Jak soudíte, 19. kap

Vytvořeno Bře 23, 2023 Od Adrian Ebens v Boží charakter

předchozí díl zde

19. Předadventní soud v souvislostech

Jak jsme již dříve probírali, tak před druhým příchodem Krista nastane jisté období soudu. Sled událostí v Danielovi 7 to jasně ukazuje. Otázka, na kterou je třeba odpovědět, zní: Jaká je povaha tohoto soudu, když víme, že Bůh nesoudí a neodsuzuje?

Pán neotálí s naplněním svého zaslíbení, jak si někteří myslí, nýbrž je k vám shovívavý, nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. 2 Petrův 3:9

Náš Otec nechce, aby některé z jeho dětí bylo ztraceno. Chce, aby byly všechny zachráněny. Když se podíváme do knihy Daniel 7, vidíme, že právě díky procesu soudu je Kristus schopen převzít své království.

V těch nočních viděních jsem přihlížel a hle --  s oblaky nebes přicházel synu člověka podoben, přiblížil se až k Věkovitému a před něj směl předstoupit. Byla mu dána vláda a čest i království a všichni lidé, národy a jazyky jej budou uctívat. Jeho vláda je vládou věčnou, nepomíjivou, také jeho království, jež nebude zničeno. Daniel 7:13-14 

Království, které Kristus obdrží, je království, v němž mu budou šťastně sloužit všichni lidé, národy a jazyky. Kristovo panství je hluboká láska a náklonnost jeho lidu k němu. Jeho vláda není vládou síly, ale vláda svobodné a otevřené lásky.

Satan si nárokuje vlastnictví každého člověka na této planetě. Každého člověka, který hřeší, si nárokuje jako svého. Těsně předtím, než se Kristus vrátí, aby si nárokoval své děti, tak je tu hned žalobce Satan, aby protestoval proti vzkříšení a vykoupení důvěřujících Božích dětí.

A uslyšel jsem mocný hlas v nebi, který říkal: „Nyní přišla záchrana, moc a kralování našeho Boha a pravomoc jeho Krista, neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je obviňoval před naším Bohem dnem i nocí. Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví; a nemilovali svou duši až na smrt. Zjevení 12:10-11

Bible nám poskytuje vzor toho, jak probíhá soud nad mrtvými. Tato šablona se nachází v Mojžíšově životě.

Vždyť ani archanděl Michael, když se s Ďáblem přel o Mojžíšovo tělo, si nedovolil vynést potupný soud, nýbrž řekl: ‚Kéž tě napomene Pán.‘ Juda 1:9

Někdy poté, co Mojžíš zemřel, tak byl vzat do nebe. Jednalo se o první známé vzkříšení z mrtvých. Bible učí, že když člověk zemře, vrátí se do země a v hrobě čeká až do konečného vzkříšení.

právě tak člověk lehne a nevstane; dokud trvá nebe, neprobudí se, nic nepřeruší jeho sen. Kéž bys mě jen schoval v hrobě, kéž bys mě ukryl, než pomine tvůj hněv, a určil chvíli, kdy na mě vzpomeneš! Když člověk zemře, copak ožije? Po všechny dny své těžké roboty čekal bych na chvíli té úlevy! Zavolal bys a já se ti ohlásil, po díle svých rukou by ses roztoužil. Jób 14:12-15 (B21)

Navzdory tomu, čemu většina lidí věří, duše není nesmrtelná.

Což může být smrtelný člověk před Bohem spravedlivý? Může snad být muž čistý před svým Tvůrcem? Jób 4:17

Pokud člověk již nesmrtelný byl, proč nám Bible říká, abychom usilovali o nesmrtelnost?

těm, kdo vytrvale konají dobro a hledají slávu, čest a nesmrtelnost, věčným životem; Římanům 2:7 (B21)

Bůh je jediný, kdo má nesmrtelnost.

které svým časem ukáže blahoslavený a jediný Panovník, Král kralujících a Pán panujících. On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí nespatřil a nemůže spatřit. Jemu buď čest a věčná moc. Amen. 1 Timoteovi 6:15-16

Rádi bychom se o tomto tématu podělili ještě o mnoho dalších věcí, ale důležité je, že do dnešních dnů bylo vzkříšeno z mrtvých a odešlo do nebe jen malé množství lidí. Zbytek vykoupených Božích dětí bude vzkříšen při druhém příchodu.

Nechceme vás, bratři, nechávat v nevědomosti o těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději. Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, tak Bůh také ty, kdo zemřeli skrze Ježíše, přivede s ním. Neboť toto vám říkáme slovem Pánovým: My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli, protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem. 1 Tesalonickým 4:13-17

Mojžíš byl výjimečný případ, který byl vzat do nebe. Henoch a Eliáš byli také vzati do nebe, ale nezemřeli jako Mojžíš.[1] Když Kristus sestoupil z nebe, aby Mojžíše vzkřísil z mrtvých, přišel satan, aby se s Kristem přel o to, zda je správné, aby byl vzkříšen.

Jak jsme si řekli ve 12. kapitole, záznam Mojžíšova života byl vepsán do jeho srdce stejně jako do srdce Kristova. Andělé, kteří jsou určeni k tomu, aby nás chránili, také zaznamenávají události našeho života, protože nás v průběhu života sledují a jsou svědky všech věcí, které děláme.

Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich. Žalm 34:8 (BKR)

Když se satan snaží zpochybnit Kristův nárok na Mojžíšův život, za Mojžíše v tomto sporném okamžiku soudu mluví právě záznam Mojžíšova života. Kristus znal každý detail Mojžíšova života, protože prostřednictvím Božího Ducha byl svědkem každé jeho události.

Hospodine, tys mě vyzpytoval a znáš . Ty víš, kdy si sedám a kdy vstávám -- už dávno znáš mé úmysly. Rozebrals mé putování i mé uléhání a dobře znáš všechny mé cesty. Ještě nemám slovo na jazyku -- hle, Hospodine, ty už všechno víš. Žalm 139:1-4

Mojžíšův záznam jasně odhalil jeho důvěru ve Spasitele. Prozrazuje, že důvěřoval pouze Kristovým zásluhám. Mojžíš to sám posoudil před svou smrtí a bylo to zapsáno do jeho srdce a zapsáno do srdce Kristova jako trvalý záznam.

… a k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích, a k Bohu, soudci všech, a k duchům spravedlivých, kteří jsou učiněni dokonalými, Židům 12:23.

Kristus umlčel satanova obvinění proti Mojžíšovi a řekl: "Potresciž tě Hospodin." Vše, co Kristus musel udělat bylo odhalit záznam Mojžíšova života. Mojžíš svůj případ sám (po)soudil a svěřil jej do rukou svého Spasitele, takže když si Satan přišel na Mojžíše činit nárok, Kristus se postavil na jeho obranu, a měl tedy moc Mojžíše probudit ze spánku smrti.

Tohle je vzorec pro všechny, kteří budou vzkříšeni k životu při prvním vzkříšení spravedlivých. Než Kristus přijde vzkřísit své spící děti z mrtvých, tak přijde satan, aby zpochybnil Kristovo právo vzkřísit je. Záznam o spících svatých zapsaný v Kristově srdci je otevřený a tento záznam dokazuje, zda se (po)soudili jako hodni věčného života, či nikoli.

„Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno. Matouš 7:1-2

Ale Pavel a Barnabáš směle prohlásili: „Vám židům mělo být slovo Boží zvěstováno nejprve. Protože je odmítáte, a tak sami sebe odsuzujete k ztrátě věčného života, obracíme se k pohanům.. Skutky 13:46, CEP

Ti, kdo vědí, že jsou hříšníci, a mají důvěru v zásluhy Boží milosti, ti přestanou soudit druhé a jednoduše spočinou v Boží milosti a slitování. Až přijdou na konec svého pozemského života a přezkoumají své životní záznamy, uvidí svá mnohá selhání a slabosti. Jsou v pokušení pochybovat, zda je v jejich životě něco dobrého. Opouštějí jakoukoli možnou víru, že jsou hodni věčného života na základě svých zásluh, a spoléhají se pouze na Boží milosrdenství a milost. To je zaprotokolováno do jejich životního záznamu a tento záznam se předloží, když satan zpochybní Kristovo právo vzkřísit je, protože jsou zapsáni do Kristových dlaní.

Proto od roku 1844 Kristus připravuje seznam těch, kteří budou vzkříšeni při druhém příchodu. Satan zpochybňuje každý z nároků, které Kristus vznáší na duše lidí. Existují lidé, které chce Kristus zachránit, ale když satan tento nárok zpochybní, zanechaný záznam prozradí, že se nedrželi své víry v Krista. Takovým jsou nároky satana zachovány a je mu umožněno zabránit tomu, aby tato duše byla při druhém příchodu vzkříšena. Pro Krista je srdcervoucí přijmout satanův nárok na nějakého člověka, protože jeho životní záznam prozrazuje, že se vzdal své víry.

Jak jsme vysledovali v příběhu o marnotratném synovi i v soudu z Daniele 7, Bůh při soudním přelíčení nepromluví proti nikomu ani slovo. Ten záznam zanechala každá osoba sama a tyto záznamy mluví samy za sebe. Kristus si každý případ připomíná, neboť každého člověka důvěrně zná a ví o jeho historii vše, a proto se může postavit na obranu Božích dětí, když satan jejich případ zpochybňuje. Satan je žalobce a Kristus je obhájce. Bůh a jeho Syn zvrátí satanovo rozhodnutí proti Božímu lidu a soud je vynesen v jejich prospěch.

Pozoroval jsem ten [satan skrze] roh, jenž vedl válku se svatými a vítězil nad nimi až do příchodu Starce, který vynesl rozsudek ve prospěch svatých Nejvyššího, a nadešel čas a svatým náleželo království. Daniel 7:21-22 (JB)

Na tomto soudu se ocitají pouze ti, kteří se prohlásili za Kristovy následovníky. Ti, kdo nevyznávají Krista nebo neprojevují důkazy o působení Ducha Kristova ve svém životě, prohlašují, že nechtějí nebeské tělo naplněné a žijící skrze Ducha Kristova; jejich duch se odmítá podřídit společenskému řádu nebe, jehož klíčovým principem je láska bez odsuzování/souzení. Satan se domáhá jejich ovládnutí, které Kristus přijímá podle zásad svobodné vůle, ačkoli je to v rozporu s Kristovým přáním vzkřísit všechny.

Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného Syna Božího. Jan 3:18

Ti, kdo nevěří v Božího Syna, nemají možnost uniknout svému vlastnímu duchu odsouzení. Když jsou konfrontováni se svými hříchy, odsuzují sami sebe a touží zemřít.

Králové země i velmoži a vojevůdci, boháči a mocní, každý otrok i svobodný, se ukryli do jeskyň a do horských skal a říkali těm horám a skalám: „Padněte na nás a skryjte nás před tváří toho, který sedí na trůnu, a před hněvem Beránka! Neboť přišel veliký den jejich hněvu; kdo bude moci obstát?“ Zjevení 6:15-17

Až se Kristus vrátí a hlasem Archanděla zvolá: "Vyjděte!", ušima spících svatých pronikne vítězný zvuk a oni se probudí z hrobů a vyjdou do věčného života.

Bezbožní mrtví, kteří neuvěřili, mají uši zacpané, takže nemůžou slyšet. Po celý svůj život hřešili proti prosbám Božího Ducha, a tak je jim Kristův hlas cizí. Neodpovídají na volání, přestože to volání bylo určeno všem, aby vyšli.

... kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a ti, kdo uslyší, budou žít. Jan 5:25

Bezbožní mrtví se tomuto volání brání, a proto zůstávají v prachu země do uplynutí 1000 let, až teprve pak budou vzkříšeni.

Při druhém příchodu se Kristus nedotkne země ve své plně oslavené božské podobě (formě). Kdyby tak totiž učinil, pak by ze země vyšli všichni, jak to dokazuje vzkříšení bezbožných po uplynutí 1000 let, kdy se Kristus země skutečně dotkne. Kristus povolává své spící svaté ze vzduchu, takže z něj vyjdou pouze ti, kteří zemřeli ve víře.

Potom my, kteří do té chvíle zůstaneme naživu, budeme spolu s nimi uchváceni do oblaků, abychom se ve vzduchu setkali s Pánem. A pak už budeme s Pánem navždycky. 1 Tesalonickým 4:17 (Petrů)

A pošle své anděly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř větrů, od jednoho nejzazšího konce nebes až k jejich druhému nejzazšímu konci.“ Matouš 24:31

Na konci těch 1000 let, kdy se Kristus vrátí na zem s nebeským městem, budou vzkříšeni ti, kteří odmítli Kristovu milost.

Hle, přichází Hospodinův den! Tvůj majetek padne za kořist přímo ve tvých zdech. Shromáždím totiž všechny národy, aby napadly Jeruzalém. Město bude dobyto, domy vypleněny, ženy znásilněny. Polovina města půjde do vyhnanství, zbytek lidu ale zůstane ve městě. Tehdy Hospodin vytáhne a bude bojovat s těmi národy - tak, jak on bojuje v den bitvy! V onen den stanou jeho nohy na Olivetské hoře, ležící východně před Jeruzalémem. Olivetská hora se tehdy rozdělí vedví, takže od východu na západ vznikne širé údolí; polovina hory ustoupí na sever a polovina na jih. Zachariáš 14:1-4 (B21)

A spatřil jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly, a moře již není. A to svaté město, nový Jeruzalém, jsem uviděl sestupovat z nebe od Boha, připravené jako nevěsta ozdobená pro svého muže. Zjevení 21:1-2

Bez Kristova Ducha, který promlouvá k jejich svědomí, odhalují bezbožní své skutečné pocity vůči Bohu a spravedlivým a touží zničit ty, kteří jsou v tom městě.

Až se těch tisíc let dovrší, bude Satan propuštěn ze svého vězení a vyjde, aby svedl národy, které jsou ve všech čtyřech úhlech země, Góga i Magóga, a shromáždil je k boji; a bude jich jako písku v moři. Vystoupili na šíři země a obklíčili ležení svatých a milované město. Ale sestoupil oheň z nebe a pohltil je. Zjevení 20:7-9

Podrobnou studii o tom, jak oheň sestupuje od Boha a ničí bezbožné, najdete v brožuře Stravující oheň (angl. Consuming Fire), která je k dispozici na webu fatheroflove.info.

Stručně řečeno, je to tíha viny, kterou hříšník nese, a která ho nakonec zničí. V přítomnosti Boha a Beránka, kde je postaven před celý svůj životní záznam, tak se zcela odsoudí a je zdrcen vlastní vinou. Tato duchovní agonie mysli a psyché je mnohem bolestivější než fyzické utrpení.

Otěhotníte suchou trávou, porodíte strniště. Váš dech vás stráví jako oheň. Národy budou jako vypalování vápna, vzplanou ohněm jako posekané trní. Izaiáš 33:11-12

V souhrnu se dozvídáme, co znamená soud popsaný v Danielovi 7. Ta scéna v soudní síni je vytvořena proto, že Satan nechce ztratit nikoho z těch, kteří přešli do hrobu. Podobně jako římská stráž, která byla vyslána střežit Ježíšův hrob, aby marně zabránila jakémukoli pomyšlení na to, že by Kristus mohl být vzkříšen, tak i satan obklopuje hroby spravedlivých mrtvých a snaží se zabránit jejich úniku ze smrti.

Kristus satana kárá, protože záznam jasně odhaluje víru křesťana, kterého si chce satan zabrat do svého vlastnictví.

Ti, kdo s vírou hledí do tváře našeho nebeského Otce skrze optiku Ježíšova charakteru, vidí, že Bůh nikoho nesoudí ani neodsuzuje. Satan je tím žalobcem a tím, kdo usiluje o naše odsouzení. Satan se snaží Bohu podsouvat své vlastní vlastnosti, aby v nás vyvolal dojem, že to Bůh nás soudí a odsuzuje. Bůh poslal svého Syna, aby zjevil Svůj charakter, ne aby odsoudil svět, (Jan 3:17). Bůh při tom soudu mlčí a nechává nás posoudit/soudit, jak si my myslíme, že Bůh situaci vyřeší. Vidíme tedy naprostou pravdivost Kristových slov:

Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni. Matouš 7:2 

pokračování zde


[1]                  Viz Genesis 5:23, 24; 2 Královská 2:11.