MaranathaMedia.cz

Izajáš 6:3 - Svatý, svatý, svatý

Vytvořeno Čvn 29, 2022 Od Lynnford Beachy v Demaskování trojice
Přeložil JS
163 Přečtení

V Izajášovi je verš, který se někdy používá na podporu nauky o trojici. Izajáš viděl Hospodina sedícího na trůnu a byli tam Serafové [andělské bytosti] se šesti křídly:

„a jeden na druhého volal: Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů; celá země je plná jeho slávy!“ (Izajáš 6:3).

Někteří trinitáři tvrdí, že slovem „svatý“ třikrát opakovaná chvála byla připisována každé ze tří osob trojice. To však není nutný závěr. Je třeba připustit, že ti serafové možná byli tak horliví ve svém uctívání „jediného pravého Boha“ a byli ohromeni Jeho svatostí natolik, že to z jejich rtů vyloudilo tři výrazy svatosti pro zdůraznění. Ve skutečnosti se nejedná o ojedinělý případ, kdy se nějaké slovo opakovalo třikrát.

Jeremijáš pokáral Židy, když napsal:

„Nespoléhejte na lživá slova: Toto je Hospodinův chrám, Hospodinův chrám, Hospodinův chrám“.t6 (Jeremiáš 7:4)

t6 opakování pro zdůraznění srv.  Iz.6:3Ez.21:32.

Nikdo by zajisté nepředpokládal, že se židovský chrám skládal ze tří chrámů v jednom jen proto, že byl třikrát za sebou použit tento výraz.

Na jiném místě Jeremiáš napsal:

„Země, země, země, slyš Hospodinovo slovo!“ (Jeremiáš 22:29).

Jeremiáš jistě mluvil pouze o jedné zemi, ale pro zdůraznění třikrát zopakoval slovo „země“.

Ezechiel napsal o židovské vládě:

„Sutiny, sutiny, v sutinyt33 ji proměním. Ani ty ještě takové nebyly, až do příchodu toho, jemuž náleží soud -- mu ho dám.“ (Ezechiel 21:27 [novější překlady v. 32]).

t33 opakování pro zdůraznění srv.  Iz.6:3Jr.7:4

Ezechiel nemluvil o tom, že království bylo třikrát vyvráceno, ale třikrát to zopakoval, aby zdůraznil jistotu tohoto proroctví.

Když zemřel syn krále Davida, Bible říká:

„Král byl otřesen, vstoupil do horní místnosti nad bránou, plakal, a jak šel, říkal: Můj synu Abšalóme, můj synu, můj synu Abšalóme. Kdybych tak mohl zemřít namísto tebe, Abšalóme, můj synu, můj synu.“ (2. Samuelova 18:33 [novější překlady 2 Sam 19:1]).

David byl přemožen emocemi a několikrát opakoval výraz „můj synu“, ne aby naznačil, že měl na mysli několik synů, ale aby vyjádřil velikost svých emocí.

Máme-li dojít k závěru, že když ty andělské bytosti zvolaly „svatý, svatý, svatý“, tak že se odkazovaly na tři samostatné osoby, pak - abychom byli konzistentní - museli bychom tuto logiku aplikovat na všechny výše uvedené texty. To by bylo absurdní. Pokud je to nezdravou logikou na jednom místě, je to nezdravou logikou i na jiném místě. V kontextu není nic, co by po nás požadovalo závěr, že ty andělské bytosti chválily tři osoby.

Skutečností je, že si můžeme být jisti, komu byly tyto chvály připsány. Třikrát opakované „svatý“ se nachází na jiném místě v písmu a kontext nám ukazuje, kdo byl touto frází uctíván.

Jan napsal:

„A hned jsem byl ve vytržení Ducha: Hle, v nebi stál trůn a na tom trůnu někdo seděl... ... uprostřed trůnu i kolem trůnu čtyři bytosti [čtvero živočichů, Sýkora] plné očí zepředu i zezadu. ... Každá z těch čtyř bytosti měla po šesti křídlech dokola a v sobě plno očí. Bez přestání, dnem i nocí, říkaly: "Svatý, svatý, svatý je Pán Bůh Všemohoucí, který byl, který je a který přichází." A kdykoli ty bytosti vzdají slávu, čest a díky Sedícímu na trůnu, Živému na věky věků, padne těch čtyřiadvacet starců před obličejem Sedícího na trůnu, klanějí se Živému na věky věků a hází své koruny před trůn se slovy: "Hoden jsi, Pane a Bože náš, přijmout slávu a čest i moc, neboť jsi stvořil všechny věci, z tvé vůle byly stvořeny a trvají." [Bible21] Zjevení 5:1

Na pravici Sedícího na trůnu jsem viděl knihu popsanou zevnitř i zvenčí, zapečetěnou sedmi pečetěmi.... A hle, spatřil jsem, jak uprostřed trůnu a těch čtyř bytostí a uprostřed těch starců stojí Beránek jako zabitý, ... Přišel a vzal tu knihu z pravice Sedícího na trůnu“ (Zjevení 4:2, 6, 8-11; 5:6-7, B21).

Zde zjišťujeme, že ten, kdo byl osloven výrazem „Svatý, svatý, svatý“, je „Pán Bůh všemohoucí“ a je „sedící na trůnu“. Z toho také můžeme vidět, že ten, kdo sedí na trůnu, je odlišný a oddělený od Beránka, který přistupuje k trůnu a bere mu knihu z ruky. Beránek je Ježíš Kristus a ten na trůnu je Bůh, Jeho Otec. Vidíme, že toto téma se v knize Zjevení neustále opakuje. Jan napsal:

„Také všechno stvoření, které je na nebi, na zemi, pod zemí i v moři, všechno, co je v nich, jsem slyšel volat: "Sedícímu na trůnu a Beránkovi chvála a čest, sláva i vláda na věky věků!"“ (Zjevení 5:13, B21).

„Sedící na trůnu“ je Bůh, Otec.

Jan napsal:

„A hle, potom jsem spatřil veliký zástup, který by nikdo nemohl sečíst, ze všech národů a pokolení a lidí i jazyků, jak stojí před trůnem a před Beránkem, oblečeni do bílých rouch. V rukou měli palmové ratolesti a hlasitě volali: "Spasení náleží našemu Bohu, jenž sedí na trůnu, a Beránkovi!"“ (Zjevení 7:9, 10).

Jan spatřil Nový Jeruzalém a napsal:

„V tom městě jsem ale neviděl žádný chrám. Jeho chrámem je totiž Pán Bůh Všemohoucí a Beránek.“ (Zjevení 21:22).

„Pán Bůh všemohoucí“ je „ten, který seděl na trůnu“ a je oslovován výrazem „svatý, svatý, svatý“.

Neexistuje žádný biblický základ pro domněnku, že andělské bytosti v Izajášově vidění chválily nějakou trojici tím, že třikrát opakovaly slovo „svatý“. Je to příklad toho, kam až jsou trinitáři nuceni zajít, když se chytají stébel, aby podpořili své nebiblické postavení a našli oporu tam, kde žádná není.

Skutečnost, že Ježíš je doslovný Boží Syn, je základním kamenem Kristovy církve (Matouš 16:13-18). Ti, kdo hledají biblickou podporu pro nepravdy, jednoho dne odhalí chybu svých cest. „Proto toto praví Panovník Hospodin: Hle, já kladu jako základ na Sijónu kámen, vyzkoušený kámen, drahocenný, úhelný základ, pevně založený. Kdo věří, nebude spěchat. Učiním právo mírou a spravedlnost závažím. Krupobití smete lživé útočiště a úkryt zaplaví vody.“ Modlím se, abyste se přivěsili k Božímu Synu, který je tím vzácným úhelným kamenem, a nedělali útočiště ze lží o Bohu a Jeho Synu.