Únik z Pentagonu (pětice) Lží

Překlad článku od Adriana Ebense

Před několika lety, bylo to v roce 2011, jsem měl následující myšlenky, jež se týkaly mé zkušenosti. Seděl jsem ve stavu vyčerpání na vrchu velmi vysokého kopce. Těžce jsem dýchal, protože jsem se na kopec vyškrábal s veškerým svým úsilím. Když jsem se podíval z vrcholu tohoto kopce, viděl jsem místo, které bylo mým domovem. Byl jsem ve věznici s maximální ostrahou. Díval jsem se v hrůze na zabezpečení jejích zdí a na ostnatý drát, která ji obepínal. Byl jsem naprosto ohromen, jak to bylo možné, abych uniknul z této impozantní stavby. Děkoval jsem Bohu za Jeho milost ke mně, že jsem byl schopen se dostat na svobodu. Ze své pozorovatelny na kopci jsem viděl přes zeď do otevřených ploch věznice. Viděl jsem mnoho mých přátel na tomto místě. Ve svém srdci jsem cítil hlubokou bolest a touhu upozornit je na jejich stav podvodu a otroctví.

S modlitbou jsem sestoupil z hory a přibližoval se k vězení. Zdi byly velmi vysoké, ale když jsem přišel blíž, všiml jsem si, že všude dokola je velmi tlusté sklo. Lidé uvnitř mě mohli vidět. Začal jsem na ně volat, ale oni mě kvůli tomu sklu neslyšeli. Začala jsem hlasitě křičet a naléhavě mávat pažemi, aby se snažili uniknout z onoho vězení. Lidé uvnitř mě mohli vidět, jak mávám rukama a jak naléhavě křičím, avšak neslyšeli nic z toho, co jsem říkal a to kvůli té tlusté skleněné stěně. Snažil jsem se znovu a znovu k nim dostat, ale zdálo se to nemožné. Ti lidé si mysleli, že jsem se zbláznil a to kvůli mým pohybům bez zvuku. Oni totiž nerozeznali to tlusté sklo a pouze viděli, že jsem zuřivě mával aniž bych dělal nějaké zvuky. Zdálo se jim to velmi podivné. Někteří z nich se smáli, jiným jsem byl terčem posměchu a ostatní na mě jen zírali a nic neříkali. Nakonec jsem vyčerpaný padl na zem a se vzlykotem jsem naříkal: "oni mě nemůžou slyšet, oni mě neslyší!"

V tomto okamžiku skončil vjem, který jsem obdržel. Ve světle těchto věcí se mi vybavuje následující citát z inspirace.

Satan se dlouho připravoval na svůj poslední pokus oklamat svět. Základ svého působení položil ujištěním, daným Evě v ráji: „Nikoli nezemřete smrtí!“ „V kterýkoli den z něho jísti budete, otevrou se oči vaše; a budete jako bohové, vědouce dobré i zlé.“ (1 M 3,4.5) Postupně připravoval půdu pro svůj vrcholný podvod tím, jak rozvíjel spiritismus. Dosud svého cíle ještě plně nedosáhl, jeho námaha však bude korunována úspěchem. GC 561.

To vězení, které jsem viděl, bylo mistrovské dílo podvodu. Co mi bylo zjeveno jako věznice s maximální ostrahou, to nebylo zjeveno těm, kteří byli uvnitř ní. Vzhledem k tomu, že ty stěny byly z tlustého skla, ti uvnitř je neviděli. Stěny přesto zároveň nenaznačovaly žádnou známku toho, že by se ti uvnitř cítili být ve vězení.

Jak jsem o tomto vězení přemýšlel, objevil jsem pět klíčových základnových pilířů tohoto vězení. Semeno tohoto vězeňského systému je ta lež, která zazněla Evě, "určitě nezemřete." K tomuto výroku je připojen další citát z Velkého sporu, který rozšiřuje systém podvodu vytvořený Satanem.

Satan dostane lidi na svou stranu pomocí dvou podvodů - lži o nesmrtelnosti duše a lži o posvátnosti neděle. První podvod připravuje půdu pro spiritismus, druhý vytváří náklonnost k Římu. GC 588

Takže dva velké bludy, které tvoří základ pro tento podvodný systém jsou učení o nesmrtelnosti duše, která je základem pro spiritismus a učení o posvátnosti neděle, jímž se vytvoří spojení s Římem.

Učení o nesmrtelnosti duše zcela narušuje naše vnímání reality a poškozuje životně důležitou povahu našeho vztahu s Bohem. Pravda o tom, že s každým nádechem jsme závislí na Bohu je nahrazena představou, že naše duše jsou nesmrtelné a tudíž nemůžeme umřít. Na straně Boha takové přesvědčení promění Boží varování o neposlušnosti na hrozbu smrti. Takže tato původní lež mění naše lidské vnímání Božího charakteru. Tento útok na Boží charakter se projevuje v počátečních třech Satanových obviněních proti Bohu v nebi. Tato tři obvinění můžeme najít v díle Patriarchové a proroci.

1. Úmyslem tohoto vznešeného anděla bylo popřít nadvládu Syna Božího, a tak zlehčit moudrost a lásku Stvořitelovu. PP 36

2. Opustiv své místo v bezprostřední blízkosti Otce, začal Lucifer šířit mezi anděly ducha nespokojenosti. Pracoval v naprosté tajnosti a zatím zakrýval své skutečné úmysly rouškou oddanosti k Bohu.Začal našeptávat pochybnosti o zákonech ovládajících nebeské bytosti; naznačoval, že zákony jsou sice nutné pro obyvatele světů, že však andělé takových omezení nepotřebují, protože jsou vznešenější a jejich vlastní moudrost je jim bezpečným vodítkem. PP 37

3. Pro dobro celého vesmíru na věčné časy musí satan plně rozvinout své zásady, aby všechny bytosti viděly v pravém světle jeho útoky na správu Boží a aby se tak spravedlnost a milost Boží i neměnnost Božího zákona jednou provždy ukázaly nespornými. PP 42

Učení, že člověk je nesmrtelný umožňuje lidem přemýšlet, aniž by záviseli na Bohu. Jako nesmrtelné bytosti nejsou životně závislí na Něm, přesto ale pokud se rozhodnou uvěřit této lži o nezávislosti, musí se bát Boží svrchovanost. Poslušnost a podřízení se Syna svému Otci stály Satanovi v cestě, aby ustanovil svoji nezávislost. Proto Satan napadl vzájemný vztah Božího Syna a Otce. Zpochybňoval pozici Syna Božího a chystal se Jej zničit. Když Bůh obhajoval Svého Syna, Satan se obrátil přímo na Zákon Boží a zpochybnil jeho nutnost. Poté co Satan zkombinoval svoji lež o nesmrtelnosti s trestem zákona, což má za následek smrt, přesvědčil mnoho andělů, že Bůh neumí být milující a spravedlivý. Obvinil Boha, že Jeho zákon učinil Boha buď krutého, tím že trestal přestupníky nebo slabého tím, že hříšníkům omlouval přestoupení Svého zákona.

V souhrnu můžeme vidět pět klíčových oblastí

1. Nesmrtelnost duše, která pokládá základy spiritismu

2. Posvátnost neděle, která vytváří pouto sympatie s Římem

3. Útok na Božího Syna a na vztah Otce a Syna. Nejrafinovanější verze tohoto útoku se nachází v učení o Trojici

4. Zákon Boží a po pádu člověka bylo toto rozšířeno do Boží smlouvy ve vztahu k Božímu zákonu

5. Boží charakter. Je Bůh milující a spravedlivý? Jak On může být obojí? Musí buď hříšníky omluvit nebo je zabít.   

Těchto pět učení tvoří soustavu pro zotročování mysli Satanovým podvodům těm, kteří se snaží následovat Písmo, aby našli věčný život. Těchto pět bodů leží ve středu jak římsko-katolického tak i protestantského teologického systému.

Milleritští adventisté začali svůj únik z tohoto babylónského vězení mysli tím, že spiritualismus odmítli prostřednictvím Millerových pravidel výkladu. Část těchto Milleritů vzalo/ pochopilo přirozené důsledky této metody výkladu pro odmítnutí učení o nesmrtelnosti duše skrze učení George Storrse a dalších. Několik klíčových postav v průkopnickém hnutí Adventistů přišlo z Christian connection a toto hnutí již dříve obnovilo pozici Božího Syna na vztah, který opravdu s Otcem má. Muži jako David Millard, který byl pastorem Josepha Batese vyučoval jasně tomu pravému Ježíšovu Synovství. První adventističtí průkopníci přijali tuto pravdu a vymanili se tak z druhého klíčového pilíře Pentagonu Satanových lží.

Krátce po tomto James a Ellen Whitovi zareagovali na studii Josepha Bates o Sobotě a pravda o Sobotě vtrhla/propukla do mysli adventistických průkopníků. V tuto chvíli byly tři z pěti pilířů podvodu zničeny. Dokázali by se adventisté vymanit z těch posledních dvou pokud jde o Boží zákon a Boží charakter? Adventistům sedmého dne trvalo 40 let, aby měli příležitost zlomení jha Satanova ohledně Božího zákona. Skrze Augustinova díla Satan usadil na trůn římského křesťanství dispenzionalistický systém smlouvy. Toto učení naočkovalo protestanty takže ve skutečnosti ti nikdy nevešli do plného světla evangelia. Ten samý princip našel svou cestu i do myšlení raných Adventistů. Tento dispenzační systém způsobil, že James White bránil pojídání vepřového masa v Review and Herald v roce 1850 a rovněž způsobil, že Adventní hnutí zaváhalo o používání desátkového systému Židů, protože ten byl součástí Staré smlouvy jak si oni představovali optikou Augustinova systému smlouvy.

V roce 1888 byl E. J. Waggoner první, kdo přinesl poselství, které by umožnilo Adventismu odejmout čtvrtý pilíř Satanova myšlenkového vězeňského systému; jeho pentagonu (pětice) lží. Žel církev adventistů odmítla vstoupit do tohoto světla a odebrat tento čtvrtý pilíř podvodu. Toto selhání udělalo mimořádně obtížným zachycení posledního pilíře ohledně charakteru Boha jako toho, který je milující a spravedlivý a který nezabíjí ty, kteří mu odporujjí.

Dnes je nám nabídnuta možnost se zcela vymanit z tohoto pentagonu (pětice) lží, který zotročuje křesťanský svět. Smutné je, že poté co Adventní hnutí couvlo zpět od demontování čtvrtého pilíře, dále následoval pomalý ústup zpět do Pentagonu a během 50-ti let začalo rekonstruovat učení o Trojici. Čas ukáže, zda dojde k úplnému ústupu od učení neděle a nesmrtelnosti duše. Jedna věc je jistá, a to, že člověk může mířit pouze jedním směrem nebo tím opačným.

Toto volání je dnes zvyšováno, aby zcela rozbilo zdi této mistrovského podvodu, který zotročuje křesťanský svět a aby zcela vyšlo z myšlení Babylona. Ti, kdo tento krok udělají, budou připraveni přijmout světlo čtvrtého anděla, který ozáří celou zemi svojí slávou.    

* Tyto myšlenky budou rozšířeny v nadcházejících setkáních v Německu a USA v říjnu a listopadu tohoto roku (2016)