Kříž prozkoumaný a Kříž střetnutý, kap. 8-9
minulá část zde
8. Tvá cesta ó Bože, je ve svatyni
Jako dítě si pamatuji, že jsem se ujal úkolu číst Bibli. Když jsem se dostal na knihu Exodus, zjistil jsem, že to bude velmi těžké. Čtení o všech těch pokynech pro stavbu Boží svatyně bylo pro 12-letého člověka velmi suchopárné. Přesto v těchto pokynech existuje vzácná pravda, která nám vysvětluje evangelium. Jak je známo, obrázek řekne tisíc slov; takže zde je několik obrázků, které nám poskytnou rychlý přehled o Svatyni
Je zajímavé si povšimnout kovů, jež se používají pro nábytek (vybavení) Svatyně.
Nábytek (vybavení) |
Použité kovy |
Umístění |
Oltář na oběti |
Bronz |
Nádvoří |
Laver |
Bronz |
Nádvoří |
Svícen |
Zlato |
Svatyně |
Stůl na chleby předložení |
Zlato |
Svatyně |
Kadidlový oltář |
Zlato |
Svatyně |
Truhla smlouvy |
Zlato |
Svatyně svatých |
Zdi Svatyně byly vyrobeny ze zlatých desek držených pohromadě ve stříbrných podstavcích.
Exodus 26:15-19, 29 Uděláš pro příbytek stojaté desky z akáciového dřeva. (16) Deset loket bude délka desky a loket a půl bude šířka každé desky. (17) Každá deska bude mít dva čepy, jeden spojený s druhým. Tak to uděláš na všech deskách příbytku. (18) Uděláš desky pro příbytek: dvacet desek pro stranu jižní na jihu. (19) Také uděláš čtyřicet stříbrných podstavců pod těch dvacet desek, dva podstavce pod jednu desku pro oba její čepy a dva podstavce pod druhou desku pro oba její čepy. (29) Desky potáhneš zlatem, k nim uděláš zlaté kruhy jako držáky pro závory a závory potáhneš zlatem.
Vnitřní závěsy použité ve svatyni byly drženy pohromadě zlatem, zatímco závěsy na vnější straně svatyně byly drženy pohromadě bronzem.
Příbytek uděláš z deseti stanových plachet z jemně tkaného plátna, z příze modré, purpurové a karmínové; uděláš na nich cheruby jako umělecké dílo. (6) Uděláš padesát zlatých sponek a spojíš stanové plachty sponkami jednu ke druhé, takže z toho bude jeden příbytek. Exodus 26:1,6
Uděláš stanové plachty z kozí srsti pro stan nad příbytkem. Uděláš jedenáct takových stanových plachet... (11) Uděláš padesát bronzových sponek a prostrčíš sponky do poutek; spojíš stan, takže z toho bude jeden celek. (12) Přebývající závěs ze stanových plachet stanu, polovinu přebývající stanové plachty, necháš viset na zadní části příbytku. Exodus 26:7,11-12
Ti, kteří jsou posvěceni evangeliem, mají ze svých charakterů odstraněn veškerý bronz. Jejich slova jsou čistá slova.
Přísloví 25:11-12 Jako zlatá jablka na stříbrných mísách je slovo promluvené v pravý čas. (12) Jako zlatý kroužek či ornament z čistého zlata je moudrý karatel pro naslouchající ucho.
Vnější závěsy svatyně, které doposud mají bronz, představují naše tělo. Tato bronzová vlákna budou odstraněna (očištěna) při Druhém příchodu, kdy naše smrtelná těla obléknou nesmrtelnost.
1 Korintským 15:51-53 Hle, říkám vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, (52) naráz, v okamžiku, při zvuku poslední polnice. Zazní polnice, a mrtví vstanou jako neporušitelní a my budeme proměněni. (53) Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost.
Nebeské město bude vyrobeno z čistého zlata, což reprezentuje charakter těch, kteří tam přebývají.
Zjevení Janovo 21:18 Stavivem jeho hradby je jaspis a město je z čistého zlata, podobné čistému sklu.
Zjevení Janovo 3:18 Radím ti, abys ode mne koupil zlato v ohni pročištěné, a tak zbohatl,
Jak jsme si všimli v předchozí kapitole, bronz je produktem člověka (Genesis 4:22). Představuje to pokus pospojovat dohromady Boží věci avšak podle lidského myšlení. Cesta k Bohu je ve Svatyni. Jak postupujeme od vnějšího nádvoří k Svatyni svatých, bronz je eliminován (očištěn) a zbyde jen zlato a stříbro. Jak postupujeme v křesťanském chození, máme nechat nádvoří za zády, protože to je zanecháno pohanům.
Zjevení Janovo 11:1-2 Byla mi dána třtina podobná holi se slovy: „Vstaň a změř Boží svatyni i oltář a ty, kteří se v ní klanějí. (2) Ale vnější nádvoří svatyně vynech a neměř je, protože bylo dáno pohanům, kteří budou šlapat po svatém městě dvaačtyřicet měsíců.
Nádvoří je dané pohanům. Je to místo, kde se hříšníci „znečištění“ bronzovým myšlením poprvé setkávají s evangeliem. Oltář pro oběti představuje Kristův kříž. Kříž je reprezentován bronzovým kovem. Jedná se tedy o člověkem vytvořený předmět; je to něco, co člověk potřeboval, aby uspokojil své principy spravedlnosti. Poté, co se střetneme s křížem, Bůh způsobí, že se naše hříšnost rozhojní v zrcadle nacházejícím se v onom bronzovém umyvadle.
Bronzové umyvadlo a jeho bronzový podstavec vyrobil ze zrcadel žen shromážděných ke konání služby u vchodu do Stanu setkávání. Exodus 38:8 (B21)
Jak se lidé dívají na sebe ve světle zákona, jejich pocit odsouzení se zvyšuje do bodu, kdy si nad svým životem zoufají. Když vstoupí Kristův Duch, jsme hluboce usvědčeni z hříchu.
J 16:8 A on, až přijde, přinese světu důkaz o hříchu, o spravedlnosti a o soudu:
Pro ty, kteří skutečně věří, že jim Bůh odpouští - přičemž ve svém zoufalém stavu hledí na to výkupné - když stojí vedle obětního oltáře, milost k nim překypuje a oni začínají získávat zlato, které je pravou vírou v duši a které je zakoupeno v peci soužení.
Ř 5:20 Do toho vstoupil Zákon, aby se provinění rozhojnilo. A kde se rozhojnil hřích, tam se nadmíru rozhojnila milost,
Jak to zlato naší víry roste, bronz našeho bývalého myšlení je eliminován (pročišťován), dokud na konci již více nebudeme mít vědomí hříchu.
Žd 10:2 Což by nepřestali obětovat, kdyby ti, kdo Bohu slouží, již neměli žádné vědomí hříchu, když jsou jednou očištěni?
Pak už není žádné myšlenky na předkládání obětí, už není úder do Skály, ale pouze mluvení ke Skále.
Židům 10:2 Což by nepřestali obětovat kdyby ti, kdo Bohu slouží, již neměli žádné vědomí hříchu, když jsou jednou očištěni? (3) Ale v těch obětech je každoročně připomínka hříchů, (4) neboť je nemožné, aby krev býků a kozlů odstraňovala hříchy. (5) Když tedy vchází do světa, praví: ‚Oběť a obětní dar jsi nechtěl, připravil jsi mi však tělo; (6) nelíbily se ti celopaly a oběti za hřích. (7) Tehdy jsem řekl: Hle, tu jsem -- v svitku knihy je napsáno o mně --, abych vykonal, Bože, tvou vůli.‘ (8) Když napřed říká: ‚Oběti a obětní dary‘ a ‚celopaly a oběti za hřích jsi nechtěl ani se ti nelíbily‘ -- tedy ty, které se obětují podle Zákona --, (9) potom řekl: ‚Hle, tu jsem, abych vykonal, Bože, tvou vůli.‘ To první ruší, aby ustanovil to druhé. (10) V této vůli jsme posvěceni skrze oběť těla Ježíše Krista jednou provždy.
Ježíš zemřel jednou provždy, jak to symbolizuje bronzový had na bronzovém oltáři. Ale jakmile jsme naplněni Duchem, ten Kříž nabývá úplně jiného zaměření. Důraz je kladen na to obdivuhodné Kristovo sebezapření a zjevení Otcova charakteru v Ježíši. Oltář na oběti (úder do skály) je nahrazen kadidlovým oltářem (mluvení ke Skále) - Prolití krve na Golgotě je přivedeno do kontextu prolévání krve v Getsemane, kde Ježíš dokončil dílo, jež Mu dal jeho Otec.
Jan 17:4 Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi dal, abych je vykonal.
Pohlédni a žij drahý hříšníku. Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil (Jan 3:16-17). V rámci systému toho zlatého oltáře, Bůh poslal svého Syna, aby zjevil Svůj charakter a vzal na Sebe naši vinu, abychom mohli věřit v Boží odpuštění.
Náš milovaný Otec neposlal svého Syna, aby nám řekl: „To je to, co bych tobě udělal za tvé hříchy, ale místo toho jsem se rozhodl ve svém hněvu zabít svého Syna.“ Jaký Otec by tohle udělal svým dětem? Znovu ten Kříž prozkoumejte ze zlaté sféry (domény) a uvidíte něco tak vzácného, že budete plakat z čiré radosti.
Když vyjdete z toho nádvoří z bronzu a přejdete do svatyně, kde je zlato a stříbro, uvidíte, že Boží spravedlnost je velmi odlišná od té lidské. Je nám řečeno:
Izajáš 55:7-13 Ať ničema opustí svou cestu a zlý člověk své úmysly, ať se navrátí k Hospodinu, a on se nad ním slituje – k našemu Bohu, protože je připraven mnoho odpustit. (8) Vždyť moje myšlení nejsou myšlení vaše, ani vaše cesty nejsou cesty mé, je Hospodinův výrok. (9) Neboť jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než cesty vaše a má myšlení vyšší než myšlení vaše. (10) Tak jako déšť či sníh padá z nebe a nevrací se tam zpět, nýbrž zavlažuje zemi a činí ji plodnou a úrodnou -- dává zrno tomu, kdo rozsévá, a chléb tomu, kdo jí – (11) tak bude mé slovo, které vyjde z mých úst: Nenavrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná to, co si přeji, a zdárně dokáže to, k čemu ho pošlu. (12) Neboť s radostí vyjdete a budete vedeni v pokoji. Hory a návrší před vámi propuknou v jásot a všechny stromy na poli budou tleskat rukama. (13) Namísto křoviny vyroste cypřiš a místo plevele vyroste myrtoví. Bude to k Hospodinovu věhlasu jako věčné znamení, které nebude zmařeno.
Je mojí upřímnou modlitbou, abys spatřil Kristův kříž v širším a krásnějším světle očištěném od té mosazné spravedlnosti padlého lidstva a padlých andělů. Přijďte do sladkého světla lásky našeho Otce, kde Jeho láska agape má moc odstranit veškerý strach.
Úžasná milost! Jak sladký zvuk
Který zachránil mizeru, jako jsem já
Jednou jsem byl ztracen, ale teď jsem nalezen
Byl jsem slepý, ale teď vidím
Byla to milost, která naučila mé srdce bát se
A milost mé strachy utišila
Jak drahocenná se tato milost zdála
v hodině, kdy jsem prvně uvěřil.
Navzdory tolikerým nebezpečím, dřině a pastem
Jsem právě přišel
Je to milost, která mě bezpečně
přivedla takhle daleko
Úžasná milost! Jak sladký zvuk
Který zachránil mizeru, jako jsem já
Jednou jsem byl ztracen, ale teď jsem nalezen
Byl jsem slepý, ale teď vidím
K mému milovanému Spasiteli, přišel jsi ke mně v temnotě mého hříchu. Ujistil jsi mě o Otcově odpuštění způsobem, který jsem mohl pochopit a přijmout. Pláču kvůli agónii, kterou jsi pro mě trpěl. Naplněný soucitem Svého Otce jsi vzdoroval temné noci tohoto světa, abys zachránil své ubohé ztracené ovce.
Jak liknavé je srdce, aby pochopilo realitu toho, co jsi učinil. Věčnost mi nemůže odhalit hlubiny tvé lásky. Je to nevyčerpatelná fontána, ze které budu pít navždy a její chuť mě nikdy neomrzí.
Mojí touhou je následovat tebe, vzácný Beránku, kamkoli jdeš. Koupil jsi si mě za tak nekonečnou cenu. I když se někdy cítím tak nehodný tvé lásky, věřím, že mě nikdy neopustíš ani mě neopustíš. Děkuji, že jste mi poslali svého drahocenného Ducha, abyste mě potěšili a požehnali mi.
Drahý milovaný Spasiteli, velmi si přeji, aby i ti, které jsi mi dal v tomto poselství, byli s námi také v Otcově království. Cítím tvoji lásku k nim ve svém srdci a moje touha pro jejich záchranu je náramná. Děkuji Ti, že mohu ochutnat Tvoji lásku k Tvým dětem a spojit se s Tebou ve Tvé touze, totiž aby svět skutečně poznal našeho Otce.
Uděl mi prosím svého sladkého Ducha, abych tě mohl oslavovat tak, jako jsi ty krásně oslavil Otce pro nás. Kéž se zjevíš v těle v nás, aby lidská srdce mohla přijmout smíření, protože ty jsi nám dílo smíření svěřil.
Uděl každému, kdo čte tuto knihu, onu mast na oči, aby viděl skutečnou krásu Kříže a aby se všichni přestali bát být s Tebou ukřižováni, a že každé koleno se skloní a každý jazyk vyzná, že jsi Pánem ke slávě našeho milovaného Otce.
Ve Tvém drahocenném jménu, Pane Ježíši
Amen.