(Jan 14:15, 16) Koho nám Otec dá navěky?

Ježíš řekl: „"Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání. Já pak požádám Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal navěky“ (Jan 14:15, 16; B21).

Účelem daru Utěšitele je, aby On (Ježíš) mohl navždy přebývat s učedníky. Tohle byla pro učedníky skvělá zpráva, protože oni byli smutní, když uslyšeli o Kristově brzkém odchodu. Ježíš pokračoval ve své řeči a prohlásil, že pošle

„Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí a nezná. Vy ho však znáte, neboť žije u vás a bude ve vás“ (Jan 14:17).

Ježíš řekl, že svět nemůže přijmout Ducha pravdy, protože ho neviděl ani neznal. Svět nevidí, že tento dar mají k dispozici, ani nezná onu Osobu, jež je Utěšitelem.

Ihned po tomto vysvětlení Ježíš řekl něco překvapivého. Svým učedníkům řekl: „Ale vy ho znáte“. Jak mohli učedníci znát onoho zaslíbeného „Utěšitele, kterým je Duch svatý“ (v. 26),* [Poznámka: * pouze pro angličtinu - Pokaždé, když v Bibli najdete výraz „Holy Ghost“, měl být přeložen jako „Holy Spirit“. Někdy se překladatelé Bible rozhodli přeložit πνευμα αγιον (pneuma hagion) jako „Holy Ghost“ a jindy přeložili stejnou frázi jako „Holy Spirit“ (Lukáš 11:13). Duch svatý (Holy Spirit) je nejpřesnější překlad.] když se dosud Ježíš o tento dar nemodlil a zjevně ještě nebyl dán? Jan uvedl:

„dosud totiž Duch svatý nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven“ (Jan 7:39).

Ježíš vysvětlil:

„...Vy jej znáte; neboť [nebo protože] u vás zůstává a ve vás bude“ (Jan 14:17).

Kdo s učedníky přebýval? Ježíš Kristus! Ježíš vysvětlil, že brzo tato Osoba, která s nimi přebývala, bude v nich. Pro Utěšitele by jistě bylo lepší, kdyby přebýval v učednících, než aby přebýval mimo ně. Přesně to řekl Ježíš krátce poté. Ve stejné řeči Ježíš řekl:

„Říkám vám ale pravdu: Je pro vás lepší, abych odešel. Když neodejdu, nepřijde k vám Utěšitel; když ale odejdu, pošlu ho k vám“ (Jan 16:7).

Ježíš řekl, že jeho učedníkům by bylo lépe, kdyby je opustil, odešel ke svému Otci a poslal Utěšitele, který v nich bude přebývat. Poukázal také na to, že příchod Utěšitele závisí na Jeho (Kristově) odchodu a oslavení. Dokud Kristus žil na zemi jako člověk, nebylo možné, aby tento zaslíbený Utěšitel přišel žít v učednících.

Ježíš svoji řeč ve verši 17 neukončil. V dalším verši řekl:

„Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám“ (Jan 14:18).

Tohle vrhá na toto téma velké množství světla. Vysvětluje to, proč Utěšitel nemohl přijít, dokud Kristus neodešel a nebyl oslaven, protože Kristus řekl, že On Sám se vrátí ke svým učedníkům, aby je utěšoval.

Pokračujme ve čtení Kristovy řeči, abychom viděli, jak On tento bod posílil.

„Ještě kratičko a svět mě neuvidí, ale vy mě uvidíte. Protože já žiji, budete žít i vy. V ten den poznáte, že já jsem ve svém Otci a vy ve mně a já ve vás“ (Jan 14:19, 20).

Před několika okamžiky Ježíš řekl svým učedníkům, že Utěšitel „bude ve vás“. Nyní Ježíš říká, že až přijde Utěšitel: „Poznáte, že JÁ jsem ve vás“. Ježíš své učedníky ujistil, že nepošle nikoho jiného, aby je utěšoval, ale že On sám přijde, aby byl jejich Utěšitelem. Není to krásné! Učedníci se stali blízkými přáteli Kristovými; tak blízkými, že se Jan cítil pohodlně spočít v Ježíšově náručí. Bylo to pro ně útěchou, když byl Kristus blízko. A teď jim Ježíš říká úžasnou zprávu. Sděluje jim, že poté, co odejde ke svému Otci, tak se k nim vrátí jako Utěšitel a budou vědět, že to byl On, kdo v nich přebýval – rozpoznají, že tatáž Osoba, která s nimi přebývala, je nyní v nich skrze Jeho Ducha.

Dále Ježíš řekl něco, co přimělo jednoho z Jeho učedníků, aby se ho zeptal, jak se to může stát.

„Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a dám se mu poznat." Juda (ne ten Iškariotský) mu řekl: "Pane, proč se chceš dát poznat nám, a ne světu?" Ježíš mu odpověděl: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo; můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a budeme žít s ním“ (Jan 14:21-23).

Mnoho lidí věří, že v Janovi 14 se Ježíš snažil naučit své učedníky, že Bůh je jakási trojice, totiž že Duch svatý je třetím členem Boží rodiny. Přesto, když byl Ježíš požádán, aby to vysvětlil, neřekl nic podobného jako „Bůh je trojice osob“. Místo toho dal Ježíš jasně najevo, že poté, co odejde ze světa, tak se vrátí, aby si udělal příbytek v srdcích svých učedníků. Nejenže se vrátí On, ale přijde s Ním i Jeho Otec, aby oba žili v srdcích Jeho dětí; ne fyzicky, ale skrze Božího Ducha. Tímto způsobem mohli mít učedníci důvěrné spojení a společenství s Otcem i Jeho Synem. Jan tohle zdůraznil, když napsal:

„Zvěstujeme vám, co jsme viděli a slyšeli, abyste i vy měli spolu s námi podíl na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem“ (1 Jan 1: 3).

Kristus na začátku Své promluvy při poslední večeři řekl:

„Nermuťte se v srdcích. Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho pokojů. Kdyby to tak nebylo, řekl bych vám to.“ (Jan 14:1, 2).

• Kdyby to přijití Utěšitele bylo víc než Otec i Syn, Ježíš by nám to řekl.
• Kdyby se Bůh skládal ze tří osob, řekl by nám to.
• Kdyby jediný pravý Bůh byl víc než jen Otec, Ježíš by nám to řekl. Místo toho na konci tohoto projevu řekl, že Jeho Otec je „ten jediný pravý Bůh“ (Jan 17:3).

Pokud po nás Ježíš chtěl, abychom věřili, že Bůh je trojice, odvedl velmi špatnou práci, jak to vysvětlil. Měl přece mnoho příležitostí vysvětlit, že Bůh je jakási trojice, ale On to nikdy neudělal. Nejen, že nám neřekl, že Bůh je trojice, ale znovu a znovu pronesl prohlášení, která nejsou v souladu s naukou (učením) o trojici. Pokud Kristus chtěl, abychom věřili, že Bůh je trojice, učinil mnoho výroků, které budou sloužit spíše ke zmatení než k objasnění. Ale „Bůh není Bohem zmatku“ (1. Korintským 14:33). Ježíš chce, abychom věřili, že „je jeden Bůh; a není nikdo jiný než on, „Bůh Otec“, který je „jediný pravý Bůh“ (Marek 12:32; Jan 6:27; 17:3).

Jan vyjádřil krásnou pravdu o Bohu, Otci a Jeho Synu, Ježíši Kristu, kterak v nás žijí v několika dalších verších. Napsal:

„Každý, kdo nezůstává v Kristově učení, ale opouští je, ztrácí Boha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Syna“ (2 Jan 1:9).

V 1. Janově 2:22, 23 napsal:

„Kdo jiný je lhář než ten, kdo popírá, že Ježíš je Mesiáš? To je ten antikrist, který zapírá Otce i Syna. Žádný, kdo zapírá Syna, nemá ani Otce. Kdo však vyznává Syna, ten má i Otce“.

Je opravdu požehnáním mít osobní společenství s Otcem i Jeho Synem a jsem velmi vděčný, že nám to Bůh dal k dispozici.