Kde se bere strach?

Vytvořil(a) Srp 07, 2019 Od Alena Tichá v Obecné Přečtení: 97

            Lidský život je plný emocí a jejich projevů. Do této kategorie patří i strach. Bojíme se všichni, a to od samého dětství až do konce života.

            Kdybychom si chtěli definovat, co to strach je, mohli bychom říci, že je to emocionální a tělesná odpověď na rozpoznané nebezpečí.

            Strach může mít různou podobu a intenzitu – od lehkých forem, jako je obava nebo sklíčenost, až po těžší a těžké formy, jako je úzkost, deprese nebo až silné fóbie.

            Bojíme se nebezpečných věcí nebo neznámých situací, máme strach z nemocí, ze ztráty blízkých osob, ale také z kontaktu s jinými lidmi, ze ztráty zaměstnání nebo také ze smrti.

            Strach často provází bolest hlavy nebo břicha, dušnost, pocení, napětí nebo i zvracení a průjmy. Strach nás oslabuje a v některých případech může člověka až paralyzovat. Strach užírá naši životní sílu a bere radost ze života i z práce. Můžeme říci, že pokud člověk pod vlivem strachu začne jednat, nikdy to nevede k dobrému.

            Strach a nejistota jsou v dnešní době obrovskou „infekční nákazou“ naší doby.

            Dejme si otázku. Je možné nad strachem zvítězit?

            Myslím si, že vítězství můžeme dosáhnout jedině tehdy, když porozumíme strachu. A abychom mu porozuměli, měli bychom vědět, kdy a jakým způsobem se strach k nám dostal, kdo za strachem stojí a je-li nějaká cesta být ze strachu vysvobozeni.

            Když otevřeme Knihu knih – Bibli a půjdeme až na samý počátek lidských dějin, dočteme se, že v Ráji byli naši první rodiče šťastní a beze strachu. Teprve tehdy, když sáhli po hadem nabízeném, Bohem však zapovězeném ovoci a jedli, stalo se něco, co do té doby neznali. Přišel pocit viny a s ním i strach.

TU USLYŠELI HLAS HOSPODINA BOHA, PROCHÁZEJÍCÍHO SE PO ZAHRADĚ ZA DENNÍHO VÁNKU. I UKRYLI SE, ČLOVĚK A JEHO ŽENA PŘED HOSPODINEM BOHEM UPROSTŘED STROMOVÍ V ZAHRADĚ. HOSPODIN BŮH ZAVOLAL NA ČLOVĚKA: „KDE JSI?“ ON ODPOVĚDĚL: „USLYŠEL JSEM V ZAHRADĚ TVŮJ HLAS A BÁL JSEM SE, A PROTOŽE JSEM NAHÝ, UKRYL JSEM SE.“ (1. Moj. 3:8-10).

            Z těchto biblických veršů tedy můžeme pochopit, že neposlušnost vůči Bohu nás zbavuje štěstí a radosti a přináší do našeho života strach. Také zatemnění mysli, protože jestliže je Bůh vševědoucí a všudypřítomný, jak říká slovo Boží, potom se člověk přece nemůže před jeho očima nikam skrýt a před Bohem nemůže ani nic zatajit. Potvrzují nám to i další slova Bible, která jsou zapsaná ve 139. Žalmu.

KAM ODEJDU PŘED TVÝM DUCHEM? KAM UPRCHNU PŘED TVOU TVÁŘÍ? ZAMÍŘÍM-LI K NEBI, JSI TAM, A KDYŽ SI USTELU V PODSVĚTÍ, TAKÉ TAM BUDEŠ. I KDYBYCH VZLÉTL NA KŘÍDLECH JITŘNÍ ZÁŘE, CHTĚL PŘEBÝVAT PŘI NEJZAZŠÍM MOŘI, TVOJE RUKA MĚ TAM DOPROVODÍ, TVÁ PRAVICE SE MĚ CHOPÍ. KDYBYCH ŘEKL: SNAD MĚ PŘIKRYJE TMA, I NOC KOLEM MNE SE STANE SVĚTLEM. ŽÁDNÁ TMA PRO TEBE NENÍ TEMNÁ: NOC JAKO DEN SVÍTÍ, TEMNOTA JE JAKO SVĚTLO. (Žalm 139:7-12).

            Proč se tedy Bůh Adama a Evy ptá: „Kde jsi?“, když ví, co se stalo? Myslím, že Bůh se ptá touto otázkou proto, aby si člověk sám uvědomil, kam se svou neposlušností dostal a možná je tato otázka i výzvou k tomu, aby člověk sám zatoužil hledat cestu zpět ke svému Stvořiteli.

            Můžeme tedy věřit, že to byl svůdce, který člověka nalákal na krásné věci, neboť čteme, že

ŽENA VIDĚLA, ŽE JE TO STROM S PLODY DOBRÝMI K JÍDLU A LÁKAVÝ PRO OČI, STROM SLIBUJÍCÍ VŠEVĚDOUCNOST. (1. Moj. 3:6a).

Ale ve chvíli, kdy s mužem jedli, v jejich mysli se ozval pocit viny. Určitě to každý z nás známe ze svých dětských příběhů, kdy jsme přestoupili zákaz rodičů, a když se něco stalo, snažili jsme to nějak zamaskovat, jen aby to nevyšlo napovrch.

            Myslím si, že to byl opět satan, který lidem v tu chvíli, kdy přestoupili Boží přikázání – nejíst z toho stromu – našeptával: „Teď jsi v pěkné kaši a Bůh tě zničí, protože přece víš, že řekl, že kdo pojí z toho stromu, zemře.“

            Německý filozof Friedrich Niezsche jednou řekl velice zajímavou větu. STRACH LŽE A TY MU VĚŘÍŠ. A skutečně, ono to tak funguje. Pod strachem člověk začne dělat neuvážené kroky a potom už se hromadí jedno špatné rozhodnutí za druhým. Tak i Adam s Evou začnou svoji svízelnou situaci řešit po svém a tedy špatně. Schovají se před Bohem, spletou si fíkové listy místo oděvu, aby zakryli svoji nahotu.

            Neznáte to i vy ze svého dětství nebo dospívání a nebo z chování svých potomků – dětí či vnuků? Jak reagují milující rodiče, když vidí, že něco není na těch jejich dětech v pořádku? Začnou jim také klást otázky, aby ty svoje děti nějak dovedli k tomu, aby řekly samy, co provedly. Milující rodiče dokážou trpělivě čekat a vést svoje děti, aby se přiznaly, a aby pochopily, že jejich rodiče nejsou ani v této chvíli jejich nepřátelé, ale ti, kdo jim z té nesnáze, do které je přivedla jejich neposlušnost, chtějí nakonec vysvobodit.

            Stejně tak i Otec nebeský. On nás nechce zabít, ale chce nám ze všech našich nesnází pomoci. A volá všechny lidi:

POJĎTE KE MNĚ VŠICHNI, KDO SE NAMÁHÁTE A JSTE OBTÍŽENI BŘEMENY A JÁ VÁM DÁM ODPOČINOUT. (Mat. 11:28).

Vzpomeňte si, jak jste se svým dítětem řešili situaci, když se konečně přiznalo a řeklo, co provedlo. Neřekli jste mu snad: „Příště to už nedělej?“ nebo „Příště se vyvaruj těch věcí?“

            Také Bůh ve chvíli, kdy se mu přiznáme a činíme pokání, nám říká: „JDI A NEHŘEŠ VÍCE!“ (Jan 8:11).

            A nyní je ještě jedna otázka. Kdo využije této Boží nabídky na záchranu a sáhne po Božích dobrých radách? Možná ani nevíte, že Bůh ve svém slově – Bibli často svým dětem říká „NEBOJ SE!“ nebo „NEDĚS SE!“ Jednou si jeden člověk dal práci s tím, že hledal v Bibli, kolikrát Bůh vyslovuje tuto větu a přišel na to, že je to napsáno 366 x – na každý den jednou a Bůh pamatoval i na přestupný rok.

            Mě osobně trápí jedna věc. Když se totiž apoštolové Pána Ježíše ptali, jak to bude vypadat na zemi před jeho 2. příchodem, Ježíš mimo jiné řekl tato slova:

LIDÉ BUDOU ZMÍRAT STRACHEM A OČEKÁVÁNÍM TOHO, CO PŘICHÁZÍ NA CELÝ SVĚT. NEBOŤ MOCNOSTI NEBESKÉ SE ZACHVĚJÍ. (Lukáš 21:26).

            Z toho vyplývá, že bude na zemi mnoho lidí, kteří nevyužijí nabízené příležitosti k záchraně a nedají si své věci s Bohem do pořádku. A proto zůstanou pod mocí toho, který vládne strachem.

            Jedno ruské přísloví říká: STRACH ZAPUZUJE LÁSKU. A protože Písmo svaté říká, že BŮH JE LÁSKA (1. Jan 4:8), potom můžeme říci i to, že strach zapuzuje Boha. Kdo tedy odmítne Boží nabídku lásky a s ní i odpuštění hříchů a spasení, bude nakonec zmírat strachem, který se bude stále stupňovat. Znovu nám to potvrzuje Bible, kde je psáno: A PROTOŽE SE ROZMŮŽE NEPRAVOST, VYCHLADNE LÁSKA MNOHÝCH. (Mat. 24:12). Ten, kdo se uteče do Boží náruče, však bude žít beze strachu z něčeho zlého, jak nám to potvrzuje biblické přísloví. Ale kdo mě poslouchá, v bezpečí bude bydlet a žít klidně, beze strachu z něčeho zlého. (Př. 1:33), protože

LÁSKA NEZNÁ STRACH. DOKONALÁ LÁSKA STRACH ZAHÁNÍ, VŽDYŤ STRACH PŮSOBÍ MUKA A KDO SE BOJÍ, NEDOŠEL DOKONALOSTI V LÁSCE. (1. Jan 4:18).

            Je tedy na každém z nás, jak se rozhodneme. Zda se chceme od Boha vzdalovat stále více a více, až budeme tak daleko, že nakonec budeme zmírat strachy a nebo zatoužíme dojít k dokonalosti v lásce, která strach zahání. Každý člověk má svobodnou volbu.

NEBOŤ BŮH TAK MILOVAL SVĚT, ŽE DAL SVÉHO JEDINÉHO SYNA, ABY ŽÁDNÝ, KDO V NĚHO VĚŘÍ NEZAHYNUL, ALE MĚL ŽIVOT VĚČNÝ. (Jan 3:16).

Takže cestu známe. Sám Ježíš nám ji potvrdil, když řekl: Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (Jan 14:6b).

            ALE NALEZNE SYN ČLOVĚKA VÍRU NA ZEMI, AŽ PŘIJDE? (Lukáš 18:8).