MaranathaMedia.cz

Genesis 1:1, 26 a Elohim

Vytvořeno Čvn 10, 2022 Od Lynnford Beachy v Demaskování trojice
Přeložil JS
78 Přečtení

Bible začíná slovy:

„Na počátku stvořil Bůh nebesa a zemi. … I řekl Bůh: Učiňme člověka k našemu obrazu, jako naši podobu, aby panovali nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem a nad celou zemí i nad všemi plazy pohybujícími se na zemi“ (Genesis 1:1; 26).

Někteří lidé se domnívají, že v těchto textech můžeme najít nauku o Trojici. Oni toto tvrdí, protože hebrejské slovo elohim, které bylo přeloženo jako „Bůh“, je v množném čísle a oni mají za to, že zájmena v množném čísle v Genesis 1:26 také pomáhají podporovat nauku o Trojici.

Hebrejské slovo elohim je množné číslo, ale ono nikdy neoznačuje pluralitu, pokud se odkazuje na pravého Boha. Pokaždé, když je elohim použit jako odkaz na pravého Boha, má význam jednotného čísla. Geseniusův hebrejský lexikon to nazývá „plural maiestaticus“ a Briggův hebrejský lexikon Brown-Driver říká, že když se elohim odkazuje na pravého Boha, je to „intenzivní plurál“ s „významem jednotného čísla“.

Kromě toho je slovo elohim v Bibli použito na místech, kde nemůže odkazovat na bytost v množném čísle.

„I řekl Hospodin Mojžíšovi: Pohleď, dal jsem tě faraonovi za Boha [elohim] a tvůj bratr Áron bude tvým prorokem.“ (Exodus 7:1)

Řekl Bůh, že hodlá proměnit Mojžíše v nějakou trojici? Samozřejmě, že nikoliv. Bůh by nás nenechal věřit, že Mojžíš je bytost v množném čísle, i když Bůh k popisu Mojžíše použil slovo elohim, jež je v množném čísle. Pro další příklady čtěte Exodus 4:16; 1. Samuelova 5:7; 1. Královská 11:5, 33; 18:27 atd.

Jako nesporný důkaz toho, že slovo elohim má při odkazu na pravého Boha význam v jednotném čísle, uvažujte prosím o tomto: kdykoli autoři Nového zákona citovali ze Starého zákona, použili k označení pravého Boha řecké slovo theos v jednotném čísle jakožto překlad slova elohim. To platí také pro řecký překlad Starého zákona, nazývaný Septuaginta, který byl přeložen asi 200 let před příchodem Krista na zem. To nade vší pochybnost dokazuje, že slovo elohim má při odvolávání se na pravého Boha význam jednotného čísla. Mějte na paměti, že všichni tito překladatelé a autoři byli velmi dobře obeznámeni s hebrejským jazykem Starého zákona. Pokud by slovo elohim skutečně naznačovalo nějakou pluralitu v pravém Bohu, pak by autoři Nového zákona a překladatelé Septuaginty bývali byli použili množné číslo slova theos (θεοι, θεοις nebo θεους), když mluvili o Bohu. Oni namísto toho pokaždé používali jednotné číslo, i když tu plurální formu používali často ve Starém zákoně a osmkrát v Novém zákoně, když odkazovali na lidi nebo falešné bohy. (Můžete si je sami přečíst v Janovi 10:34, Skutcích 7:40; 14:11; 1. Korintským 8:5; a Galatským 4:8.) Tohle ukazuje, že pisatelé Nového zákona a překladatelé Septuaginty neuznávali význam množného čísla ve slově elohim, v případě když se toto odkazuje na pravého Boha. Kterýkoliv teolog je dnes šlendrián, když si myslí, že ví o starověkém hebrejském slově více než samotní staří Hebrejci, kteří žili v době, kdy byla Bible napsána a byla poprvé přeložena do jiného jazyka.

Pokud jde o zájmena v množném čísle v Genesis 1:26, v původní hebrejštině jsou zájmena v množném čísle, což si vynucuje překlad: „Bůh řekl, (MY) učiňme člověka k NAŠEMU obrazu, jako NAŠI podobu.“ Ti, kteří tvrdí, že tento verš učí trojici, poukazují na to, že slovo elohim je množné číslo (plurál) a ta zájmena jsou v plurálu, takže musí být i nějaká pluralita v Bohu. Máme-li přijmout toto vysvětlení, museli bychom ho přeložit: „BOHOVÉ řekli, učiňme člověka k našemu obrazu, jako naši podobu“. Tento překlad by způsobil křivdu pravému významu slova elohim a dva nebo více bohů by unisono mluvili a říkali: „Učiňme člověka k obrazu našemu. To se nám Bůh snaží říci? Stvořilo člověka několik bohů, nebo u toho byl jen jeden?

Ti, kdo prosazují myšlenku, že bohové řekli: „Učiňme člověka“, narážejí v dalším verši na velký problém, protože ta zájmena se najednou přepnou do jednotného čísla, jak v hebrejštině, tak v češtině, a přitom je stále použito množné číslo slova elohim. Proč došlo ke změně? Další verš říká:

„I stvořil Bůh [elohim] člověka v SVŮJ obraz, stvořil ho v obraz Boha [elohim]“.

Pokud se od nás očekává, že máme věřit, že Bohové mluví ve verši 26, tak abychom byli konzistentní, musíme věřit, že Bohové jsou zmíněni i ve verši 27, ale místo zájmen v množném čísle Bible změnila na zájmena v jednotném čísle, jako by se mluvilo pouze o jedné osobě.

No, pro to existuje velmi jednoduché vysvětlení. Použití zájmen v množném čísle následující za podstatným jménem v jednotném čísle neznamená, že by to podstatné jméno v jednotném čísle skutečně mělo být množné. Předpokládejme například, že prezident řekl generálnímu prokurátorovi: "Udělejme nebo vytvořme zákon." To by nenaznačovalo, že máme dva prezidenty jen proto, že použil zájmeno v množném čísle. Ten plurál se spíše vztahuje na ty dva, kteří se budou podílet na tvorbě zákona, než na prezidenta. Podobně se „my učiňme“ a „naší“ v Genesis 1:26 vztahuje spíše na ty Dva, kteří se podíleli na stvoření světa, než na toho, kdo mluvil.

Bible říká:

"…v Bohu, kterýž všecko stvořil skrze Ježíše Krista." (Efezským 3:9, BKR)

Je evidentní, že Bůh v tomto verši je někdo jiný než Ježíš Kristus. A podle Židům 1:2 (B21) Bůh, Otec, stvořil celý svět skrze svého Syna.

Nyní můžeme s jistotou vědět, kdo v Genesis 1:26 mluví a ke komu On mluví. Bůh, Otec, řekl svému Synu: „Učiňme člověka k našemu obrazu“. Pamatujte, že Kristus je „dokonalým obrazem“ Otce, takže každý stvořený k obrazu Otce je automaticky stvořen k obrazu Jeho Syna. Zájmena se ve verši 27 změnila na jednotné číslo, aby přiznala náležitou zásluhu tomu, kdo stvořil všechny věci. Důsledně platí, že na každém místě, kde se komukoli připisuje zásluha za stvoření světa, je to Otec, kdo všechno stvořil, ale stvořil to Ježíšem Kristem nebo jeho prostřednictvím. (Přečtěte si Hebrejům 1:1, 2; Efezským 3:9; Koloským 1:15, 16; Jana 1:1–3; Zjevení 4:9–11).

Nový zákon použil řecké slovo theos, v jednotném čísle, k označení Boha nebes více než tisíckrát. V každém případě toto jednotné číslo odkazuje na jednu a jedinou osobu. Pokaždé, když Ježíš mluvil o Bohu, použil zájmena v jednotném čísle, která byla přeložena jako On, Jemu, Jeho, Tvůj, Tvému a Ty. Pokaždé, když se Ježíš Sám zahrnul spolu s Bohem, tak použil množná zájmena, my, nás a náš (Jan 14:23; 17:11, 21 atd.).

Použití množných zájmen ve spojení s Bohem je v Bibli velmi vzácné. Hebrejské slovo elohim je ve Starém zákoně použito 2606 krát, z nichž většina odkazuje na pravého Boha. Ze všech těchto případů jsou pouze čtyři místa, kde se ve spojení s pravým Bohem používají zájmena v plurálu. Jsou jimi: Genesis 1:26; 3:22; 11:7; Izajáš 6:8. Zkoumání každého z těchto veršů v kontextu ukazuje, že žádný z nich nevyžaduje množný význam v Bohu samotném. Vše lze chápat v tom smyslu, že jediná osoba (Elohim) mluvila ke svému božskému Synu.

Takže podle mého nejlepšího vědomí, Bůh se nikdy o Sobě nezmiňoval pomocí zájmen v množném čísle nebo podstatných jmen s doslovným významem v množném čísle. Mnoho teologů dospělo ke stejnému závěru. Zde je několik komentářů k tomuto bodu.

„Ta blouznivá myšlenka, že slovo Elohim se odkazovalo na Trojici osob v Božství, dnes jen stěží najde mezi učenci zastánce. Buď je to to, co jazykovědci nazývají plural maiestaticus, nebo to označuje plnost božské síly, souhrn sil projevených Bohem“ (William Smith, A Dictionary of the Bible, ed. Peloubet, MacDonald Pub. Co., 1948, str. 220).

„Elohim musí být spíše vysvětlen jako intenzivní plurál, označující velikost a majestát“ (The American Journal of Semitic Language and Literature, 1905, sv. XXI, str. 208).

„Je to exegeze zlomyslného, i když zbožného druhu, která by našla doktrínu o Trojici v množném čísle elohim [Bůh]“ („Bůh“, Encyklopedie náboženství a etiky).

„První dogmatici byli toho názoru, že tak zásadní nauka, jako je nauka o Trojici, nemohla být lidem Starého zákona neznámá... Žádný moderní teolog... již takový názor nemůže zastávat. Pouze nepřesná exegeze, která přehlíží bezprostřednější základy výkladu, může vidět zmínky o Trojici v množném čísle božského jména Elohim, použití množného čísla v Genesis 1:26 nebo takové liturgické fráze, jako jsou tři členové Aronova požehnání v Numeri 6:24-26 a tzv. Trisagionu (třikrát slovo svatý) z Izajáše 6:3“ (The New Schaff-Herzog Encyclopedia of Religious Knowledge, sv. 12, str. 18).

Množná zájmena a slovo elohim ani zdaleka nenaznačují myšlenku, že Bůh je jakási trojice. Jediný způsob, jak můžete v těchto textech najít trojici, je, že před jejich přečtením již máte předem vytvořenou představu o trojici, a to je chybná metoda, jak dospět k pravdě.