Kristus ve svatyni svatých - Robert J. Wieland
Poprvé publikováno 02.02.2013 Autor Frank Klin v sekci Adventistická historie
Byl jsem požehnán, když jsem objevil pár video kázání od staršího Roberta J. Wielanda.
Pro ty, jimž je tento člověk neznámý, to následující pochází z jeho nekrologu.
Starší Robert J. Wieland ... zemřel 13. července 2011. Starší Wieland byl pravý adventista sedmého dne, který žil dlouhý život služby a oběti pro šíření evangelia ... Současný a posilující zájem o poselství Jonese a Waggonera a prohloubení studia o poselství Kristovy spravedlnosti není rozhodně co do malého rozsahu výsledkem odvážného díla staršího Wielanda.
V roce 1950 sloužili starší Wieland a starší Donald K. Short jako misionáři v Africe. V té době oba zastávali funkci delegátů na Generální konferenci konané v San Franciscu. Když byla delegátům doručena výzva, aby oznámili své znepokojení nebo rady k nově zvolenému vedení církve, měl Robert Wieland co říct. S hlubokým břemenem na duši ohledně Božího díla napsal znepokojivý dopis o nepochopení evangelia, které právě infiltrovalo církev. Jeho kolega, Donald Short, mu pomáhal radou a spoustou modliteb. Starší Short se rozhodl, že ten dopis podepíše také...
Tito dva misionáři byli požádáni, aby v Americe zůstali, a to kvůli přezkoumání jejich dokumentu a kvůli jejich pozici v církvi. Mezitím však pro vedení církve připravili rukopis kompletnějšího odhalení jejich znepokojení, které bude známé jako kniha Rok 1888 přezkoumán...
Od tohoto okamžiku se jména Wieland a Short stávají neoddělitelně spojenými. Byli to vůdci, kteří volali po tom, aby církev adventistů sedmého dne získala všechna požehnání, které Bůh zamýšlel, když nám poslal "ono nejcennější poselství", které bylo představeno na Minneapoliské Generální konferenci v roce 1888.
Z Boží prozřetelnosti ten rukopis Rok 1888 přezkoumán prošel rukama jedné osoby ke druhé a rozvířil mnoho myslí. Svědomití adventisté sedmého dne začali chápat, že ten důvod, proč je Kristův příchod tak dlouho odkládán, se nacházel v našem neúspěchu osvojit si ta požehnání, která byla obsažena v poselstvích, jež Bůh poslal skrze Jonese a Wagonera v Minneapolis ...
Tisíce adventistů připisují přežití a růst své víry v evangelium Kristovy Spravedlnosti právě pravdivému dílu staršího Roberta J. Wielanda. On nás neustále směroval zpátky k Božím jasným poselstvím do církve. Udržoval viditelné to jasné svědectví Ducha proroctví a Písem s ohledem na Jonesova a Waggonerova poselství o Boží lásce, spravedlnosti z víry a dobrou zprávu evangelia...
Po desetiletí, stál starší Wieland neochvějně proti bouřím a opozici tím, že volal k pokání a přijetí klíčových pravd obsažených v poselství Jonese a Wagonera...
V předmluvě ke knize "Rok 1888 přezkoumán" ve vydání z roku 1987 bylo o Duchu svatém napsáno následující:
"Duch Svatý je Osoba, nikoliv pouhý vliv nebo jakési éterické "to." On může být zarmoucen." (Rok 1888 přezkoumán, Wieland a Short)
Máme záznam o dvou různých dopisech napsaných pro staršího Wielanda, ve kterých se uvádí pravda o Otci a Synu.
Dopis na téma Trojice napsaný k Robertu Wielandovi v roce 1978
George Grow píše staršímu Wielandovi, Dopis č. 2
Kolem roku 2004 měl již starší Wieland správné biblické pochopení, kde toho Ducha svatého identifikoval jako "Ježíše samotného" s námi." Tahle krásná myšlenka byla sdílena v následujícím, poprvé mě na to upozornil bratr Kym Jones, a což zahrnul do svého díla EGW schválení Jonese & Wagonera :
Drazí přátelé "Dial Daily Bread",
Když se Ježíš chystal ponechat Své učedníky osamocené v tomto nepřátelském světě, On je povzbuzoval zaslíbením: On pošle Ducha svatého jako Jeho Zástupce, Jeho Náhradu, "Utěšitele" (říká KJV překlad), ano, Jeho Přítomnost samotnou. V Janovi 16:7-11 popisuje, jak je to lepší, "abych odešel. Když neodejdu, nepřijde k vám Utěšitel; když ale odejdu, pošlu ho k vám."
Tímhle Duchem Svatým je samotný Ježíš "přebývající" s námi, který s námi žije jako náš Společník, neviditelný, ale o nic méně reálný, než když Ježíš osobně chodíval s učedníky podél Galilejského moře. On s námi chodí "neviditelný", tak skutečně jako šel vzkříšený Ježíš s těma dvěma učedníky v neděli večer po cestě do Emauz, když jejich oči byly "jakoby drženy" a oni Ho "neviděli" (Lukáš 24:13). Mluvil s nimi po cestě. Tak to On dělá i s námi.
Ježíš, skrze Ducha svatého, je odhodlaný, abychom my "nesešli na zcestí" -- nikdy! Ježíš, jakožto Duch svatý, se ujímá každodenní iniciativy, prosí nás, připomíná nám, ano, "usvědčuje nás z hříchu" (Jan 16:8). Ještě více než tohle, On nám osobně připomíná "spravedlnost", což znamená, že nám nedovolí zapomenout na způsob, jak bychom měli žít; na každé křižovatce k níž přicházíme, On nás "usvědčuje" o té správné cestě, kterou jít. Nikdy nás nezanechává, abychom se ocitli v mlze! A pokud uposlechneme tomuto popudu, tomu připomenutí, tomu "usvědčení z hříchu [a] spravedlnosti" a neodrazíme Ho a nepotupíme Ho, On pak milostivě "usvědčuje [nás] o soudu", což je myšleno, že "kníže tohoto světa" [Satan] je" odsouzen "(vyhozen) z našich životů. On nás "usvědčuje" o vítězství nad hříchem; vidíme Jeho moc v našich životech.
Jinými slovy, v prostém jazyce, zkrátka není možné, abychom "sešli z cesty" pakliže však neuděláme to, o čem mluvil Štěpán, totiž, co udělali zákoníci a farizeové: "vy stále vzdorujete Svatému Duchu" (Sk 7:51, MPCZ). Duch Svatý říká, že On vás vezme za ruku, jako když otec vede malé dítě, nebo možná ta hebrejština znamená, že vás vezme do Svých "rukou", ale On říká, že se od Něj odvracíme (viz Ozeáš 11:3, 4, TEV). Není žádná nutnost odpadnutí - je čas spatřovat tohle jako hřích!
Robert J. Wieland, Z archivu: "Dial Daily Bread" 15. listopadu 2004
