MaranathaMedia.cz

Čas smutnit – aneb modlitba ke Dni smíření

Vytvořeno Říj 07, 2019 Od Adrian Ebens v Poselství Laodikeji
Přeložil JS
1,506 Přečtení

Originál článku zde

Jak vstupujeme do doby Dne smíření, moje mysl je obrácena k situaci Božího hnutí posledních dní.

Připomíná mi to slávu v tzv. „Hnutí sedmého měsíce“ a jak byli lidé připraveni poselstvími prvního anděla. Kvůli selhání člověka byla ta událost nepochopena, ale z 50 000 lidí se jich pokořilo jen 50, aby hledali Boha celými svými srdci a hledali pravdu. Velká většina se vzdala cesty pravdy.

U těch, kteří přijali světlo Nebeské svatyně a zúčastnili se tzv. sobotních konferencí, i tak existovaly argumenty, konflikty a debaty, což způsobilo, že Ellen Whiteová zármutkem omdlela. Tak tvrdá byla srdce mužů, že cenné názory byly tvrdohlavě zadržovány a byl tu i duch podráždění proti těm, kteří měli jiné názory.

Když James White trpěl na mysli a na těle, tak byl obviněn ze snahy vydělávat peníze a žít si pohodovým životem. Dokonce i jeho blízký přítel Joseph Bates o něm jednu chvíli pochyboval. Kolik utrpení snášel tento muž, který obdržel velké světlo.

Když Pán poslal zprávu o potřebě organizace, mnoho bratří proti tomu bojovalo a rozhodlo se za každou cenu odolávat. Když ta zpráva o Jamesově zdraví dorazila v roce 1863, lidé pomalu přijímali reformy a mnoho duchovních trvalo na konzumaci masa po celá desetiletí.

Když Pán poslal to nejcennější poselství prostřednictvím Jonese a Waggonera, Kristus zažil toho stejného ducha, kterému On čelil za doby Židů. Na Krista bylo pliváno a pohrdáno jím v osobách Jonese a Waggonera. Ellen Whiteová jako prorokyně Páně byla obviňována, že byla podvedena svým synem, a tak byla "odeslána" do Austrálie. Církev tak tímto ustoupila ze zaslíbené země a vrátila se na poušť, aby se tam potulovala po celá desetiletí.

Poté došlo ke vzestupu královské moci a touhy vůdců ovládat všechny kanály díla v rukou několika mužů. Zároveň ve stejnou dobu byli mnozí podvedeni prostřednictvím tzv. „hnutí za svaté tělo“, po kterém následoval spiritualismus Kellogga v jeho chápání učení o Trojici.

Po letech odmítání a zkoušek se Jones a Waggoner zlomili a způsobili církvi strašlivé trauma kvůli svému spiritistickému chápání „těla církve“. Ono nejcennější poselství tak bylo přikryto temnotou a pochybnostmi. 

Potom povstali Daniells a Prescott v jejich spiritualistickém chápání „denní“ z Daniele a měli neúctu ke svým starším bratrům v osobách Haskella a Loughborougha. Ti starší muži byli z mladších frustrovaní a použili Ducha prorockého způsobem, který nebyl zamýšlen, a vedl k hroznému konfliktu.

Poté se někteří vůdci stali posedlými potřebou akreditace ve světě a ignorovali varování prorokyně ohledně toho, co se stalo.

Krátce po smrti prorokyně se Biblická konference v roce 1919 snažila jemně podkopat postavení Ducha proroctví a mnoho aspektů díla.

Pak v roce 1931 F. M. Wilcox bez jakéhokoli hlasování nebo souhlasu lidí napsal slova Trojice (Trinity) do základních věroučných článků církve prostřednictvím stylu Nikajské fráze. Tohle bylo následováno slovy Leroye Frooma, aby se obnovily základy adventismu v Trojici a v Protestantskou reformaci, a nikoli v církev na poušti ze Zjevení 12. Jak muselo nebe plakat, když se objevila kniha „Otázky ohledně učení CASD“ (Questions of doctrine), která říkala, že uctíváme toho stejného Boha jako dcery Babylonu a že jsme v souladu s jejich vyznáními!

Nakonec v roce 1980 byly „protipovodňové brány“ otevřeny pro „knihy nového řádu“. Nic nebylo umožněno, aby zabránilo tomuto novému hnutí. Nauka o svatyni byla napadena a zničena a jedna z ústředních zásad poselství roku 1888 byla opuštěna v Kristově přirozenosti (povaze). Toto vyústilo v hlavní ústup od doktríny vítězství nad hříchem. Sháněli jsme se po vzdělání světa, posílali naše syny do války, dovolili potrat pro tisíce tisíců nenarozených dětí v našich nemocnicích a umlčeli ty, kteří milují jednorozeného (zplozeného) Božího Syna. Šlapáme po ustanoveních našeho Otce a odmítáme přijímat světlo, které si nebe přeje dát.

Když se díváme na naši minulost a vidíme tvrdohlavé odmítnutí našeho lidu a dědictví, které jsme obdrželi, je to příčina pro smutnění. Nezávislá hnutí vyvstávají v sebe spravedlnosti, aby na církev útočily coby oddělené entity, ale přesto odmítají přiznat hříchy lidu a přijmout, že jsme naprosto selhali, a ukázat se, že jsme synové těch, kteří ukamenovali proroky a ty, kteří do církve byli posláni.

Pane, zhřešili jsme a činili jsme zlo. Vzbouřili jsme se proti Tvým přikázáním, pošlapali jsme Tvého Syna, na jedné straně jsme odolávali organizaci a na straně druhé jsme použili královskou moc. Šli jsme za nevěstkami po vzoru jiných církví a připojili se k Baalpeoru.

Obrať nás znovu, ach Bože, a způsob, že na nás zazáří Tvoje tvář. Odpusť nám za naši vzpouru proti tobě a uzdrav odpadnutí lidu. Vysvoboď nás z našeho slepého a ubohého stavu a uděl nám tvou mast na oči, zlato a bílé roucho, abychom se odvrátili od cesty zničení a nebyli vyvrženi z tvých úst.

Zachraň nás před těmi, kteří útočí na církev v sebe ospravedlnění a povolávají lidi ven z církve a brání jim ve vyznání hříchů našeho lidu. Nyní na Tebe patříme, náš Pane, a žádáme Tě o odpuštění za naši dlouhou historii vzpoury proti Tobě.

Bez Tvé pomoci jsme ztraceni a nehotovi. Pošli prosím svého Ducha některým z vedoucích a pomoz jim pochopit důležitost jednorozeného (zplozeného) Syna a nebát se vykročit kvůli strachu, že budou považováni za součást vzpurného anti-trinitářského hnutí, které církev nemiluje a těší se z jejího obviňování a ničení. Kéž uvidí hlubší problémy v této kontroverzi a postaví se za pravdu uvnitř církve a vyzvou lidi k pokání prostřednictvím svého vlastního příkladu. Potřebujeme Ducha Eliáše, aby k nám přišel a promluvil, a vyzval nás k vysvětlení toho, kterému Bohu sloužíme.

Odpusť těm kazatelům, kteří této pravdě věří, ale bojí se ztráty svého postavení v církvi a ztráty své kariéry. Dej jim sílu, aby nebyli zbabělí, ale stateční, aby bránili pravdu bez ohledu na to, co to bude stát. Jak v tuto chvíli potřebujeme muže, kteří nebudou kupováni ani prodáváni, ale budou pastýři pro náš lid. Vyšli nám dělníky, kteří tuto církev milují a nekradou z ní ovce pro svůj vlastní zisk.

V poselství třetího anděla jsi zaslíbil, že tuť jsou ti, kteří zachovávají Boží přikázání a Ježíšovu víru. Ten apoštol je uviděl, a tak víme, že toto hnutí vyjde na světlo. Kéž by údolí mrtvých kostí oživlo Otče, kéž ty kosti porostou masem a Boží lid se probudí ze spánku, než začne temná noc utrpení.

Pojďme se chopit Kristovy spravedlnosti jako naší jediné naděje a nedůvěřovat v sami sebe, kteří jsme se ukázali jako vzpurní a vzdorovití jako byli Židé za doby Krista.

Vzhlížíme k Tobě, Otče, v tuto chvíli smutku a pláče. Žádáme Tě o Tvojí milost, abys nám pomohl v této době potřeby. Věříme, že uslyš naše volání a obrátíš se k nám, abychom mohli povstat jako nějaká armáda s prapory, které by hlásaly Tvoji slávu a velkou lásku k Bohu a Beránkovi. Věříme, že to vše uděláš pro nás, neboť se obracíme na Tebe a ne na sebe.

Toto je moje modlitba v této době Dne smíření 2016