MaranathaMedia.cz

Deuteronomium 6:4 a Echad

Vytvořeno Čvn 29, 2022 Od Lynnford Beachy v Demaskování trojice
Přeložil JS
68 Přečtení

Kupodivu, jeden z těch nejvíce monoteistických veršů v Bibli, je některými trinitáři používán ve snaze, aby dokázali pluralitu v Bohu. Tímto veršem je Deuteronomium 6:4, který říká:

„Slyš, Izraeli, Hospodin Bůh náš, Hospodin jeden [echad] jest.“

Tento text citují zbožní Židé minimálně dvakrát denně a oni jsou přísně monoteističtí. V tomto verši totiž nevidí nic, co by naznačovalo, že Bůh je více než jedna osoba. Přesto tento verš používají někteří trinitáři k podpoře myšlenky jakéhosi plurálního Boha.

Dotyčné slovo je hebrejské slovo echad, které bylo přeloženo jako „jeden“. Hebrejci to vidí jako slovo, které označuje úplnou singularitu, zatímco někteří trinitáři to vidí jako slovo, které označuje pluralitu ve „složené jednotě“, jako je například tři v jednom. Někteří trinitáři tvrdí, že echad představuje „sjednocenou jednotu“ na rozdíl od hebrejského slova jachid, které, jak říkají, představuje „číselnou jednotu“. Někteří trinitáři tvrdí, že kdyby chtěl Mojžíš naznačit, že Bůh je číselně jeden, použil by hebrejské slovo jachid místo echad. Zapojením této myšlenky plurality do Deuteronomia 6:4 by to znělo: „Slyš, Izraeli: Hospodin, [Bohové] naši jsou [jednotná skupina] Hospodin." Prozkoumejme, jak se v Bibli používá echad a jachid, abychom pochopili, co se nám v Deuteronomiu 6:4 Bůh snaží říci.

Echad

Echad je hebrejské slovo, které se nejčastěji používá k popisu něčeho, co je jedno/jeden/jedna. Téměř pokaždé, když ve Starém zákoně najdete české slovo „jedno/jeden/jedna“, tak bylo přeloženo z hebrejského slova echad. Echad byl ve Starém zákoně použit 952krát. Z toho byl přeložen 687krát jako „jedno“[1]. Každý jazyk má slovo, které znamená „jeden“ ve smyslu počítání. Ve španělštině je to „uno“, v němčině je to „ein“, v latině je to „unum“, v hebrejštině je to „echad“. Když přejdete na stránky www.translate.google.com a napíšete do levého sloupce anglickou „one“ a na straně pro překlad vyberete hebrejštinu, přeloží se to jako echad. Důvodem je to, že echad jednoduše znamená „jeden“. The New American Standard Hebrew Lexicon (Nový americký standardní hebrejský lexikon) jej definuje jako „primární základní číslo; jeden." Hebrejský lexikon Brown-Driver-Brigg říká: „jedna (číslo).

Existují trinitářské komentáře a lexikony, které obsahují definice slovíčka echad, jež odpovídají jejich předpojaté myšlence, že Bůh je plurálním Bohem tvořeným složenou jednotou, ale tohle nečiní tyto definice pravdivými. Mezi badateli Bible existuje přísloví, které říká: „Králem je kontext“. To znamená, že kontext toho, jak se slovo používá v Bibli, je cennější než jakákoli člověkem utvořená definice tohoto slova. Když pisatelé hebrejské Bible chtěli odlišit něco jako „jeden“ v protikladu k „dva“ nebo „tři“, použili slovo echad. Podívejme se na několik příkladů.

Když byl Ezau obalamucen z otcova požehnání, stěžoval si otci:

"Copak máš jen jedno [echad] požehnání, otče? Požehnej mně! Mně také, otče!" A Ezau se hlasitě rozplakal.“ (Genesis 27:38).

Zde shledáváme, že slovo echad doslova znamená „jeden“, nikoli „dva“ nebo více.

Když k Josefovi přišli bratři pro jídlo, řekli:

„Všichni jsme synové jednoho [echad] muže. Jsme poctiví lidé, tvoji otroci nejsou zvědové!“ (Genesis 42:11).

Tito bratři jistě neříkali, že jsou syny nějaké skupiny mužů, ale že jsou synové jednoho a jediného. Nemuseli použít slovo jachid, aby objasnili, že tento „jeden“ muž byl „pouze jeden“ muž. Tato myšlenka byla přirozeně vlastní v jejich použití slova echad.

Poté, co je Josef obvinil, že jsou vyzvědači, řekl:

„Pošlete jednoho [echad] z vás, ať přivede vašeho bratra“ (Genesis 42:16).

Josef nenavrhoval poslat pro jejich bratra nějakou skupinu mužů, ale pouze jednoho.

Josefovi bratři mu řekli:

"Bývalo nás dvanáct bratrů, synů našeho otce. Jeden [echad] už není a nejmladší je právě s naším otcem doma v kanaánské zemi.“ (Genesis 42:32).

Když řekli, „jeden už není“, mluvili o Josefovi a předstírali, že zemřel. Josef byl jediný z dvanácti, který chyběl, a oni to vysvětlili pomocí slůvka echad.

Když Bůh vysvětlil Mojžíšovi, jak postavit Archu úmluvy, řekl:

„Uděláš dva zlaté cheruby; uděláš je jako tepanou práci na obou koncích slitovnice. Jednoho [echad] cheruba udělej na jednom konci a druhého [echad] cheruba na druhém konci. Na slitovnici uděláte cheruby na obou jejích koncích.“ (Exodus 25:18, 19).

Toto je jednoduchý matematický problém, 1+1=2. Celkem existují dva cherubíni a jeden z nich se nazýván echad.

Když Bible popisuje každodenní oběti Izraele, říká:

„A toto budeš připravovat na oltáři: dva roční beránky denně, ustavičně. Jednoho [echad] beránka připravíš ráno a druhého beránka připravíš navečer.“ (Exodus 29:38, 39).

Opět platí, že jeden je doslova jeden a dva jsou doslova dva. Echad je hebrejské slovo pro jednoho.

Když Mojžíš dokončil stavbu oltáře a zasvětil jej, Bible říká:

„Jeho [Nachšónovým] obětním darem bylo: jedna [echad] stříbrná mísa o váze sto třiceti šekelů, jedna [echad] stříbrná miska o váze sedmdesáti šekelů podle šekelu svatyně, obě plné jemné mouky namísené s olejem na přídavnou oběť“ (Numeri 7:13).

Opět vidíme jednoduchou matematickou rovnici, jedna mísa plus jedna miska se rovná „obě“. Echad zde také není složenou jednotkou. Mísa a miska jsou jednotlivé položky, stejně jako výše zmíněné oběti jsou samostatné položky.

Šalomoun napsal:

„Lépe je dvěma než jednomu [echad], neboť mají lepší mzdu za svou námahu. Vždyť jestliže upadnou, jeden [echad] pomůže svému druhovi vstát. Ale běda jednomu [echad], když upadne a nemá druhého, který by mu pomohl vstát. Také jestliže dva ulehnou, bude jim teplo, ale jak bude teplo jednomu [echad]? A jestliže někdo přemůže jednoho [echad], dva před ním obstojí. A trojitá šňůra se nepřetrhne snadno“ (Kazatel 4:9-12, CSP).

Je velmi jasné, že Šalomoun pomocí slova echad rozlišoval mezi jednou osobou a dvěma osobami. Všimněte si, že slovo echad se zde také používá pro slovo „osamělý“[2]. Echad rozhodně nese myšlenku absolutní singularity. Pokus o vložení definice jakési „složené jednoty“ do tohoto verše by ztratil smysl.

Dalším textem, který jasně ukazuje singularitu echadu, je Deuteronomium 17:6, který říká:

„Ten, kdo má zemřít, ať je usmrcen podle svědectví dvou nebo tří svědků. Ať není usmrcen podle svědectví jediného [echad] svědka.“

Echad nemohl v tomto verši znamenat více než jeden, protože je zasazen do protikladu dvou a tří.

Podobných příkladů je více než šest set a abychom šetřili místo a neunavovali vás dále, omezíme to na několik zde uvedených. Slovo echad má tvar množného čísla, který Mojžíš býval mohl použít, kdyby chtěl, abychom věřili, že Bůh je jakási sjednocená skupina. Plurální formu slova echad najdeme v Genesis 29:20, kde se říká:

„Jákob tedy sloužil za Ráchel sedm let, ale připadalo mu to jako několik [echad v množném čísle] dnů, protože ji miloval.“

Mojžíš by mohl snadno vysvětlit, že Bůh je nějaká složená jednotka nebo skupina bohů, kdyby chtěl, abychom tomu věřili, ale on jednoduše řekl: „Hospodin, Bůh náš, jest jediný Hospodin. Toto citování přichází jen dvě kapitoly poté, co řekl:

„Tobě bylo dáno vidět a poznat, že Hospodin je Bůh a nikdo jiný kromě něj“ (Deuteronomium 4:35)

a jen o jednu kapitolu později Bůh řekl:

„Nebudeš mít jiné bohy vedle mne“ (Deuteronomium 5:7).

Kontext vyžaduje, abychom slovo „jeden“ v Deuteronomiu 6:4 chápali spíše jako „jeden“ v jeho absolutním singulárním smyslu než jako nějakou jednotku nebo skupinu. Navzdory skutečnosti, že i krátká biblická studie o hebrejském slově echad odhaluje, že doslovně znamená „jeden“, jistý profesor teologie napsal, že v Deuteronomiu 6:4 Mojžíš „použil plurální echad (jeden mezi ostatními ve spojené nebo sdílené jednotě )“ (Woodrow Whidden, Trojice, spoluautoři Woodrow Whidden, Jerry Moon a John Reeve, Hagerstown, MD: Review and Herald, 2002). Toto tvrzení není vůbec pravdivé. Existuje sice plurální forma slova echad, jak jsme viděli v Genesis 29:20, ale v Deuteronomiu 6:4 Mojžíš použil jednotné číslo. Naznačovat, že Mojžíš se snažil signalizovat, že ten jeden Bůh Bible je skutečně „jeden mezi ostatními“, by znamenalo, že by mohly existovat desítky bohů. Je smutné, když si lidé vezmou slovo a snaží se, aby mělo význam opačný od toho, co zamýšlel autor. Ve stejném odstavci jako výše uvedený výrok tento autor říká, že jachid „znamená 'jeden' ve smyslu 'pouze' nebo 'sám'“ (tamtéž) Přesto také tento význam má i slovo echad.

Echad je absolutně singulární

Slovo Echad bylo v Bibli několikrát přeloženo jako „osamělý“ nebo „samotný/sám“. Bible říká:

„Nato král David řekl celému shromáždění: Můj syn Šalomoun, jehož jediného [echad] vyvolil Bůh, je mladý a útlý a dílo je veliké, neboť to není hrad pro člověka, ale pro Hospodina Boha“ (1. Paralipomenon 29:1).

„Pohleďte na Abrahama, svého otce, a na Sáru, která vás v bolestech porodila. Neboť byl sám [echad], když jsem ho povolal, požehnal jsem mu a rozmnožil jsem ho“ (Izajáš 51:2).

„Geber syn Uri v zemi Galád, v zemi Seona, krále Amorejského, a Oga krále Bázan; ten sám vládařem jedním [echad] představen byl té zemi“ (1. Královská 4:19, BKR).

„Takto řekl Pán, Hospodin: Zlo, jediné [echad] zlo, hle, přichází“ (Ezechiel 7:5, MPCZ).

Echad je slovo, které v sobě nese striktní singularitu spolu s myšlenkou osamoceného a jediného. Není nutné, aby Bůh k označení Své singularity použil slova jachid. Faktem je, že existuje několik dalších veršů, které přidávají striktní modifikátory k označení absolutní singularity Boha, z nichž některé jsou v těsné blízkosti Deuteronomia 6:4. (Viz Deuteronomium 4:35, 39; 5:7; Izajáš 44:8; 45:5, 14, 18, 21, 22; 46:9; Joel 2:27; Marek 12:29–34; 1. Korintským 8:4-6 atd.) Pokud, když Bible říká, že „Hospodin je jeden Hospodin“, znamená ve skutečnosti „Hospodin je sjednocená skupina Hospodinů“, pak by všechny ostatní verše, které přidávají modifikátory k označení „pouze jeden“, měly být reinterpretovány. Faktem je, že Mojžíš měl k dispozici slova na znamení jednoty, pokud to chtěl říci. Mohl použít slovo jachad, což znamená „být sjednocen“ (Genesis 49:6), ale nepoužil ho, protože nechtěl, abychom si mysleli, že Bůh je nějaká skupina sjednocených osob.

Mnoho trinitářů se snaží najít význam plurálu pro slovo echad citováním Numeri 13:23, kde se říká:

„Když přišli až do údolí Eškólu, uřízli tam ratolest s jedním [echad] vinným hroznem -- dva ho museli nést na sochoru, a několik granátových jablek a fíků.“

Někteří trinitáři tvrdí, že protože se zde používá slovo echad, odkazující se na hrozen vinných zrn, slovo echad tedy znamená „jeden složený z částí, jednotka či grupa“.

Pokud by výše uvedený verš řekl: „s jedním [echad] vinným hroznem“, i když to ve skutečnosti znamenalo, že tam bylo několik vinných hroznů, pak by tento argument měl určitou platnost. Pokud by verš řekl: „jeden [echad] hrozen“, i když ve skutečnosti to odkazovalo na celý shluk hroznů, pak bychom věděli, že slovo echad znamená více než jen jeden. Přesto se tento verš zmiňuje pouze o jednom „hroznu vinných zrn“. Podstatné jméno, na které se v tomto verši vztahuje echad, je jednotka nebo skupina, nikoli slovo echad.

Echad se používá pro „JEDEN hrozen vinných zrn“ (Numeri 13:23, MPCZ), „JEDNA skupina“ (1. Samuelova 13:17, MPCZ), „JEDEN šik“ (2. Samuelova 2:25, B21), „JEDEN kmen“ (1. Královská 11:13), „JEDINÝ národ“ (1 Paralipomenon 17:21). Ta pluralita v každém případě existuje spíše v podstatném jménu než v přídavném jménu „jeden“.

Dalším veršem použitým k pokusu ukázat „složenou jednotu“ ve slově echad je Genesis 1:5, který říká: „Bůh nazval světlo "den" a tmu nazval "noc". Byl večer a bylo ráno, den první [echad].“ Ten argument zní, že protože se den skládá ze dvou částí, tedy té tmavé a světlé části, tak slovo echad má význam složené jednoty nebo něčeho složeného z částí. Tento argument je opět nesmyslný. Echad v tomto verši stále znamená jedno/jeden. Ta složeninová část výroku „den první“ není „první“, ale „den“. Následující verše hovoří o „druhém dni“, „třetím dnu“, „čtvrtém dni“ atd. Bude se tvrdit, že „druhý“ a „třetí“ jsou také složená jednotná slova jen proto, že po nich následuje slovo „den“? Mohu říci „jedno vejce“ nebo „jeden tucet vajec“. Význam „jeden“ v těchto prohlášeních je v obou případech naprosto stejný. Mohl bych také říci „dvě vejce“ nebo „dva tucty vajec“. Jakoukoli složeninovou jednotu ve výroku, který používá slovo „jeden“, lze nalézt ve slově následujícím po slově „jeden“ spíše než v samotném slově „jeden“.

Primární verš, na který se trinitáři odvolávají na podporu svého tvrzení, že echad znamená více než jeden, je Genesis 2:24, kde se říká:

„Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne ke své ženě a budou jedno [echad] tělo.“

Trinitáři někdy používají tento verš, aby se pokusili dokázat, že echad neznamená jeden. Tento verš však neříkal, že se muž a žena stanou jedním člověkem, ani neříkal, že se stanou jednou osobou nebo jednou bytostí. Ačkoli se muž a žena stali jedním tělem, stále byli dvěma osobami, dvěma bytostmi a dvěma lidmi. Ani by nebyli spojeni dohromady, aby se stali jedním tělem z masa. Spíše se mají stát jednou rodinou.

Při hledání porozumění pojmu „jedno tělo“ se nesmíme dohadovat o významu slova „jedno“, ale spíše bychom měli hledat význam slova „tělo“, jak je použito v tomto verši. I v tomto verši jeden stále znamená jeden, a pouze jeden.

Tento verš se nesnaží naznačit, že existují „dvě těla“, ale jedno tělo. V Bibli nacházíme vysvětlení jednoho těla, které ukazuje, že to znamená blízký rodinný vztah. Josefovi bratři o něm řekli:

„Pojďte, prodáme ho Izmaelitům, ale svou ruku na něho nevztahujme; vždyť to je náš bratr a naše tělo. Bratři Judu poslechli“ (Genesis 37:27).

Pavel nazval své židovské bratry „tělo mé“ (Římanům 11:14, BKR), aby naznačil jejich blízký pokrevní vztah. Bible dokonce překládá hebrejské slovo רשׂב (basar), které bylo v Genesis 2:24 přeloženo jako „tělo“ jako „blízký příbuzný“ v Leviticusu 18:6 a 25:49 (CEP; h.: masu svého masa (- různé h. výrazy)). Překlad B21 to překládá jako „pokrevní příbuzný“. S tímto chápáním „těla“ je jasné, že výraz „jedno tělo“ v Genesis 2:24 znamená, že dva manželé mají být považováni za stejně blízce příbuzné jako „pokrevní příbuzní“. Stávají se jednou rodinou, ne dvěma rodinami, ale jednou. Jedno v tomto verši stále znamená jedno. Jakákoli složená jednota sídlí spíše v těle než v „jednom“.

Jeden znamená jeden

Hebrejské slovo echad funguje v hebrejštině úplně stejně jako naše české slovo „jeden/jedna/jedno“. Mohl bych říci: "Moje žena, děti a já tvoříme jednu rodinu." Slovo „rodina“ označuje více než jednoho uvnitř rodiny, ale slovo „jeden“ stále znamená jeden. Pokud mi nabídnete, že mi zaplatíte „jedno sto dolarů“ za den práce, bylo by špatné, kdybych očekával, že dostanu dvě stě nebo více dolarů jen proto, že slovo „sto“, které následuje po „jedničce“, naznačuje pluralitu v něm. Kdybych k vám přišel druhý den a vy jste souhlasili s nákupem mých náramkových hodinek za „jeden dolar“, bylo by nelogické, abych očekával, že mi zaplatíte tři dolary. V mém případě by nepomohlo, kdybych tvrdil: „Včera jsi použil slovo ‚jeden‘ v množném smyslu, takže jsem očekával, že mi dáš za hodinky alespoň dva dolary, protože jeden je plurální (v množném čísle).“ Je snadné vidět, jak nelogický by byl můj postoj, kdybych se řídil tímto způsobem uvažování. Pokud bych se vás pokusil dostat k soudu, abych vás žaloval o peníze navíc, na které mám podle svého pocitu nárok, soudce by můj případ okamžitě zamítl, protože je založen na nesprávném předpokladu.

Výše uvedený argument lze velmi snadno odmítnout jako nelogický. Přesto, když se na podporu (učení) trojice použije stejný typ chabého argumentu, při použití slova echad to mnoho lidí přijme jako pravdu evangelia. I teologové se této úvahy chopí a opakují ji ve svých dílech, dokud se tak často neopakuje, až nabývá zdání skutečnosti. Nesmíme se spokojit s lidmi vytvořenými teoriemi, které nemají žádný základ ve skutečnosti, aby podpořily naši víru v nějakou doktrínu. Už ta skutečnost, že trinitáři musí zajít tak daleko, aby hledali podporu pro trojici, je prakticky důkazem, že to není pravda. Když se nějaký člověk potřebuje chytit stébel, aby podpořil svou pozici, je to dobrý signál, že jeho pozici nestojí za to zdržovat.

Hebrejské slovo echad v jednotném čísle, jako je v Deuteronomiu 6:4, znamená v každém případě jen jeden. Neexistuje ani jeden příklad slova echad v jednotném čísle, které by znamenalo více než jeden, i když je toto slovo v Bibli použito více než 900krát. Když Bůh inspiroval Mojžíše, aby řekl: „Slyš, Izraeli, Hospodin Bůh náš, Hospodin jeden [echad] jest,“ myslel právě to. Je jeden a jen jeden, „Hospodin, Bůh náš“, a nikoli nějaká jednota tří bohů.

Pro případ, že by zkoumané důkazy k vyřešení záležitosti nestačily, dal nám Ježíš k tomuto verši božský komentář, o kterém si můžeme být jisti, že je pravdivý. Ježíš citoval tento verš v Markovi 12.

„Jeden ze znalců Písma slyšel jejich rozpravu a viděl, jak dobře jim odpověděl. Přistoupil tedy a zeptal se ho: "Které přikázání je ze všech nejdůležitější?" Ježíš mu odpověděl: "Nejdůležitější je: ‚Slyš, Izraeli - Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný. Proto miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.' Druhé je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.' Žádné přikázání není důležitější než tato dvě." Na to mu ten znalec Písma řekl: "Mistře, to jsi opravdu řekl dobře. Ano, Bůh je jediný a není žádný kromě něj. A milovat ho celým srdcem, celým rozumem a ze vší síly a milovat svého bližního jako sám sebe - to je nade všechny zápaly a oběti." Když Ježíš uviděl, jak moudře mu odpověděl, řekl mu: "Nejsi daleko od Božího království." A nikdo se ho už neodvažoval na nic zeptat.“ (Marek 12:28-34, B21).

Zde si všimněte té výměny. Ježíš citoval Deuteronomium 6:4 a znalec Zákona pak tento verš komentoval: „...Bůh je jediný a není žádný kromě něj …“ Zde zjišťujeme, že tento Žid chápal Deuteronomium 6:4 tak, že znamená: „Je jeden Bůh; a nikdo jiný než on." V případě, že si trinitáři nejsou jisti, zda echad naznačuje výlučnou singularitu, použil ten Žid velmi přesný a exkluzivní jazyk. Tři tvrzení naznačují singularitu. Řekl: „Je jeden Bůh“ a „nikdo jiný“ a „on“. Tento židovský vůdce pochopil, že Bůh je jedinečná individuální bytost a není žádný jiný než On. Když porovnáme tento verš s Janem 8:54, zjistíme zajímavou souvislost. Zde Ježíš vedl dialog s židovskými vůdci, když řekl:

„Chválím-li sám sebe, má chvála nic neznamená. Ten, kdo mě chválí, je můj Otec, kterého vy nazýváte svým Bohem."

Když nějaký Žid říká „Bůh“, myslí tím osobu, kterou Ježíš identifikoval jako svého Otce, a tento verš ukazuje, že Ježíš věděl, že Židé toto porozummění mají. V Markovi 12:32 je jisté, že zákoník pochopil, že Deuteronomium 6:4 se vztahuje výhradně na Boha, Otce, jako jednoho a jediného Boha, kromě něhož „není nikoho jiného“.

Když to Ježíš slyšel, Bible říká:

„Ježíš uviděl, jak moudře [nebo uváženě] mu odpověděl. Ježíš poznal, že tento muž odpověděl dobře, a pak řekl: „Nejsi daleko od království Božího“.

Ježíš tohoto muže neopravil za jeho porozumění, ale místo toho ho pochválil za dobrou odpověď. Zde je božský souhlas pro pochopení, že echad v Deuteronomiu 6:4 doslova znamená jeden a jediný.

Na rozdíl od komentáře Ježíše Krista k Deuteronomiu 6:4 si všimněte, co o tom říkají někteří komentátoři Bible:

„Tohle neznamená, že Jehova je jeden Bůh…“ (Keil & Delitzsch OT Commentary k Deuteronomiu 6:4).

„Trojnásobná zmínka o Božských jménech a množné číslo (plurál) slova přeloženého jako Bůh se zdá, že zjevně naznačuje Trojici osob, dokonce i v tomto výslovném prohlášení jednoty Božství“ (Matthew Henry Commentary k Deuteronomiu 6:4).

"Jeden ve třech a tři v jednom." Zde jsou tři slova, která odpovídají třem osobám“ (Komentář Johna Trappa k Deuteronomiu 6:4).

Je úžasné, co někteří lidé dokážou vyčíst v Bibli, co tam není. Neexistuje žádný způsob, jak by Mojžíš nebo kterýkoli z jeho současníků chápal Deuteronomium 6:4 jako odkaz na nějakou trojici nebo více než jen jednu osobu. Jediný způsob, jak by člověk mohl najít tuto teorii v tomto textu, je, že měl již předem vytvořenou myšlenku, než si jej přečetl. To je něco, co se nemohlo stát, dokud ve čtvrtém století našeho letopočtu katolická církev nezformulovala doktrínu, přesně jak bylo prorokováno v Danielovi 11:36-39.

Nový zákon má stejně silné vyjádření ukázání singularity Boha jako má Starý zákon. Ježíš řekl:

„A toto je život věčný: Aby poznávali tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista“ (Jan 17:3).

Ježíš nazval svého Otce „jediným pravým Bohem“ a Pavel napsal:

Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modla ve světě není nic a že není žádný jiný Bůh, jen Jeden. Neboť i když jsou takzvaní ‚bohové‘, ať v nebi nebo na zemi -- jakože jsou mnozí ‚bohové‘ a mnozí ‚páni‘ --  my máme jediného Boha, Otce, od něhož je všechno a pro něhož jsme my, a jediného Pána, Ježíše Krista, skrze něhož je všechno, i my jsme skrze něho“ (1. Korintským 8:4-6, CSP).

Jachid

Trinitáři by nás rádi přiměli věřit tomu, že kdyby Mojžíš chtěl, abychom věřili, že Bůh je pouze jeden číselně jednoduchý jedinec, tak že by použil slovo jachid místo slova echad. To však rozhodně není tento případ. Již jsme viděli, že echad je ekvivalentem našemu českému slovu „jeden“. Jachid znamená „pouze, pouze jeden, solitér, jeden, jedinečný, jednorozený syn“ (Brown-Driver-Briggův hebrejský lexikon). Jachid je v Bibli použit pouze 12krát, z čehož 8 výskytů se týká pouze jediných narozených (zplozených) dětí. Zbývající 4 případy se používají ve významu „poustevnický“ nebo „osamělý“ v negativním smyslu. Je mnohem pravděpodobnější, že pokud by Mojžíš chtěl naznačit, že Bůh je jeden jediný jedinec, použil by spíše slovo echad než jachid, a to je přesně to, co udělal.

Slovo pro číslovku „jedna“ je široce používáno v jakémkoli jazyce. Např. anglické slovo „one (jeden)“ najdeme ve Starém zákoně více než 1000krát. Většina z těch výskytů byla přeložena z hebrejského slova echad. Jachid, na druhé straně, je použit pouze 12krát a nejčastěji se týká pouze jediných narozených (zplozených) dětí. Skutečnost, že se toto slovo nepoužívá při odkazování se na Boha, Otce, není vůbec překvapivá. Argumentovat tím, že jelikož toto slovo není nikdy použito pro Boha, pak Bůh musí být jakousi plurální bytostí, to nedává smysl. Argumentovat nedostatkem důkazů není moudrý předpoklad. Faktem je, že existuje mnoho veršů, které používají velmi exkluzivní jednotné číslo pro Otce, jako „jeden Bůh“, „žádný jiný“, „nikdo jiný“, „vedle mě není žádný Bůh“ atd. Není nutné usuzovat, že protože Bůh nepoužil konkrétní slovo k označení své singularity, tak nesmí být osobou v jednotném čísle. V Bibli je spousta jednotlivých položek nebo osob, které nejsou popsány použitím slova jachid. Máme dospět k závěru, že nejsou singulární, protože chybí obskurní slovo, které chceme, aby Bůh použil? Pokud Bůh, Otec, chtěl naznačit, že je „jednorozený zplozený“ nebo „osamělý“, pak bychom mohli očekávat, že použije jachid. Rozhodně bychom nečekali, že Bůh, Otec, bude chtít sdělit tyto představy o sobě, takže bychom měli očekávat, že nepoužije jachid, aby sama Sebe se definoval.

Neexistuje absolutně žádný biblický základ pro tvrzení, že jelikož se namísto slova jachid používá slovo echad, aby se nadefinovala Boží singularita, tak že Bůh musí být více než jednou osobou. Biblické důkazy mají pro odhalení pravdy větší hodnotu než jakýkoli lidský komentář nebo slovníková definice. Fakta jsou jasná:

„máme jediného Boha Otce“ (1. Korintským 8:6).

 


[1] Platí pro anglický jazyk, pozn. překl.

[2] Viz verš 10: Hejčl,CEP samotný, MPCZ sám, B21 osamělý