MaranathaMedia.cz

(Římanům 14:5) Neučil Pavel tomu, že nezáleží na tom, jaké dny zachováváme jako svaté?

Vytvořeno Čvn 22, 2021 Od Kevin J. Mullins v Ustanovení a nařízení
Přeložil JS
42 Přečtení

Převzato zde

"Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí.“ (Římanům 14:5, CSP)

Římanům 14:5 je hodně zajímavý text, který mnozí používají v boji proti zachovávání soboty neboli šabatu. Pokud byste se chtěli zeptat svého kazatele nebo učitele Bible, zda bychom dnes měli zachovávat sobotní den, pravděpodobně by někdy během rozhovoru poukázali na tento verš, aby se pokusili dokázat, že už neexistuje žádný konkrétní „svatý den“ a my můžeme dodržovat/zachovávat kterýkoliv den, jenž si přejeme. S tímto závěrem je však pár věcí hrozně špatně.

Zaprvé, apoštol Pavel vůbec nemluví o šabatu. Ve skutečnosti Pavel v celém dopise Římanům ani konkrétně nemluví o sobotě! Musíte to číst v kontextu.

Ve verších 1–4 Pavel hovoří o „hádkách o názorech“ nebo „názorových sporech“ týkajících se „jídla“. Podle biblického překladu B21 apoštol Pavel v těchto prvních 4 verších zmiňuje slovo „jíst/nejíst“ 6krát. Poté od verše 6 až na konec kapitoly říká slovo „jíst“ 6krát a slovo „jídlo“ (pokrm) 4krát. Začínáte mít podezření, že Pavlovo zaměření je zde na otázku „jíst“ či „nejíst“?

Ty určité „dny“, které Pavel zmiňuje v Římanům 14:5, pojednávají o dnech půstu

V 1. století našeho letopočtu mezi lidmi, kteří byli stále uvězněni v těžkém jhu farizeů a dalších náboženských vůdců, probíhala debata o tom, které dny během týdne se mají postit. Jedna skupina uvedla středy a pátky, zatímco druhá řekla, že pondělí a čtvrtek. Pavel jim jednoduše říká, že Zákon nedává žádný takový příkaz pro tyto člověkem vytvořené postní dny, takže přestaňte jeden druhého soudit o těchto „názorových sporech“ (hádkách o názorech). Ježíš krátce zmiňuje tyto člověkem stanovené půsty v Lukášovi 18:9-14:

"Také některým z těch, kdo spoléhali na svou vlastní spravedlnost a ostatními pohrdali, (Ježíš) vyprávěl podobenství: "Dva lidé se šli do chrámu modlit; jeden byl farizeus a druhý výběrčí daní. Farizeus se postavil a takto se sám pro sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vydřiduchové, nespravedliví, cizoložníci, třeba jako tenhle výběrčí daní. Postím se dvakrát do týdne, desátky dávám ze všech svých příjmů...' Výběrčí daní zůstal úplně vzadu. Neodvažoval se ani vzhlédnout k nebi, ale bil se do prsou: ‚Bože, smiluj se nad hříšníkem, jako jsem já!' Říkám vám, že tento muž, nikoli tamten, odešel domů ospravedlněn. Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

Celý ten argument, že Římanům 14:5 odkazuje na některý z Božích svatých dnů, včetně sedmého dne - Soboty, je prostě špatný. Spolu s tímto falešným učením se mnozí pokusí přesvědčit toho, kdo se ptá na Sobotu, že prý Ježíš a jeho učedníci změnili týdenní den bohoslužby ze sedmého dne (běžně nazývaného sobota) na první den (běžně nazývaný neděle). Oni se odkazují na několik textů v Novém zákoně, kde se zdá, že je zmiňován „první den týdne“ (neděle) jako své „důkazní“ texty, že učedníci považovali tento den za posvátný.

S ohledem na tohle, jaký smysl dává jejich výklad Římanům 14:5? Ježíš nezměnil posvátnost sedmého dne - soboty na neděli, ale na minutu předstírejme, že to udělal. Pokud by Ježíš změnil svatý den, ze sedmého na první, nezáleželo by na tom, který den zachováváme? Pokud Ježíš skutečně změnil posvátnost sedmého dne na první den, nebyla by právě neděle konkrétním dnem, který je nyní třeba dodržovat? Pokud by to Ježíš změnil, pak by na tom rozhodně záleželo. Podle těchto stejných učitelů však Římanům 14:5 říká, že nezáleží na tom, jaký den dodržujeme. Je Pavel proti dni, o kterém se tvrdí, že ho Ježíš dal stranou (zrušil)? Vidíte tu popletenost?

Jednou jsem mluvil s jistým křesťanským učitelem, který věřil, že neděle je nový šabat („sobotní den“). Také v Římanům 14:5 dospěl ke stejnému závěru jako většina ostatních lidí. Vlastně mi řekl: „Chceš-li dodržovat sobotu - sedmý den, je to v pořádku, ale nevkládej na mě to jho otroctví!“ Tak moment, pokud nezáleží na tom, jaký den zachováváme, proč by dodržování sedmého dne někoho dostávalo do otroctví?

Faktem je, že pokud jde o Šabat čili Sobotu, na tom záleží! A sedmý den Šabat NENÍ JHEM otroctví. Jak může být den odpočinku otroctvím? 1

Záleží na tom, jaký den považujeme za sobotu, protože ten jediný den týdne, který Bůh posvětil (oddělil) a požehnal, je sedmý den, který Bůh nazývá: „Můj Svatý den!“

"Tak byla dokončena nebesa a země i všechny jejich zástupy. (2) Sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které konal, a sedmého dne přestal t1 s veškerým svým dílem, které konal. (3) Bůh sedmý den požehnal a posvětil ho, protože v něm přestal s veškerým svým dílem, které Bůh stvořil a učinil.“ (Genesis 2:1--3).  

t1 zákl. význam h. slova je přestat (srv.  Gn.8:22Joz.5:12Jr.31:36Iz.24:8); lze přeložit též: odpočinul od …, ovšem není to odpočinek z vyčerpání, ale pouze přestání; [od kořene tohoto slova je též výraz šabat ( Ex.20:11Neh.9:14)]

"(8) Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. (9) Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, (10) ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, (11) protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.“ (Genesis 20:8--11)

"(13) Jestliže odvrátíš svou nohu od pošlapávání soboty, od konání svých zálib v můj svatý den, a nazveš sobotu rozkošnou a svatý den Hospodinův ctihodným a budeš ho ctít tak, že nebudeš konat své cesty, nebudeš hledat své záliby a mluvit planá slova, (14) potom budeš mít rozkoš v Hospodinu a nechám tě jezdit na návrších země a budu tě krmit dědictvím tvého otce Jákoba, neboť ústa Hospodinova promluvila.“ (Izajáš 58:13, 14)

Ježíš jasně poukázal na to, co je jho otroctví. Jedná se o jakékoli přidané člověkem vytvořené požadavky a náhrady Božího zákona (viz Matouš 11:28–30; 15:1–9; 23:1–39). Apoštol Jan prohlašuje, že Boží příkazy „nejsou těžké“ (1. Janova 5:2–3; viz také Dt. 30:10–12; Přísloví 29:18), protože chození v Božím zákoně je skutečná „svoboda, volnost“ (Žalm 119:45; Jakub 1:25).

Ale nezapomeňte, Římanům 14 nemá nic společného s dodržováním Soboty. Apoštol Pavel říká, že pokud jde o určité dny postit se, tak nezáleží na tom, který den, a člověk by neměl soudit ostatní lidi za to, že se postí v den, kdy se on (ona) cítí nejlépe, protože tohle je pouze otázka názoru.

 

1 Většina učitelů dospěla k závěru, že ty staré takzvané „židovské“ svaté dny jsou „otroctví“ kvůli pasáži v Galatským 4:9–11. Biblickou analýzu této pasáže naleznete v článku: (Galatským 4:9–11) Nevaruje Pavel křesťany, aby nedodržovali staré „židovské“ svaté dny?