Není ještě konec - milostivé léto a stavba filadelfského chrámu
Originál článku zde
Toto jsou poznámky z našeho úterního večerního studia.
Vybudování chrámu
Aj, přijduť brzy. Drž se toho, co máš, aby žádný nevzal koruny tvé. Kdo svítězí, učiním jej sloupem v chrámě Boha svého, a nevyjdeť již více ven; a napíšiť na něm jméno Boha svého, a jméno města Boha svého, nového Jeruzaléma sstupujícího s nebe od Boha mého, i jméno své nové. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím. Zjevení 3:11-13
Chrám je příhodným emblémem (znakem) této živé církve.
Nevyrovnatelné krásy a nepřekonatelné nádhery byla budova chrámu, kterou Šalomoun a jeho druzi postavili pro Boha a pro bohoslužbu. Okrášlen drahokamy, uprostřed prostorných nádvoří s velkolepými vchody, ozdoben vyřezávaným cedrovým dřevem a leštěným zlatem byl chrám se svými vyšívanými oponami a bohatým zařízením , vhodným symbolem živé církve Boží na zemi, , která se po věky staví podle božského vzoru z materiálu podobnému „zlatu, stříbru, drahým kamenům“, " „tesaným ku podobenství chrámu“ (1 Kor 3, 12; Žalm 144, 12). 1 Kor 3:12; Ž 144:12. Tohoto duchovního chrámu je Kristus úhelným kamenem; v něm je celá budova dohromady spojena a roste ve svatý chrám v Pánu“ (Ef 2, 20. 21). {PK 36.1}
A já Jan viděl jsem město svaté, Jeruzalém nový, sstupující od Boha s nebe, připravený jako nevěstu okrášlenou muži svému. Zjevení 21:2. {EW 31.4}
Tedy pohleděl jsem, a aj, Beránek stál na hoře Sion, a s ním sto čtyřidceti a čtyři tisíce majících jméno Otce jeho napsané na čelích svých. Zjevení 14:1. {EW 31.5}
I ukázal mi potok čistý vody živé, světlý jako křištál, tekoucí z trůnu Božího a Beránkova. U prostřed pak rynku jeho a s obou stran potoka bylo dřevo života, přinášející dvanáctero ovoce, na každý měsíc vydávající ovoce své, a lístí své k zdraví národů. A ničeho zlořečeného již více nebude, ale trůn Boží a Beránkův bude v něm, a služebníci jeho sloužiti jemu budou. A tvář jeho viděti budou, a jméno jeho bude na čelích jejich. A noci tam nebude, aniž budou potřebovati svíce, ani světla slunečného; nebo Pán Bůh je osvěcuje, a kralovati budou na věky věků. Zjevení 22:1-5.
Ve svém dopise ke Korintským (Pavel) dále píše: "Staví-liť pak kdo na ten základ zlato, stříbro, kamení drahé, dříví, seno, sláma, jednohoť každého dílo zjeveno bude. Den zajisté to okáže; "Někteří služebníci (kazatelé) skrze svá úsilí dodávají ten nejcennější materiál, zlato, stříbro a drahé kameny, což reprezentuje, jakou v nich má skutečná mravní zásada hodnotu, jíž sami kvůli tomu získali. Tento falešný materiál, pozlacený, který napodobuje pravdu, --což je tělesná mysl a neposvěcený charakter, lesknoucí se zdánlivou spravedlností, --ten nemusí být snadno rozpoznán zrakem smrtelníka; ale Boží den tento materiál prověří.{LP 155.1}
Ty drahé kameny představují ty nejdokonalejší křesťany, kteří byli přečištěni a vybroušeni skrze Boží milost a soužení, které vytrpěli s hodně modlitbami a trpělivostí. Jejich poslušnost a láska se podobají těm z toho geniálního Vzoru. Jejich životy jsou zkrášleny a zušlechtěny sebeobětováním. Oni budou snášet zkoušku onoho hořícího dne, neboť jsou živými kameny. "Toho, jenž zvítězí udělám sloupem v chrámě Boha svého, a nevyjde ven. "{LP 155.2}
Pavel se na ten pravý základ položil a přinášel každý kámen, ať už velký nebo malý, vybroušený nebo neotesaný, obyčejný nebo vzácný, aby byl spojen se živým základním kamenem, Kristem Ježíšem. Takto pomalu vystoupal do chrámu Boží církve. Apoštol říká: "Zdaliž vy nevíte, že chrám Boží jste, a Duch Boží v vás přebývá ? Jestližeť kdo chrámu Božího poškvrňuje, tohoť zatratí Bůh; nebo chrám Boží svatý jest, jenž jste vy." {LP 156.1}
Pavel - ve vidění - spatřil Boží město s jeho základy; a on představuje ty pravé křesťanské konvertity, kteří jsou zlatem, stříbrem a drahým kamením. Avšak Židé dělali Pavlovu práci nesmírně obtížnou. Neustále tvrdili, že jsou jedinými pravými potomky Abrahámovými, a proto jsou těmi jedinými oprávněnými stavebními kameny pro Boží dům; a když evangelium přijali pohané a byli přivedeni k pravému základu, Židé kvůli tomuto materiálu reptali. Takto zpomalovali Boží dílo; nicméně apoštol neochvějně pokračoval ve své práci. {LP 156.2}
Abychom získali vítězství nad každým sevřením nepřítele, musíme se uchopit moci, která je vně a za hranicemi nás samých. Musíme udržovat neustálé, živé spojení s Kristem - jenž má sílu dát vítězství každé duši - spojení, které bude udržovat postoj víry a pokory. . . . Jako ti, kteří doufají, že obdrží odměnu, musíme se tlačit v oné křesťanské válce, ačkoliv se na každém kroku setkáváme s opozicí. . . Jako vítězové máme vládnout s Kristem v nebeských soudech a máme zvítězit skrze krev Beránka a slovo našeho svědectví. "Toho, jenž zvítězí udělám sloupem v chrámě Boha svého." SD 371
Zj 21:9-12 I přišel ke mně jeden z těch sedmi andělů, kteříž měli sedm koflíků plných sedmi ran nejposlednějších, a mluvil se mnou, řka: Poď, ukážiť nevěstu, manželku Beránkovu. (10) Odnesl mě v Duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi Svaté město, Jeruzalém, sestupující od Boha z nebe, (11) a zářící Boží slávou. Jasem se podobal nejdražšímu kameni, jako kameni jaspisu jasnému jako křišťál; (12) Měl mohutnou a vysokou hradbu s dvanácti branami, na těch branách dvanáct andělů a napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele:
Ef 2:19-22 Proto již nejste cizinci a přistěhovalci, nýbrž spoluobčané svatých a patříte do Boží rodiny; (20) byli jste vybudováni na základě apoštolů a proroků, kde je úhelným kamenem sám Kristus Ježíš; (21) v němž se celá stavba spojuje dohromady a roste ve svatou svatyni v Pánu; : (22) v něm jste i vy všichni spolu budováni v Boží příbytek v Duchu.
Kristus je spojovacím článkem zlatého řetězu, který pojí věřící s Bohem. V tomto čase velké zkoušky nemusí být žádného odloučení. Božím lidem nejsou již „hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých a domácí Boží. Vzdělaní na základ apoštolů a proroků, kde jest úhelný kámen sám Ježíš Kristus, na něm všecko stavení příslušné vzdělané roste ve chrám svatý v Pánu“ " (verše 19-21). Boží dítky vytvářejí jeden celek, spojený v Kristu, v němž stojí Kristův kříž jako přitažlivý střed. Všichni, kdo věří, jsou jedno v Něm. {3SM 21.3}
Lidské pocity vedou lidi k tomu, aby vzali dílo do svých vlastních rukou a stavba se takto stává nesouměrnou. Proto Pán využívá rozmanitosti darů, aby stavba byla souměrná. Ani jedna stránka pravdy nemá být skryta nebo málo ceněna. Bůh nemůže být oslaven, jedině když je stavba „příslušně vzdělané roste ve chrám svatý v Pánu." Tu je dáno obsáhlé téma a ti, kteří chápou pravdu pro tuto dobu, musí se mít na pozoru, jak naslouchají, jak stavějí a jak vychovávají druhé, aby jejich práce přinesla užitek. --Manuscript 109, 1899. {3SM 21.4}
Židovský chrám byl vybudován z tesaných kamenů vylámaných z hor; a každý kámen byl přizpůsoben pro své místo v chrámu, otesán, naleštěn a prozkoušen ještě dříve, než byl přivezen do Jeruzaléma. A když byly všechny přivezeny na místo, stavba probíhala bez zvuku sekery nebo kladiva. Tato budova představuje Boží duchovní chrám, který se skládá z materiálu shromážděného z každého národa, jazyka a lidí, všech úrovní (kategorií), vysokých a nízkých, bohatých a chudých, učených a nevzdělaných. Tyto nejsou neživými materiály, které by měly být vsazeny kladivem a sekáčem. Jsou to živé kameny, které se vylamují ze světa skrze pravdu; a ten velký Mistr Stavitel, Pán chrámu, je nyní tesá a leští a přizpůsobuje je na jejich příslušná místa v onom duchovním chrámu. Po dokončení bude tento chrám dokonalý ve všech jeho částech, bude obdivem pro anděly a lidi; protože jeho Stavitelem a Tvůrcem je Bůh. Ať se nikdo nedomnívá, že na něm samotném netřeba použít úderu. {CCh 287.5}
Není osoby ani národa, který by byl dokonalý v každém zvyku, v každé myšlence. Jeden se musí učit od druhého. A proto Bůh si přeje, aby různé národnosti žili pospolu, aby byly jedno v úsudku a záměru. Pak jednota, která je v Kristu, bude uskutečněna. {CCh 288.1}
1 Kor 6:19 Copak? Nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě;
„Podle míry Boží milosti, jaká mi byla propůjčena, já jsem jako moudrý stavitel položil základ, jiný na něm staví; každý ať si dá pozor, jak staví. Nikdo sice nemůže položiti základ jiný, než ten, který jest položen, to jest Ježíš Kristus, ale staví-li kdo na něm zlato, stříbro, drahé kameny, dříví, seno, slámu, dílo každého se stane zřejmým, ukáže je soudný den, neboť tento den se zjevuje v ohni, a oheň přezkoumá dílo každého člověka, jaké je.“ (1 Kor 3, 10-13) {AA 596.2}
Apoštolové stavěli na bezpečném základě, totiž na Věčné skále. Na tento základ snášeli kameny, které vylámali ze světa. Práce stavitelů nebyla bez překážek. Jejich dílo neobyčejně ztěžoval odpor nepřátel Kristových. Museli bojovat proti fanatismu, zaujatosti a nenávisti těch, kdož stavěli na falešném základě. Mnozí [597] z těch, kdož pracovali jako budovatelé církve, mohou být přirovnáni ke stavitelům zdi za času Nehemiáše, o nichž je psáno: "ti, kteříž dělali na zdi, i nosiči břemen, i nakladači, každý jednou rukou dělal, a v druhé držel zbraň." (Neh 4:17). {AA 596.3}
Lidská síla nezrodila Boží dílo a lidská síla ho nemůže ani zničit. Ti, kteří nesou Jeho dílo vpřed přes všechny těžkosti a protivenství, Bůh ustavičně povede a bude je chránit svými svatými anděly. Jeho dílo na zemi nikdy nepřestane. Budování Jeho duchovního chrámu půjde kupředu, dokud nebude dokonáno, a nejvyšší kámen bude položen s pokřikováním: "Milost, milost jemu." Za 4:7. {AG 128.2}
Péče prokázaná při stavbě chrámu je pro nás poučením, co se týče péče, kterou bychom měli prokazovat při budování svého charakteru. Nesměl být použit žádný nekvalitní materiál. Nesmělo dojít k žádné lehkomyslnosti při vzájemném přizpůsobování jednotlivých částí. Každý kus musel přesně vyhovovat dalšímu kusu. A stejně tak jak to bylo s Božím chrámem, musí to být i s jeho církví. Při budování svého charakteru nesmí jeho lid používat žádný nekvalitní materiál a pracovat nedbale a lehkomyslně. {OHC 165.3}
Nyní jsme v Boží dílně a právě teď v této době zkoušek jsme uzpůsobováni pro nebeský chrám. Nemůžeme být lhostejní, nedbalí a lehkomyslní a odmítat vzdát se hříchu … . . a přitom čekat, že se staneme čistí a svatí a náš charakter bude přetvořen k podobě chrámu... . . . Musíme se připravovat již dnes, již teď je čas, kdy můžeme odstraňovat své nedostatky. {OHC 165.4}
Kámen, který nezáří, je bezcenný. Tím, co tvoří hodnotu naší církve, nejsou mrtvé kameny bez lesku, ale živé kameny, kameny, jež odrážejí zářící paprsky úhelného kamene a Slunce spravedlnosti. {OHC 165.5}
Musíme obsadit nějaké místo v Pánově duchovním chrámu a tou důležitou otázkou není, zda jste velkým nebo malým kamenem, ale zda jste se podřídili Bohu, aby vás mohl naleštit a učinit z vás světlo, které svítí k Jeho slávě. Pokud jsme v Pánově chrámu, musíme vydávat světlo. Umožňujeme nebeskému Staviteli, aby nás otesal, ohranil a naleštil? Máme víru odpočívat v Něm? {TMK 150.4}
O Kristově církvi se mluví jako o svatém chrámu. Apoštol říká: " A tak již nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané svatých a členové Boží rodiny. Byli jste postaveni na základ apoštolů a proroků, kde je úhelným kamenem sám Kristus Ježíš. V něm se celá stavba spojuje a roste ve svatý chrám v Pánu. V něm se i vy společně budujete, abyste byli Božím příbytkem v Duchu. "Všichni Kristovi následovníci představují kameny v chrámu Božím. Každý kámen, velký nebo malý, musí být živým kamenem, který vydává světlo a zapadá do místa, které mu bylo přiděleno v Boží budově. Jak vděční bychom měli být, že byla otevřena cesta, skrze níž každý můžeme mít místo v tomto duchovním chrámu! Budete, moji bratři a sestry, na tyto věci myslet, studovat je, mluvit o nich? Přesně v tom poměru, jak si ceníme těchto věcí, se staneme silnými ve službě Bohu, a tak budeme schopni splnit Jeho požadavky a být činitelé Kristova slova. {RH, 27. července 1911, par. 7}
Chrám postavený podle Božského vzoru
Nevyrovnatelné krásy a nepřekonatelné nádhery byla budova chrámu, kterou Šalomoun a jeho druzi postavili pro Boha a pro bohoslužbu. Okrášlen drahokamy, uprostřed prostorných nádvoří s velkolepými vchody, ozdoben vyřezávaným cedrovým dřevem a leštěným zlatem byl chrám se svými vyšívanými oponami a bohatým zařízením vhodným symbolem živé církve Boží na zemi, která se po věky staví podle božského vzoru , z materiálu podobnému „zlatu, stříbru, drahým kamenům“, „tesaným ku podobenství chrámu“ (1 Kor 3, 12; Žalm 144, 12). Tohoto duchovního chrámu je Kristus úhelným kamenem; v něm je celá budova dohromady spojena a roste ve svatý chrám v Pánu“ (Ef 2, 20. 21). {PK 36.1}
Znovu a znovu mi bylo ukázáno, že lid Boží v těchto posledních dnech nebude moci být v bezpečí, tím že bude důvěřovat člověku (lidem), a z jeho paže si učinit tělo. Mocná sekera pravdy je vyvedla ze světa jako hrubé kameny, a jako takové mají být otesávány a zhraňovány a naleštěny pro nebeskou budovu. Ony musí být otesány skrze proroky pokáráním, výstrahou, napomenutím a radou tak, aby mohly být zformovány podle Božského vzoru; tohle je ono zvláštní dílo Utěšitele, přetvářet srdce a charakter, aby lidé mohli zachovat cesty Hospodinovy.... {1888 953.2}
Nehemiášova zkušenost bude zopakována v naší době
V této době v dějinách Božího lidu je zkušenost Nehemiáše opakována. ST Dec 13, 1883
Duchovní chrám reprezentuje dílo Božích služebníků až do konce času.
Obrázek, který Pavel používá, chrámu vystavěného na úhelném kameni, je zobrazit dílo Božích služebníků do konce času. LP 159
Chrám zasvěcený během Svátku stánků
Čas, zvolený k zasvěcení chrámu, byl vybrán velmi vhodně. Byl to sedmý měsíc roku, kdy se lidé ze všech končin království scházívali v Jeruzalémě, aby oslavili svátek stánků. Tento svátek byl dobou radosti. Práce se sklizní skončily a práce spojené s přípravou nové úrody dosud nezačaly, lidem skončily starosti a mohli se plně oddávat svatým a radostným pocitům této chvíle. {PK 37.3}
Omyl brání budování chrámu
Samotný Kristus, základ a korunující sláva Božího chrámu, se stal "kamenem úrazu pro ty, kteří o slovo klopýtají." Přesto ten hlavní základní kámen, "od lidí zajisté zavržený", byl "vybrán Bohem a vzácný". Ačkoli byl odmítnut židovskými staviteli, stal se rohovým úhelným kamenem. Kristus byl zabit; ale dílo stavby nepřestalo. On byl poctěn v Nebi a věřícími zde na zemi jako ten pravý základ. {LP 158.2}
Kristovi služebníci byli často ve svých dílech velmi brzděni chybami, které čas od času korumpovaly církev. Tělesné mysli překrucují Boží slovo, aby bylo podbízivé k jejich pošetilostem a pověrám. Toto neomylné slovo, toto pravidlo, jímž každý kámen přinesený k základům musí být zkoušen, bylo prakticky odloženo mnoha lidmi, kteří se zdáli být horlivými staviteli chrámu Kristovy církve. A proto jako vzácné přírůstky na tom základním kameni byly nedbalými dělníky položeny dřevo, seno a sláma. {LP 158.3}
