Jak soudíte, 26. kap

předchozí díl zde

26. Očištění a dokončení duchovního chrámu

Základní kámen, který jsme položili v této knize, má několik klíčových ingrediencí.

1. Bůh žádného člověka nesoudí/neodsuzuje. Jan 5:22
2. Kristus nikoho nesoudí. Jan 8:15
3. Boží zákon je duchovní a zabývá se záležitostmi srdce. Uvnitř království Boha není Jeho zákon nějakým právním kodexem, jenž je vynucován, ale odrazem Jeho charakteru, který je radostně prožíván v jeho dětech prostřednictvím jeho Ducha.
4. Kristus zde na Zemi je plným zjevením Božího charakteru. Toto zjevení osvětluje zbytek Písma o Božím charakteru.
5. Odsouzení vzniklo v lidské rodině prostřednictvím Adama, který byl inspirován Satanem, kdy Adam odsoudil Božího Syna a Evu za svůj hřích, když oba pojedli ovoce ze stromu poznání.
6. Boží spravedlnost znamená dělat to, co je správné, a správné pro Boha je být laskavý, milostivý, milosrdný a dovolit, aby nás odměnily nebo potrestaly důsledky našich vlastních rozhodnutí.
7. Boží způsob naší záchrany je zjeven ve svatyňovém systému. Každý krok na této cestě odhaluje člověku jeho nesprávné myšlení. Bůh zjevil lidstvu jejich touhu po oběti (nebyla to touha Boha) tím, že ustanovil obětní systém; Bůh prostřednictvím procesu soudu ukazuje lidem jejich soudící a odsuzující povahu.
8. Poselství prvního anděla, které říká, že "přišla hodina jeho soudu", znamená, že nyní máme soudit/posuzovat charakter Boha; a jak si budeme představovat a posuzovat Jeho charakter, tak budeme podle tohoto chápání soudit sami sebe. 
9. Bůh si nevede žádné záznamy ani soupisy za účelem odsouzení hříšníků. 
10. Z příběhu o ženě přistižené při cizoložství vyplývá, že jsou to církevní představitelé, kdo se dožadují soudního procesu. Proces soudu vede k tomu, že první je poslední a poslední je první, přičemž každý soudí svůj případ.
11. Satan je u toho soudu žalobcem. Bůh při soudu zkoumá naši životní historii, aby nás obhájil proti satanovým obviněním.
12. Boží přístup k času je zcela odlišný od našeho. Bůh nepoužívá čas jako nástroj manipulace, aby si vynutil dobré chování u Svého stvoření. Soud založený na čase je v Písmu zjeven proto, aby ukázal člověku jeho vlastní hříšnost a povzbudil nás k pokání.

Z tohoto vzácného základního kamene, který se zabývá soudem, se můžeme přiblížit k Bohu. Jak nám říká Písmo:

Přiblížím se k vám se soudem; Malachiáš 3:5 (CSP)

Když se nám Kristus v lásce přibližuje v procesu soudu, On je věrným svědkem. Kristus nám ukazuje, v čem je náš problém, ne proto, aby nás odsoudil, ale aby nás uzdravil.

V prvních letech křesťanství jsem se při pomyšlení na soud třásl. I když jsem nacházel útěchu v Ježíši, přemýšlel jsem, jak bych mohl tím soudem projít. Časový tlak, který na mě byl vyvíjen, a myšlenka, že Bůh v určitém okamžiku projeví ducha odsouzení, ve mně vyvolávaly velké obavy.

Snažil jsem se utišit své obavy a stejně jako mnoho lidí v církvi jsem přemýšlel o všech zlých lidech na světě, kteří jsou "horší" než já. Lidé v církvi potřebují, aby lidé ve světě byli zlí, aby se ti v církvi mohli cítit lépe ve světle Boha, který odsuzuje a ničí hříšníky, kteří neudělají správnou věc během určitého časového rámce. V tomto rámci se objevuje myšlenka, že Bůh určitě nezabije všechny, takže když se budu hodnotit (posuzovat) lépe než všichni, které znám, měl bych přežít a dostat se do nebe. Člověk s tímto smýšlením si nikdy nedokáže odpočinout a neustále bude vnímat lidi jako konkurenci.

Modlím se, abyste v této knize získali několik klíčových nástrojů, které vám pomohou pochopit, že Bůh vás nikdy neodsoudil, ani jednou, a že vás nikdy neodsoudí. Pro mě osobně to byla tak osvobozující myšlenka. Byl to pro mě jeden z největších dílků skládačky, který mě zbavil strachu a umožnil, aby do mého srdce vstoupila celá pravda o Otcově lásce.

Ve světle tohoto základního kamene, který jsme položili, můžeme pokračovat v dostavbě duchovního chrámu, k jehož stavbě jsme pozváni.

A tak již nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané svatých a členové Boží rodiny. Byli jste postaveni na základ apoštolů a proroků, kde je úhelným kamenem sám Kristus Ježíš. V něm se celá stavba spojuje a roste ve svatý chrám v Pánu. Efezským 2:19-21.

Skutečně můžeme říci, že ta svatyně může být očištěna. Veškerá krev může být nyní ze svatyně svatých odstraněna, neboť Bůh tyto věci k usmíření nevyžaduje. Je však pravda, že nám tyto věci musel ukázat, aby odhalil naše hříšná srdce a my mohli činit pokání z obviňování druhých a hledání obětních beránků, kteří by nás zbavili viny.

Kdo vítězí, toho učiním sloupem v chrámu svého Boha a nevyjde již nikdy ven. Napíšu na něj jméno svého Boha a jméno města svého Boha, Nového Jeruzaléma sestupujícího z nebe od mého Boha, i své nové jméno. Zjevení 3:12

Toto nové jméno, které nám Bůh dá, je jméno prosté od soudu a odsouzení; jméno milující laskavosti a něžného milosrdenství. Jak spatřujeme našeho úžasného Otce skrze jeho Syna bez jakéhokoli odsouzení v jednom či druhém, kéž jsme proměněni do stejné podoby „jako skrze Ducha Páně“. Amen.