Výpočet (biblického) nového roku: Zralost ječmene neboli Aviv a Novoluní

Vytvořil(a) Srp 22, 2018 Od Adrian Ebens v Ustanovení a nařízení Přečtení: 91
Přeložil JS

Toto je překlad staršího článku z roku 2016 zde.

Žalm 104:19  Zřídil měsíc k určování období: [určených časů] slunce zná své zajití.

Zj 12:1 I ukázalo se veliké znamení v nebi: Žena oděná sluncem a měsíc pod nohama jejíma, a na hlavě její koruna z dvanácti hvězd.

Ez 46:1 Toto praví Panovník Hospodin: Brána vnitřního nádvoří obrácená k východu zůstane zavřena šest pracovních dnů. Bude otevírána v den sobotní, bude otevírána i v den novoluní.

Sk 3:19  Protož čiňte pokání, a obraťte se, aby byli shlazeni hříchové vaši, když by přišli [určené] časové rozvlažení od tváři Páně;

Ex 31:17  Mezi mnou a syny Izraelskými za znamení jest na věčnost; nebo šest dní činil Hospodin nebe i zemi, v den pak sedmý přestal a odpočinul.

Během Svátku stánků v roce 2013 po měsících studia Bible, modlitbě a zkušenosti se svátky Páně jsem byl hluboce dojat, abych přijal svůj postoj, abych pamatoval na Mojžíšův zákon spolu s ustanoveními a nařízeními.  

Mal 4:4  Vzpomeňte si na zákon Mojžíše, služebníka mého, kterýž jsem mu přisluhoval v Horebu všemu Izraelovi, v ustanoveních a soudcích.

Je těžké popsat vylití Ducha, které jsme přijali v tomto shromáždění a pocit radosti a společenství Ducha svatého, který byl v té době prožit. Můžete si jej však vychutnat z tohoto videa.

Započal jsem závěrečnou přednášku onoho posledního velikého dne slovy Iz 53:1: "Kdo uvěřil kázání našemu? A rámě Hospodinovo komu jest zjeveno?" Řekl jsem to s vědomím, že mnozí tuto zprávu nepřijmou a budou se proti ní stavět. Přesto jsem se stejným zastávaným přesvědčením - v době, když jsem se podíval do hvězdných nebes a vyznal svoji víru v jednorozeného Božího Syna a pocítil jsem, že se přes mě převalila hluboká vlna odpuštění od mého Spasitele, za to že jsem nevědomky uctíval falešného boha - a stejně tak i v tuto chvíli jsem věděl, že jsem nevědomky promeškával několik z Otcem ustanovených časů, které slouží k vylévání Jeho Ducha v čase a obdobích rozvlažení od přítomnosti Páně.

Od té doby jsem začal své hledání, abych poznal ustanovení našeho Otce. Mnoho hlasů vykřikovalo o tom, kdy se mají tyto ustanovení uskutečňovat. Občas se objevily ostré diskuse a výsledkem byla vášeň, jež přesvědčila ty, kteří pohrdají Božím zákonem daným Mojžíšem, že tohle je ono ovoce těch, kteří se zatoulají na cestě pravdy. Jak jsem se modlil ke svému Otci ohledně této nesnáze, byl jsem povzbuzen, abych byl trpělivý, abych si udělal čas a ohledně tohoto procesu nechvátal. Tak to na mě zapůsobilo, že jsem se jednoduše těšil z existence zvláštních časových období během roku, které rozšiřují onu Sobotní fontánu požehnání. Ihned po opakování deseti přikázání na hoře vrchu Sinaj opatřil Hospodin expanzi několika principů v těchto přikázáních. V Exodu 23, když mluvíme k principu Soboty, tak je nám řečeno:

Exo 23: 13-17  Ve všech těch věcech, kteréž mluvil jsem vám, ostříhati se budete. Jména bohů cizích ani připomínati nebudete, aniž bude slyšáno z úst tvých.  (14)  Třikrát slaviti mi budeš svátek na každý rok.  (15)  Slavnosti přesnic ostříhati budeš.  (Slavnosti přesnic ostříhati budeš. Sedm dní jísti budeš chleby přesné, jakž jsem přikázal tobě, v čas vyměřený měsíce Abib; nebo v ten vyšel jsi z Egypta. Aniž se ukážete přede mnou prázdní.) (16) A držeti budeš slavnost žně, když mi obětovati budeš prvotiny prací svých z toho, což jsi vsel na poli. Slavnost také sklizení držeti budeš při vyjití roku, když sklidíš práce své z pole.  (17) Třikrát v roce ukáže se každý z tvých pohlaví mužského před tváří Panovníka Hospodina.

Tento příkaz v Ex 23 týkající se ustanovených časů se objevil předtím, než na Mojžíšovi spočíval oblak po dobu čtyřiceti dní a čtyřiceti nocí, aby obdržel pokyny týkající se svatyně a jejích služeb.

Exo 24:18  I všel Mojžíš do prostřed oblaku a vstoupil na horu. A byl Mojžíš na hoře čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí.

Zatímco je poměrně snadné určit časový cyklus týdenního Šabatu, to co mi nebylo tak jasné, bylo, kdy se máme shromáždit třikrát v roce, abychom přijali Ducha odpočinku a osvěžení.

Genesis 1:14,16  Opět řekl Bůh: Buďte světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci, a byla na znamení a rozměření  [ustanovené časy] časů, dnů a let.  ...  I učinil Bůh dvě světla veliká, světlo větší, aby správu drželo nade dnem, a světlo menší, aby správu drželo nad nocí; též i hvězdy.

Žalm 104:19  Učinil jsi měsíc (k určování času,) [ustanovených časů] slunce ví, kdy zapadnout.

Z výše uvedených veršů vyplývalo, že Slunce a Měsíc jsou součástí oněch velkých Otcových hodin, které určují časy a období nejen ve viditelném fyzickém světě, ale také v neviditelném duchovním světě. Nedávno také vyšlo najevo, že tato období v Genesis 1:14 nemohla býti léto, podzim, zima a jaro, neboť v zahradě Eden bylo stálé klima, takže tato období se musí konkrétně týkat duchovních ustanovení, které Bůh nařídil.

Klíčem k tomu, abyste věděli, jak tyto hodiny používat, bylo zjistit, kdy tyto hodiny začínají. Jak nám Bible říká, že bychom měli odstartovat rok, abychom mohli odpočítat sedm měsíců od svátku Pesach po Svátek stánků? Se svými omezenými znalostmi jsem se seznámil s metodou jarní rovnodennosti na severní polokouli. To v podstatě v hrubých termínech znamenalo, že v tom okamžiku, kdy se na jaře den a noc stávají stejně dlouhými (je to kolem 21. března), měli byste vyhlížet další novoluní, kterým by rok začal. Zjistil jsem, že někteří adventističtí průkopníci se na tuto metodu odvolávali a mě byla předložena poznámka pod čarou z knihy Velký spor, jež vysvětlovala použití jarní rovnodennosti.

"Ve starých dobách nezačínal rok v zimních měsících, jako dnes, ale začínal prvním novoluním po jarní rovnodennosti. Proto, když období 2300 dnů začalo v roce podle té starodávné metody, bylo považováno za nezbytné, přizpůsobit této metodě i konec tohoto období. Tudíž rok 1843 se počítal tak, že končí na jaře a ne v zimě." kniha Velký spor, vydání z roku 1888, str. 681.

Na základě toho, že uvnitř adventního hnutí mnozí lidé používali jarní rovnodennost a při hledání jasného způsobu, jak určit počáteční bod pro celý svět, dávalo mi to smysl, že tahle jarní rovnodennost bude tou nejlepší metodou na použití. Používám tato slova "dávalo to smysl" na základě omezených informací, které jsem měl, a také proto, že mnoho lidí používalo tuto metodu. Protože jsem v tom všem byl nováček a protože jsem se chtěl jednoduše sladit při práci s kalendářem s ustanovenými svátky, rozhodl jsem se, že prostě spočinu na této metodě rovnodennosti, dokud nepřijde více světla a nebudu s touto tématikou více obeznámen. Udělal jsem to také proto, že jsem nechtěl, abych moje radost z nalezení ustanovených časů rozvlažení Páně nebyla pohlcena v nějaké debatě o tom, jak by tohle mělo být vypočítáváno. Také jsem nechtěl skupinám, se kterými jsem měl společenství, vnucovat myšlenky, kdy se shromažďovat. Cítil jsem, že nejlepší bude, když to nechám na ty, kteří to vedou v tom místním prostředí.

Potom jsem byl seznámen s pasážemi v Bibli, které nám říkají, kdy začíná Nový rok.

Exodus 23:15  Slavnosti přesnic ostříhati budeš: (Sedm dní jísti budeš chleby přesné, jakž jsem přikázal tobě, v čas vyměřený měsíce Abib; nebo v ten vyšel jsi z Egypta. Aniž se ukážete přede mnou prázdní:)

Vzpomeňte si, Exodus 23 nastává předtím, než byl Mojžíš povolán na horu, kvůli předání podrobných instrukcí o svatyni, obětech a kněžství.

Deu 16:1  Ostříhej měsíce Abib, abys slavil Fáze Hospodinu Bohu svému, nebo toho měsíce Abib vyvedl tě Hospodin Bůh tvůj z Egypta v noci.

 Co je Abib (v jiných překladech Aviv)?

 Exo 9:31  I potlučen jest len a ječmen; nebo ječmen se byl vymetal, len také byl v hlávkách.   

Záznam ve Strongově konkordanci říká následující:

Z nepoužitého kořene (ve významu být křehký); zelený, to jest mladý klásek obilí; odtud jméno měsíce Abib nebo Nisan: - Abib, klásek, zelené klasy kukuřice.

Takže Abib se odkazuje na dozrání ječmene do stavu připravenosti pro mávanou oběť.

Lev 23:10-11  Mluv k synům Izraelským a řekněte jim: Když přijdete do země, kterou vám dávám, a sklízíte je do sklizně, přinesete svazek prvotin vašich sklizeň knězi:  (11)  Kterýž obraceti bude sem i tam snopek ten před Hospodinem, aby byl příjemnou obětí za vás; nazejtří po sobotě obraceti jej bude kněz.

Takže ve zkratce, podle mého výzkumu Bible učí tomu, že začátek Nového roku začíná prvním novoluním poté, co se Ječmen stává Abibem (zralým).

Přemýšlel jsem, zda bych svůj výpočet měl zakládat na zprávách o dozrání ječmene v zemi Izrael. Mám skutečně být zainteresovaný na tom, co se děje v tomto městě? Několik lidí kolem mě tuto myšlenku odmítlo, tedy to, že můžeme zakládat svoje načasování svátků na nějaké povrchní či chatrné zprávě od Židů v Izraeli. Zdá se, že Konstantin tohle tvrdil též.

"Protože jejich holedbání je skutečně absurdní, že není v naší moci bez pokynů od nich, abychom tyto věci dodržovali. Poněvadž, jak by měli být schopni utvořit seriózní rozhodnutí, ti kteří - od doby jejich částečné viny za to, že zavraždili svého Pána - podléhají tomuto směru, nikoliv rozumu, nýbrž neovladatelné vášni a jsou strhnuti každým impulsem toho šíleného ducha, který v nich je? Právě proto, že v tomto bodě - stejně jako jiní - nemají žádné vnímání pravdy, takže tím, že zcela ignorují tu pravdivou úpravu této problematiky, oni občas slaví Velikonoce dvakrát ve stejném roce. Potom proč bychom měli následovat ty, kteří jsou přiznaně v mrzké chybě? Určitě nikdy nebudeme souhlasit, že se tento svátek bude slavit napodruhé krát ve stejném roce." Konstantin, Eusebius, Život Konstantina, kapitola 18

Neexistovala možnost, že by Konstantin hodlal založit křesťanské svátky na zprávách o židovské úrodě, nebo na nich nějakým způsobem závisel. V té době jsem o této historii, co se týče Konstantina, nevěděl; ale byl jsem si vědom Půlnočního volání rozvířeného Samuelem Snowem v polovině roku 1844. Pečlivě si všimněte jeho hodnocení

V polovině týdne Ježíš způsobil, že oběť a obětina ustaly tím, že na kříži sama sebe obětoval Bohu jakožto Beránek bez skvrny. To Hebrejské slovo přeložené jako "uprostřed", je definováno lexikonem jako "polovina, poloviční část, uprostřed." Týden byl rozdělen na dvě poloviny a událost, která jej tudíž měla rozdělit, byla Kristova smrt. Tato událost se udála podle Dr. Halese, jednoho z nejschopnějších a nejlepších chronologů na jaře roku 31 n. l. Ferguson jí umístil do roku 33 n. l.; ale aby jí dokázal, on přebírá rabínský způsob počítání roku, což není správné.  Oni začínají rok s novoluním v březnu; ale Karaité s novoluním v dubnu. Hebrejské slovo Karaim znamená "Následovníci Písma." Tito obviňují rabanity, že se odchýlili od zákona a že se přizpůsobili zvykům pohanů; a tohle obvinění je spravedlivé, protože rabanité počítají svůj rok podle jarní rovnodennosti, oni v podstatě napodobují Římany; zatímco zákon neříká nic o jarní rovnodennosti; nýbrž požaduje 16. den prvního měsíce obětování prvotiny úrody ječmene. Ale pokud podle rabanitů rok začíná novoluním v březnu, úroda ječmene pravděpodobně nemohla být zralá po uplynutí pouhých 16 dnů od novoluní. Karaité mají tedy nepochybně pravdu. Samuel Snow, Pravé Půlnoční volání, 22. srpna 1844.

Tohle se pro mě stalo nesmírně významným. To pravé půlnoční volání dané v roce 1844, které připravilo cestu pro mocné hnutí Ducha, bylo založeno na metodě karaitských Židů pro výpočet zralosti ječmene tzv. Abib. Vzpomněl jsem si na slova Ellen Whiteové

 Na ní putovali adventisté do svatého města, které leželo na druhém konci této stezky.   Za nimi, na začátku této stezky, zářilo jasné světlo, což bylo půlnoční volání, jak mi řekl anděl.  Ono zářilo podél cesty a bylo světlem jejich nohám, aby neklopýtali. EW 14.

Toto Půlnoční volání bylo oním velkým světlem na začátku cesty a ono osvětlovalo cestu až ke svatému městu. Bylo by moudré odmítnout poselství Půlnočního volání ve prospěch jakéhosi systému výpočtů používaného Konstantinem a Římany? To se mi vůbec nelíbilo.

Dále jsem se dozvěděl, že to slovo pro „rok“ v paleo-hebrejštině bylo tvořeno třemi hebrejskými písmeny. První písmeno představovalo dvě řady zubů. Druhé písmeno představovalo semeno a třetí písmeno představovalo člověka, který mává rukama. Takže u Židů byl počátek roku určen člověkem, který otestoval zrno mezi svými zuby a pak zamával rukama. Bylo to opravdu velmi jednoduché.

Mnoho námitek bylo vzneseno k ječmeni v Izraeli. Co se stane, když u nich mají sucho? Co nastalo, když byl Izrael na poušti? Co se stalo v době temna lidem, kteří dodržovali svátky, a nebo těm, kteří žili v dlouhé vzdálenosti od Izraele. Tehdy neexistovala žádná telefonní komunikace, která by je včas informovala o svátcích. Vzneseno bylo mnoho takových argumentů z ticha, ale já jsem se stále vracel k tomu, co říká Bible a jaký že byl základ adventistických průkopníků? Bez ohledu na to, co lidé dělali v minulosti, v dnešní době jsem mohl dostat informaci o úrodě během několika vteřin od jejího vyhlášení. Pokud mám příležitost následovat Bibli co nejtěsněji, co to jde, neměl bych to snad dělat?

Bylo to tehdy, kdy mi bylo ukázáno, že používání jarní rovnodennosti nebylo zavedeno pro určování svátků do té doby, až dokud se neobjevil patriarcha Hillél II. ve čtvrtém století n. l., kdy byla zakázána Římem ta biblická metoda. Vždy mě zajímá, pokud něco Řím zakáže. To znamená, že pokud jde o proroctví 2300 let, tak že ta metoda, která se použila k určení Dne smíření - jenž nastal na počátku těchto 2300 let - musela být metoda zralosti ječmene. Metoda použitá pro určení svátku Pesach v roce, ve kterém zemřel Kristus, byla také metoda zralosti ječmene. Pokud by tomu tak bylo v těchto dvou kritických letech, neměl by potom Den smíření na konci období 2300 let používat stejnou metodu výpočtu, jaká byla použita na začátku? Takže vidíme, že tohle je to, co Samuel Snow udělal v Půlnočním volání. On se navrátil k té metodě použité na počátku 2300 let.

Takže Bible je jasná, jaká metoda má být použita. Půlnoční volání bylo jasné v tom, která metoda měla být použita a která měla být zamítnuta. Takže z těchto důkazů mi bylo jasné, že pokud budu chtít následovat Bibli a Půlnoční volání adventistických průkopníků, tak že potřebuji výpočty podle Abib Ječmene. Víme také, že pro určení 22. října 1844 se tito průkopníci odkazovali na novoluní, které bylo pozorováno v Jeruzalémě.

Tento pohyb na jejich [útočného davu] straně byl tak náhlý, současný a rozsáhlý, se svým projevem v první den židovského 7. měsíce - novoluní je pravděpodobně pozorováno v Judeji druhý večer od své změny, kdy by to bylo staré jeden den a sedmnáct hodin, a které koresponduje s 11 hodinou dopolední v Bostonu - to nás posílilo v našem názoru, že tohle musí být ten měsíc. Publikace Advent Review, (48 stránkový speciál) září 1850.

Nejen, že adventističtí průkopníci cejchovali počátek roku podle zpráv o úrodě v Izraeli, ale oni také vypočítávali novoluní podle lokace Izrael.

Nyní v tomto okamžiku by mnozí lidé řekli "no a co!" Na to já odpovídám:

Ale toť já vyznávám tobě, že po cestě, kterouž nazývají kacířství, tak uctívám tobě Boha otců svých, uvěřím všemu, co je napsáno v zákoně a v prorocích:  Skutky 24:14

Rozhodl jsem se budovat svoji víru na jednoduchém čtení Písma v kontextu Půlnočního volání z roku 1844. No, jestliže se ostatní o tohle nezajímají, pak je to v pořádku, ale co se týče mě a mého domu, my budeme následovat světlo Půlnočního volání celou cestu až do nebeského města.

Další informace o výpočtu počátku roku podle Abibu neboli zralosti ječmene Aviv naleznete na webové stránce Nehemiáše Gordona (anglicky):

http://www.nehemiaswall.com/category/studies

Nehemiáš je karaitský Žid, který žije v Izraeli a věrně následuje principy Tóry ohledně zralosti ječmene pro určení Nového roku. Právě včera skončili hledání ječmene ve fázi Aviv a zjistili, že ještě není zralý, což znamená, že svátek Pesach bude 14. den od příštího novoluní, které nastane 22. dubna. Podle mého chápání to však neznamená, že všechno, co on vyučuje, je správné. V současné době se odkazuji na jeho věrnost při určování nového roku.

Pro více informací vám doporučuji, abyste se zaregistrovali do Nehemiášova občasníku nebo navštívili jeho stránku na facebooku

https://www.facebook.com/NehemiaGordon/

 

V češtině jsou pro zájemce k tématu k dispozici stránky Karaitů:

http://www.jakjepsano.estranky.cz/clanky/zralost-jecmene-a-novy-rok.html

http://www.karaitskyjudaismus.estranky.cz/clanky/novy-mesic.html

 

Od příštího dubna bych chtěl popřát všem požehnaný biblický nový rok plný zvláštních svátků, kdy Boží lid bude moci obdržet zvláštní časy rozvlažení od Pána. V tomto poselství týkajícího se těchto vzácných období mám na paměti tato slova jako požehnání a varování:

Potom je Pán Ježíš povzbuzoval [15], zdvihl svou slavnou pravici, ze které vycházelo světlo, jež se rozlévalo na adventisty a oni zvolali: "Haleluja!"  Jiní pohrdali nerozvážně světlem za nimi a říkali, že to nebyl Bůh, který je tak daleko vedl. Za takovými zašlo světlo a zanechalo jejich nohy úplné tmě, a oni klopýtli, ztratili z očí cíl i Ježíše a spadli s cesty dolů do tmavého, zlého světa pod nimi. EW 14,15

Nebudu unáhleně zamítat světlo Půlnočního volání, neboli světlo, které bylo vystavěno na určení nového roku pomocí úrody ječmene ve fázi Abib v Izraeli. Respektuji, že ostatní tohle uvidí jinak a respektuji to. Toto je mé svědectví a přesvědčení a toto je další krok v tom, jak budeme pamatovat Mojžíšův zákon s ustanoveními a nařízeními a jak také uctíme průkopníky Půlnočního volání.

Níže naleznete přednášku založenou na tomto článku.