MaranathaMedia.cz

Boží zaslíbení

Vytvořeno Pro 29, 2020 Od Alena Tichá v Věčné evangelium
39 Přečtení

Milé sestry, milí bratři v Pánu Ježíši Kristu.

Nastává čas, kdy bychom se všichni, kteří se hlásíme k Ježíši Kristu jako svému Spasiteli a Pánu, měli semknout a prosit Pána, aby nám ukázal cestu, kterou máme jít dál. Je zvláštní doba, kdy nikdo z nás neví, co bude zítra. Víme však, neboť nám to zjevil sám náš Otec v nebi, že jdeme do velikého soužení, jaké nikdy, co svět světem stojí, ještě nebylo. 12Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. Dan. 12:1b. Myslím si, že je právě čas, kdy bychom se měli vážně zamyslet nad tím, kdo je Bůh, jak ho známe a zda se skutečně můžeme na Něj beze strachu spolehnout. 

Podívejme se tedy na nebeského Otce úplně od začátku. Často a rádi říkáme, že se můžeme spolehnout na všechna Boží zaslíbení. Podívejme se tedy, která to jsou a zda je skutečně Bůh plní tak, jak je vyřkl.

První zaslíbení slyšel Adam s Evou již v ráji, když padli do hříchu, kdy Bůh říká hadovi:

15„Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ Gen. 3:15.

Toto zaslíbení dal Bůh bez jakékoli podmínky. Takže můžeme směle říci, že je to zaslíbení pro celé lidstvo, tedy i pro nás. Splnilo se? Ano.

16Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Jan 3:16.

Tento vzácný dar, neboli zaslíbení potomka, je zde již vysloveno s podmínkou. Kdo v něho věří. Ano. Boží símě přišlo na svět, aby porazilo satana. Jak se to stalo? Na kříži. Toto první zaslíbení se skutečně naplnilo přesně tak, jak ho Bůh vyřkl. Satan Ježíši rozdrtil patu, ale Ježíš po třech dnech vstává z mrtvých, a tím poráží satana na hlavu. 

Další zaslíbení dostává Noe.

17Hle, já uvedu potopu, vody na zemi, a zahladím tak zpod nebe všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zhyne. 18S tebou však učiním smlouvu. Gen. 6:17-18.

Potom mu Bůh dává instrukce, co má udělat, aby byl zachráněn a

22Noe udělal všechno přesně tak, jak mu Bůh přikázal. Gen. 6:22.

A Noe a jeho rodina byla skutečně zachráněna. Bůh splnil, co slíbil, neboť i Noe udělal to, co mu Bůh řekl, že má udělat. Vidíme zde absolutní poslušnost, protože nejen že Noe udělal všechno tak, jak mu Bůh řekl, ale udělal to přesně tak. 

Lidstvo se opět začalo rozmnožovat a další Boží zaslíbení, které se objevuje, směřuje k Abrahamovi.

1I řekl Hospodin Abramovi: "Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. 2Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! 3Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země." Gen. 12:1-3.

I toto zaslíbení má podmínku poslušnosti. A Abram Boha poslechl.

4A Abram se vydal na cestu, jak mu Hospodin přikázal. Gen. 12:4.

A my víme, že se to skutečně plnilo. Dokonce, i když Abram dělal hrubé chyby, Bůh mu sjednával přízeň u vládců jiných zemí. A ti, kteří se k němu a jeho potomstvu chovali nepřátelsky, byli zahubeni.

Abram dostal od Boha další zaslíbení:

4„Tvým dědicem bude ten, který vzejde z tvého lůna.“ Gen. 15:4.

A i když Abram znovu udělal hrubou chybu, když zplodil potomka s Hagar místo se svou ženou Sáraj, Bůh svému slibu dostál, takže nakonec se na scéně objevuje Izák, který se Abramovi narodí z jeho ženy. My lidé, když uděláme chybu, tak často ji chceme zamést pod koberec, ne tak Bůh. Bůh jistě viděl dopředu, jak to bude s Abramem. A proto již na začátku mu dává zaslíbení:  

3„V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ Gen. 12:3b,

protože Bůh je vždy na straně těch, kteří jsou nějakým způsobem podvedeni a zneužiti. 

A tak se Bůh přiznává i k Hagar, když jí zaslibuje:

11„Hle, jsi těhotná, porodíš syna a dáš mu jméno Izmael (to je Slyší Bůh), neboť Hospodin tě ve tvém pokoření slyšel. 12Bude to člověk nezkrotný, jeho ruka bude proti všem a ruce všech budou proti němu; bude stát proti všem svým bratřím.“ Gen. 16:11-12.

A Abrahamovi, když se mu měl narodit Izák, dává znovu zaslíbení, dokonce dvojité, když říká:

6Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou. Gen. 17:6.

A to druhé zaslíbení znělo:

19“Sára porodí syna a nazveš ho Izák (to je Smíšek). Svou smlouvu s ním ustavím pro jeho potomstvo jako smlouvu věčnou. 20A pokud jde o Izmaela, vyslyšel jsem tě: Hle, požehnám mu a rozplodím a rozmnožím ho převelice; zplodí dvanáct knížat a učiním z něho veliký národ. 21Ale svoji smlouvu ustavím s Izákem, kterého ti porodí Sára příštího roku v tomto čase." Gen. 17:19-21.

Dnes můžeme znovu říci, že Bůh si za svým slovem stojí, vše se naplnilo tak, jak řekl. 

Také Izákova manželka Rebeka, když otěhotněla, dostala také od Boha zaslíbení.

23Hospodin jí řekl: "Ve tvém životě jsou dva pronárody. Oba národy se rozejdou, jen co z tebe vyjdou. Jeden národ bude zdatnější než druhý, bezpočetný bude sloužit počtem skrovnějšímu." Gen. 25:23.

Také k Izákovi Bůh promluvil těmito slovy:

24"Já jsem Bůh tvého otce Abrahama. Neboj se, jsem s tebou. Požehnám ti a rozmnožím tvé potomstvo kvůli Abrahamovi, svému služebníku." Gen. 26:24. 

Izákův syn Jákob, přestože velice toužil setkat se s Bohem a být jeho služebníkem, k tomuto cíli se snaží dojít sám ve své síle, místo aby čekal na Hospodina, jak věci zařídí. A tak se dopustí velkého podvodu, který ho nakonec přinutí utíkat před svým bratrem Ezauem. A když je mu nejhůř, když si uvědomuje, co spáchal, ukáže se mu ve snu Hospodin, který také jemu dává zaslíbení.

13"Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu. 14Tvého potomstva bude jako prachu země. Rozmůžeš se na západ i na východ, na sever i na jih. V tobě a v tvém potomstvu dojdou požehnání všechny čeledi země. 15Hle, já jsem s tebou. Budu tě střežit všude, kam půjdeš, a zase tě přivedu do této země. Nikdy tě neopustím, ale učiním, co jsem ti slíbil." Gen. 28:13-15.

A já znovu kladu otázku. Dodržel Bůh své slovo? Skutečně Jákobovi požehnal? Ano. Můžeme si to přečíst v Gen. 32. a 33. kapitole.  Jákob zplodil dvanáct synů. Jeden z jeho synů se jmenoval Josef. A Bůh i Josefovi ve snu ukazuje jeho budoucnost, kterou mu zaslibuje.

5Jednou měl Josef sen a pověděl jej svým bratrům; nenáviděli ho pak ještě více. 6Řekl jim totiž: "Slyšte prosím, jaký jsem měl sen: 7Vážeme na poli snopy. Tu povstane můj snop a zůstane stát. A hle, vaše snopy obcházely kolem něho a klaněly se mému snopu." 8Bratři mu odpověděli: "To budeš nad námi kralovat jako král či mezi námi vládnout jako vladař?" Gen. 37:5-8.

A jak se naplnilo toto Boží zaslíbení?

26Jakmile Josef vkročil do domu, přinesli mu tam svůj dar a klaněli se mu až k zemi. 28Padli na kolena a klaněli se mu. Gen. 43:26.28.

Ano, byl to ten Josefův snop, který stál, protože Josef měl zásoby obilí pro všechny neúrodné roky, kdy lidi mořil hlad. Proč měl Josef dostatek obilí? Protože ve všem poslouchal svého Boha, Stvořitele nebe i země a Bůh byl s ním a radil mu, co dělat, aby mohl přežít on i mnoho lidí, kteří byli kolem něho. Víme, že potom se i Jákob a celá jeho rodina odstěhovali za Josefem do Egypta. 

Ale že se i toto stane, Abraham věděl dopředu od Boha, když mu Bůh dal zaslíbení.

13Tu Hospodin Abramovi řekl: "Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let. 14Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním. Gen. 15:13-14.

Splnil Bůh slib, který dal?

35Izraelci jednali podle Mojžíšova rozkazu; vyžádali si též od Egypťanů stříbrné a zlaté šperky a pláště. 41Když uplynulo čtyři sta třicet let, přesně na den vyšly všechny Hospodinovy zástupy z egyptské země. Ex. 12:35.41. 

A co Mojžíš? Měl také i on od Hospodina nějaké zaslíbení? Ano. Stalo se to u hořícího keře, který sice hořel, ale ohněm nebyl stráven. Tam se Mojžíš setkává s Bohem, který mu říká:

8Sestoupil jsem, abych jej vysvobodil z moci Egypta a vyvedl jej z oné země do země dobré a prostorné, do země oplývající mlékem a medem, na místo Kenaanců, Chetejců, Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců.9„Věru, úpění Izraelců dolehlo nyní ke mně. Viděl jsem také útlak, jak je Egypťané utlačují. 10Nuže pojď, pošlu tě k faraónovi a vyvedeš můj lid, Izraelce, z Egypta.“ Ex. 3:8-10.

A stalo se to, jak Bůh řekl. Víme, že Mojžíš nakonec nedovedl Izraelce až do cíle, protože u skály, ke které měl promluvit, aby dal Bůh Izraelcům vodu, zhřešil tím, že do skály dvakrát uhodil. Přesto Bůh vyvolil dalšího svého služebníka, aby své slovo mohl uskutečnit. 

Jozue dostal od Boha ujištění:

5Po všechny dny tvého života se proti tobě nikdo nepostaví. Jako jsem byl s Mojžíšem, budu i s tebou. Nenechám tě klesnout a neopustím tě. 6Buď rozhodný a udatný, neboť ty rozdělíš tomuto lidu zemi v dědictví, jak jsem se přísežně zavázal jejich otcům, že jim ji dám. Joz. 1:56.

Skutečně Jozue rozdělil zemi Izraelcům v zemi Kenaánské? Přidělování země bylo postupné, tak, jak dobývali jednotlivá území. A nakonec je psáno:

51Toto jsou dědičné podíly, které kněz Eleazar, Jozue, syn Núnův, a představitelé rodů přidělili losem izraelským pokolením v Šílu před Hospodinem u vchodu do stanu setkávání. A skončilo přidělování země. Joz. 19:51.

A tak Bůh po celou dobu dává různá zaslíbení svému lidu až dodnes. A nestalo se nikdy, aby své slovo, které dal, zrušil nebo vzal zpět. Vždy to byla lidská neposlušnost, která komplikovala Boží záměry a protahovala splnění Jeho záměrů o pokoji se svým lidem. A tak Bůh musel přikročit k tomu, že svůj lid musel také kárat a nechat ho projít různými trápeními, aby se vzpamatovali a znovu se cele navrátili k Němu, aby mohl pokračovat v naplňování svých zaslíbení. 

A i když Bůh Izraelský národ vydává do rukou nepřátel, vždy přichází další zaslíbení o záchraně, tak, jak to bylo za doby babylónského zajetí, kdy skrze proroka Jeremjáše ujišťuje svůj ponížený národ:

10Toto praví Hospodin: Až se vyplní sedmdesát let Babylóna, navštívím vás a splním na vás své dobré slovo, že vás přivedu zpět na toto místo. 11Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti. Jer. 29:10-11.  

A prorok Daniel dostává od Boha zaslíbení, jak půjdou světové dějiny až do té doby, kdy

44dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky. Dan. 2:44.

Toto zaslíbení se ještě zcela nenaplnilo, ale co myslíte, můžeme mu věřit? 

Já za sebe říkám: „Ano a Amen. A kdo tomu také takto věří, ať řekne také Amen.“