MaranathaMedia.cz

Tři soboty

Vytvořeno Čvn 24, 2024 Od Ellet Joseph Waggoner v Sobota
Přeložil JS
76 Přečtení

Tento článek, který poprvé vyšel v roce 1898 jako malý pamflet, je velmi aktuální i dnes. V něm se povedlo udělat důležité rozlišení mezi různými šabaty (sobotami), aby bylo možné rozlišit, v čem spočívá skutečná podstata pravého duchovního zachovávání šabatu.

Někteří mají tendenci považovat sedmý den - sobotu za den zákonictví a otroctví. To ovšem není Pánova sobota.

Jiní, kteří si myslí, že zachovávají Pánovu sobotu, protože chodí v sobotu do sboru, ve skutečnosti zachovávají židovskou sobotu. Takoví potřebují prověřit své zachovávání soboty duchovní aplikací Zákona.

Ti, kteří si myslí, že neděle nahradila sobotu sedmý den, musí svůj postoj přehodnotit, protože ani to není Pánova sobota a ani nezastává ospravedlnění z víry, což je pravý odpočinek, který může dát pouze Pán.

O sobotách lze v pravdě mluvit v množném čísle pouze, jako lze mluvit o mnoha bozích:

1 Korintským 8

5„…není žádný Bůh než jediný. Na nebi i na zemi jsou sice různí takzvaní bohové (a takových "bohů" a "pánů" je celá řada),

6pro nás je ale jen jediný Bůh - Otec, z něhož je všechno, i my pro něj; a jediný Pán - Ježíš Kristus, skrze něhož je všechno, i my skrze něj“.

I když tedy jsou různé šabaty, takzvané, je pouze jeden pravý Šabat, Pánův neboli Hospodinův Šabat.

  1. PÁNŮV ŠABAT

Slovo šabat (angl. Sabbath) znamená odpočinek. Je to hebrejské slovo převedené do angličtiny (příp. češtiny). Když Hebrejci používali slovo „šabat“, vyjadřovalo to stejnou myšlenku, jakou nám dává slovo „odpočinek“. Čtvrté přikázání nám tedy skutečně říká:

Exodus 20

8 Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý.

9 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci.

10 Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách.

11 V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.

Nesmíme udělat chybu, když posuzujeme Pánův odpočinek podle toho, co jsou lidé zvyklí nazývat odpočinkem. Bůh není člověk. Raději bychom se měli učit z Božího odpočinku, čím odpočinek skutečně je. Boží odpočinek není pouhým fyzickým odpočinkem od únavy. To víme ze dvou faktů.

Za prvé, „Bůh je Duch.“ Jan 4:24. Ne „duch“, jako by byl jedním z mnoha; ale On je Duch, jak je uvedeno v poznámkách na okraji Revidované bible. Za druhé:

Izajáš 40

28 „Hospodin, Bůh věčnosti, jenž stvořil zemské končiny, není unaven ani vyčerpán“.

Proto Hospodin neodpočíval kvůli tomu, že byl unavený a Jeho odpočinek není fyzický, ale duchovní, protože Bůh je Duch.

24 Ti, kdo Ho uctívají, ho musí uctívat v Duchu a v pravdě.

Bůh odpočinul ne proto, že by byl unavený, ale proto, že jeho dílo bylo skončeno. Když je práce hotová a dobře odvedená, nezbývá nic jiného než odpočinek. Během šesti dní Bůh dokončil své dílo, a když ho posuzoval jako celek, prohlásil ho za „velmi dobré“. Nebyla v něm žádná chyba. Před Bohem to bylo bez chyby.

Čili protože Boží dílo bylo vykonáno a na konci šestého dne bylo dobře dokonáno,

Genesis 2

2 Bůh odpočinul sedmého dne ode všeho svého díla, které učinil.

On neměl žádné smutné úvahy, žádné výčitky. Odpočinek Boha nebyl zohyzděn, jak to, co člověk často nazývá, že je odpočinek. Bůh neměl žádnou takovou myšlenkou jako:

„Zítra musím jít do té práce znovu.“

nebo:

„Přál bych si, abych tuto část udělal trochu jinak.“

nebo:

„Kdybych to mohl udělat znovu, mohl bych to zlepšit.“

nebo:

„Té práce z minulého dne mám už plné zuby, že se na ni nemohu dívat; když jsem se k ní dostal, byl jsem tak unavený, že jsem to ani z poloviny nezvládl.“

Nic takového. Každá část díla Boha, dokonce i samotný člověk, byla tak dokonalá, jak jen to bylo možné, a Bůh měl čisté potěšení z rozjímání o díle, od kterého odpočinul, protože bylo úplné a dokonalé.

Tohle je ten odpočinek, který nám Bůh nabízí. Není to něco, co nám podstrkuje, ale co nám dává ve věčné lásce a laskavosti. Odpočinek není úkol, který je kladen na člověka. Není to přítěž. Ti, kteří se dívají na Šabat (sobotu) jako na břemeno, nemají ponětí o tom, co je šabat Páně. Je to odpočinek, dokonalý, ničím nezkalený odpočinek.

Ježíš Kristus je Ten, skrze něhož byly stvořeny světy,

Koloským 1

16 „…neboť v Něm bylo stvořeno všechno, na nebesích i na zemi“,

Proto On je tím, kdo nám nabízí toto odpočinutí. Ke každé duši volá:

Matouš 11

28 „Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek“

Ten odpočinek se nachází v Něm, protože v Něm jsou dokončeny Boží skutky. V Něm je nové stvoření, a pokud je někdo v Něm, je to nové stvoření. Ježíš na kříži zvolal:

Jan 19

30 „Dokonáno jest,“

čímž ukazuje, že v Jeho kříži nacházíme dokonalý odpočinek, který samotný pochází z dokončeného díla Páně. Tento odpočinek se získává vírou.

Židům 4

3 „Neboť do odpočinutí vcházíme my, kteří jsme uvěřili.“

Jak to? Protože vírou máme ono dokončené, dokonalé dílo Páně jako naše vlastní.

Jan 6

29 „Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal“.

Věřit Mu znamená přijmout Ho; a protože v Něm jsou skutky Boží úplné, vyplývá z toho, že vírou v Něho najdeme odpočinek. Odpočinutí, které Ježíš dává, je odpočinutí od hříchu. Ti těžce obtěžkaní, které On k sobě volá, jsou ti, kdo jsou obtíženi tíhou svých hříchů. Tudíž všichni lidé jsou přetíženi,

Římanům 3

23 „všichni totiž zhřešili“.

Naše nejlepší skutky jsou naprosto bezcenné. Kristus však bude mít jakýsi lid, který je

Titovi 2

14 „horlivý v dobrých skutcích“,

ale dobré skutky musí být ty, které pro nás vykonal sám Bůh v Kristu. Pouze Jeho dílo je trvalé.

Žalm 111

3 Nádherné a důstojné je jeho dílo, jeho spravedlnost trvá navždy

Proto

Efezským 2

8 „Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás - je to Boží dar;

9 není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil.

10 Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali“

Není to

Titovi 3

5 …na základě skutků, které jsme my učinili ve spravedlnosti, nýbrž podle svého milosrdenství skrze koupel znovuzrození a obnovou Ducha Svatého,

6 kterého na nás vylil hojně skrze Ježíše Krista, našeho Zachránce.

A tak tedy jsme spaseni skrze skutky Boží, a nikoliv svými vlastními činy. Dobrých skutků je hojnost a jsou i pro nás, nikoli skrze naše vlastní skutky, ale jedině skrze dokonalé dílo Boží v Ježíši Kristu. Kdyby ty skutky byly naše vlastní, ten odpočinek by pak byl náš vlastní; ale Bůh nám dává svůj odpočinutí, ne naše, protože pouze Jeho skutky mohou přinést dokonalé odpočinutí.

Žalm 111

4 „Vykonal památné zázraky, milostivý a soucitný je Hospodin!“,

nebo doslova

„Učinil památku na předivné skutky své."

Ta památka je sedmý den, neboli den, kdy Bůh odpočíval od všech svých skutků. Ten den Bůh požehnal a posvětil, učinil jej svatým. Jeho svatost od toho dne nikdy neodešla,

Kazatel 3

14 všechno, co Bůh učiní, to bude pro věčnost.

Bez ohledu na to, co člověk dělá, ani na to, jak člověk ten den vnímá, svatost toho dne zůstává.

Židům 4

9 A tak zůstává sobotní odpočinutí Božímu lidu

a sedmý den, kterým Bůh navěky prohlašuje za Své odpočinutí, je tím dnem, skrze který nám Bůh dává poznat dokonalost Svého odpočinku, protože ten den nás volá k rozjímání o dokončeném a dokonalém novém stvoření. Zjevuje nám věčného Boha, neúnavného, všemohoucího Stvořitele,

Žalm 31

19 Jak veliká je tvá dobrota, kterou jsi zachoval těm, kdo tě ctí! Dokázals ji těm, kdo v tebe doufají, všem lidem na odiv!

Připomíná nám, že

Koloským 2

10 v něm jste i vy dosáhli plnosti. On je hlavou všech mocností a sil.

Říká nám, že i když jsme zhřešili a přivodili kletbu na dokonalé Boží stvoření, Kristův kříž, který to prokletí nese, obnovuje a udržuje dokonalé Boží dílo, takže díky kříži můžeme bez viny stát před trůnem Božím, stejně jako když byl člověk poprvé stvořen.

2 Korintským 9

15 Díky Bohu za Jeho nevýslovný dar.

2.ŽIDOVSKÝ ŠABAT (Sobota)

Existuje něco takového jako „židovský Šabat“ nebo Šabat Židů, ale je to něco jiného než Šabat Pánův (Hospodinův). Mnoho lidí si představuje, že když někdo dodržuje/zachovává sedmý den, tak že dodržuje židovský Šabat; ale to z toho vůbec nevyplývá. Nikdo nedodržuje židovskou sobotu, pokud dodržuje šabat

Lukáš 23

56 „…podle přikázání“.

Mezi židovskou sobotou a sobotou Pánovou (Hospodinovou) je stejný rozdíl, jaký je mezi člověkem a Bohem. Pojďme si to vysvětlit.

Exodus 20

10 Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina

Ale již jsme viděli, že Hospodinův odpočinek je duchovním odpočinkem, jenž ten sedmý den připomíná. A člověk může sedmý dne týdne přestat s fyzickou námahou a přesto nezachovat šabat (sobotu) Hospodinu. Přestane-li člověk pracovat v pátek večer do západu slunce a zdrží se veškeré práce až do dalšího dne do západu slunce, pouze jako formy uctívání a proto, aby byl fyzicky lépe uschopněn jít znovu do práce nebo s myšlenkou, že tím splní nějakou povinnost a získá si Boží přízeň, tak to není zachovávání soboty Hospodinovy.

Zachovávat sobotu Hospodinovu znamená těšit se v Pánu. Ti, kdo nemají zalíbení v Pánu, nedodržují Jeho šabat/sobotu, bez ohledu na to, kdy se zdrží práce. Je absolutně nemožné, aby ten, kdo není křesťan, zachovával Pánovu sobotu; neboť, jak jsme viděli, odpočinek Boha pochází pouze z Jeho dokonalého díla, které lze nalézti jedině v Kristu.

Židům 4

3 Do odpočinku tedy vcházíme jen my, kteří jsme uvěřili.

Proto žádný takzvaný Žid, na rozdíl od věřícího v Krista, nezachovává sobotu Páně, i když zdánlivě odpočívá sedmý den týdne. Jeho odpočinek je jeho vlastním odpočinkem a ne odpočinkem Pánovým (Hospodinovým).

Vidíte už ten rozdíl? Židovský šabat připadá na stejný den v týdnu jako šabat Hospodinův, ale v žádném případě to není totéž. Představuje pouze člověka samotného a jeho vlastní dílo. Místo toho, aby to bylo znamením ospravedlnění z víry v dílo Páně, je to znamení samo-spravedlnosti, jak naznačuje otázka, kterou Židé položili Ježíšovi:

Jan 6

28 Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?

Oni své vlastní skutky považovali za rovné skutkům Božím. Jejich poslušnost nebyla poslušností víry, ale pouze formy. Ať nás Pán vysvobodí od takového šabatu/soboty. Z tohoto jsme vysvobozeni v sobotu Pánovu, protože jsme uchráněni od svých vlastních skutků a jsou nám dány dokonalé skutky Páně.

Exodus 20

10 „Sedmý den je sobota Hospodinova“,

ale dejme si pozor, abychom z ní nedělali pouhou karikaturu odpočinku. Berme jí tak, jak je: odpočinek Hospodinův (Pána).

3.PAPEŽSKÝ ŠABAT

Tohle je něco úplně jiného než sobota Židů a je to nekonečně rozdílné od soboty Hospodinovy.

Pánova sobota znamená přijetí vlastních skutků Boha a spočinutí jedině v nich, a umožnit Bohu ať může pracovat jak mít vůli, tak konat Jeho dobré potěšení.

Židovská sobota představuje marnou snahu horlivých a sebevědomých lidí konat ty skutky, jež koná sám Bůh a které může konat jen Bůh.

Papežský šabat (sobota) však ukazuje na nahrazení Božího díla dílem lidským, které je nejen stejně dobré, ale dokonce ještě lepší. Tento šabat se dokonce zbavuje podoby přikázání Hospodinova. Podívejme se, jak to je.

O sobotě Pánově se v současnosti dostatečně mluví. Víme, co to je. Viděli jsme, že židovská sobota je zachovávání formy Pánovy soboty, a to bez podstaty, která může přijít pouze vírou. Připadá na stejný den, ale je to šabat člověka, nikoli Hospodina.

Papežská sobota nemá nic společného se sobotou Hospodinovou, ani co do formy, ale naprosto ji zavrhuje. V římskokatolické knize s názvem „Jistý způsob, jak vyhledat pravé náboženství“ se tedy píše:

„Svěcení neděle je věc naprosto nezbytná ke spasení; a přesto tohle není nikde v Bibli uvedeno; naopak Bible říká: Pomni dne sabatu [odpočinku], abys jej světil. (Ex 20:8, Sicher), čímž je myšlena sobota, a nikoliv neděle; a proto Bible neobsahuje vše, co je potřebné ke spasení."

Toto je pouze jedna z mnoha podobných citací, která by mohla být uvedena, ale stačí k tomu, aby ukázala, že při zachovávání neděle katolická církev záměrně zavrhuje Slovo Hospodinovo a povyšuje se nad něj.

Tato církev svůj šabat umístila na úplně jiný den, než je Šabat Hospodinův - neboli den, který ani sám Bůh nemohl učinit svým šabatem, protože On právě v tomto dni Své dílo započal - aby zdůraznila svůj nárok být nad Bohem. Bude to lidi učit, že mají poslouchat spíše církev než Boha.

Všimněte si, že ta citace hovoří o nutnosti „svěcení neděle“. Ale Bůh neučinil neděli svatou. Skutečnost je taková, že Bible ani takový den nezná. Zná první den v týdnu, který nazývá pracovním dnem, ale neděle, den složený z částí dvou dnů, ten byl vytvořen v Římě.

Jediný den, o kterém Bůh kdy mluvil jako o svatém, je sedmý den týdne. Ten den Bůh sám učinil svatým a jediné, co od nás žádá, abychom jej zachovali svatý, oddělený.

Ale protože Bůh neučinil neděli svatou, tak z toho vyplývá, že má-li ji člověk světit, pak ji musí posvětit sám člověk. Veškerá posvátnost ve světě, kterou neděle má, je to, co jí dává člověk. Neděle-šabat tedy platí za znamení předstírané moci člověka, která může dělat věci svatými. Jestliže totiž člověk může posvětit jednu věc, je zřejmé, že svatým může udělat cokoliv. Může-li člověk učinit den svatým a zachovávat jej, pak může i sám sebe učinit svatým a udržovat se tak.

Papežský šabat je tedy znamením nároku papeže zaujmout místo Pána jakožto posvěcovatele hříšníků. Zatímco sedmý den je znamením moci Boha spasit Jeho vlastními skutky, tak neděle je znamením domnělé lidské moci spasit sama sebe svými vlastními skutky, zcela nezávisle na Pánu a navzdory Pánu. Neděle zavrhuje Pána tím, že zavrhuje Jeho Slovo.

Všimněte si, že tohle se říká o papežské neděli, a ne o těch všech, kteří neděli považují za svatý den. Jsou tisíce lidí, kteří dodržují papežův den a upřímně předpokládají, že je to šabat Pánův/Hospodinův. Takoví samozřejmě věří v ospravedlnění z víry, i když nevědomky zachovávají znamení ospravedlnění ze skutků. Tento článek je napsán právě ku prospěchu takových lidí, aby byli zcela důslední ve svém vyznání víry.

Máme co do činění s fakty, bez ohledu na to, jak se k nim lidé mohou postavit; a fakta jsou taková:

Hospodinův/Pánův šabat/sobota je ospravedlnění z víry;

Ta papežská sobota znamená ospravedlnění pomocí skutků a to vlastními skutky člověka.

Na které straně budete stát vy?