Zákon je láska
Dnes budu hovořit o dvou věcech a přece jedné a též, a to zákonu a lásce.
Myslíte si, že se mýlím, a toto mé tvrzení není pravdou? Pojďte to tedy se mnou prozkoumat.
Bůh, jak se píše ve dvacáté kapitole knihy Exodus, neboli 2. knihy Mojžíšově, píše na kamenné desky zákon, a tak člověk uzřel, jak se proviňuje vůči Bohu, ale také proti svému bližnímu. Jak hovoří i Pavel v listu Římanům v 7. kapitole, že skrze zákon poznal hřích. Zákon nás tedy usvědčuje z naší viny. Nenajdeme v něm, že i když se proti něčemu z tohoto zákona proviníme, tak jedenácté přikázání vepsané na druhé straně desek je, že je to jen maličkost, a že to nevadí, a že v tomto přestupování zákona můžeme pokračovat. Ne! Takového tam nic nenajdeme. A znovu, jak hovoří Pavel na tamtéž místě, že skrze zákon poznal hřích a s ním přišlo Pavlovo a tedy i naše, odsouzení k smrti. A tak podle tohoto, co jsme si zatím řekli, to nevypadá, že by zákon byl zrovna láskou, která se projevuje přeci milostí k nám chybujícím, a že bychom tak mohli zákon mít rádi. Jeví se nám spíše jako nepřítel.
A snad i proto dnes mnohé církve vystupují s tím, že již ten zákon, který přinesl smrt neplatí, že to platilo jen pro dobu, kdy ještě nepřišel Ježíš a nepoložil za naše viny proti zákonu život a od smrti Ježíše, již žijeme jen pod milostí, která nám byla v jednorozeném Synu od Boha Otce dána.
J 3:16 „Neboť tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.“
Anebo, psáno znovu v listě Řím. v 6:14
„…vždyť nejste pod zákonem, ale pod milostí.“
A tak nám z toho vychází, že láska se přece projevuje milostí k nám hříšným, ne zákonem. Takže, můžeme tedy páchat zlé bez obav, že nám hrozí věčná smrt, jelikož žijeme pod milostí? Můžeme se tedy klanět jiným bohům, nezachovávat jeho sobotní den odpočinku, smilnit, krást, zabíjet a podobně, protože jsem pod milostí? My máme milost v Ježíši, a tu chceme, my nechceme zákon. Zákon rovná se smrt a láska milost.
Ale co když tento matematický vzorec je chybný:
Mt 5:17: "Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit.“
Tedy zákon sám o sobě musí být dobrý a svatý, kdyby ne, tak proč by ho Ježíš naplňoval a dával ho Mojžíšovi, když by byl špatný? A navíc ani se proti němu Ježíš neprovinil, jak dobře víme od zločince, který vydává svědectví o Ježíšově spravedlnosti na kříži.
Luk. 23:40-41 Ten druhý ho však okřikl: "To se ani Boha nebojíš? Máš stejný trest jako on, ale my dostáváme spravedlivou odplatu za své skutky, kdežto tenhle nic zlého neudělal!"
Asi na tom zákonu přece něco dobrého je, když ho i náš Pán zachoval.
Milost tedy k nám všem přichází od zákonodárce, jelikož litera zákona vás nemůže ospravedlnit, ale ten, kdo je autor tohoto zákona a zákon je jeho přirozeností, naplnil ho, tak ten tuto milost dává všem skrze víru v něho, zdarma. Proto již nad námi zákon nemá moc, ale žijeme již z milosti Boží, která nám byla dána v jednorozeném Synu.
Anebo na jiném místě. Znáte ten příběh o farizeích, znalcích zákona v Janově evangeliu 8:5.11, jak přivedli ženu přichycenou při cizoložství a začali zkoušet Ježíše.
„V zákoně nám Mojžíš přikázal takové kamenovat. Co říkáš ty?“
Po té, co napsal Ježíš něco do písku, ti co ji obviňovali se rozešli a Ježíš promlouvá k oné ženě.
"Ani já tě neodsuzuji," řekl jí Ježíš. "Jdi a už nehřeš."
Napřed promluvila z Ježíše milost, jak je psáno: „neboť tak Bůh miloval svět…“, která odpouští hříchy světa, tedy nejenom cizoložnici v příběhu, ale potom řekl, jdi a už nehřeš, neboli zachovávej zákon, dodržuj ta přikázání, naplňuj je, vyžaduje sám Ježíš po cizoložnici.
Pavel v listě Řím. 6:15:
“Nuže, budeme hřešit, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? V žádném případě!“
Hovoří Pavel. Tedy zákon i milost se nám zjevila v Ježíši, jednorozeném Synu Božím. Ježíš tedy nejenom, že zachoval zákon, ale je i milostivý k těm, kdo ho porušují. Neboť tak Bůh miloval svět…
Pojďme dále.
Mt 22:36-40 "Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?" Ježíš mu řekl: "Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je první a největší přikázání. Druhé je mu podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe. V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."
Pán Ježíš zde shrnul ono Desatero, kde první čtyři přikázání mluví o lásce k Bohu, a ty zbývající o lásce k bližnímu. Neboli nám hovoří, jak se ona láska projevuje, a jak se zjevila v našem Pánu Ježíši, jednorozeném Synu Božím. On tyto dvě, neboli Desatero zachoval, nikdo za jeho hřích nemusel do chrámu přinést žádnou oběť.
1 Jan 2:3-4 Jak můžeme vědět, že ho známe? Podle toho, zda dodržujeme jeho přikázání. Kdo říká: "Znám ho," a přitom se nechová podle jeho přikázání, ten je lhář a není v něm pravda.
Zákon je tedy láska, zákon je milovat.
Jan 5:39 “Zkoumáte Písma, neboť se domníváte, že v nich máte věčný život, a ta svědčí o mně,“ řekl Ježíš.
O kom jsou tedy zákon a proroci neboli Písma? O něm, našem Pánu, kterého sám Otec nebeský poslal, abychom konečně opravdu viděli, jaký ten vládce vesmíru je. Plný zákona lásky, milosti a pravdy.
A jak to tedy udělat abychom i my byli jako náš Pán? Chtěli byste i vy zachovávat jeho přikázání a mít tedy lásku jakou měl On? Proto snad za ním chodíme, nebo ne? Když jsme tedy uvěřili, že Ježíš je ten jednorozený syn Boha živého, On nám zaslíbil, že v našem srdci, tam hluboko v našem srdci udělá tu změnu, kde odstraní tu vzpouru proti Bohu, která se projevuje modlářstvím, krádežemi, cizoložstvím, rozličnými návyky, a tak dále, a tak dále. Je to On, kdo bude žít v nás, vyčistí ten chrám, neboli to naše srdce od té špíny.
2 K 6:16: My jsme přece chrám živého Boha, jak řekl sám Bůh: "Budu v nich přebývat a chodit mezi nimi. Budu jejich Bohem a oni budou můj lid."
Jedině On vám může dát vítězství nad hříchem, vzdejte ten svůj boj a On vám dá své vítězství, On vám vloží svůj zákon lásky do vašeho srdce.
Zákon rovná se láska, rovná se Ježíš v nás. Nádherný to vzorec nemyslíte? Křesťanský svět se hlásí k Ježíši a říká, jak ho miluje a má té lásky plnou pusu, ale jen hrstka je těch, co ho skutečně milují tou láskou, která chce a zachovává jeho přikázání.
Studujte, hledejte. Pán je blízko. Amen.