Izrael věděl, že Mesiáš měl být Syn Boží

Vytvořil(a) Pro 30, 2016 Od Jutta Deichsel v Boží Syn Přečtení: 99
Přeložil Jiri Sanek

Dík patří bratrovi Franku Klinovi za pomoc s korekturou!

V rozhovorech a diskusích jsem často konfrontována s myšlenkou, že Ježíš se stal Božím Synem při svém narození z Marie. Tento názor, že "synovství" nebylo víc než "práce", kterou Ježíš činil během svého působení zde na zemi, mě často potkává. Tvrdí se také, že ve Starém zákoně se vlastně Syn Boží nijak nevypodobňuje. Je to pravda?

Nedávno jsem četla svědectví Natanaele, Ježíšova učedníka:

" Natanael odpověděl a řekl mu, Rabbi, ty jsi ten Syn Boží; Ty jsi král Izraele! " (Jan 1, 49).

Uvažovala jsem:

Jak Natanael věděl, že Ježíš je Boží Syn? V té době byl Ježíš právě pokřtěn a ještě ani nezačal učit. Kdyby to v oné době byla opravdu neznámá skutečnost, tedy že očekávaný Mesiáš bude Boží Syn, jak se to mohlo dostat do tohoto spontánního a nadšeného Natanaelova vyjádření? Ellen White píše, že Natanael se modlil pod fíkovníkem proto, aby poznal, zda-li je Ježíš ten zaslíbený Mesiáš. Poté, když se setkal s Ježíšem, ten mu řekl: Prvé než tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.“ , Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten král Izraelský!“.

 

Proč Natanael neřekl jednoduše: " Mistře, ty jsi ten Mesiáš!" ? Pro Natanaele se zdálo zcela normální, že být Mesiáš znamená být Boží Syn. Krátce předtím, než Filip k němu přišel a řekl mu:Nalezli jsme toho, o kterémž psal Mojžíš v zákoně a proroci, Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.“ Po kratičké chvíli pochybností byl Natanael přesvědčen a zvolal "Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten král Izraelský!"

 

Pokud se podíváme na následující svědectví zdá se být nápadné, že v myslích Izraelitů byl termín "Mesiáš" nebo "Kristus" spojen se znalostí toho, že on bude ten Syn Boží:

 

Například Petrovo prohlášení:

A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.“ Jan 6, 69

 

Nebo Marta, sestra Marie a Lazara:

„Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.“ J 11, 27

 

Jan:  Ale tito zapsáni jsou, abyste věřili, že Ježíš jest Kristus, Syn Boží; a abyste věříce, život měli ve jménu jeho.” J 20, 31

 

Dokonce i nejvyšší kněz Kaifáš:

I odpovídaje nejvyšší kněz {biskup}, řekl jemu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?“ Mat 26, 63

 

Když si uděláme trochu času na studium dějin spasení ve spisech Ellen G. Whiteové, brzy zjistíme, že uvnitř Izraelského lidu byla po staletí veřejná znalost, že Mesiáš bude ten jednorozený Syn Boží .

 

Pokud bychom šli na úplný začátek, četli bychom o Adamovi :

" Když si Adam a Eva uvědomili, jak vznešený a posvátný byl zákon Boží, jehož přestoupení si vynutilo tak nákladnou a nutnou oběť, která by zachránila je a jejich potomky před úplným zničením; oni úpěnlivě prosili, aby sami zemřeli nebo případně aby oni či jejich potomstvo snášelo trest za jejich přestoupení, spíše než aby milovaný Syn Boží měl učinit tuto velkou oběť..." {TA 60,4)

" Když Adam, podle Božích zvláštních instrukcí učinil oběť za hřích, bylo to pro něj nejbolestivějším obřadem. Jeho ruka musí být pozvednuta, aby vzala život - ten život, který Bůh sám může dát - a učinila oběť za hřích. To bylo poprvé, kdy byl svědkem smrti. Když se podíval na krvácející oběť, která se svíjela v agónii smrti, měl očekávat vírou v Božího Syna, jehož tato oběť představovala. " {Duch proroctví 1:50-53}

" Nebeští andělé vyložili našim prarodičům a podrobněji plán, který byl vymyšlen pro jejich spasení . Adam a jeho družka byli ujištěni, že přes svůj velký hřích nebudou opuštěni a vydáni na pospas satanovi. Syn Boží se nabídl, že usmíří jejich provinění svým vlastním životem. Bude jim poskytnuta zkušební lhůta a pokáním a vírou v Krista budou se moci stát opět dítkami Božími.“  {PP 66.2}

Oběť požadovaná za jejich přestoupení zjevila Adamovi a Evě svatý ráz zákona Božího. Teprve teď si uvědomili vinu za hřích a jeho neblahé následky. S výčitkami svědomí a v úzkosti žádali, aby trest nepadl na toho, jehož láska byla zdrojem veškeré jejich radosti; nechť padne raději na ně a jejich potomky. Dostalo se jim poučení, že Jehovův zákon je základem Jeho správy na nebi i na zemi a že ani život anděla nemůže být přijat jako oběť za jejich provinění. Ani jediné ustanovení zákona nemůže být zrušeno nebo změněno jen proto, by vyhovovalo padlému člověku. Syn Boží, který stvořil člověka, může však za něho dosáhnout usmíření. Jako přestoupení Adamovo přineslo s sebou utrpení a smrt, tak oběť Kristova přinese život a nesmrtelnost.“  {PP 66.3}

Tak byly Adamovi zjeveny významné události, jež lidstvo prožije od chvíle, kdy byl v ráji vynesen božský rozsudek, po potopu a dále až po první příchod Syna Božího. Bylo mu zjeveno, že ačkoli Kristova oběť bude stačit ke spasení celého světa, zvolí mnozí raději život v hříchu než život v pokání a poslušnosti.“{PP 67.3}

Oběti na usmířenou ustanovil Bůh, aby člověku byly stálou připomínkou a kajícným doznáním jeho hříchu a vyznáním jeho víry v zaslíbeného Vykupitele. Měly vštípit padlému lidstvu svatou pravdu, že právě hřích je příčinou smrti. První oběť byla pro Adama nejbolestnějším obřadem. Vlastní rukou musel vzít život, který může dát jen Bůh. Poprvé tak uzřel smrt a poznal, že kdyby byl býval poslušen Boha, nemuseli by umírat lidé ani zvířata. Když usmrtil nevinné obětní zvíře, zachvěl se pomyšlením, že pro jeho hřích musí být prolita krev neposkvrněného Beránka Božího. Tento výjev mu přinesl hlubší a živější pocit velikosti jeho provinění, jež může usmířit pouze smrt drahého Syna Božího. A užasl nad nekonečnou dobrotivostí, jež dá takové výkupné, aby zachránila viníka. Hvězda naděje zasvitla temnou a strašnou budoucností a zmírnila její úplnou beznaději.“ {PP 68.1}

 

Bez jakýchkoliv pochybností vidíme, že Adam již znal plán spásy a věděl, že Boží Syn přijde na tuto zemi, aby zemřel pro lidskou rasu. Tyto znalosti plánu spasení Adam předával celé generaci před povodní!

 

Kain a Ábel:

[ " Kain a Ábel] dostali pokyny, co se týče učiněných opatření na záchranu lidské rasy . Požadovalo se po nich, aby vykonávali systém (prováděli řád) pokorné poslušnosti, ukazující jejich úctu k Bohu a jejich víru a závislost na zaslíbeného Spasitele, tím, že zabili prvorozené ze stáda a slavnostně jej obdařili krví, jakožto zápalnou oběť bohu... " {TA 64,2}

Set:

Adamovi byl dán jiný syn, aby se stal dědicem Božího zaslíbení, dědicem duchovního práva prvorozenství. Jméno Set, jež bylo dáno tomuto synovi, znamená „daný“ nebo „náhrada“; „nebo,“ řekla matka, „dal mi Bůh jiné símě místo Ábele, kteréhož zabil Kain“. Set byl ušlechtilejšího vzrůstu než Kain nebo Ábel a připomínal Adama více než ostatní Adamovi synové. Měl vzácnou povahu a kráčel ve šlépějích Ábelových. Nezdědil však od přírody více dobrých vlastností než Kain. O stvoření Adamově se praví: „Ku podobenství Božímu učinil ho;” Avšak člověk po svém pádu “„zplodil syna ku podobenství svému a k obrazu svému .” Zatímco Adam byl stvořen bez hříchu, k podobenství Božímu, zdědil Set, podobně jako Kain, hříšnou povahu svých rodičů. Dostalo se mu však znalosti o Vykupiteli a poučení o spravedlnosti. Milostí Boží sloužil Bohu a ctil jej; a snažil se, stejně jako by byl činil Ábel, kdyby byl žil, obracet mysli hříšných, aby ctili a poslouchali svého Stvořitele.“ {PP 80.1}

Enoch:

Enoch se dozvěděl z Adamových úst onen bolestivý příběh o pádu a drahocenný příběh o Boží blahosklonné milosti spočívající v daru Svého Syna jakožto Vykupitele světa.“  {TA 66.1}

O Enochovi je psáno, že žil šedesát pět let, když zplodil syna. Pak chodil s Bohem tři sta let. V oněch prvních letech Enoch Boha miloval a bál se ho a zachovával jeho přikázání. Byl jedním ze zbožných, jedním z opatrovníků pravé víry, předků zaslíbeného semene. Z úst Adamových poznal chmurnou historii hříšného pádu a zaslíbení spásy jako projev Boží milosti. Věřil v příchod Vykupitelův. Po narození svého prvního syna dosáhl však Enoch vyššího poznání; dospěl k užšímu spojení s Bohem. Plněji poznal své vlastní povinnosti a svou odpovědnost jako syn Boží. A když poznal lásku dítěte k otci, jeho naprostou důvěru v jeho ochranu a když pocítil hluboké horoucí hnutí svého vlastního srdce pro svého prvorozeného syna, získal vzácné poučení o podivuhodné lásce Boží, který svého Syna obětoval lidem, , a o důvěře, kterou dítky Boží mohou mít ve svého nebeského Otce. Nekonečná, nezbadatelná láska Boží, projevená obětováním Krista, stala se předmětem jeho denních i nočních úvah.“ {PP 84.3}

 

Byl to Syn Boží, který dal našim prarodičům slib vykoupení. Byl to on, jenž se zjevoval patriarchům. Adam, Noe, Abrahám, Izák, Jákob a Mojžíš pochopili evangelium a věřili ve spasení. Oni vyhlíželi spásu skrze Náhradníka člověka a Jistotu. Tito zbožní mužové obcovali se Spasitelem, který přijde na svět v lidské podobě; a někteří z nich mluvili s Kristem a s nebeskými anděly tváří v tvář. {PP 366.1}

Abraham:

Abraham nesmírně toužil vidět zaslíbeného Spasitele. Z celého srdce se modlil, aby ještě před svou smrtí mohl spatřit Mesiáše. A viděl Krista. Osvítilo jej světlo z nebe a on poznal Kristovo božství. Viděl jeho den a byl šťastný. Byla mu zjevena Boží oběť za hřích. Předobraz této oběti znal z vlastní zkušenosti. Dostal příkaz: „Vezmi svého jediného syna Izáka, kterého miluješ… a tam ho obětuj jako oběť zápalnou.“ 1. Mojžíšova 22,2. Abraham položil zaslíbeného syna, dítě, do něhož vkládal všechny své naděje, na obětní oltář. Když potom stál vedle něho a napřáhl ruku s nožem, aby splnil Boží příkaz, uslyšel hlas z nebe: „Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna.“ 1. Mojžíšova 22,12.Abraham musel projít touto strašlivou zkouškou, aby mohl spatřit Kristův den a uvědomit si, jak nekonečně Bůh miluje svět. Jeho láska je tak veliká, že vydal svého jediného Syna nejpotupnější smrti, aby zachránil svět před zkázou. {DA 468.4}

Dva z nebeských poslů odešli, zanechavše Abraháma samotna s tím, o Němž nyní věděl, že je Synem Božím. A Abrahám, muž víry, prosil za Sodomské. Kdysi je osvobodil svým mečem, nyní dychtil po tom zachránit je modlitbou. Bydlel tam stále Lot se svou rodinou; a nesobecká láska, která Abraháma vedla k jeho záchraně před Elamity, snažila se nyní zachránit jej — bude-li to vůle Boží — před bouří Božího soudu.“ {PP 139.2}

Abraham poznal Boha tak jako žádný jiný člověk. Jeho prosba, aby ještě před svou smrtí mohl spatřit Krista, byla vyslyšena. Viděl Krista; viděl vše, co může smrtelný člověk vidět, a zůstat přitom naživu. Cele se odevzdal Bohu, a proto mohl pochopit vidění o Kristu. Bylo mu zjeveno, že obětováním Svého jednorozeného Syna pro záchranu hříšného světa před věčným zahynutím přináší Bůh nekonečně větší oběť, než by kdy člověk mohl přinést“ {DA 469.1}

Mojžíš:

Skrze Mojžíše bylo Izraeli zjeveno, že Bůh zamýšlí poslat svého Syna jako Vykupitele padlého lidstva.. Jednou, krátce před svou smrtí, Mojžíš prohlásil: „Proroka z prostředku tvého, z bratří tvých, jako já jsem, vzbudí tobě Hospodin Bůh tvůj; jeho poslouchati budete.“ Mojžíšovi se dostalo jasného poučení o tom, co má říci Izraeli o díle Mesiáše, který přijde. “„Proroka vzbudím jim z prostředku bratří jejich, jako jsi ty,“ zněla slova Hospodinova k služebníku Božímu, „a položím slova má v ústa jeho, a bude jim mluviti všecko, což mu přikáži.“ 5. Mojžíšova 18,15.18.“ {PK 684.3}

 

Zasvěcování prvorozených:

Zasvěcování prvorozených má svůj počátek již v nejstarších dobách. Bůh slíbil, že pro záchranu hříšníka obětuje svého prvorozeného Syna. Každá rodina měla projevit vděčnost za tento dar a zasvětit svého prvorozeného syna kněžské službě. Měl se stát představitelem Krista mezi lidmi. “ {DA 51.1}

Proto byl zákon o zasvěcování prvorozených tak významný. Připomínal Izraelcům, jak obdivuhodně je Bůh osvobodil, a zároveň byl předobrazem daleko významnějšího vysvobození, které jim přinese jednorozený Boží Syn. Stejně jako krev beránka na veřejích dveří zachránila prvorozené Izraelce, má Kristova krev moc zachránit svět. “  {DA 51.5}

 

Daniel a jeho přátelé:

" Hebrejští zajatci Nebúkadnesarovi vyprávěli o Kristu, onom Spasiteli, , který měl teprve přijít, a z tohoto popisu tak král rozpoznal podobu čtvrtého muže v ohnivé peci jakožto Syna Božího. Spěchaje ke vstupu pece, Nebúkadnesar vykřikl: "služebníci Nejvyššího Boha, vyjděte a poďte sem." A oni uposlechli, a ukázali před tím obrovským zástupem, že nejsou zraněni, dokonce ani zápach ohně se nešířil z jejich oblečení. Pravdiví ve službě, oni byli odolní proti plamenům. Pouze jejich okovy byly spáleny."  {CTr 178.3}

Nebúkadnesar:

" Jak Nebúkadnesar věděl, že postava toho čtvrtého muže byla podobná Synu Božímu? O Božím Synu slyšel od Hebrejských zajatců , kteří byli v jeho království. Oni si přinesli s sebou tuto znalost živého Boha, který panuje nade všemi věcmi. Poté Nebúkadnesar povolal služebníky Boží a neměli na sobě ani tolik zápachu ohně."   {RH 3. května 1892, odst. 10}

Jak věděl ten pohanský král, komu je podobný Syn Boží? ? Hebrejští zajatci zastávající vysoká místa v Babylóně byli mu svým životem a povahou představiteli pravdy. Když byli dotazováni na příčinu své víry, odpovídali bez váhání. Prostě a jasně vykládali zásady spravedlnosti, učíce tak ty, kdož žili kolem nich o Bohu, kterého uctívali. Mluvili o Kristu, o Vykupiteli, který přijde; a v postavě čtvrtého uprostřed ohně poznal král Syna Božího. “ {PK 509.2}

A jejich víra v živé slovo byla divem poctěna před očima všech. Zprávy o jejich zázračném vysvobození donesli do mnoha zemí zástupci různých národů, které Nabuchodonozor pozval k zasvěcení sochy. Věrností svých dítek byl Bůh oslaven na celé zemi.“ {PK 511.1}


 

Ellen White jasně ukazuje, že znalost o Božím Synu, který přijde jako Spasitel a Mesiáš, nebyla nikdy zcela uhašena:

Tato naděje na vykoupení příchodem Syna Božího jako Spasitele a Krále, neuhasíná v lidských srdcích. Od počátku jsou vždy nemnozí, jejichž víra proniká oparem přítomnosti ke skutečnostem budoucnosti. Adam, Set, Enoch, Metuzalém, Noe, Sem, Abrahám, Izák a Jákob— skrze ty a skrze mnohé další uchovává Hospodin vzácná zjevení své vůle. A tak dítkám Izraele, vyvolenému lidu, z kterého bude dán světu zaslíbený Mesiáš, oznámil Bůh požadavky svého zákona a seznámil ho se spásou, která bude dokonána usmiřující obětí jeho milovaného Syna. {PK 682.2}

 

Vidíme jasně, že v každé generaci měl Boží lid pravdu evangelia, která je: "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný."  (Jan 3, 16) a že toto Evangelium také skrze Boží vyvolené dosvědčovalo světu v každé generaci.

 

S předpokladem této znalosti Izraelité velmi dobře chápali následující texty Starého zákona:

Kdo vystoupil do Nebe i sestoupil? Kdo si nabral vítr do hrstí? Kdo svázal vody do pláště? Kdo vytyčil všechny dálavy země? Jaké je jméno Jeho a jaké je jméno Jeho Syna, , víš-li?“ Přísloví 30, 4


 

Dítě narodilo se nám, Syn dán jest nám: i bude knížectví na rameni jeho a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.“ Iz 9, 6


 

Proč se srocují zběsile gójové kolem, proč cizí kmeny chystají zradu?

Vladaři sousedních krajů povstávají a knížata země se radí

na Jahveho a jeho Pomazaného: 

„Rozrazme okovy, strhejme se sebe provazce jejich!“

Ten, který sídlí na nebi pousmívá se;

výsměch má pro ně Adónaj.

Pak promluví rozlícen na ně,

zděsí je ve svém hněvu:

„Dal jsem ti svého krále na svaté hoře své, na Siónu.“

A chci povědět Jahvovo rozhodnutí. Řekl mně:

Ty jsi můj syn a já tě dnes zplodil.

Požádej mne a dám ti góje v úděl

a širé kraje ti dám!

Železnou berlou budeš je bít,

ve střepy rozbiješ jako hrnčířské dílo!“

Králové, střezte se,

rozmyslete se, vladaři země!

Služte Jahvovi v bázni, v děsu se radujte!

líbejte Syna, aby se nepopuzoval, takže byste museli cestou zhynout,

kdyby se jen trochu rozhoříval jeho hněv.

Blaho všech na něho spoléhajících!“

(Žalm 2)

 

Takže pro Natanaele, Petra a Martu byla víra v Boží Syna jakožto Mesiáše něco naprosto přirozeného a pramenila z poznání, které měl Boží lid od nepaměti.

 

Kéž bychom jako oni věřili a říkali:

Rabbi, ty jsi ten Syn Boží; Ty jsi král Izraele!.

A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého“

Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.“

Překlad článku od Jutty Diechselové