92 Otázek a odpovědí o Svátcích neboli Slavnostech, část 1
1. Otázka: Jaký je účel svátků?
Odpověď: Trávit více času s Ježíšem.
„Před dávnými věky dal Pán svému lidu příkaz, aby se třikrát v roce shromáždili k pobožnosti. Na tato svatá shromáždění přicházely dítky Izraele... Když dítky Izraele v jejich době potřebovaly dobrodiní takových svatých shromáždění, jak mnohem více je potřebujeme my v těchto posledních dnech boje a nebezpečí. A když lidé ze světa potřebovali světlo, jež Bůh svěřil své církvi, jak mnohem více je potřebují dnes.“ (Svědectví pro církev, sv. 6, str. 39-40)
(Vyhledejte si tento citát a všimněte si, že kontextem tohoto citátu jsou svátky z Leviticu 23, nikoli táborová setkání, jak to tak někteří interpretují.)
2. Otázka: Jelikož účelem svátků je trávit více času s Ježíšem, jak může být větší trávení času s Ježíšem obřadní (ceremoniální)?
Odpověď: ???
3. Otázka: Může být den bohoslužby (uctívání) ceremoniální?
Odpověď: Ne. Den bohoslužby není obřadem či ceremonií. To, co se děje v průběhu dne může být obřadní, ale samotný den není ceremonií. Podle slovníku je termín „ceremoniální“ definován jako „Formální čin nebo soubor úkonů prováděných obvykle pro náboženské účely.“ Proto Svátky a Sobota nemohou být ceremoniální, neboť jsou to prostě dny uctívání a nikoliv „formální čin nebo soubor úkonů“.
4. Otázka: Konal během svátků a během sedmého dne - Soboty (Šabatu) starověký Izrael obřady resp. ceremonie?
Odpověď: Ano, oni v těch dnech vskutku prováděli obětování (přinášeli oběť). Vizte 28. kapitolu knihy Numeri.
5. Otázka: Církev ASD dokázala od šabatu oddělit tyto oběti (obětiny) a říci, že ta obětní část již skončila (pozn. překl. na kříži), ale že den šabatu neskončil. Jelikož tuto zvláštnost aplikovali na Sobotu, proč neudělali totéž i pro svátky?
Odpověď: ???
6. Otázka: Zobrazují svátky evangelium?
Odpověď: Absolutně. Svátky zobrazují evangelium od začátku do konce, od smrti Ježíše jako našeho náhradníka (viz svátek Pesach) až do konce hříchu na tomto světě (viz svátek stánků a jubileum). Pro další důkazy si prostudujte, co svátky v Bibli znamenají, a přečtěte si také knihu Kříž a jeho stín od staršího Haskella. Starší Haskell byl duchovním ASD, který byl současníkem Ellen Whiteové a Ellen Whiteová Haskellovu knihu doporučovala. Starší Haskell odvádí vynikající práci a ukazuje, jak svátky zobrazují všechny důležité události v evangeliu a v naší spáse, a to od začátku až do konce. Uvádí mnoho textů, které dokazují, že svátky zobrazují evangelium od začátku do konce, a proto se zde tímto nebudeme dále zabývat, neboť si tu knihu můžete přečíst a obstarat si všechny biblické texty.
7. Otázka: Jelikož svátky zobrazují evangelium od začátku do konce a evangelium je srdcem tzv. poselství tří andělů (trojandělského), nejsou srdcem poselství tří andělů také ony svátky?
Odpověď: Ano. Když člověk slavívá svátky rok co rok a přemýšlí o jejich významu, evangelium se pevněji zakořeňuje do duše člověka a to evangelium je poselství tří andělů.
8. Otázka: Je sedmý den – Sobota (Šabat) svátkem?
Odpověď: Ano, v Leviticu 23:2 Bůh říká:
„Mluv k synům Izraele: Toto jsou Hospodinovy slavnosti, jež budete vyhlašovat jako svatá shromáždění; jsou to mé slavnosti:“
Hned v tom dalším verši Bůh vyhlašuje Sobotu - sedmý den a říká, že se jedná o „svaté shromáždění“, úplně to stejné slovní spojení, které Bůh používá pro všechny Své svátky (přečtěte si znovu verš, který jsme právě citovali). Mesiánští Židé, kteří znají původní hebrejštinu, říkají, že tyto verše byly napsány velmi dobře, oni říkají, že ano, Bůh zde opravdu říká, že ten sedmý den – Šabat (Sobota) je jakýmsi svátkem, a ve skutečnosti je to ten největší ze všech svátků. Oni říkají, že sedmý den – Sobota/Šabat, je korunou nade všemi ostatními svátky.
9. Otázka: Jak jinak ještě Bůh připoutává sedmý den - Sobotu ke svátkům?
Odpověď: Soboty výročních dnů svátků (slavností) se nazývají také Soboty a všechny Soboty se nazývají svatými shromážděními. Sám Bůh „svázal“ svatá shromáždění výročních svátků se svatými shromážděními týdenních svátků (sedmým dnem - Šabatem) tak, že je všechny nazývá stejným jménem. Viz Leviticus 23:24, 32, 39.
10. Otázka: Kolik zákonů má Bůh?
Odpověď: Dva - morální a ceremoniální
"Boží lid, jenž Bůh nazývá svým zvláštním pokladem, dostal výsadu dvou-složkového systému zákona; totiž morálního a ceremoniálního. “ {RH, 6. května 1875 odst. 4.}
11. Otázka: Jelikož nám bylo řečeno, že existují pouze dvě sady zákonů, jak mohou někteří vedoucí Církve ASD jít přímo proti slovům našeho proroka a říci, že existují tři sady zákonů?
Odpověď: ????
12. Otázka: Z čeho se skládal ten obřadní (ceremoniální) zákon?
Odpověď: Oběti a dary. Viz Daniel 9:27 a Židům 10:8-9.
Slovo „ceremoniální/obřadní“ v Bibli neexistuje, ale ve spisech Ellen Whiteové ano. Udělali jsme rozsáhlou studii, která prohledávala její citáty týkající se slov „ceremoniální/obřadní“ na tzv. CD-Romu EllenWhite. Pročetli jsme si buď všechny tyto citáty, nebo téměř všechny. Ona má 241 citátů o obřadním zákoně a znovu a znovu definuje „obřadní“ jako jednoduše že to jsou oběti a dary (obětiny), které se pojily spolu s obětním systémem (tj. oběti vína a obilí). Nikdy jsme nezjistili, že by Ellen Whiteová zahrnula do své definice obřadní/ceremoniální něco jiného než oběti a jejich dary. Nikdy tam nezahrnula svátky. Musíme používat definici slova danou prorokem; dělat tohle jinak je použití nesprávných zásad výkladu. Pozýváme vás, abyste si prohledali citáty související s obřadním/ceremoniálním zákonem od Ellen Whiteové a pokud někdy zjistíte, že ona do své definice ceremonie/obřadu zahrnuje „svátky“, dejte nám prosím vědět, protože my jsme jej nenašli. Následuje reprezentativní citát, který ukazuje, že Ellen Whiteová definuje ceremoniální/obřadní jako, že to je pouze obětní systém se svými dary (obětinami).
"Boží lid, jenž Bůh nazývá svým zvláštním pokladem, dostal výsadu dvou-složkového systému zákona; totiž morálního a ceremoniálního. Ten, který směřuje zpět ke stvoření, aby si připomínal živého Boha, jenž stvořil svět, - tedy Boha, jehož nároky jsou závazné pro všechny lidi v každém časovém období (dispenzaci) a který bude existovat po celou dobu a věčnost. Ten druhý - jenž byl dán kvůli tomu, že člověk přestoupil morální zákon - jehož poslušnost spočívala v obětech a darech, jež poukazovaly k budoucímu vykoupení. Každý z nich je jasný a odlišný od toho druhého. Od stvoření byl ten morální zákon nepostradatelnou součástí Božího božského plánu a byl stejně neměnný jako Bůh sám. Ten ceremoniální/obřadní zákon měl dát odpověď na konkrétní účel Kristova plánu na záchranu lidského pokolení. Byl zaveden předobrazný systém obětí a darů, aby prostřednictvím těchto bohoslužeb mohl hříšník rozeznat onu velkou oběť/dar, totiž Krista. {RH, 6. května 1875 odst. 4. }
13. Otázka: Říká někdy Bible nebo Ellen Whiteová, že svátky/slavnosti jsou součástí obřadního zákona?
Odpověď: Ne, nikdy. Takový citát jsme marně hledali jak v Bibli tak i u Ellen Whiteové.
14. Otázka: Četli jsme řadu článků vedoucích Církve ASD, v nichž se uvádí, že svátky/slavnosti jsou součástí onoho obřadního zákona, ale oni nikdy neuvádějí žádné citace z Božího slova, které by to dokazovaly. Takový citát jsme dalekosáhle hledali v Bibli a u Ellen Whiteové, ale nemůžeme žádný najít. Tak kde se takový citát nachází?
Odpověď: ???
15. Otázka: Prohlašuje verš Koloským 2:16, že svátky jsou součástí obřadního zákona nebo že svátky byly zrušeny na kříži?
Odpověď: Ne, Koloským 2:16 pouze uvádí, že se nikdo nemá nechat soudit ohledně svátků. To slovo „soudit“ neznamená zrušit. (Viz Strongova konkordance.)
16. Otázka: Prohlašuje verš Koloským 2:14, že svátky byly přibity na kříž?
Odpověď: Ne, tento verš pouze uvádí, že některá ustanovení (předpisy) byla přibita na kříž, ale verš neříká, které z nich.
17. Otázka: Jak tedy zjistíme, které předpisy (ustanovení) uvedené v Koloským 2:14 byly přibity na kříž?
Odpověď: Bible se vždy vykládá sama sebou. Jdeme do dalších veršů v Bibli, aby nám řekly, co na tom kříži bylo přibito.
18. Otázka: Co tedy bylo přibito na kříž?
Odpověď:
- Obětní systém i přídavná oběť (oběti i dary dle B21). "... uprostřed onoho sedmiletí ukončí obětní hod i přídavnou oběť." (Daniel 9:27, CSP) Přídavná oběť znamená dary podle Strongovy konkordance. Těmito dary byly obětiny vína a obilí spolu s oběťmi beránků. Viz kniha Numeri, kapitola 28.
- Občanské tresty za porušení zákona. Vzhledem k tomu, že Izrael byl teokracií, museli mít sepsané tresty za porušení zákona, stejně jako to dělá kterákoli jiná země. Jelikož však již nejsme pod teokracií, máme se řídit zákony země, ve které žijeme, tedy za předpokladu, že tyto zákony neporušují Boží zákony. Ježíš tohle prokázal, když k němu přivedli cizoložnou ženu a on neobhajoval ustanovení, aby byla ukamenována. Jinde Ježíš řekl, aby se císaři dalo to, co patří císařovi. Viz Jan 8:3–11, Matouš 22:21 a Skutky 5:29.
- Levitské kněžství. Nový zákon říká, že nyní jsme všichni králové a kněží (královské kněžstvo, COLův překl.). Viz Zjevení 1:6, 5:10, 20:6, 1 Pt 2:5.
- Obřízka. Viz Skutky, kapitola 15; 1. Korintským 7:19.
- Chrámové služby. Bůh ukázal, že chrámové služby skončily s křížem, a to v okamžiku, když se opona v chrámu roztrhla shora dolů a otevřela cestu do svatyně svatých, kterou do té doby směl vidět pouze velekněz. Viz Matouš 27:51.
19. Otázka: Byla nějaká jiná část Mojžíšova zákona – tedy kromě těch výše uvedených - přibitá na kříž?
Odpověď: Ne. Znovu jsme marně prohledávali Bibli a Ellen Whiteovou, abychom našli prohlášení, že zbytek Mojžíšova zákona byl přibit na kříž. Ellen Whiteová souhlasí.
"V důsledku neustálého přestupování (pozn. překl. zákona), byl z hory Sinaj zopakován v hrozném majestátu morální zákon." Kristus dal Mojžíšovi náboženská pravidla, která měla řídit každodenní život. Tato ustanovení byla výslovně dána k ochraně Desatera přikázání. Nebyly to stínové předobrazy, které by s Kristovou smrtí pominuly. Měla být pro člověka závazná v každém věku až po věčnost. Tyto příkazy byly vymáhány mocí morálního zákona a ony jasně a jednoznačně tento zákon vysvětlovaly. (Signs of the Times, 15. dubna 1875 a SDA Bible Commentary, sv. 1, s. 1104)
" Aby lid mohl lépe pochopit a osvojit si zásady Desatera, byly vydány další předpisy, které objasňovaly a rozváděly zásady deseti přikázání. Tyto předpisy byly vlastně právnickými poučkami, které vydala nekonečná moudrost a spravedlnost a podle nichž měli soudcové vynášet rozsudky. Na rozdíl od deseti přikázání byly sděleny jen Mojžíšovi, který je pak měl oznámit lidu.“ (Patriarchové a Proroci, str. 310; {cz, PP 225.1})
Předkládáme vám, že jakýkoli zákon, který aplikuje zákony Desatera přikázání, je součástí těchto Deseti přikázání.
Ve výše uvedených dvou citátech Ellen Whiteová říká, že ten Mojžíšův zákon (jiný než ten, co byl zrušen) definoval Desatero přikázání. Když Bůh dal lidstvu svůj zákon, tak přirozeně nedůvěřoval člověku, že člověk bude vykládat Jeho deset přikázání, takže Bůh sám je interpretoval pomocí mnoha příkladů v celém Mojžíšově zákoně, přesně tak, jak to Bůh zamýšlí. K výše uvedeným citátům Ellen Whiteové, kde ona uvádí, že Mojžíšův zákon interpretoval Desatero přikázání, jak Herbert Douglas ve své knize Feast Days (Dny svátků), tak starší Priebe ve svém článku proti svátkům na internetu, uvádějí, že tato interpretace Desatera přikázání je třetím souborem zákonů, který se nazývá ustanovení a že tento soubor zákonů není součástí právě Desatera přikázání. Jak může výklad zákona nebýt součástí zákona? Například v naší zemi zákon tvoří Kongres a Nejvyšší soud tyto zákony vykládá. Výklad určitého zákona od Nejvyššího soudu se poté stává součástí téhož zákona. Definice nějakého zákona je ten zákon. Zdali je to pravda, na to se zeptejte kteréhokoli dobrého právníka.
Příklad: Exodus 21:33-34 uvádí, že pokud někdo vykope jámu a do té jámy spadne zvíře někoho jiného, tak ten člověk, který jámu vykopal, má za to zvíře zaplatit majiteli. Pod které z deseti přikázání tohle ustanovení spadá? Odpověď je zřejmá. Nepokradeš. Člověk může projít celým Mojžíšovým zákonem a s výjimkou výše uvedených zákonů, jež byly zrušeny na kříži, lze snadno zjistit, které z deseti přikázání toto ustanovení definovalo. To proto jsou všechny tyto ustanovení součástí Desatera přikázání.
20. Otázka: Proč církev ASD říká, že Mojžíšův zákon byl na kříži zrušen?
Odpověď: ???? Chtěli bychom na toto odpověď od církve ASD. Tuto otázku jsme položili jistému kazateli ASD ve výslužbě, který je o dvacet let starší než my. Jeho odpověď byla, že církev ASD nevyučuje tomu, že by byl Mojžíšův zákon zrušen na kříži. Řekli jsme mu, že nás to ale na akademii a škole církev ASD učila. On odpověděl, že prošel akademií a vysokou školou a seminářem na Andrews University a nikdy se tomuhle neučil. Takže někde mezi jeho generací a naší generací došlo v církvi ASD k této změně. Rádi bychom věděli, proč k této změně došlo, protože Ellen Whiteová říká, že Mojžíšův zákon nebyl na kříži zrušen. Viz předchozí otázka a odpověď.
21. Otázka: Co je to ten Mojžíšův zákon?
Odpověď: Mojžíšovým zákonem je Pentateuch neboli Tóra, což je prvních pět knih Starého zákona. To jsou knihy, které napsal Mojžíš.
22. Otázka: Kdo je autorem Mojžíšova zákona?
Odpověď: Sám Bůh, nikoli Mojžíš. Viz kniha Exodus 24:3–4
"Naučení, která dal Mojžíš synům Izraele ohledně ustanovení a Božích nařízení, nepochází od Mojžíše, ale od Boha nebes." {RH, 15. července 1890 odst. 5.}
23. Otázka: Když Nový zákon používá slovo „zákon“, znamená to pouze Desatero přikázání nebo celý Mojžíšův zákon?
Odpověď: Téměř pokaždé, když Nový zákon používá slovo „zákon“, řecky se to píše „nomos“, tak to znamená „Mojžíšův zákon“. (Důkazem toho je Strongova konkordance.)
24. Otázka: Prohlásil Ježíš, že nepřišel zrušit Mojžíšův zákon?
Odpověď: Ano. Ježíš v Matoušovi 5:17–18 uvádí, že On nepřišel zrušit zákon. Slovo „zákon“ v tomto textu znamená „nomos“, což zase podle „Strongovy konkordance“ znamená „Mojžíšův zákon“. Nový zákon tudíž souhlasí s následujícím citátem Ellen Whiteové.
"Kristus dal Mojžíšovi náboženská pravidla, která měla řídit každodenní život. Tato ustanovení byla výslovně dána k ochraně Desatera přikázání. Nebyly to stínové předobrazy, které by s Kristovou smrtí pominuly. Měla být pro člověka závazná v každém věku až po věčnost.“ (Signs of the Times, 15. dubna 1875 a SDA Bible Commentary, sv. 1, s. 1104)
25. Otázka: Vzhledem k tomu, že Ellen Whiteová nám v následujícím citátu říká, že existují pouze dva zákony, morální a ceremoniální, proč tedy někteří vedoucí církve (jako je Herbert Douglas a Dennis Priebe) uvádějí, že existují tři zákony a že třetí sada zákonů jsou zákony v Mojžíšově zákoně? "Boží lid, jenž Bůh nazývá svým zvláštním pokladem, dostal výsadu dvou-složkového systému zákona; totiž morálního a ceremoniálního.“ {RH, 6. května 1875 odst. 4}.
Odpověď: ???? Nevíme. Tolik si přejeme, aby nám řekli, proč v tomto bodě nesouhlasí s Ellen Whiteovou.
26. Otázka: Slyšeli jsme, jak církev ASD cituje z Mojžíšova zákona na podporu nejrůznějších přesvědčení (věrouk), a proto církev ASD musí věřit, že ne všechny Mojžíšovy zákony byly zrušeny na kříži (kupř. čisté-nečisté pokrmy, desátky). Jakými pravidly se tito církevní vedoucí řídí, aby určili, které zákony z Mojžíšova zákona jsou zrušeny a které nikoli?
Odpověď: ???? Nevíme. Zdá se nám, že tito církevní vedoucí používají metodu „bufetu/švédských stolů“, tj. oni používají Mojžíšovy zákony, které se jim líbí, a ruší ty, které se jim nelíbí. Nikdy jsme nenašli žádná konkrétní biblická pravidla, která používají k určení toho, které Mojžíšovy zákony jsou stále platné a které nikoli. Přáli bychom si, aby nám řekli, podle jakého souboru pravidel se řídí, a jejich důkaz pro tato pravidla ze Slova Božího.
27. Otázka: Zachovával Ježíš někdy obřadní zákon?
Odpověď: Ne. Bible nikdy nezaznamenává žádný případ, kdy by se Ježíš účastnil obřadního zákona / obětního systému. Nemohl, protože obřadní zákon / obětní systém byl zaveden v době hříchu (Genesis 4:4), aby ukázal, jak Bůh hodlá odstranit lidské hříchy. Pokud by se Ježíš účastnil tohoto ceremoniálního systému, připustil by, že je hříšník, což rozhodně nebyl.
"Kristus prošel všemi zkušenostmi svého dětství, mládí a dospělosti bez dodržování ceremoniální chrámové bohoslužby/uctívání." (The Bible Echo, 31. října 1898)
pokračování příště
