MaranathaMedia.cz

(Jan 2:13–16) Neprojevil Ježíš násilí a hněv, když vyhnal směnárníky z chrámu?

Vytvořeno Led 10, 2022 Od Kevin J. Mullins v Boží charakter
Přeložil JS
97 Přečtení

Originál publikován 18. června 2021 Kevinem J. Mullinsem

„A byl blíže Pesach Judů a Ježíš vystoupil do Jerusalemy a našel v chrámu ty prodávající voly a ovce a holubice, i sedící penězoměnce. A udělav bič z provazů, vyhodil všechny z chrámu - i ty ovce a voly - a těm směnárníkům vylil peníze a stoly převrátil a těm prodávajícím holubice řekl, Pozdvihněte tyhle odsud! Nedělejte dům mého otce domem obchodu!" (Jan 2:13–16, NK)

Když si většina lidí vzpomene na tuto událost, vybaví se jim Ježíš, který se rozzuřil. Dokonce jsem slyšel jednoho pastora v rádiu říkat: „Ježíš vešel do chrámu a začal kolem sebe házet lidi. Tyto mentální obrazy, na kterých lidé spočívají, jsou znázorněny následujícími dvěma ilustracemi:

 

 

Ale přestože Ježíš převracel stoly, nikde není zmíněno, že by se Ježíš někoho fyzicky dotknul. Ježíš ve skutečnosti jednal v souladu se Zákonem, který říká:

„Naopak jim proveďte toto: Jejich oltáře strhněte, jejich posvátné sloupy roztřískejte, jejich posvátné kůly pokácejte a jejich tesané modly spalte ohněm." (Deuteronomium 7:5)

Ježíš nikdy nikomu neublížil. Skutečnost je taková, že o 700 let dříve prorok Izajáš mluvil o přicházejícím Mesiáši a řekl: „nedopustil se násilí“ (Izajáš 53:9). Všimněte si, že jen ti, kteří měli sebeodsuzující svědomí, tak se báli a utekli. Avšak miláčci dětičky, které byly svědky této události, se nebály a začaly zpívat chválu Bohu, zatímco slepí a chromí stáli poblíž a byli uzdraveni. Podívejte se na Matoušův záznam:

 „Ježíš vešel do Božího chrámu a vyvrhl všechny, kdo prodávali a kupovali v chrámu, a převracel stoly směnárníků a stoly těch, kteří prodávali holubice, a řekl jim: Je psáno: dům bude nazýván domem modlitby; ale vy jste z něj udělali doupě zlodějů. A slepí a chromí k němu přišli do chrámu; a uzdravil je. A když přední kněží a zákoníci viděli ty podivuhodné věci, které činil, a děti, jak křičí v chrámě a říkají: Hosanna Synu Davidovu! byli velmi nelibě, a řekli jemu: Slyšíš, co tito říkají? I řekl jim Ježíš: Ano; Zdaliž jste nikdy nečetli: Z úst nemluvňat a kojenců chválu dovedl k dokonalosti? A opustil je a vyšel z města do Betanie; a ubytoval se tam." (Matouš 21:12-17)

Takže, Ježíš se jevil pln násilí pouze těm, kteří plně nechápali Jeho charakter. Stejně jako Izraelité na úpatí hory Sinaj, kteří tam stáli a sami sebe soudili a sami sebe odsoudili, protože Ježíš jim připadal jako nějaký stravující oheň:

„Hospodinova sláva (charakter) vypadala před očima synů Izraele jako stravující oheň na vrcholu hory. (Exodus 24:17)

Překlad Nové Bible Kralické to říká takto:

"Z pohledu Izraelitů vypadala Hospodinova sláva na vrcholu hory jako stravující oheň."

Zdálo se, že Hospodin se chystá je strávit/sžírat ohněm – „Z POHLEDU IZRAELITŮ“ – tedy v jejich falešném chápání charakteru Boha. Ježíšovy skutky měly usvědčit ty směnárníky z jejich hříchů, aby vztáhli ruce a jednoduše přijali Jeho věčnou lásku a odpuštění. Ježíš nikdy nikoho neodsoudil. Všechno, co Kristus dělá, tak dělá z lásky, dokonce i k těm, kdo jsou proti Němu:

Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání. Hle, stojím u dveří a tluču. Kdokoli uslyší můj hlas a otevře mi dveře, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou." (Zjevení 3:19, 20, B21)

„Ale milujte své nepřátele a čiňte dobře, půjčujte a neočekávejte něco na oplátku. A vaše odměna bude hojná a budete syny Nejvyššího, protože on je dobrotivý k nevděčným i zlým.“ (Lukáš 6:35, 36)

„Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem." (Římanům 12:20, 21)

Dvě různá působení evangelia lásky

Tento příběh o očištění chrámu nám poskytuje vhled do toho, co se stalo v nebi, když byl Satan a jeho andělé „svrženi na zem“ (Zjevení 12:9). Mnozí to vidí tak, že Bůh popadl Satana „za flígr“ a vyhodil ho nebo svrhl na zem. Představují si totiž nějakou formu fyzického boje, kde Bůh a Jeho andělé udolali Satana a jeho anděly a vykopnuli je z nebe. Kniha Judova se zmiňuje o „andělech, kteří nezachovali své knížectví, ale opustili vlastní příbytek…“ (Juda 1:6, CSP). Satan a jeho andělé nemohli vystát přítomnost tak milujícího Stvořitele, a tak utekli. Pavel mluví o tomto vlivu evangelia lásky: