Podporuje Dr. Jennings jednotu, nebo způsobuje rozdělení?

Vytvořeno Čvn 21, 2024 Od Tim Jennings v Bohoslužba tomu Pravému Bohu

původní článek z 6. června 2024 od: Tima Jenningse, M.D.

 

Nedávno jsem obdržel e-mail od příležitostného posluchače, který si váží většiny toho, čemu vyučuje služebnost Come And Reason Ministries, ale zároveň vyjádřil obavy, že „útočím“ na Církev adventistů sedmého dne a spíše než jednotu způsobuji rozdělení. Další jeho obava spočívá v tom, že kritizuji postoje, které ve skutečnosti nezastává adventistická Církev, nýbrž je spíše zastávají různí outsideři - členové a adventistické služebnosti, a že tyto názory uvádím, jako by to byly převládající názory hlavní linie Církve adventistů, což také - spíše než jednotu -podporuje rozdělení.

Nejprve bych chtěl říci, že si vážím toho, že mi onen dotyčný poslal e-mail, že se ozval, zapojil se do diskuse, přímo vyjádřil své obavy a dal mi příležitost reagovat. Vzhledem k tomu, že tyto obavy může mít více osob, rozhodl jsem se tuto záležitost veřejně objasnit na tomto blogu.

Můj cíl pro služebnost Come And Reason

Těm, kteří se domnívají, že spíše rozděluji, než spojuji, tak bych rád naznačil, že takový závěr je mylný. Mým motivem a cílem poselství, které předávám prostřednictvím služebnosti Come And Reason Ministries, není rozdělovat - je jím sjednocovat!

Skutečné křesťanské jednoty však lze dosáhnout pouze uplatňováním Božích metod a zásad - a pouze v souladu s pravdou o Bohu a jeho věčnými zákony Designu.

K všelikému rozdělení vede ona víra v římské pojetí zákona, totiž že Boží zákony jsou vymyšlená pravidla, jež vyžadují vnější vynucování. Mým motivem k hledání jednoty založené na věčné pravdě o Bohu je, jak napsal Petr, urychlit příchod Božího dne (2 Petrův 3:12). Já chci vidět Ježíšův návrat!

Navíc závěrečné vylití Ducha svatého, které povede k druhému příchodu, nebude dáno proto, aby lidem umožnilo zkreslovat Boha a šířit ve světě falešné evangelium. Místo toho se musíme vrátit k věčnému evangeliu - k oné dobré zprávě, která byla pravdivá v minulé věčnosti (tedy předtím, než došlo ke hříchu), a byla dobrou zprávou v nebi, když Satan začal svou vzpouru, a kterou andělé plně nepochopili -, ta zpráva je pravda o Bohu. A naše přesvědčení o Bohu je přímo určeno tím, jak vnímáme fungování Jeho zákona. Takový je kořen, základní pojem, prvotní myšlenka - takový, že když je tato pravda morálně zkažená, tak překrucuje a převrací každé další učení.

Pokud jako lidé věříme, že Boží zákon funguje v nějakém ohledu jako lidský zákon, pak nás tato víra vede k tomu, že věříme, že Boží spravedlnost spočívá v tom, že Bůh používá svou božskou moc k prosazování svého zákona, k ukládání trestů za porušování pravidel; tudíž Bůh se stává zdrojem smrti, uštědřeným Ježíši coby našemu zákonnému zástupci a nakonec i nekajícím bezbožníkům poté, co je Bůh před zabitím správně dlouhou dobu mučí.

Tohle všechno je lež! Je to uctívání stvoření (kreatury), ne Stvořitele. A to poselství, které Církev adventistů dostala, aby se o něj podělila se světem, je výzvou, aby se lidé vrátili k uctívání Stvořitele. To nemůžeme dělat, dokud učíme, že Bůh funguje jako stvoření či kreatura, s vlastnostmi a charakteristikami nějaké kreatury. To je to, co způsobila vnucená lež - lež, uctívání stvoření, která začalo v nebi a rozšířilo se na lidi. Tento problém měli Židé a Kristus ho napravil, ale pak nakazil křesťanství a stal se ortodoxií v římské církvi.

Jednoty můžeme dosáhnout pouze skrze Boží pravdu a Boží metody. Skutečnou křesťanskou jednotu nikdy nezískáme, pokud přijmeme, akceptujeme a přistoupíme na kompromisy s nepravdou. Proto prosazuji jediný prostředek a cestu k jednotě – ten samý prostředek, který prosazoval Jozue, když „rozdělil“ lid tím, že ho vyzval, aby si vybral, komu bude sloužit, a nepřijal prosazované lži (Joz 24:15), a který prosazoval Eliáš na hoře Karmel, když „rozdělil“ lid tím, že ho vyzval, aby si vybral, kdo je Bůh, zda Jehova (Jahve), nebo Baal (1 Kr 18:21).

Prosazuji jednotu stejně jako Jan Křtitel, když vyzýval „adventisty“ své doby, aby odmítli své zákonické učení, činili pokání a připravili svá srdce pro Mesiáše (Matouš 3:7-12).

Prosazuji jednotu, jak nás to učil Ježíš a jak ji sám rozvinul, když řekl, že nepřišel přinést pokoj, ale meč - meč pravdy, který vyřízne lež a obnoví jednotu s nebem (Mt 10:34), a když Kristus řekl,

„Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se již vznítil!  Křtem mám být pokřtěn, a jak jsem svírán, dokud se nedokoná! Myslíte, že jsem přišel dát na zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení. (Lukáš 12:49-51 CSP, důraz můj).

Ježíš přišel, aby oddělil svaté od nesvatých, spravedlivé od bezbožných a pravdu od lži, aby obnovil jednotu a přivedl všechny věci pod jednu hlavu (Efezským 1:10). Tato jednota je však možná pouze tehdy, když odstraníme (vyřízneme) lži o Bohu!

Také prosazuji jednotu, jak to dělali apoštolové, když se postavili proti zkresleným představám o Bohu, jako když Pavel přímo vystoupil proti Petrovi a judaistům (Galatským 2:11-16). Kompromisy s nepravdou, se lží o Bohu - i když se dělají proto, aby se předešlo konfliktu, jak se o to pokoušel Petr - nikdy nevedou k jednotě.

Zdroj rozdělení

Bible nás nenechává v nejistotě ohledně zdroje tohoto rozdělení: Vždy je to skrze lži o Bohu, které mají kořeny ve lžích o Jeho zákoně.

A kdo jsou ti, kteří podle biblických dokumentů šíří mezi lidmi tyto lži o Bohu? V celém biblickém záznamu i v pozdějších křesťanských dějinách byli hlavními rozdělovači - hlavními zdroji lží o Bohu - náboženští vůdci - například Áronovi synové Nádab a Abihu (Numeri 3:4), synové Élího a Samuela (1. Samuelova 2:12; 1. Samuelova 8:1-3) a mnoho dalších kněží:

„I stalo se ke mně Hospodinovo slovo: Lidský synu, dům izraelský se pro mě stal struskou... Její kněží znásilnili můj zákon a znesvěcovali mé svaté věci, nerozlišovali mezi svatým a obyčejným, nepoučili o rozdílu mezi nečistým a čistým a zavírali oči před mými sobotami, a tak jsem byl uprostřed nich znesvěcován.“ (Ezechiel 22:17,18, 26).

„Slyšte to, kněží! Pozorně naslouchejte, dome izraelský! Poslouchejte, dome královský, protože tento rozsudek je proti vám! Neboť jste byli pastí pro Mispu, rozprostřenou sítí na Táboře“. Ozeáš 5:1 (CSP).

„Slyšte toto, předáci domu Jákobova a vůdcové domu izraelského, kteří opovrhujete právem a všechno, co je správné, převracíte... Jeho předáci soudí za úplatek, jeho kněží učí za peníze.“ (Micheáš 3:9, 11 CSP).

„Jeho [Jeruzaléma] proroci jsou dobrodruzi, lidé prosáklí zradou. Jeho kněží znesvěcují svatyni, když znásilňují Zákon.“ (Sofonjáš 3:4, B21).

Jak „znásilňují zákon“? Tím, že předkládají Boží naučení jako vymyšlená pravidla a náboženství Boha jako něco legálního (právnického). Právě tento falešný pohled na Zákon vedl náboženské vůdce v Sanhedrinu k odmítání a boji proti Ježíši a pravdě, kterou Kristus přinášel. Ježíš opakovaně učil realitu, zákon designu, protokoly pravdy, lásky a svobody (Mt 5). Náboženští vůdci však proti jeho učení protestovali, protože oni měli jakýsi zákon - ale jejich zákony říkaly, že se mohou rozvádět, že mají právo uštědřit trest oko za oko a že nesmějí v sobotu sklízet obilí nebo uzdravovat lidi. Vyučovali právnímu náboženství a nakonec kvůli této falešnosti odmítli Stvořitele!

Stejně tak to byli kněží římské církve, kteří před lidmi skrývali Bibli a zavedli do křesťanství vnucenou lež spolu s mnoha dalšími pověrami a pohanskými praktikami. A Pavel varoval, že v posledních dnech,

Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, nýbrž si podle vlastních žádostí budou shromažďovat učitele, aby jim říkali, co je jim příjemné;. odvrátí sluch od pravdy a obrátí se k bájím. (2. Timoteovi 4:3, 4 CSP).

Odvracejí se od uctívání Stvořitele, jehož zákony jsou protokoly, na nichž je postavena realita, a přiklánějí se k mýtu uctívání kreatury, jejíž zákony fungují stejně jako zákony lidské a která je zdrojem smrti uštědřené jako trest.

Adventisté

Náboženští vůdci Církve adventistů se rozhodli odmítnout věčnou pravdu o Božím zákonu a přijmout římský pohled na zákon během Generální konference v roce 1888, na které odmítli pravdu, že Desatero je součástí tzv. přidaného zákona, o němž se Pavel zmiňuje v listu Galatským, a trvali na tom, že jde o věčná pravidla uložená (vynucená) Bohem.

E. G. Whiteová, jedna ze zakladatelů Církve adventistů, o níž členové věří, že měla zvláštní dar prorockého vhledu, napsala o tom, který zákon byl přidán, a poté o postoji církevního vedení na generální konferenci v roce 1888:

Jsem dotazována na zákon v listu Galatským. Který zákon je učitelem, jenž nás má přivést ke Kristu? Odpovídám: Oba dva, jak obřadní, tak morální kodex deseti přikázání. ... "Zákon byl naším učitelem, aby nás přivedl ke Kristu, abychom byli ospravedlněni vírou" (Gal 3:24). V tomto verši Duch svatý prostřednictvím apoštola mluví především o morálním zákoně (Vybraná poselství, sv. 1. str. 233, 234, zvýraznění moje).

Ale celý nebeský vesmír byl svědkem hanebného zacházení s Ježíšem Kristem, představovaným Duchem svatým. Kdyby před nimi stál Kristus, chovali by se k němu podobně jako Židé ke Kristu (1888, 1478.2).

Tím, že vedení církve odmítlo pravdu o Božím zákoně, odmítlo i pravdu o Božím charakteru, metodách a principech a církev adventistů byla zavedena do pouště falešné právní teologie s falešným trestajícím bohem, a to právně náboženským vedením, které na různých místech publikuje takové věci, jako je tato v časopise Adventist review, kterýžto rozhodně není nějakým odnožným hnutím nebo pouhou podpůrnou služebností:

„Aby nás však Bůh ušetřil, On svůj hněv vylil proti porušování svého zákona (hříchu), tedy nikoli na porušovatele svého zákona (hříšníky), ale na bezhříšného Ježíše, což je jediný způsob, jak může být Bůh „spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry Ježíšovy“ (Ř 3:26). Stručně řečeno, místo aby Otec za porušování svého zákona zabil nás, tak místo toho zabil Ježíše“ (Goldstein, C. „Law, Freedom, Love“. Adventist Review, online vydání, 8. prosince 2023, https://adventistreview.org/cliffs-edge/law-freedom-love/, zvýraznění moje) [pozn. překl. české znění Goldsteinova článku je zde].

Přijetí oné lži, že Boží zákon funguje jako lidský zákon, vyústilo v pořímštění křesťanství, včetně Církve adventistů, neboli teologický systém založený na vnuceném právu s uloženými tresty, takový, v němž se spasení vyučuje jako právní řešení v nějakém soudním systému v nebi.

Důsledky odmítnutí pravdy

V adventismu to dále vedlo k falešnému organizačnímu systému církve, kterou řídí profesionální, placení a teologicky vzdělaní duchovní, kteří vykonávají teologickou a církevní autoritu nad členy, což je systém, který brání působení Ducha svatého při budování církve, jak to dal za vzor Kristus a jak to zrealizovala novozákonní církev. Kristus vybral 12 apoštolů, na nichž měla být církev zbudována, ale žádný z nich neměl profesionální teologické vzdělání. Pouze Pavel, třináctý apoštol (čtrnáctý, počítáme-li Jidáše), měl teologické vzdělání, ale on musel strávit roky na poušti s Kristem, aby se odnaučil právnímu/justičnímu zkreslení, které mu vštípilo jeho teologické vzdělání (Gal 1:13-17, Skutky apoštolů str. 125).

Pravá Kristova církev se skládá z kněžstva věřících - to znamená, že každý člověk má působit jako kněz a mezi věřícími panuje rovnost. Nemělo existovat žádné rozdělení na duchovenstvo a laiky. Nemá existovat žádný rozdíl v autoritě nebo hierarchii na základě lidského vzdělání nebo dokončeného stupně vzdělání; existuje však rozdíl na základě obdarování Duchem svatým a Božího povolání k různým rolím a úřadům (Římanům 12:4-8; 1. Korintským 12:4-11). Aby bylo jasno, na teologickém vzdělání a absolvování studia není vůbec nic špatného a ve skutečnosti má velkou hodnotu - pokud si ovšem uvědomíme, že takové vzdělání a školení nemá nic společného s Božím povoláním, Božím vybavením, duchovním vhledem a duchovní autoritou vést Jeho lid nebo schopností rozlišovat pravdu. Je to systém vnuceného zákona z Říma, jenž má ústřední autoritu založenou na postavení a úřadu a na jmenování lidí, kteří vládnou nad ostatními, aby určovali ortodoxii a vytvářeli vyznání víry (kréda) a oficiální seznamy základních věroučných článků.

V jednom biblickém komentáři se píše o tom, jak apoštolové našli Ježíše,

Kdyby byl Natanael věřil rabínům, nebyl by našel Ježíše. Stal se učedníkem, protože se spolehl na vlastní úsudek. Tak je tomu i dnes s mnohými, jimž předsudek brání poznat dobro. Jak jinak by tomu bylo, kdyby „šli a podívali se“.Nikdo z těch, kdož se spoléhají na lidský rozum a dávají se jím vést, nedojde spásného poznání pravdy. Je třeba, abychom jako Natanael zkoumali slovo Boží a prosili o osvícení Duchem svatým (Touha věků str. 140-141, zvýraznění moje).

O kolik zdravější a silnější by byla Církev adventistů, kdybychom různé úřady obsadili těmi, které Bůh požehnal a vybavil k plnění těchto rolí, místo aby v církvi převládali lidé, kteří reprezentují jen malý výsek lidských zkušeností a vzdělání? Představte si, že by církev měla za prezidenta Generální konference rybáře, celníka, tesaře nebo lékaře! Napadlo vás vůbec někdy, že by to bylo dobré - nebo se té myšlence bráníte jako absurdní, kacířské, vzpurné a rozdělující? Pak se zamyslete nad vzděláním zakladatelů Církve adventistů:

Nechali jsme se od roku 1888 oklamat infekcí lidského práva/zákona? Měl by Ježíš lepší církev, kdyby si své vedoucí vybíral výhradně z odborně vzdělaných teologů své doby? Možná si myslíme, že jsme se naučili víc než Ježíš - nebo že jsme spravedlivější než lidé jeho doby nebo že máme lepší přehled o tom, jak věci organizovat, než měl On. Na druhou stranu, Ježíš čelil stejné kritice, že nemá patřičné vzdělání, aby mohl vést:

„Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“ (Jan 7:15).

Ukování jednoty

Věřím, že adventistická Církev byla obdařena zvláštním poselstvím, jež má přinést jednotu a ozářit svět pro Kristův návrat, ale její vedení ho od roku 1888 nepropaguje; ve skutečnosti propaguje stejnou lež, které věřili Židé a která je vedla k ukřižování Krista. Neříkám, že Církev adventistů učí jednotlivé nesprávné doktríny; říkám, že všechny tyto správné doktríny i tak vyučují o nesprávném bohu, protože jsou zasazeny do nesprávné představy zákona - stejně jako to udělali Židé před dvěma tisíci lety.

Židé se tehdy s Ježíšem nepřeli ohledně sobotního dne, o službu ve svatyni, o desátky, ohledně oblékání, stravy, víry v inspiraci Písma nebo víry ve stvoření podle knihy Genesis. Ne! Nesouhlasili s Kristem ohledně povahy Božího zákona. Všechny správné doktríny zasadili do špatného základu zákona - do té lži lidmi vnuceného zákona; když tedy Ježíš všechny doktríny znovu zasadil do zákona designu (Ježíšova podobenství - zastřešující téma), ti předáci Ho odmítli a ukřižovali. Ellen Whiteová řekla, že stejný postoj projevili vedoucí adventistů v roce 1888.

Vyzývám tedy ty, kteří se domnívají, že já rozděluji, aby se podívali do zrcadla a ptali se, jaké poselství šíří. Zda je to věčná dobrá zpráva, věčná pravda o Bohu jako Stvořiteli, jehož zákony jsou zákony designu, nebo je to dlouholetá lež o Božím zákonu a charakteru: Lži, které oklamaly anděly, zamořily křesťanství a oddalují druhý příchod Krista?

Jedinou cestou ke skutečné jednotě je návrat k věčnému evangeliu, oné věčné dobré zprávě o Bohu, a to vyžaduje, abychom odmítli tu lež vynucovaného zákona a vrátili se k uctívání Boha jako Stvořitele, jehož zákony jsou zákony designu. To vede k tomu, že do svého života zavedeme Boží metody a principy a budeme opět žít v souladu s Bohem a zákony, na jejichž základě On zkonstruoval život, aby fungoval. Vždyť právě hleděním se měníme (2 Kor 3:18) - což je designový zákon uctívání. Dokud však zachováváme lidskou teologii vynuceného zákona, aktivně bojujeme proti nebi, uctíváme falešnou konstrukci boha a bráníme uzdravující Boží moci, aby v nás a skrze nás konala své dílo.

Opravdu chci vidět Ježíšův návrat! Chci, aby poslední poselství milosrdenství šlo do světa, aby osvítilo celou zemi, aby byl vylit Duch svatý, aby byla zapečetěna srdce a mysli a Ježíš se vrátil. Jediná cesta k jednotě vede skrze Ježíše, skrze pravdu, kterou zjevil o Svém Otci, o Jeho zákoně a o Jeho charakteru a způsobu či metodě vládnutí.

Pravá jednota vyžaduje odmítnutí lži vnuceného zákona z celé naší teologie, učení a nakonec i z našich srdcí a myslí.