MaranathaMedia.cz

Duch svatý - Utěšitel aneb kompilace citátů z Ducha proroctví, část 2

Vytvořeno Čvc 26, 2019 Od Terry Hill v Demaskování trojice
Přeložil JS
1,196 Přečtení

„Kamkoli jdete, pokračujte v dobrém díle zpytování Písem, a Pán Ježíš bude vždy po vaší pravé ruce, aby vám pomohl. On je milosrdným veleknězem, který se za vás přimlouvá. Pošle svého zástupce, Ducha svatého; neboť praví: Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám. Skrze Ducha k vám přijdou Otec a Syn a učiní si u vás příbytek. Není tedy žádné omluvy pro vrávorání nebo hřešení. “ (Ellen G. Whiteová, Bible Echo, 15. ledna 1893, „Zdroj naší síly“)

<><><> 

„I když On rozšiřuje své pozvání k celému světu, aby k Němu přišel a byl spasen, On pověřuje Své anděly, aby poskytli božskou pomoc každé duši, která k Němu přichází v pokání a lítosti, a On osobně přichází Svým Duchem Svatým do středu Své církve. (Ellen G. Whiteová, Dopis 2d 1892 Bratřím z Generální konference, 23. prosince 1892)

<><><> 

„Lidský prostředník, ten viditelný nástroj, má kázat Slovo, a Pán Ježíš, ten neviditelný, činitel, Jeho Svatým Duchem má učinit Slovo účinné a mocné.“ (Ellen G. Whiteová, Dopis 105, 1900 Br. a ses. S. N. Haskellovým, 4. července 1900)

<><><> 

Jak málo si jich uvědomuje, že Kristus kráčí po jejich boku neviděný! Jak by byli mnozí zahanbeni, kdyby slyšeli Jeho hlas, promlouvající k nim a věděli, že On slyší všechny jejich bláznivé a nízké hovory! A jak mnohá srdce by planula zbožnou radostí, kdyby jen věděla, že Spasitel je po jejich boku, že je obklopuje svaté ovzduší Jeho přítomnosti a že je živí chlebem života! Jak by Spasitel byl potěšen, kdyby slyšel, že Jeho následovníci mluví o Jeho převzácných poučeních a že se těší z toho, co posvěcuje! (Ellen G. Whiteová, Rady rodičům učitelům a studentům, strana 342, „Světská zábava“

<><><> 

„Dnes už se neshromažďují zástupy zvědavců na pustých místech, aby viděly Krista a slyšely jeho slova. Kristův hlas není slyšet v rušných ulicích. Na cestě nezaznívá volání: "Tudy jde Ježíš Nazaretský." (L 18,37) Přesto je toto slovo pravdivé i dnes. Kristus kráčí neviděný našimi ulicemi. Přichází do našich domovů s poselstvím milosti. Čeká, že bude spolupracovat se všemi, kteří chtějí sloužit v jeho jménu. Je mezi námi, aby uzdravoval a přinášel požehnání, přijmeme-li Ho. (Ellen G. Whiteová, Cesta ke zdraví, str. 107, „Zachráněni, aby sloužili)

<><><> 

 „Učedníci se radovali - ne že by byli zbaveni svého Mistra a Učitele, protože to jim bylo spíše důvodem pro osobní smutek než radost- ale Ježíš je ujistil, že jim pošle Utěšitele jako ekvivalent své viditelné přítomnosti.“ (Ellen G. Whiteová, Bible Echo, 1. srpna 1887, 'Spasitel oslaven)

<><><> 

Vyvyšujte Krista v Jeho moci v osobě Ducha svatého. On čeká, až mu otevřou dveře a přijmou Ho. Jeho přítomnost uchvátí každý nerv a sval. Každý orgán začne plnit své funkce a celý člověk bude navrácen k duchovnímu zdraví, když spatří Krista vírou. (Ellen G. Whiteová, dopis 59 1899, Br. Haskellovi a ses. Tenneyové, 29. března 1899)

<><><> 

Kristus, skrze působení Ducha, měl své trvalé místo v duši každého jedince, a milost a pokoj byly znásobeny poznáním skutečnosti, že měli vzkříšeného Spasitele, který učinil smíření za každého, kdo k Němu přišel vírou.“ (Ellen G. Whiteová, Ms 42 1895, deník, 16. ledna 1895)

<><><> 

V nemocnici se modlete za přítomnost Krista s vámi, neboť potřebujete Jeho přítomnost jako Toho, kdo jediný může lidstvo zbavit utrpení. Bude skrze vás mluvit slova inspirovaná Duchem Svatým. Přítomnost Krista je pro lékaře vším.“ (Ellen G. Whiteová, dopis 124 1901 Br. a ses. Sandersonovým září 1901)

<><><> 

„Když Boží lid hledá Písmo s touhou poznat, co je pravda, Ježíš je přítomen v osobě Svého zástupce, toho Ducha Svatého, který oživuje srdce pokorných a zkroušených.“ (Ellen G. Whiteová, Ms 158 1898, 7. prosinec Dar Svatého Ducha)

<><><> 

„Ono sobotní odpoledne byla v mnoha srdcích Ježíšova radost. Musíte mít na paměti, že toto byla nová zkušenost pro tyto drahé duše, které nedávno přišli k víře. Věděli jsme, že ten nebeský Host je mezi námi. Nejenže jsme měli zaslíbení: „Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam já jsem uprostřed nich,“ ale měli jsme i ujištění, že za tímto slibem stál Kristus, a že i když byl neviděný fyzickým zrakem, přesto jsme vírou rozpoznali přítomnost našeho Spasitele.“ (Ellen G. Whiteová, Dopis 23 1899 k ses. A E Wesselsové, 6. února 1899)

<><><> 

„Pán Ježíš, který stojí podél knižních evangelistů, který s nimi kráčí, On je tím hlavním pracovníkem. Rozpoznáme-li Krista jako toho, kdo je s námi, aby nám připravil cestu, tento Duch Svatý po našem boku učiní dojem jen v těch řádcích, kde je třeba. (Ellen G. Whiteová, Manuál pro knižní evangelisty, str. 40, „Knižní evangelista, pracovník evangelia“)

<><><> 

„Kristovo Zjevení k Janovi je nádherné, důstojné, vznešené, slavnostní poselství. Představit toto poselství s rozhodujícím důrazem vyžaduje všechny hřivny schopností, jež Bůh lidstvu dal. Když ho Jan přijal, byl opracováván Duchem svatým, neboť Sám Kristus přišel z nebe a řekl mu, co má napsat. (Ellen G. Whiteová, Ms 139, 1903, „Poselství Zjevení“)

<><><> 

Vtělení Krista, jeho božství, jeho smíření (vykoupení), jeho úžasný život v nebi jakožto našeho obhájce, úřad(ovny) Ducha svatého, - všechna tato živoucí a životně důležitá témata křesťanství jsou zjevena od Genesis po Zjevení. (Ellen G. Whiteová, Zvláštní svědectví o vzdělávání, strana 235)

<><><> 

Ježíš čeká, až na všechny své učedníky dýchne, a dá jim inspiraci svého posvěcujícího ducha a přelije ten životně důležitý vliv od sebe na svůj lid. Chce, aby pochopili, že od nynějška nemohou sloužit dvěma pánům. Jejich životy nemohou být rozdělené. Kristus má žít v jeho lidských zástupcích a pracovat skrze jejich talenty a jednat prostřednictvím jejich schopností. Jejich vůle musí být podřízena jeho vůli, oni musí jednat s jeho duchem, aby to již více nebyli oni, kdo žijí, ale Kristus, který žije v nich. Ježíš se jim pokouší vštípit tu myšlenku, že tím, že jim dává svého Svatého Ducha, On jim dává tu slávu, kterou dal Otec jemu, aby On (Kristus) i jeho lid byli v Bohu (za)jedno.“ (Ellen G. Whiteová, Signs of the Times 3. října 1892, „Víra přináší světlo“)

<><><> 

Kristus dechl na své učedníky a řekl: Přijměte Ducha svatého. Toto je ten veliký dar nebes. Kristus jim předal skrze Ducha své vlastní posvěcení. On je naplnil svou mocí, aby mohli získat duše pro evangelium. Od nynějška bude Kristus žít skrze jejich talenty a bude mluvit skrze jejich slova. Měli tu čest vědět, že odteď On a oni mají být (za)jedno. Musí opatrovat jeho zásad a být ovládáni jeho

Duchem. Už neměli následovat svou vlastní cestu, či mluvit svá vlastní slova. Ta slova, která říkali, měla vycházet z posvěceného srdce a linout se z posvěcených rtů. Již neměli žít svůj vlastní sobecký život; měl v nich žít Kristus a mluvit skrze ně. Dal by jim onu slávu, kterou měl u Otce, aby on i oni byli v Bohu (za)jedno. (Ellen G. Whiteová, Bulletin Generální konference 1. října 1899, „Kristus naším příkladem“)

<><><> 

Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: ‚Přijměte Ducha svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.‘“ Jan 20,22.23. Duch svatý se zatím plně neprojevil, protože Kristus ještě nebyl oslaven. Hojnější vylití Ducha mělo přijít až po Kristově nanebevstoupení. Dokud jej učedníci nepřijali, nemohli plnit své poslání a zvěstovat evangelium světu. Nyní jej dostali pro zvláštní účel. Kristus na ně dechnul Svého Ducha, aby mohli plnit apoštolské povinnosti v církvi. (Ellen G. Whiteová, Touha věků, strana 805, „Pokoj vám“)

<><><> 

„Potom jsem viděla Pána Ježíše, toho pravého, Nejvyššího kněze, jak stál před Otcem. Na okraji Jeho roucha byly střídavě rolničky a granátová jablka. Ti, kteří povstali s Ježíšem, sledovali Jej ve víře do svatyně svatých a modlili se: "Otče, dej nám svého Ducha!" Pán Ježíš pak dechl na ně Ducha svatého. V tomto dechnutí bylo světlo, moc, hojnost lásky, radosti a pokoje.“ (Ellen G. Whiteová, Rané spisy, strana 55, „Zkušenosti a vidění“)

<><><> 

Kdo z lidí rozumí člověku než jeho vlastní duch? Stejně tak Boha nezná nikdo než Boží Duch. Pokud jsme vyučováni o Bohu, máme se modlit v souladu s jeho zjevenou vůlí a v podřízení se jeho vůli, kterou neznáme. Měli bychom prosit prosbu podle vůle Boží, spoléhajíc se na to vzácné slovo a věřit tomu, že Kristus se nejen vydal za své učedníky, ale daroval se jim. Ten záznam říká: „On na ně dechl a řekl jim: Přijměte Ducha svatého. “(Ellen G. Whiteová, Signs of the Times, 3. října 1892, „Víra přináší světlo“)

<><><> 

„Genialita Boha je pro nás nepochopitelná. Hospodin má trůn svůj na nebesích (Žalm 11:4); přesto však skrze Svého Ducha je všudypřítomný. Má důvěrné poznání a osobní zájem o všechna díla Své ruky.“ (Ellen G. Whiteová, Výchova, strana 132, „Věda a Bible“, 1903)

<><><> 

Bible nám ukazuje Boha na Jeho vysokém a svatém místě, ne ve stavu nečinnosti, ne v tichu a samotě, ale obklopeného deseti tisíckrát desetitisíci a tisíci tisíců svatých bytostí, a ti všichni čekají, aby učinili Jeho vůli. On je prostřednictvím těchto poslů v aktivní komunikaci s každou částí své državy. Svým Duchem je všude přítomen.“ (Ellen G. Whiteová, Ve šlépějích Velkého lékaře, strana 417, „Pravé poznání Boha“)

<><><> 

„Duch je nám svobodně dán od Boha, pokud tohle oceníme a přijmeme. A co že to je? – je to ten zástupce Ježíše Krista. Má to být náš stálý pomocník. Je to skrze Ducha, jak Kristus naplňuje ono zaslíbení, „Nikdy tě neopustím, nikdy se tě nevzdám.“ (Ellen G. Whiteová, dopis 38, 1896, k S. N. Haskellovi, 30. května 1896)

<><><> 

Funkce Ducha svatého má ovládat všechna naše duchovní cvičení. Otec dal Syna pro nás, aby k nám skrze Syna přišel ten Duch Svatý a vedl nás k Otci. (Ellen G. Whiteová, Signs of the Times, 3. října 1892, „Víra přináší světlo“)

<><><> 

Kristus v nás přebývá prostřednictvím Ducha a přijetí tohoto Ducha Božího do srdce vírou, je počátkem věčného života. (Ellen G. Whiteová, Touha věků, strana 388, „Krize v Galileji“)

<><><> 

„Ježíš chtěl učedníky potěšit a dát jim naději, která povzbuzovala i jeho. Představil jim proto dílo Ducha svatého. Měl radost z toho, že mohl své církvi zajistit tak významnou pomoc. Duch svatý byl největším darem, který mohl Kristus od Otce získat pro povznesení svého lidu. Duch svatý byl dán Božímu lidu proto, aby jej vedl k duchovní obnově. Bez jeho působení by byla Kristova oběť zbytečná. Moc zla postupem času stále narůstala a je ohromující, jak snadno si satan lidstvo zotročil. Nad hříchem je možno zvítězit jedině s pomocí třetí osoby Božství(a), jejíž síla není ničím omezena, neboť přichází v plnosti božské moci. Díky působení Ducha svatého se může projevovat moc Vykupitelova díla. Duch očišťuje srdce. Prostřednictvím Ducha svatého má věřící podíl na božské přirozenosti. Kristus poslal svého Ducha jako božskou moc, která má překonávat všechny zděděné i vypěstované sklony ke zlému a která má církvi pomáhat dosáhnout dokonalosti jeho povahy.“ (Ellen G. Whiteová, Touha věků, strana 671, ‘Ať se vaše srdce nechvěje’)

<><><> 

Kníže moci zla může být udrženo pod kontrolou pouze skrze Boží moc ve třetí osobě Božství, Duchu svatém. (Ellen G. Whiteová, Zvláštní svědectví pro kazatele - č. 10, strana 37

 

<><><> 

„Kristus se rozhodl udělit dar těm, kteří s Ním byli, a těm, kdo v Něho věří, protože to byla příležitost jeho nanebevstoupení a uvedení do úřadu (inaugurace), slavnosti v nebi. Jaký dar by mohl Kristus dát bohatě dost na to, aby signalizoval a poctil Svůj vzestup na trůn prostředníka? Musí být hoden Jeho velikosti a Jeho královské hodnosti. Kristus dal Svého zástupce, onu třetí osobu Božství, Ducha svatého. Tento dar nemohl být překonán. Tenhle Boží Duch, obracející, poučující, posvěcující, bude Jeho dar, protože On dá všechny dary v jednom daru.

V den Letnic dal Kristus svým učedníkům Ducha svatého jako Utěšitele. To (Duch) mělo navždy zůstat s Jeho církví.“ (Ellen G. Whiteová, Ms 44, 1898, Perla Velké ceny, 29. března 1898)

<><><> 

„Pán nás poučil, že toto je ono místo, kde bychom se měli usadit, a měli jsme všechny důvody si myslet, že jsme na správném místě. Byli jsme spojeni dohromady jako nějaká škola a musíme si uvědomit, že Duch Svatý – který je osoba stejně jako je Bůh osoba – se prochází těmito místy, neviditelný lidským zrakem, že Pán Bůh je náš Strážce a Pomocník. On slyší každé slovo, které vyslovujeme a zná každou myšlenku mysli. “ (Ellen G. Whiteová, Ms 66 1899, Proslov v Avondale, 25. března 1899)

<><><> 

„Duch svatý vždy vede k psanému Slovu. Duch svatý je jakási osoba; neboť On svědčí našemu duchu, že jsme synové Boží. Když je toto svědectví vyneseno, to (Duch) si nese s sebou své vlastní důkazy. V takových časech věříme a jsme si jisti, že jsme děti Boží. Jaký silný důkaz síly pravdy můžeme dát věřícím a nevěřícím, když můžeme vyslovit slova Janova: „Poznali jsme a uvěřili lásce, kterou má Bůh k nám. Bůh láska jest; a ten, kdo přebývá v lásce, přebývá v Bohu a Bůh v něm.

Duch svatý má osobnost, On by jinak nemohl svědčit k našemu duchu a s naším duchem, že jsme Boží děti. Musí být také božskou osobou, jinak by nemohl hledat tajemství, která se skrývají v mysli Boha. „Kdo z lidí rozumí člověku než jeho vlastní duch? Stejně tak Boha nezná nikdo než Boží Duch. (Ellen G. Whiteová, Ms 20 1906, Napsáno 6. února 1906)

<><><> 

Utěšitel, kterého Kristus slíbil, že pošle poté, co vystoupí na nebe, je ten Duch ve vší plnosti Božství(a), který projevuje moc božské milosti ke všem, kteří přijímají a věří v Krista jakožto osobního Spasitele. Existují tři živé osoby z onoho nebeského tria; ve jménu těchto tří velkých mocností - Otce, Syna a Ducha svatého - jsou pokřtěni ti, kteří přijímají Krista živou vírou, a tyto mocnosti budou spolupracovat s těmito poslušnými nebeskými subjekty v jejich úsilí žít nový život v Kristu. “ (Ellen G. Whiteová, Zvláštní svědectví, Série B č. 7, strana 63, „Vyjdi a odděl se“)

<><><> 

Když se v den vzkříšení učedníci setkali s Pánem a jejich srdce hořelo; když na cestě do Emaus naslouchali jeho slovům; když se dívali na jeho hlavu, ruce a nohy, které nesly stopy ran; když je před svým nanebevstoupením zavedl k Betánii, pozvedl ruce, požehnal jim a vyzval je: „Jděte do celého světa, kažte evangelium“ a dodal: „Já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku“ (Marek 16,15; Matouš 28,20); když o letnicích přišel slíbený Utěšitel, učedníci obdrželi moc shůry a byli potěšeni vědomou přítomností jejich vystoupivšího Pána — nebyli by ochotni vyměnit službu evangelia jeho milosti spolu s „korunou spravedlnosti“, kterou obdrží v den jeho druhého příchodu — i kdyby je tato služba vedla cestou oběti a mučednictví — za slávu světských trůnů, na které se zpočátku tak těšili. (Ellen G. Whiteová, Velký spor, strana 350, 'Světlo skrze temnotu')

<><><> 

„Naše posvěcení je dílem Otce, Syna a Ducha svatého. Je to naplnění smlouvy, jíž Bůh učinil s těmi, kteří se s Ním zavázali, aby s Ním stáli, a s Jeho Synem a s Jeho Duchem ve svatém společenství. Narodili jste se znovu? Stali jste se novou bytostí v Kristu Ježíši? Pak spolupracujte s těmi třemi velkými mocnostmi nebes, které za vás pracují. Tímto činěním světu odhalíte principy spravedlnosti. “ (Ellen G. Whiteová, Signs of the times, 19. června 1901, „Kristova modlitba za nás“)

<><><> 

Božství bylo pohnuto soucitem (lítostí) s rasou, a Otec, Syn a Duch svatý odevzdali sami sebe, aby vypracovali plán vykoupení.“ (Ellen G. Whiteová, Australasian Union Conference Record, 1. dubna 1901, 'Důležitý dopis', viz také Review and Herald, 2. května 1912, 'Sanatoria jako centra vlivu a školicí střediska')