Pesach v roce 31 n. l. – Vyřešení diskrepance

Vytvořeno Pro 30, 2025 Od Colin Nicolson v Věčné evangelium
Přeložil JS

8 Přečtení

Dnes se chci podívat na nesrovnalost v kalendářních datech skutečného dne Pesachu a prvního dne svátku nekvašených chlebů v týdnu ukřižování (někdy zvaném pašijový týden).

Aby bylo jasno, ten normální sedmidenní týden zde není předmětem sporu. Kristus byl ukřižován v pátek, v sobotu odpočíval v hrobě a v neděli před svítáním vstal z mrtvých. Tohle není předmětem sporu. Předmět sporu přichází při aplikování kalendáře podle novoluní.

Připomeňme si onen problém, jak jej popsal Stephen Haskell.

Poznámka: Studenti Bible se po staletí dělí na dvě skupiny, pokud jde o jejich názor na čas, kdy Pán jedl poslední večeři se svými učedníky. Jedna skupina věří, že Ježíš nenaplnil předobraz co se týče času, ale naplnil jej pouze z hlediska události. Tato třída lidí tvrdí, že v roce, kdy Kristus zemřel, připadl 14. den měsíce Nisanu, neboli Pesach, na čtvrtek; tedy že byl ukřižován v pátek, v den výroční soboty, 15. dne měsíce Nisanu; a vstal z mrtvých 17. dne měsíce Nisanu. Na podporu tohoto stanoviska citují následující texty: Matouš 26:17; Marek 14:1, 12; Lukáš 22:7.

Druhá skupina věří, že když Bůh nařídil, aby byly určité oběti přinášeny v určitý den v měsíci, předobraz se setkal s naplněním v onom stanoveném čase. „Tyto předobrazy se splnily, a to nejen tím, že došlo k vlastní události, kterou symbolicky znázorňovaly, ale splnily se také v příslušném čase.“ – Velký spor, str. 399. V naplnění tohoto byl Kristus ukřižován v pátek, 14. den měsíce Nisanu, a zemřel na kříži kolem deváté hodiny – „mezi dvěma večery“ – v přesně stejnou dobu, kdy byl po staletí zabíjen Pesachový beránek. Toho předchozího večera měl Ježíš poslední večeři se svými učedníky. Spasitel odpočíval v hrobě v sobotu, 15. dne měsíce Nisanu, který byl dodržován jako výroční sobota jakožto předobraz této události. „Byl skutečností (naplněním) dosavadní symbolické oběti první úrody (prvotiny) a k jeho zmrtvýchvstání došlo právě v den, kdy se před Hospodina předkládala první úroda.“ - Touha věků, str. 785. Byla to neděle, 16. den měsíce Nisanu. Na podporu tohoto stanoviska jsou citovány následující texty: Jan 13:1, 2; 18:28; 13:29; 19:31. [Stephen Haskell, Kříž a jeho stín, str. 115]

Otázkou tedy je, na který den týdne ukřižování připadala Pascha (tj. Pesach) – na čtvrtek nebo na pátek? Upozorňuji, že někteří tvrdí, že jak Pascha, tak ukřižování připadaly na středu. Pro středu neexistuje žádná biblická opora, takže se tím dnes nebudeme zabývat.

Nejprve se podíváme na biblické odkazy, které jsou používány na podporu obou argumentů.

Matouš 26:17 Prvního dne svátku nekvašených chlebů přistoupili učedníci k Ježíšovi a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili k jídlu velikonočního beránka?“

Marek 14:1

1 Byly dva dny před Hodem beránka a svátky nekvašených chlebů. Velekněží a učitelé Zákona hledali, jak by se ho lstí zmocnili, aby ho zabili.

Marek 14:12 Prvního dne nekvašených chlebů, když obětovali velikonočního beránka, mu řekli jeho učedníci: „Kam chceš, abychom odešli a připravili ti k jídlu velikonočního beránka?“

Lukáš 22:7, 8

Přišel den nekvašených chlebů, ve kterém měl být obětován velikonoční beránek.

Ježíš poslal Petra a Jana a řekl: „Jděte a připravte nám beránka, abychom pojedli.“

Vidíme tedy, že všechna tři synoptická evangelia nám říkají, že přípravy na poslední večeři byly provedeny v den, kdy byl zabit pesachový beránek. Tyto přípravy byly provedeny ve čtvrtek. Víme to, protože Kristus byl ukřižován následující den, tedy v pátek.

Jako další svědek je Kristův triumfální vjezd do města. Pamatujte, jak jsme zjistili v mé poslední studii, že triumfální vjezd na Květnou neděli je naplněním vzití nebo přijmutí beránka. Vzití nebo přijetí peachového beránka bylo podle Exodu 12:3 předepsáno Bohem na 10.^.den měsíce Abibu neboli Nisanu. Takže když jsme stanovili 10. den měsíce Abib na neděli, pak 14. den měsíce Abib musel být čtvrtek.

Apoštol Jan to však zaznamenává jinak.

Jan 13:1, 2, 30

1 Před velikonočním svátkem [tj. Paschy] Ježíš věda, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa přešel k Otci, protože miloval své, kteří byli ve světě, miloval je až do konce. 2 Během večeře, když již Ďábel vložil do srdce Judy Šimona Iškariotského, aby jej vydal,

30 On si vzal to sousto a hned vyšel ven. Byla noc.

Zde tedy jasně vidíme, že Jan zaznamenal, že poslední večeře se konala před svátkem Paschy. A verš 30 potvrzuje, že když Jidáš odešel, byla noc.

Jan 18:28 Od Kaifáše vedli Ježíše do vládního paláce. Bylo časně ráno. Oni sami [tj. Židé] do vládního paláce nevstoupili, aby se neposkvrnili a mohli jíst velikonočního beránka.

Zde vidíme, že tito Židé, nezapomeňte, že je pátek, nešli do Pilátovy soudní síně, protože nechtěli být obřadně nečistí, neboť by nemohli ten večer jíst pesachového beránka. Je tedy opět jasné, že Židé věřili, že tento den je dnem Pesachu, který budou k večeru slavit.

Jan 19:31 Poněvadž byl den přípravy a Židé nechtěli, aby těla zůstala přes sobotu na kříži -- tu sobotu byl totiž velký den --, požádali Piláta, aby byly ukřižovaným zlámány nohy a aby byli sňati z kříže.

Proč byl tento sobotní den velkým dnem? Protože podle židovského počítání byl také prvním dnem svátku nekvašených chlebů.

Existuje tedy zřejmý rozpor mezi popisem ve třech synoptických evangeliích a popisem v Janově evangeliu. Otázkou je, proč?

Nejprve si všimněme, jak apoštol Jan popsal svátky.

Jan 5:1 Potom byl židovský svátek a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma.

Jan 6:4 [Žilka] Bylo krátce před židovskými svátky Pascha.

Jan 7:2 [Žilka] Blížily se židovské svátky stánků.

Prohledal jsem anglickou KJV pomocí vyhledávacích klíčových slov „feast jews“ (svátek Židů) a tyto tři verše v Janovi jsou jediné v celé Bibli, které popisují svátky jako „židovské svátky“. Pro srovnání, když jsem vyhledal pouze výraz „feast of“ (svátek), dostal jsem 35 výsledků, kromě těchto tří z Jana, od Exodu 12:17 až po Jana 13:1.

Co to tedy znamená, pokud vůbec něco?

Nejprve si připomeňme, komu tyto svátky patřily.

Leviticus 23:2 Promluv k synům Izraele a řekni jim: Toto jsou Hospodinovy svátky, které budete svolávat, svatá shromáždění -- to jsou mé svátky.

Čí jsou tedy tyto svátky? Boží svátky neboli Hospodinovy.

Víme, že po návratu ze zajetí zavedli židovští vůdci celou řadu dalších pravidel a výkladů Písma. Víme například, že dodržování šabatu bylo svázáno mnoha pravidly. Vzpomeňte si na hádku, kterou měl Ježíš s farizeji v kukuřičném poli v sobotu. Ježíš jasně řekl v Markovi 2:28 Takže Syn člověka je také pánem soboty.

Proč musel Ježíš znovu uplatnit své panství nad sobotou?

Protože se již stala šabatem Židů, že ano? Se všemi jejich pravidly a předpisy se stala jejich šabatem/sobotou. Je tedy možné, že Židé, nebo alespoň jejich předáci, ztratili ze zřetele i další Boží pokyny týkající se času, a tak vznikla tato jednodenní nesrovnalost? Podíváme se na to.

Nejprve se podívejme znovu na pokyny od Boha, když dal Mojžíšovi a Áronovi kalendář.

Exodus 12:2 Tento měsíc bude pro vás počátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem roku.

Možná si z mé poslední studie pamatujete, že hebrejské slovo pro „měsíc“ je chodeš (Strongovo č. H2320). Podle Hebrejsko-chaldejského lexikonu Dr. Wilhelma Geseniuse, vydaného v roce 1833, má tento výraz význam „nový měsíc“ nebo „den nového měsíce“. Proto lze tedy slova „Tento měsíc“ číst jako „Tento, den nového měsíce“.

Jak tedy Židé vnímali tento text? Zde je citát z Židovské encyklopedie, článek „Rising and Setting of the Sun” (http://www.jewishencyclopedia.com/articles/14114-sun-rising-and-setting-of-the)

Aby bylo možné stanovit začátek a konec sobotního dne a svátků a určit přesnou hodinu pro určité náboženské obřady, je nutné znát přesný čas východu a západu slunce. Podle přísného výkladu Mojžíšova zákona každý den začíná východem slunce a končí západem slunce (Ibn Ezra, komentář k Ex. xviii. 14). To potvrzuje názor R. Joseho, že soumrak je jako mrknutí oka, to znamená, že se západem slunce se den okamžitě mění v noc (Shab. 35a).

Tvrzení tedy zní: Podle striktního výkladu Mojžíšova zákona každý den začíná východem slunce a končí západem slunce.

Článek dále uvádí:

Rabíni považují za sporné, zda soumrak patří ke dni nebo k noci (Shab. 34b); proto jej považují za pojistku proti zasahování do jednoho nebo druhého – například soumrak v pátek se počítá jako předvečer soboty a soumrak v sobotu jako sobotní den; stejné pravidlo platí i pro dny svátků. Tato praxe se nazývá „přidávání ze světského ke svatému“. Židovská encyklopedie,

Tento článek nám tedy říká, že rabíni začali dodržovat šabat od západu slunce v pátek až do soumraku v sobotu. Tím přidali od světského ke svatému. Článek dále uvádí:

Soumrak je také vyznačen objevením se hvězd: pokud je vidět pouze jedna hvězda, je den; pokud jsou vidět dvě, je čas nejistý; když se objeví tři hvězdy, je noc. Pozorované hvězdy musí být střední velikosti, ani příliš velké, jako ty, které jsou vidět ve dne, ani příliš malé, jako ty, které jsou vidět pozdě v noci (ib.). Všechny autority se shodují, že výskyt hvězd je znamením noci, a citují Neh. iv. 15, 16 (A. V. 21, 22), aby dokázaly, že s tím skončila běžná denní práce.

To nás přivádí k otázce, jaká je biblická definice dne? Nebudu opakovat Adrianovu studii z doby před měsícem, která je uvedena v brožuře „Čas zahájení soboty, šabatu“. Podíváme se pouze na dva verše.

Leviticus 23:32 Je to pro vás nejsvětější sobota; budete pokořovat své duše. Večer devátého dne toho měsíce, od večera až do večera budete zachovávat svoji sobotu.

Slovo „od“ je hebrejské slovo H4480 a podle Geseniuse a Strongse znamená část vyňatou z celku.

Verš nám tedy říká, že alespoň část večera patřila k 9.^.dni.

Nehemiáš 4:21, 22 (4:15-16)

Od východu jitřenky až do vyjití hvězd jsme konali práci, zatímco polovina držela oštěpy.

V onom čase jsem také řekl lidu: Ať každý se svým služebníkem zůstává přes noc uvnitř Jeruzaléma. Tak nám pomohou v noci jako stráž a ve dne v práci.

V Nehemiášově době tedy všechno denní světlo až do západu slunce bylo dnem. Noc zase, když se objevily hvězdy, tak znamenalo konec dne. Podle tohoto textu je tedy soumrak součástí dne.

Nyní se podíváme na to, jak sanhedrin měřil první den měsíce (novoluní).

Posvěcení Sanhedrinem

Následuje stručný popis postupu, který Sanhedrin v dávných dobách používal k určení data začátku nového měsíce.

Třicátého dne každého měsíce ⁷ Sanhedrin „zahájil činnost“ na velkém nádvoří v Jeruzalémě zvaném Beit Ya’azek. Svědci, kteří tvrdili, že v předchozí noci viděli nový měsíc, přišli podat své svědectví a byli podrobeni křížovému výslechu ⁸.

Členové Sanhedrinu byli dobře vzdělaní v astronomii. Věděli přesně, kdy se novoluní objeví a kde bude viditelné. Nicméně posvěcení měsíce závisí na tom, zda nový měsíc ve tvaru srpku skutečně viděli dva svědci. Slovo „tento“ (ve výše citovaném verši „Tento měsíc bude pro vás...“) naznačuje něco, co je skutečně vidět.

Rabíni Sanhedrinu vyslýchali svědky v pořadí, v jakém přicházeli. Věděli, jaké by měly být správné odpovědi na jejich otázky, a tak byli schopni rychle odhalit podvodné tvrzení. Začínali starším z každé dvojice a ptali se: ⁹

„Povězte nám, jak jste viděli měsíc:

V jakém směru byl ve vztahu ke slunci? ¹⁰

Byl na severu nebo na jihu?

Jak vysoko na obloze se měsíc zdál být?

Kterým směrem směřovaly špičky srpku?

Jak široký byl?“

Poté, co dokončili výslech prvního svědka, přivedli jeho partnera a vyslechli ho podobným způsobem. Pokud se obě výpovědi shodovaly, důkaz byl přijat. ¹¹

Ten den, třicátý den, byl nyní prohlášen za Roš Chodeš, nový měsíc. Předseda Sanhedrinu prohlásil: „Mekudaš!“ („Posvěcen!“) a všichni odpověděli: „Mekudaš! Mekudaš!“ Předchozí měsíc byl teď zpětně ustanoven na trvání pouhých dvacet devět dní.

Talmud nám říká, že všichni svědci, kteří tam dorazili, tak byli bohatě pohoštěni, aby se přilákali potenciální svědci k cestě do Jeruzaléma, kde měli svědčit.

Jeden z předáků Sanhedrinu, Rabban Gamliel, měl ve své komnatě na zdi připevněnou tabulku s diagramy různých fází měsíce. Tyto diagramy ukazoval nevzdělaným svědkům a ptal se jich: „Vypadalo to takhle, nebo takhle?“

Nový měsíc je viditelný pouze v době západu slunce.

I když jejich svědectví již nebylo potřeba, všichni ostatní svědci, kteří přišli, byli povrchně vyslechnuti, aby neměli pocit, že přišli zbytečně, a aby se pak neodradili od dalšího příchodu, pokud by někdy znovu uviděli nový měsíc. https://www.chabad.org/library/article_cdo/aid/3921740/jewish/The-Jewish-Month.htm

Když tedy byl spatřen první srpek měsíce, Sanhedrin prohlásil tu noc a následující den za první den měsíce.

Další otázkou je, v jakou denní nebo noční dobu je spatřen srpek měsíce? Výše uvedená poznámka uvádí: Nový měsíc (novoluní) je viditelný pouze v době západu slunce.

Následující informace pochází z Americké námořní observatoře.

Americká námořní observatoř vypočítala, že nový měsíc, tedy konkrétně tmavý měsíc, v dubnu 31 n. l. nastal 10. dubna v poledne greenwichského času, což je 14:00 jeruzalémského času. Jeruzalém je o 2 hodiny napřed před greenwichským časem. Ve skutečnosti jsou v této konkrétní tabulce všechny časy zaokrouhleny na nejbližší hodinu. Čas se vypočítává na 13:55.

NOVÝ MĚSÍC
V den rovnodennosti nebo před ním			Po rovnodennosti
CE	Datum Juliánského kalendáře	Greenwichský čas	Datum Juliánského kalendáře	Greenwichský čas
31	11. března	23:00	10. dubna	Poledne

http://aa.usno.navy.mil/faq/docs/SpringPhenom.php

Jak je uvedeno v tabulce na straně 13 Adrianovy brožury „Time to Commence the Sabbath“ (Čas zahájení soboty, šabatu), přechodné období, po které je vidět srpek měsíce, trvá 3,19 dne, což je 3 dny, 4 hodiny a 34 minut. Když to připočítáme k 10. dubnu v 13:55, dostaneme 13. dubna v 18:29.

Co za čas je západ slunce v Jeruzalémě v této době roku? Já použil webovou stránku http://dateandtime.info/citysunrisesunset.php?id=281184 a otestoval roky 2018, 2008 a 1994 a zjistil, že západ slunce 13. dubna byl v 19:06, 19:07 a 19:06. Protože jarní rovnodennost je každý rok ve stejný den nebo s rozdílem jednoho či dvou dnů, časy západu slunce se neliší o více než jednu nebo dvě minuty, takže můžeme říci, že západ slunce 13. dubna roku 31 n. l. byl přibližně ve stejný čas. Víme také, že soumrak skončil zhruba kolem 19:30 podle https://www.timeanddate.com/sun/israel/jerusalem?month=4&year=2018

Nuže, srpek měsíce je viditelný kolem západu slunce, tedy když slunce zcela zapadá za obzor, takže první pozorování by bylo 13. dubna kolem západu slunce nízko na obloze. Jak to můžeme vědět?

No, spočítejme to. 13. duben roku 31 n. l. byl pátek. Pokud byl srpek měsíce viditelný, viděli jsme, že Sanhedrin by posvětil šabat, 14. duben, jako 1. den měsíce Nisanu. To by znamenalo, že Pesach připadl na pátek týdne ukřižování, tedy na 14. den měsíce Nisanu. Janovo evangelium to podepírá.

Nicméně každý Žid, který považoval konec dne za tmu a soumrak stále za součást dne, tak by považoval pátek 13.^.dubna za první den měsíce nisanu, což by znamenalo, že Pesach připadl na čtvrtek a ukřižování a první den nekvašených chlebů na pátek.

Jestliže srpek měsíce nebyl viditelný až následujícího večera při západu slunce, Sanhedrin by tehdy posvětil neděli 15^.dubna jako první den měsíce nisanu a všechna evangelia by byla mimo. Převážná většina důkazů tedy ukazuje, že první pozorování proběhlo v pátek 13^.dubna při západu slunce nebo těsně po něm.

Tuto studii tedy předkládám jako vysvětlení, které má urovnat onu jednodenní diskrepanci mezi třemi synoptickými evangelii a evangeliem podle Jana. Podle mého názoru toto vysvětlení udržuje úplnou shodu mezi autory Bible ohledně načasování ukřižování, a proto soustřeďuje pozornost na událost, která se stala při naplnění o pesachovém večeru.

Příloha

http://dateandtime.info/citysunrisesunset.php?id=28118

Moje výpočty načasování novoluní

*			Hodiny		Minuty		24hodinový čas	normální čas
10.58	0,58 dne =	24 hodin x 0,58 =	13,92	0,92 hodiny =	55,2	Doba spojení =	1355,2	13:55
Tr čas = 3,19 dne	0,19 dne =	24 hodin x 0,19 =	4,56	0,56 hodiny =	33,6
První pozorování =	10. dubna v 13:55,2 + 3 dny + 4 hodiny 33,6 min =					13. dubna v	1828,8	18:29

Kalendář pro část dubna 31 n. l.

	Pá	Sob	Ne	Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne	Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
Duben	13	14	15	16	17	18	19	20	21	22	23	24	25	26	27	28	29
Abib/Nisan Den spatřen	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15	16	17
Abib/Nisan Rabínský	15	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15	16

Kalendář let začínajících pondělím https://en.wikipedia.org/wiki/Common_year_starting_on_Monday

Ukazuje, že jarní rovnodennost v roce 31 n. l. byla v pátek 23. března. http://aa.usno.navy.mil/faq/docs/SpringPhenom.php