MaranathaMedia.cz

Kříž prozkoumaný a Kříž střetnutý, kap. 2

Vytvořeno Bře 13, 2021 Od Adrian Ebens v Věčné evangelium
Přeložil JS
68 Přečtení

Předchozí kapitola zde

2. Ukřižujte ho!

… Syn člověka bude vydán velekněžím a učitelům Zákona. Odsoudí ho k smrti (19) a vydají pohanům, aby se mu vysmáli, zbičovali ho a ukřižovali; a třetího dne bude vzkříšen…  Matouš 20:18-19

Proč vůdcové Izraele tolik nenáviděli Ježíše? Proč byli tak odhodláni Ho zničit? Jak může být člověk, který do světa přinesl tolik radosti a štěstí, takovou hrozbou?

Jan 1:9 Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, to přicházelo na svět. (10) Na světě byl, svět skrze něj vznikl, a svět ho nepoznal. (11) Přišel do svého vlastního, a jeho vlastní ho nepřijali.

Tito vůdci reprezentovali celou lidskou rasu ve svém přirozeném stavu a ve svém postoji k Božímu Synu, pomazanému od Otce.

Izajáš 53:2-3 Vyrostl před ním jako výhonek a jako kořen z vyprahlé země. Neměl vzezření ani důstojnost, abychom na něho hleděli s úctou, ani vzhled, abychom po něm toužili. (3) Opovržený a lidmi zavržený, muž bolestí, který znal nemoci; jako někdo, před nímž člověk skryje tvář -- všemi opovržený, takže jsme si ho nevážili.

Žalmy 2:2-3 Srocují se králové světa a mocnáři se spolu radí proti Hospodinu a proti jeho pomazanému. (3) Zpřetrhejme jejich pouta, odvrhněme jejich provazy.

Příběh kříže je nejjasnějším okamžikem v lidské historii, který odhaluje náš kolektivní postoj k Božímu Synu v našem přirozeném dědictví po Adamovi. Tento příběh prokázal jako pravdivé tvrzení, které řekl Pavel:

Římanům 8:7 Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže.

Odkud se toto nepřátelství vzalo? Od samého začátku Bůh láskyplně poučil Adama a Evu, že uprostřed zahrady je jistý strom, ze kterého nemají jíst. Pojíst z tohoto stromu by totiž vedlo k jejich smrti a přestali by existovat. Ten strom byl umístěn do zahrady, aby Adam a Eva měli příležitost volby sloužit svému Stvořiteli. Bez tohoto principu, který by v zahradě existoval, by nebyli schopni uplatnit svoji volbu. Přesto však, rozhodnutí se proti Bohu má být odpojení se od zdroje života.

Jak by měla být chápána Boží slova? Bylo jim předána v nekonečné lásce a péči o blaho Adama a Evy? Satanovi, který využil své příležitosti k úderu skrze médium v podobě hada, se podařilo Evě vsugerovat jiný motiv, proč to Bůh řekl.

Genesis 3:4-5 Had ženě řekl: Jistě nezemřete, (5) neboť Bůh ví, že v den, kdy z něho budete jíst, se vaše oči otevřou a budete jako Bůh, budete znát dobré a zlé.

Satan naznačil, že Bůh je sobecký, a že se Adamovi a Evě snažil zabránit v dosažení jejich plného potenciálu. Tím, že vložil tento motiv do Božích slov, tak to zcela změnilo význam toho, co Bůh řekl, že se stane, kdyby pojedli ovoce. Satan vyjádřil své tvrzení použitím obrácené (reverzní) logiky. " Nikoli nezemřete smrtí! (BKR)" Tohle naznačovalo, že Bůh zajistí, že zemřou, protože Bůh měl zdánlivě ten sobecký motiv – totiž omezit jejich plný potenciál. To znamená, že Adam a Eva pochopili, že spíše musí zemřít, než že zemřou (budou umírat). Jinými slovy pochopili, že spíše je usmrtí Bůh, než aby jim v jejich hříšnosti Bůh dovolil zahubit sama sebe. Ten rozdíl je nebetyčný.

Adam to ovoce vzal a snědl, přičemž měl dojem, že Bůh hodlá zabít jeho ženu pro její přestoupení. Pod touto falešnou představou, totiž že Bůh je tyran, se Adam v duchu nenávisti a vzpoury pevně rozhodl vzdorovat Bohu a stát na straně Evy ve všem, ať se jí přihodí cokoliv. Zároveň si Adam také kladl otázku, zda jsou hadova slova pravdivá, a to ho povzbudilo, aby si to ovoce vzal a připojil se k hadovi ve vzpouře proti Bohu.

Zde nacházíme zdroj lidské nenávisti vůči Bohu. Adam měl špatný dojem o Božím charakteru a podle tohoto falešného dojmu jednal. Tím, že uvěřil, že Bůh bude chránit své vlastní zájmy usmrcením ostatních, Adam tuto vlastnost projevil, když se bál o svůj život při dotazování.

Genesis 3:10-12 On odpověděl: Slyšel jsem tvůj hlas v zahradě a bál jsem se, protože jsem nahý; proto jsem se schoval. (11) I řekl: Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst? (12) Člověk odpověděl: Žena, kterou jsi dal, aby byla se mnou, ta mi dala z toho stromu, a já jsem jedl

Adam se bál, protože měl falešný dojem, že ho Bůh přišel zabít. Na otázku, zda jedl ze stromu, z něhož mu bylo přikázáno nejíst, Adam přenesl vinu na svou ženu a na Boha. Adam v podstatě řekl: „Pokud musí někdo zemřít, měl by sis vzít mou ženu a zabít ji a ty bys také měl být usmrcen, neboť jsi ji stvořil!“

Tohle vše vychází z oné falešné představy, že Bůh bude zabíjet, aby ochránil své zájmy. Jelikož Adam vnímal, že neexistuje jiné východisko než někdo, kdo by byl usmrcen, on svou ženu a Boha odsuzuje k smrti, aby ochránil své zájmy. Jako zajímavost poznamenáváme, že veškerá komunikace s člověkem po pádu do hříchu přicházela skrze Božího Syna, který je jediným prostředníkem mezi Bohem a lidmi (1. Timoteovi 2:5). Adam tudíž takto odsoudil Božího syna k smrti za to, že stvořil ženu, která ho pokoušela k porušení Božího přikázání. V tamtěch slovech „žena, kterou (Ty) jsi mi dal, aby byla se mnou“, jsou obsažena semínka volání „Ukřižujte ho“, která propuknou o 4000 let později.

Toto semeno bylo uloženo hluboko v srdci Adama a tato realita byla skryta i před ním samotným. Kdyby Boží Syn byl býval konfrontoval Adama s obviněním, že to byl Adamův plán zabít Krista, Adam by býval odpověděl způsobem, kterým učinili jeho potomci.

... Proč mne usilujete zabít?“ (20) Zástup odpověděl: „Máš démona! Kdo tě usiluje zabít?“ Jan 7:19-20

Adam by obvinění od Syna Božího zcela popřel jako přehnanou reakci na hypoteticky menší problém. Jediným způsobem, jak bylo možné toto semeno smrti odstranit, bylo to, aby se to semeno projevilo, a potom pro Adama, aby činil pokání ze své zášti vůči Božímu Synu.

Toto semeno smrti je dědictvím každého muže a ženy. Nenápadně a nepostřehnutelně potlačujeme tuto přirozenou vzpouru vůči Bohu a touhu ublížit Jeho Synu. To je důvod, proč je Kristus opovrhován a odmítán všemi lidmi, nejen lidmi, kteří Ho fyzicky ukřižovali před 2000 lety.

Důsledky tohoto jsou dalekosáhlé, a proto se tento princip Kříže neomezuje na nějaký jeden den v lidské historii, ale spíše se rozšiřuje do každého dne lidské historie.

pokračování zde