Bůh chce mít lidi, kteří budou jednat jako On
Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Mat. 5:17-18.
Kdybychom šli do hebrejštiny, tak slovo Zákon = Tóra. Tóra = 5 knih Mojžíšových. Takže v tomto verši Ježíš říká, že nepřišel zrušit 5 knih Mojžíšových ani Proroky. Tzn., že nepřišel zrušit nic ze SZ.
Myslím si, že neštěstím je to, že lidé rozdělili Bibli na SZ a NZ, protože NZ je vlastně tím naplněním SZ. Nebo-li pokračováním života pravého Izraele. Vždyť Ježíš po vzkříšení, když se připojil k učedníkům, kteří šli do Emauz vysvětluje:
Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma. Luk. 24:27.
To znamená, že Ježíš naplnil všechno, co Bůh přikázal Izraelcům (nejen Židům, ale Izraelcům, tzn. těm, kteří přijmou Ježíše jako svého Spasitele, neboť jen takoví jsou praví Izraelité – z Židů i pohanů.) Ježíš tedy zachoval celou Tóru. On jenom nenosil do chrámu oběti.
Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on. 1. J 2:6.
Jak tedy žil Ježíš? Co všechno zachovával? Zachovával celou Tóru, čili zachovával i svátky, které Bůh dal Izraeli (ne Židům, ale Izraeli.) A protože Židé byli 1. nástrojem, skrze které chtěl Bůh učit celý svět, dal ty svátky nejdříve Židům. Ale ty svátky nejsou židovské, jsou to Hospodinovy svátky.
Hospodin promluvil k Mojžíšovi: "Mluv k Izraelcům a řekni jim: Slavnosti Hospodinovy, které budete svolávat, jsou bohoslužebná shromáždění. Jsou to mé slavnosti. Lev. 23:1-2.
Zachovával Ježíš tyto slavnosti? Ano.
Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. Luk. 4:16.
Sobota je první Hospodinův svátek, který skrze Mojžíše dal Bůh Izraelcům.
Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma. Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem. Luk 2:41-42.
Už jako dvanáctiletý chlapec šel do Jeruzaléma na slavnost Pesach. Víme, že se rodičům na tři dny ztratil, a když ho našli, jeho maminka ho napomínala, ale
On jim řekl: "Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?"
Jako dospělý na svátky chodit nepřestal.
Potom byly židovské svátky a Ježíš se vydal do Jeruzaléma. Jan 5:1.
Později musel Ježíš být hodně obezřetný, protože ho farizeové chtěli zabít. A tak chodil na svátky tajně.
Bylo krátce před židovskými velikonocemi a mnozí z té krajiny přišli před svátky do Jeruzaléma, aby se očistili. Hledali Ježíše, a jak stáli v chrámě, říkali si mezi sebou: "Co myslíte? Přijde na svátky? Velekněží a farizeové vydali totiž nařízení, že každý, kdo by věděl, kde se zdržuje, má to oznámit, aby ho mohli zatknout." Jan 11:55-57.
Šel i na svátek stánků.
Byly blízko židovské svátky stánků, a jeho bratří mu řekli: "Jdi odtud do Judska, aby tvoji učedníci viděli skutky, které činíš. Jan 7:2-3.
Když jeho bratři odešli na svátky, tu šel také on - ale nepozorovaně, aby se o tom nevědělo. Jan 7:10.
V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: "Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, proud živé vody poplyne z jeho nitra, jak praví Písmo." To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch svatý nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven. Jan 7:37-39.
V knize Kazatel je napsáno, že
všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas. Kaz. 3:1.
Dále je psáno,
že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu. Ef. 1:10.
Dále se dozvídáme, že tu bude mocnost, která
bude mluvit proti Nejvyššímu… a bude se snažit změnit doby a zákon. Dan. 7:25.
Co to znamená? Že Zákon zúžila jen na Desatero a v něm změnila 1. - Trojice, 2. – obrazy a sochy, 4. – sobotu změnila na neděli? Ne, to jí nestačilo. Ona šla dál a změnila i doby k bohoslužebným setkávání. Dny už nezačínají západem slunce, ale půlnocí a tato mocnost se dokonce pokusila zrušit i Boží kalendář. A tak byl katolickou církví zaveden juliánský, později gregoriánský kalendář. Dali mu jiný začátek i konec a zrušili i Hospodinovy svátky a nahradili je svými – vánoce, svátek zesnulých, velikonoce, svatodušní svátky atd.
Víme, že toto vše bylo vykonáno, ale nic to nemění na tom, že Boží vykoupení se stále děje podle kalendáře Božího. Také vše, co se dělo zde na zemi, když přišel Ježíš, probíhalo přesně podle Božího plánu a podle jeho kalendáře. Ježíš umírá v den Paschy v době večerní oběti. Nebylo to ani dřív ani později.
Kolem třetí hodiny… A hle, chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů, Mat. 27:46.51.
A při hodině deváté…51A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů. Mat. 27:46.51 (BK)
34O třetí hodině… 38Tu se chrámová opona roztrhla vpůli odshora až dolů. Mar.15:34.38.
34A v hodinu devátou… 38A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů. Mar. 15:34.38. (BK).
Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin… Chrámová opona se roztrhla v půli. Luk. 23:44-45.
A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. 45a opona chrámová roztrhla se na poly. Luk. 23:44-45. (BK).
Ale ani po vzkříšení a nanebevzetí Ježíš nezanedbává doby, které Otec určil podle plánu svého kalendáře. A tak se Duch svatý v plnosti vylévá na učedníky ve svátek Letnic.
Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. Sk. 2:1-4.
Po vzkříšení se Ježíš 40 dnů ukazoval lidem, a když odcházel do nebe, tak svým učedníkům nařídil,
aby neodcházeli z Jeruzaléma: "Čekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o němž jste ode mne slyšeli. Jan křtil vodou, vy však budete pokřtěni Duchem svatým, až uplyne těchto několik dní." Sk. 1:4-5.
Ježíš jim tedy jako první po svém vzkříšení přikazuje dodržet svátek Letnic.
Učedníci skutečně zachovávali celou Tóru včetně svátků.
Pavel se totiž rozhodl minout Efez a neztrácet čas v provincii Asii, neboť spěchal, aby byl pokud možno na den letnic v Jeruzalémě. Sk. 20:16.
Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li vůle Boží. I bral se z Efezu. Sk. 18:21 (BK).
Nýbrž se s nimi rozloučil a řekl: „Nastávající svátek musím stůj co stůj oslavit v Jerúsalémě. K vám se zase vrátím, bude-li si Bůh přát. I odrazil od Efezu. Sk. 18:21 (PMP-cz).
Ale rozloučil se a řekl: „Zcela jistě musím nastávající svátek strávit v Jeruzalémě. Znovu se k vám vrátím. Bude-li Bůh chtít.“ Pak odplul z Efezu. (CSP).
Ale v některých Biblích je tato věta o svátku úplně vynechána.
Věřím, že stejně tak, jako když Ježíš na otázku, které přikázání je nejdůležitější odpověděl:
"Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe. Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci." Mat. 22:37-40
, že tento výrok, ač se v něm nevyjmenovávají všechna jednotlivá přikázání, ale je obsahují, tak stejně i týdenní sobotu rozšiřují svátky, které se též nazývají soboty, dokonce velké soboty a nebyly nikdy zrušeny.
