Pokusy o změnu sedmidenního cyklu, jež selhaly

Autor Kelly McDonald

Na samém počátku Bible se dozvídáme o stvoření a ustanovení sedmidenního týdne. Během prvních šesti dnů Bůh pracoval na utváření Stvoření. Sedmého dne Bůh odpočinul; ten den byl požehnán a oddělen od ostatních šesti dnů.

Genesis 2:1-3 zní:

„Tak bylo dokončeno nebe a země s veškerou jejich rozmanitostí. Sedmého dne Bůh dokončil dílo, na němž pracoval; sedmého dne odpočinul od veškeré práce, kterou dělal. Bůh sedmý den požehnal a posvětil jej, neboť v něm Bůh odpočinul od všeho díla, jež vykonal, když tvořil. " (B21)

Jedním z důkazů, že Bůh stvořil vše, je sedmý den sabatu a potažmo sedmidenní cyklus. Sedmý den zakončil první týden Stvoření. Znalost sedmidenního týdenního cyklu pokračovala i po této době. Bylo tomu rozuměno ve dnech Noemových, jak je vysvětleno v Genesis v 8. kapitole.

“10 Počkal ještě sedm dní a znovu vypustil holubici z archy. 11 Večer se k němu holubice vrátila a hle, v zobáku měla čerstvý olivový lístek! Tak Noe poznal, že voda ustoupila ze země. 12 Počkal tedy dalších sedm dní, vypustil holubici znovu a už se k němu nevrátila.“ (Gn 8:10-12).

Dalším důkazem, že Bůh je Stvořitel, je to, že od Genesis 1 a 2 až do současnosti existuje nepřetržitý cyklus sedmi dnů.

Věděli jste, že došlo k pokusům ten sedmidenní cyklus změnit? VŠECHNY skončily neúspěchem! To znamená, že i přes tyto pokusy vždy existovali lidé, kteří tento cyklus zachovávali. Bůh nás nenechá zapomenout, že sedmidenní cyklus, který vrcholí šabatem, nás směruje zpět ke Stvořiteli!

Na některé z těchto neúspěšných pokusů se podíváme. Je to cenná lekce, kterou si musíme všichni zapamatovat.

Mezi prvními pokusy přinutit lidi, aby přerušili sedmidenní týdenní cyklus, byli staří Babyloňané. Zachovávali totiž lunární týdny. To znamená, že počkali, až se objeví novoluní (novměsíc), a podle něho znovu zahájili týden. Dodržovali jakési lunární šabaty, přičemž šabaty se periodicky opakovaly každý sedmý, čtrnáctý, devatenáctý, dvacátý první a dvacátý osmý den v měsíci (Sayce, The Higher Criticism and the Verdict of the Monuments, str. 74). Problém tohoto počítání času je v tom, že každý kalendářní měsíc jejich sobota/šabat připadá na jiné dny v týdnu! Toto schéma vytváří také týdny, které jsou delší než sedm dní (protože lunární měsíc je delší než 28 dní).

No, toto schéma se v určitém bodě historie rozpadlo. Babyloňané se nakonec vrátili k sedmidennímu týdennímu cyklu, který byl zahájen v Genesis. Tento tzv. lunární sabat/sobota se v posledních desetiletích bohužel vrátil. Je tobludařský názor, který způsobuje úplné odpojení od Božího sedmidenního týdenního cyklu. Každý, kdo následuje tento názor, se doslova vrací do Babylonu.

K dalšímu pokusu odchýlit se od původního Božího týdenního cyklu došlo ve starověkém Egyptě. Izraelité tam bydleli čtyři sta let; přičemž poslední část jejich pobytu v této zemi byli zotročeni. Během svého pobytu si zvykli na některé egyptské způsoby, které zahrnovaly 10denní týden (Fagan, str. 476). Tohle objasňuje, proč Bůh musel zjevit Izraelitům sobotu/šabat skrze padání manny (Ex 16). Nakonec se Egypťané vrátili k tomu sedmidennímu týdnu. Také řecký národ bez úspěchu zkusil desetidenní týden.

Když se vrátíme až do osmého století před naším letopočtem, staří Římané používali osmidenní týden. Každý osmý den se nazýval nundinae neboli den trhů. V prvním století před naším letopočtem se popularita sedmidenního týdne zvýšila. Měli dokonce po určitou dobu duální systém počítání týdnů! Kolem pátého století se používal pouze sedmidenní cyklus.

V moderní době má lidstvo tendenci pohlížet na starověké národy s přezíravostí. Abychom z této myšlenky na toto téma vystřízlivěli, poskytnu vám několik moderních příkladů, kdy se lidé pokusili odchýlit od Božího týdenního cyklu.

V roce 1788 vyvinul Francouz Pierre-Sylvain Marechal nový kalendář. Měl mnohem jiné počítání času než Gregoriánský kalendář. Byl doporučen desetidenní týden, přičemž tři týdny tvořily jeden kalendářní měsíc. Každý měsíc byl přejmenován tak, aby odpovídal ročnímu období, ve kterém se nacházel. Kalendář byl založen v roce 1793 a běžně se nazývá francouzský republikánský kalendář. Vydržel až do roku 1806, kdy byl Napoleon prohlášen císařem; a poté byl obnoven sedmidenní týden.

Poznámka: Francouzské slovo pro sobotu je Samedi; pochází z prostého latinského slova sambati dies, což znamená sobotní den.

V roce 1929 zavedl SSSR pětidenní pracovní týden. Cíl byl dvojí. Za prvé, Sověti chtěli maximalizovat svou pracovní sílu a udržet stroje v nepřetržitém provozu. Během těchto pěti dnů byly lidem přiděleny náhodné doby odpočinku. Druhým cílem bylo znemožnit křesťanům, židům nebo muslimům náboženské dodržování jakéhokoli šabatu (dnu odpočinku). Ani jeden cíl nebyl splněn; stroje se porouchaly a lidé neměli vždy volno z práce ve stejnou dobu jako ostatní rodina a přátelé. To způsobilo, že lidé zažívali sociální odpojení od přátel a rodiny, a tak začal určitý typ sociálního rozpadu. Tím se snížila produktivita. Po dvou letech přešli na šestidenní pracovní týden. Okolo roku 1940 tento projekt opustili a obnovili původní sedmidenní týden (Frost).

Poznámka: ruské slovo pro sobotu je subóta, což znamená Sobota/Šabat.

Tyto historické příklady ukazují na lidské pokusy odpojit lidstvo od našeho Stvořitele. Bůh ustanovil sedmidenní týdenní cyklus a Sobotu/Šabat v Genesis. To bylo založeno BOHEM, takže jakékoli pokusy jít v rozporu s tím budou mít za následek neúspěch. Kromě toho nám tyto příklady ukazují, že Bůh nám nikdy nedovolí plně se oddělit od Jeho načasování; cesta po našem způsobu nefunguje. Každých sedm dní si připomínáme, že Bůh stvořil všechny věci, včetně samotného času.

Odkazovaná díla

Catholic Encyclopedia 1910: General Chronology, French Revolution

Encyclopedia Britannica 11th edtion: Calendar

Encyclopedia Britannica online: Pierre-Sylvain Maréchal

Fagan, Brian M. ed. The Oxford Companion to Archaeology. Vol. 1. Oxford University Press. New York, 1996. p 476.

Frost, Natasha. “For 11 Years, the Soviet Union

Had No Weekends.” History.com. August 30 2018. https://www.history.com/news/sovietunion-stalin-weekend-labor-policy.  

Sayce, A.H. The “Higher Criticism” and the

Verdict of the Monuments. London: Society for Promoting Christian Knowledge, 1910. p 74.

Zdroj: https://biblesabbath.org/wordpress/wp-content/uploads/2021/07/March-April-2021.pdf