MaranathaMedia.cz

(Numeri 16:28-34) Zabil Bůh Kóracha, Dáthana a Abírama?

Vytvořeno Čvc 29, 2022 Od Kevin J. Mullins v Boží charakter
Přeložil JS
30 Přečtení

Originál zveřejnil(a)  17.7. 2022 Kevin J. Mullins v Otázkách týkajících se Božího charakteru

Mojžíš řekl: "Takto poznáte, že mě Hospodin poslal činit všechny tyto skutky a že to nedělám o své vůli: Zemřou-li tito muži přirozenou smrtí, přihodí-li se jim, co se lidem běžně stává, pak mě neposlal Hospodin. Způsobí-li však Hospodin něco úplně nového a země otevře ústa, aby je pohltila se vším, co mají, takže se zaživa propadnou do podsvětí, pak poznáte, že tito muži pohrdli Hospodinem!" Sotva Mojžíš dořekl ta slova, země se pod nimi rozestoupila. Země otevřela ústa a pohltila je, jejich rodiny i všechny ty, kdo byli s Korachem, i veškerý jejich majetek. Zaživa se propadli do podsvětí i se vším, co měli. Země se nad nimi zavřela a zmizeli zprostřed shromáždění. Celý kolemstojící Izrael se dal před jejich křikem na útěk a volali: "Ať země nepohltí i nás!" (Numeri 16:28-34, B21)

 

Příběh Koracha a jeho společníků slouží jako pozoruhodná připomínka toho, kolik stála vzpoura. Žalm 88 byl jedním ze Žalmů napsaných syny Kórachovými mnoho let po tragické události a můžeme si jen představovat, jak bolestná byla tato slova: "Už patřím k těm, kdo do jámy klesají, jsem jako bojovník síly zbavený!" (Žalm 88:4 [5], B21). Znovu, i když se tento autor verše nikdy neúčastnil vzpoury svého předka, bylo mu pravidelně připomínáno, že jeho rodina slouží jako neustálá připomínka Božího hněvu proti vzpurníkům.

Pro Korachovy syny to musela být také těžká zkušenost, když museli žít s dědictvím podobným Kainovi a Balaámovi:

"Běda jim! [vzbouřenci v církvi] Vydali se Kainovou cestou, pro zisk propadli bludu jako Balaám, zahynuli ve vzpouře jako Korach!" (Juda 1:11, NBK)

Zde Juda při popisu současných duchovních událostí zjevně odkazuje na minulé doslovné události. V době Judy nedošlo k žádnému doslovnému zemětřesení, které by způsobilo, že se země otevřela a pohltila vzbouřence v církvi. Všimněte si, co říká 7. kapitola Žalmu:

"Na toho, jenž plodí proradnost, jenž těhotný trápením zrodí lež! Ten jámu kopal, až ji vyhloubil, spadl do pasti, kterou nastražil. Jeho proradnost se k němu navrátí, na hlavu padne mu jeho násilí! Hospodina budu za jeho spravedlnost chválit, Hospodinovu jménu zahraji - on je Nejvyšší!" (Žalm 7:14-17; B21)

Žalmista říká, že bezbožní (nebo vzbouřenci/rebelové) si vykopávají svou vlastní jámu a padají do jámy, kterou sami vytvořili. Autor pokračuje a říká, že toto je Boží spravedlnost. Žalmista neříká, že Boží spravedlnost je čin přímého uvržení těch rebelantů zaživa do jámy, ale že Jeho spravedlnost je vykonávána tím, že On nezabrání vzbouřencům spadnout do jámy, kterou vykopali. Neboli dovoluje, aby násilí, které zamýšleli pro ostatní, sestoupilo na jejich vlastní hlavy.

Mohlo by tohle být to, co se skutečně stalo Kórachovi a jeho společníkům? Mohlo by jejich neustálé reptání proti Mojžíšovi, Áronovi a Bohu vést k vykopání jejich vlastní jámy, a tak se jejich vlastní násilné chování zhroutilo na ně samotné? Neříkám, že Korach a jeho společníci doslova začali kopat jámu lopatami a do ní skočili. Ale je možné, že jejich vzpoura měla přímou příčinu toho, že se země doslova otevřela a pohltila je? Nebo máme věřit, že jakýsi Bůh dokonalé lásky způsobil, že se celý incident stal v důsledku pomstychtivého hněvu a odvetné spravedlnosti proti těm, kteří Boha nenávidí?

Bible říká, že to udělal Bůh, proto tomu věřím

Není absolutně nic špatného na tom brát Bibli doslovně. Ve skutečnosti je to způsob, jakým ji máme číst a studovat. Problém není v tom, co Bible doslova říká, ale je v tom, že lidé se nedívají na celou Bibli, aby získali celkový obraz o tom, co Bible říká. Podívejme se na několik příkladů:

Příklad č. 1 – Smrt krále Saula

Saul zemřel pro svou věrolomnost, když se zpronevěřil Hospodinu, Hospodinovu slovu, které nezachoval, a také se doptával ducha zemřelého, aby se dotázal na radu,  a nedotazoval se Hospodina. On ho usmrtil a přenesl království na Davida, syna Jišajova. Dokonce se dotazoval věštího ducha. Ale neptal se Pána; proto ho [Bůh] zabil a předal království Davidovi, synu Jišajovu." (1. Paralipomenon 10:13, 14; CSP)

Zde čteme jasné prohlášení přímo z Bible – proto ho [Bůh] zabil. Předpokládá se, že knihy 1. a 2. Paralipomenon napsal Ezdráš. Ezdráš říká, že Bůh zabil Saula v bitvě. Ale sestoupil Bůh doslova dolů a zabil Saula mečem nebo bleskem, nebo prostě způsobil, že se jeho srdce zastavilo? Ne. Ve verších 3 a 4 nám Ezdráš přesně říká, co se stalo:

 

"Bitva těžce dolehla na Saula. Našli ho lukostřelci a svíjel se bolestí, protože ho postřelili. Saul řekl svému zbrojnošovi: Vytáhni svůj meč a probodni mě s ním. Jinak přijdou ti neobřezanci a budou se mi posmívat. Ale zbrojnoš nechtěl, protože se hrozně bál. Saul tedy vzal meč a padl na něj." (1. Paralipomenon 10:3, 4)

Saul doslova zemřel tak, že spáchal sebevraždu. Ale Ezdráš také říká, že ho zabil Bůh. Je možné, že když Ezdráš říká, že Saula zabil Bůh, tak jednoduše použil hebrejský idiom, kde se říká, že Bůh udělá něco, co jen neochotně dovolí, aby bylo učiněno? Vidíte, že výrok "Beru Bibli tak, jak ji čteme" musí zahrnovat celou Bibli a ne jen to, co říká jeden verš?

Je nesmírně důležité, abychom si uvědomili, že knihu Letopisy napsal Ezdráš. V Nehemiášově kapitole 8 čteme, že Ezdráš začal číst Knihu Zákona (prvních pět knih Bible) před lidem, zatímco on a jeho společníci kněží "pomáhali lidem porozumět Zákonu" a " četli v knize zákona Božího po odstavcích a zřetelně, aby bylo rozuměti, i rozuměli, co se četlo" (verše 7 a 8). Takže, i když je důležité číst Bibli jednoduše, musíme vědět, jak ji číst, abychom jí plně porozuměli. Ježíš nás učil téže zásadě:

"A hle, jeden zákoník povstal a zkoušel ho: „Učiteli, co mám učinit, abych získal věčný život?“ On mu řekl: „Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?(Lukáš 10:25, 26)

Podívejte se, jak prorok Ozeáš spojuje Boží hněv a rozhořčení s Izraelem, který ničí sám sebe:

Izraeli, zničil ses! Kdo ti pomůže? Kde je tvůj král, tvůj zachránce? Kde je ve všech tvých městech? Kde jsou tví vládci, o nichž jsi pověděl: "Dej mi krále a velmože!" Rozhněván jsem ti krále dal a rozzuřen ho odnímám!" (Ozeáš 13:9-11; B21)

Boží hněv byl projeven tím, že Bůh dal Izraeli přesně to, co chtěli – totiž pozemského krále. Izrael se v tomto rozhodnutí zničil tím, že se od Boha odřízl, a tak byl Boží hněv uplatněn tím, že Bůh neochotně svolil, aby se to všechno stalo, i když je to zformulováno tak, že Bůh přímo zabíjí krále Saula - "Já (Bůh) dávám … a beru ti jej v prchlivosti." 

Je možné, že Bůh "zabil" nebo "odejmul" Kóracha (Koracha) a jeho společníky v tom smyslu, že jim nezabránil spáchat duchovní sebevraždu tím, že si vybrali Satana za svého pána? Koneckonců, Bůh řekl: " Ale kdo proti mně hřeší, činí násilí své duši, všichni, kdo mě nenávidí, milují smrt" (Přísloví 8:36). A když Bůh mluví o Korachovi a jeho společnících, tak říká, že "zhřešili proti svým vlastním duším" (Numeri 16:38 [17:3]).

Příklad #2 - Příběh Joba

"Ještě [Job] mluvil, když přišel jiný a řekl: Boží oheň padl z nebes, zapálil ovce i služebníky a strávil je. Unikl jsem pouze já sám, abych ti to oznámil.'" (Jób 1:16)

 

Opět další prosté prohlášení, že Bůh vládl ohni, aby strávil ovce a Jobovy služebníky. Avšak my se dozvídáme, kdo opravdu způsobil ten oheň v předchozím 12. verši:

"Hospodin řekl Satanovi: Hle, vše, co má, je ve tvé ruce; pouze na něho ruku nevztahuj. A Satan odešel z Hospodinovy přítomnosti. (Jób 1:12)

Zde je další příklad Bible, který říká, že to byl Bůh, kdo přímo strávil věci ohněm, i když to byl doslova Satan, kdo to udělal. Ten posel, který tohle řekl Jobovi nevěděl, co se děje v zákulisí, jako dnes víme my ze čtení knihy Job. V jeho vnímání byl Bůh tím, kdo vládl ohni.

Těsně před smrtí Koracha a jeho druhů čteme toto:

Kórachovi Mojžíš řekl: Ty a celá tvá pospolitost buďte zítra před Hospodinem -- ty s nimi a Áron. Vezměte si každý kadidelnici, dejte do nich kadidlo a přineste každý svou kadidelnici před Hospodina, dvě stě padesát kadidelnic, i ty i Áron, každý svou kadidelnici. Vzali si tedy každý svou kadidelnici, dali do ní oheň, položili na ně kadidlo a postavili se ke vchodu do stanu setkávání, i Mojžíš a Áron. (Numeri 16:16, 18)

Hned po smrti Kóracha čteme toto:

I vyšlehl oheň od Hospodina a strávil těch dvě stě padesát mužů, kteří přinesli kadidlo. (Numeri 16:35)

Je možné nahlédnout do zákulisí jako v případě Joba a dojít k závěru, že tento oheň pocházel doslova od pána, kterého si vybrali – totiž Satana – i když je zapsáno (podle autorova vnímání), že to udělal Bůh? Věnujte pečlivou pozornost tomu, co Bůh řekl proroku Elijášovi:

"[Bůh] Řekl [Eliášovi]: Jdi a postav se na hoře před Hospodinem. A hle, Hospodin prošel kolem. Nastal velký a silný vítr, rozrážející hory a drtící skály před Hospodinem, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl. Po zemětřesení oheň, ale Hospodin v tom ohni nebyl. Po ohni tichý a jemný hlas." (1. Královská 19:11, 12)

Dnes, kdy ničivé větry, zemětřesení a požáry způsobují pohromy, my tomu říkáme "Boží činy". Sám Bůh nám však říká, že není v těchto prvcích zkázy. S ohledem na tuto skutečnost, není rozumné dojít k závěru, že Bůh nebyl v tom zemětřesení, které způsobilo, že se pod Kórachem a jeho druhy země rozevřela, a že nebyl ani v ohni, který pohltil oněch 250 mužů?


Stál nakonec za touto tragickou událostí Satan? Náš poslední příklad nám nejen pomůže pochopit, co se stalo, ale řekne nám přesně, kdo zabil Koracha a jeho společníky.

Příklad #3 - David sečtení lidu

"Hospodinův hněv znovu vzplál proti Izraeli a podnítil proti nim Davida slovy: Jdi a spočítej Izrael a Judu." (2. Samuelova 24:1)

Zde je ještě jedno prosté a doslovné prohlášení. Bůh se rozhněval, a tak podnítil Davida, aby spočítal lid. Ale tam se nemůžeme zastavit. Proč? Protože si všimněte, co se děje ve verši 10: