Dokonalost charakteru a sklizeň

Vytvořil(a) Dub 17, 2019 Od Adrian Ebens v Zpravodaj Přečtení: 185
Přeložil JS

Vážený čtenáři,

Co je to za událost, která způsobí, že nastane sklizeň spravedlivých?


"A když úroda dozraje, hospodář hned pošle srp, protože nastala žeň." Kristus toužebně očekává, až se v jeho církvi ukáže jeho obraz. Až jeho lid bude plně projevovat jeho povahu, Kristus přijde, aby uplatnil nárok na své vlastnictví. Každý křesťan má přednost nejen očekávat, ale i urychlovat příchod našeho Pána Ježíše Krista (viz 2Petr 3:12). COL 69


Je to projev Kristova charakteru v srdcích lidí, co tuto sklizeň vyvolá. Výzvy a nepřízeň oněch závěrečných událostí nespustí události sklizně, ony jednoduše urychlují růst směrem ke sklizni. Ale semeno, které musí být zaseto v srdcích lidí, aby byli zapečetěni, je charakter Boha tak, jak se projevuje v Jeho Synu, jenž se nám na zemi zjevil. Toto je ono semeno, které musí být zasazeno. Když je toto semeno oseto a my máme absolutní jistotu, že je nám odpuštěno a že nás náš Otec neodsuzuje, tehdy budeme zářit jako jas nebes.

Dan 12:3A rozvážně si počínající budou zářit jako záře oblohy, a mnohé k spravedlnosti přivádějící jako hvězdy navždy a věčně.


Právě toto zjevení radosti z odpuštění, jež se projevuje v srdcích Božích dětí, způsobí, že nastane pronásledování a to povede k dekretu smrti. Vidíme tento princip v životě Marie, když umývala Ježíšovy nohy Mt 26:6-14 

Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,(7) Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem. (8) A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato? (9) Nebo mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým. 10 A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou. (11) Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete. (12) Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.(13) Amen pravím vám:  Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.(14) Tedy odšed k předním kněžím {biskupům} jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,


Bylo to poté, co Marie vylila svoji vděčnost ke svému Spasiteli, s vědomím, že jí bylo odpuštěno a že byla očištěna ne díky skutkům, ale vírou v Boží slovo, které jí řekl Kristus.

Lukáš 7:50 On  ale té ženě řekl: "Tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji." Když Marie prokázala tuto pravdu odpuštění, v učednících nastala reakce hněvu a obviňování. Když Ježíš povstal (v té době se postaví kníže Michael!), POTOM Jidáš odešel k církevním vůdcům a oni odešli k Římanům, aby zajistili vyhlášku smrti.


Tím pádem jakékoliv kázání o závěru dějin této země BEZ poselství nenásilného Božího charakteru -což je tím skutečným charakterem Boha - ve skutečnosti "křižuje" pravdu pro tyto poslední dny.

Nedávná poselství týkající se ukončení doby milosti v souvislosti s návštěvou papeže v kongresu USA nebyla doprovázena žádným takovým osivem (jako je milující charakter Boha), takže v reakci na takové poselství ke sklizni nemůže dojít. K tomu se přidávají jasná slova inspirace ohledně konce doby milosti:

Bůh nám nejeví čas, kdy Jeho poselství skončí, ani kdy bude ukončena doba milosti. To co bylo zjeveno, máme přijmout pro sebe a naše děti; nesnažme se však znát to, co bylo ponecháno jako tajemství z rozhodnosti Všemohoucího. Naším posláním je bdít, pracovat a čekat, každou chvíli usilovně pomáhat hledajícím duším, jimž hrozí záhuba. Neustále máme kráčet ve šlépějích Ježíšových, pracovat podle Jeho příkladu, rozdělovat z Jeho darů, jako dobří správcové nespočetných milosti Božích. Satan ochotně nabídne každému, kdo se neučí denně u Ježíše, znetvořené falešné poselství, aby zfalšoval a překroutil úžasné pravdy pro tuto dobu. {1SM 191.1} 

V dopisech, které jsem dostávala, byla jsem dotazována, zda jsem obdržela zvláštní světlo pro dobu, kdy budou ukončeny zkoušky. Odpověděla jsem, že mám přinést poselství pro dobu, dokud trvá konání díla Božího skrze vyvolené, neboť až přijde noc, nikdo nebude moci působit. Teď, právě teď, je pro nás čas k bdění, působení i čekání. Slovo Boží zjevuje skutečnost, konec všech věcí je na dosah a toto svědectví je rozhodující. Je potřebné, aby každá duše měla vštípeno do srdce tak, že upravuje život a posvěcuje charakter.1SM 191,2

 

Duch Páně spolupůsobí při přijetí pravdy inspirovaného Slova a vštěpuje jí do duše, tak že ten, kdo se veřejně hlásí za následovníka Kristova, má posvěcenou radost a těší se, že ji může předat druhým. Vhodný čas pro naše působení je právě teď, pokud dny kvapí. Není však žádný příkaz pro nikoho, aby hledal v Písmu a zjistil, pokud by to bylo možné, kdy bude doba milosti ukončena.  Bůh nedal takové poselství žádnému smrtelníkovi. A také žádnému nesvěří to, co ukryl ve Svém svatém plánu. (RH Oct. 9, 1894).  1SM 192.1

 

Bůh nedal nikomu poselství o uzavření zkušební doby (doby milosti). Toto není dílo žádného lidského činitele nebo smrtelníka. Naší prací je kázat milující, odpouštějící charakter Boha, jak je zjevený v Jeho Synu, a kázat poselství tří andělů, které zjevují Otce a jeho Syna, způsob soudu a moc Ducha tak, jak je zjevena v sobotách, novoluních a biblických svátcích. Když je toto dílo dokončeno, poté církev - jako Marie - projeví vůni z alabastrové nádobky a tohle spustí ty poslední události.

 

Jakékoli vyhlášení konečných událostí bez semene nenásilného, neodsuzovačného charakteru Boha nemůže přinést ovoce agape (lásky) - může to přinést jen ovoce strachu. Strach přináší muka. 1 Janova 4:19

 

Opět a ještě jednou, co se týká vzrušení znovu aplikovat prorocká časová období, inspirace nám jasně říká

 

Svět umístil veškeré proklamování času na stejnou úroveň a označil ho za klam, fanatismus a bludařství. Od roku 1844 přináším své svědectví o tom, že jsme nyní v době, v níž máme dbát na sebe, aby naše srdce nebyla přeplněna přebytkem a opilstvím a starostí o tento život, a tudíž by ten den na nás přišel bez povšimnutí. Naše pozice byla jednou z čekajících a bdících, s nižádným proklamováním času, abychom zasahovali v době mezi ukončením prorockých období v roce 1844 a dobou příchodu našeho Pána. Neznáme den ani hodinu, ani kdy nastane definitivní čas, a přesto nám prorocké počítání ukazuje, že Kristus je u dveří. {10MR 270.1}

 

Mezi rokem 1844 a druhým příchodem není žádné prohlášení o čase. Ta prorocká období skončila v roce 1844.

Ale co to tvrzení, že musíme studovat Daniela 12 v souvislosti s 1335 a 1290? Zde je ta citace:

 

Lid Boží potřebuje studovat, jaké charaktery musí utvořit proto, aby mohli projít zkouškou a osvědčit se v posledních dnech. Mnozí žijí v duchovní slabosti a úpadku. Neví, čemu věří. Čtěme a studujme dvanáctou kapitolu Daniele. Je to varování, že všichni budeme muset chápat před časem konce. Existují služebníci - kteří tvrdí, že věří této pravdě - kteří však skrze tuto pravdu nejsou posvěceni. Pokud v jejich životě nenastane změna, řeknou: „Můj Pán otálí se Svým příchodem. “(15MR 228,2} (1903))

 

Kontext tohoto citátu je ve vztahu k charakterům, které musíme utvořit. Nic se tam neříká o 1290 nebo 1335 dnech, protože ona na jiných místech jasně říká, že tato časová období jsou ukončena. Duch proroctví si neodporuje. Jak ona říká, musíme studovat, jaké charaktery musíme mít. Daniel 12 nám dává jistotu, že Michael povstane - což znamená, že On přestane své přímluvné dílo za hřích, a toto odhaluje, jaké charaktery potřebujeme - musíme mít v sobě charakter Kristův, projevený v nás. Musíme studovat, co je tento charakter a jak ho obdržet - to je břímě našeho poselství pro tento svět.

 

Duch proroctví ukazuje, že oněch 1335 dní jsou v minulosti ne v budoucnosti. Řekli jsme mu [Bratrovi H] o některých jeho chybách v minulosti, že těch 1335 dní skončilo a četných [dalších] jeho omylech. -- Letter 28, 1850, s. 1-3

 

Někteří berou toto prohlášení, aby navrhli pravý opak, ale tohle znásilňuje angličtinu a oponuje tomu, co víme, čemu průkopníci věřili. Pokud výše uvedená citace naznačuje, že oněch 1335 dní nebylo ukončeno, pak by to mělo být zapsáno:

Řekli jsme mu [Bratrovi H] o některých jeho chybách v minulosti, například o té, že 1335 dní bylo ukončeno,…

 

Ale tam se tohle nepíše a sama skutečnost, že James a Ellen řekli této osobě o 1335 dnech, musíme se jen podívat do periodika Review NÁSLEDUJÍCÍM PO této události, abychom zjistili, čemu James White věřil.

 

Kdy tyto dny skončily? Důkazy jsou přesvědčivé, že těch 1335 dní skončilo s těmi 2300, spolu s Půlnočním voláním v roce 1844. Poté anděl [Zj.x.1-6] přísahal, že již času více nebude. Čas zde nemůže znamenat dobu trvání, měřenou v měsících a rocích, protože 1000 let je měřeno po tomto; ale on musí odkazovat na prorocký čas, což bylo břemeno poselství onoho anděla. Jelikož Daniel měl na konci dnů zastupovat Boží los, musíme vyvodit závěr, že soud nad spravedlivými mrtvými v tamté době začal a postupuje již více než dvanáct let. James White, RH 29. ledna 1857 

Ti, kteří se i nadále snaží znovu aplikovat tato časová období, takoví pracují s úmyslem kříže pro průkopníky a Ducha proroctví. Je také jasné, že takové poselství působí proti svobodě ze strachu, který přichází s pravdou o charakteru Boha. Poselství, která naznačují, že náš Otec je svévolný při rozhodování o tom, kdy jsou lidé "odříznuti",  to pracuje proti myšlence, že náš Otec je věčně milosrdný. Žalm 100:5. Doba milosti či zkoušky se jistě uzavře, poněvadž jak člověk soudí, tak bude souzen. Z jeho vlastních úst přijde konec této zkoušky - „moje nepravost je větší, než mi může být odpuštěno." Gen 4:4 - marg. poznámky" Potom Bůh oznámí, že ten, kdo je špinavý, ať se dál špiní a ten, kdo je spravedlivý, ať dál koná spravedlnost, protože je to v souladu s vlastním úsudkem každého člověka.

 

Moje výzva všem Božím dětem je odvrátit se od poselství, která představují Boha ve svévolném světle, které působí proti Půlnočnímu volání a platformě Průkopníků a proti Duchu proroctví. Neexistuje žádné světlo v opětovném použití časových proroctví ani v kázání konkrétního času pro ukončení zkušební doby (doby milosti). Byli jsme varováni.


Existuje čas soužení, který přichází na lid Boží, ale my jej nemáme udržovat neustále před lidmi a nemáme jim přitáhnout uzdu, aby měli čas soužení dopředu. Mezi Božím lidem má nastat tříbení (zatřesení), ale toto není ta přítomná pravda, kterou bychom měli nosit do sborů (církví) .... {1SM 180.2}

 

Pro ty, kteří mají svrablavé uši, tohle nepochybně vyvolá hněv, ale já jsem splnil svou povinnost dát trubce určitý zvuk. Pohlédněme na Ježíše, původce a dokonavatele naší víry. Podívejme se na své vlastní charaktery a usilujme, aby nás Duch svatý učinil podobnými Kristu tak, jako když byl Kristus tady na Zemi. Až to ujištění o odpuštění hříchů bude naše, tehdy nás syn zatracení obviní a bude usilovat o vyzrazení Krista - v osobě Jeho svatých - Římu.


Adrian Ebens

 

za služebnost Maranatha Media