylo více než „úkol“, který ve svém času na zemi naplnil. Je také často diskutováno o tom, že ve Starém Zákoně se Ježíš ve skutečnosti neobjevuje. Je toto pravdou?

Ze všech velkých náboženských hnutí od dnů apoštolů nikdo nebyl více osvobozen od lidské nedokonalosti a hříchů Satana než z podzimu roku 1844. Dokonce i po uplynutí mnoha let se všichni, kteří se na tomto hnutí podíleli a kteří se pevně postavili na platformě pravdy, stále cítí svatý vliv této požehnané práce a svědčí o tom, že je to od Boha. Velký spor, strana 402.

Jestliže uctíváme Boha který miluje z důvodu vnitřních kvalit, potom i my budeme dělat to samé. My se stáváme tím, na co hledíme. Avšak pokud uctíváme Syna, kterému byly dány všechny věci, a který odpočívá v ujištění sladké benevolentní lásky Agape Svého Otce, potom můžeme být proměněni do obrazu této lásky a té lásky, jak Bůh miluje Svého Syna.

Náš Bůh je Agape a není v Něm vůbec žádný Eros.

Malá sbírka rozjímání o každém z 10-ti přikázání připravená v době svátku Troubení roku 2022 a po částech uvolňovaná na každý z 10 dnů předcházejících svátku Dne smíření.

Textová revize a analýza klíčového Pavlova verše zabývající se svátky, novoluními, a Sobotami (Šabaty). Jeden z nejvíce diskutovanějších textů v křesťanském světě, tvrdí se že je to doličná věc č. 1 pro zákaz shromažďování Božího lidu, tak jak se to nachází v knize zákona. Avšak tento apoštol, jenž tyhle ustanovené časy zachovával, on sám, odsuzoval je jako zákonické jho? Říkal Pavel, že sedmý den Sobota již pro křesťany neplatí?
Moderní komentáře ignorují kritické aspekty Pavlovy interní  konzistence. Brožurka S respektem ke Koloským, ji však přesně dodržuje.

V Saulově životě vidíme ovoce touhy Izraele po králi. Izrael odmítl Boha jako svého vůdce. Odešli od něho a namísto něho jim prozřetelnost dala zjevení jejich vlastních srdcí.

Říká se, že moc kazí, ale absolutní moc kazí absolutně. Saul nedostal absolutní moc, ale jednal tak, jakoby to tak bylo. Odmítl Samuelovy výzvy a výtky.

Proč řekl Ježíš Petrovi, aby odložil svůj meč, ale nechal Léviho syny projít táborem a povraždit ty, jež se odmítli kát?

Exodus 32:26-28  Postavil se Mojžíš do brány tábora a zavolal: Kdo je Hospodinův, ke mně. Shromáždili se k němu všichni synové Léviho. (27) On jim řekl: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Připašte si každý meč k boku, projděte tábor sem a tam od brány k bráně a zabíjejte každý svého bratra, každý svého přítele, každý svého příbuzného. (28) Synové Léviho učinili podle Mojžíšova příkazu a onoho dne padlo z lidu asi tři tisíce mužů.

Adventistické hnutí bylo postaveno na základech Zjevení 14:12 jakožto těch, kteří zachovávají přikázání Boží a víru Ježíšovu. Z těchto základů tato brožurka odhaluje propojení k pochopení Kristovy spravedlnosti, jež se projevuje v poslušnosti všem přikázáním Božím.

Chceme-li být spaseni, musíme se naučit pokoře a pokání u paty Kříže.

Jaký je význam této biblické pasáže?

Hospodin mu řekl: Projdi středem města, středem Jeruzaléma. Označíš značkou na čelech ty muže, kteří vzdychají a sténají nad všemi těmi ohavnostmi, které se uprostřed něho páchají. (5) A oněm řekl, jak jsem slyšel: Procházejte městem za ním a pobíjejte; vaše oko ať se neslituje, nemějte soucit. (6) Starce, mládence a pannu i malé dítě a ženy zabíjejte až do úplného vyhubení, ale k žádnému člověku, na kterém je ta značka, nepřistupujte. Začnete od mé svatyně. Začali tedy mezi staršími muži, kteří byli před domem. Ez 9:4-6

Zabití Amalekovců včetně žen a dětí je v Bibli jedním z nejobtížnějších příběhů na vysvětlení. Proč k tomu bylo přikázáno ve jménu Boha? 

Jak lze tento příběh pochopit ve světle kříže?

Většina křesťanů má jasnou představu o hněvu a Božích soudech, také o Jeho navštíveních, Jeho odplatě a Jeho trestu. Věří, že ony reprezentují aktivní jednání Boha, který v určitém okamžiku ztrácí Svoji trpělivost a trestá, odstraňujíce přestupníka Svého zákona pomocí příkazů ke Svým svatým andělům, aby ubližovali, mučili a zabíjeli lidské bytosti a destruktivním způsobem použili síly přírody, aby dosáhli Jeho cíle, kterým má být zničení toho odpadlíka.

Obětní systém se svými obětinami zvířat, pokrmů a nápojů, to vše poukazuje na Ježíšovu životadárnou milost skrze Jeho dílo na kříži, a skrze Jeho přímluvnou službu na nebesích v náš prospěch.

Vyvstává otázka, v čem tkví důležitost všech oněch měrných jednotek, jako jsou váhy a míry mouky a oleje, a to množství zvířat? Pokud všechny tyto věci poukazují pouze na Ježíšovu smrt před 2000 lety, jak je možné, že se počty zvířat a obětiny pokrmů při každém náboženském setkání liší? Co to znamená?

Odhaluje hlubiny z temnoty, vyvedl na světlo nejhlubší tmu. Job 12:22

Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti. Přísloví 14:12

Podstatou pravého soudu je odhalit, co je v srdci. Lidé mohou hluboko v sobě skrývat tajemství své minulosti, která je svazují vinou, hanbou, a tak jsou jejich vztahy s Bohem i člověkem zahaleny touto temnotou a způsobují bolest, zármutek a smrt.