Ustanovení a nařízení Boží versus ty světa

Vytvořeno Úno 04, 2022 Od Veronika Sedláková v Ustanovení a nařízení

Milé sestry a bratři, přeji nám společně pokoj Boží převyšující každé pomyšlení v Kristu Ježíši, našem Pánu.

       Svátky Boží a svátky světské; Písmo Svaté a tradice; BOŽÍ USTANOVENÍ a světské oslavy, tato slova a tyto věty mne znova a znova už delší dobu vyvstávaly na mysli, ale hlavně při letošních oslavách starého či nového roku, dle světského kalendáře, tudíž 31. prosince 2021 a prvního ledna 2022.

       A taky je to více než rok, nebo snad i déle, co mne zaujala úvaha našeho bratra Olijníka na téma oslav pohanských svátků. Je možné, že někteří z vás video už shlédli. Přesto bych ráda, společně s vámi pouvažovala o tomto celosvětovém problému – nazvala jsem to pro sebe – celosvětový útěk od Pána Boha. Nejen lidí nevěřících, ale i křesťanů.

      První otázka, kterou jsem si položila, byla, proč církve, a jejich členové, žel včetně i té naší, slaví Vánoce, Velikonoce, Nový rok a někdy i některé další, státní i pohanské svátky? Já se jich účastnila taky, jak to, že jsme to přehlíželi, nepřemýšleli, kde je pravda?

     Při jednom z rozhovorů zazněla věta – je něco nesprávného (špatného) na novoročním programu v církvích? Například Nový rok – první leden - není ani duchovní, ani náboženský, je to prostě radostná oslava vstupu do roku nového. Je to jednoduše čisté a prosté.

     Ale ještě dříve, než se dostaneme ke studiu důkazů o čistotě, či prostotě světských oslav, připomeneme si, co říká Boží Slovo, neboli sám Hospodin o svátcích, které nám dal ON sám. Ta fakta jsme slyšeli už hodně-krát, ale známé pořekadlo říká, že opakování je matka moudrosti.

      Otevřeme si v Bibli 3. knihu Mojžíšovu, kapitolu 23, verše 1-4:

„Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Toto jsou HOSPODINOVY SVÁTKY, které budete svolávat. Svatá shromáždění, to jsou MÉ SVÁTKY. Šest dní se bude vykonávat práce a sedmého dne je NEJSVĚTĚJŠÍ SOBOTA, svaté shromáždění, nebudete dělat žádnou práci. Toto jsou HOSPODINOVY SVÁTKY, svatá shromáždění, která budete svolávat v URČENÝ ČAS.

     A hned v pátém verši – cituji Pavlíkův překlad – V PRVNÍM MĚSÍCI - čtrnáctý den toho měsíce mezi dvěma večery je Minutí Hospodinovo (BKR uvádí Fáze, ČEP Velikonoce, ale dle teologa br. Beneše, ten překlad není správný). Studenti Bible vědí, že tento pátý verš je připomínka na vyjití Izraelců z Egypta, když anděl minul veřeje dveří potřené krví, ochránil je před smrtí. A v patnáctý den toho měsíce je slavnost nekvašených chlebů HOSPODINU.  Ten PRVNÍ MĚSÍC byl pojmenován AVÍV – po Babylonském zajetí přejmenován na NISAN. Je to v našem kalendáři asi březen-duben (letos to by to měl být 16. až 23. duben 2022).

A to je ten správný začátek Božího Nového roku dle náboženského liturgického kalendáře – začátek kalendáře BOŽÍCH SVÁTKU!

      Ve druhé knize Mojžíšově 34. kap. 22. a 23. verš (SNC) je psáno

„Pravidelně dodržujte také týdenní slavnost první úrody v době žní a slavnost sklizně plodů na přelomu (na konci) roku. V průběhu roku mě tak všichni Izraelci nejméně třikrát přijdou uctít jako svého Panovníka Hospodina a Boha Izraele.

     Doba žní, svátek prvotin pšeničné žně – přibližně květen, začátek června – svátek Letnic (letos asi 5. června 22).

     A na podzim (měsíc AFARIM , nebo TIŠRÍ) – Svátek STÁNKU – SUKKOT – asi v polovině října (letos 12. – 19. října 22). V tomto čase byli otroci propouštěni na svobodu, mohli se vrátit do dědictví svých otců.

     Shrneme si, jak je stanoven kalendář BOŽÍ:

Březen-duben do podzimu – říjen = 6 měsíců = nábožensko-liturgický kalendář

Podzim – říjen do března, dubna = 6 měsíců = občanský kalendář

     A že Hospodin myslí svá slova opravdově, a má své stanovené časy, uvádím jedno krátké výstižné Boží varování ze 4. Moj. 9. kap. Verš 13 (SNC) :

Kdyby se však řádné slavnosti Velké Noci nezúčastnil člověk, který byl čistý a nikam necestoval, musíte ho vyhostit z Izraelského národa, protože mi ve stanovenou dobu nepřinesl obětní dar. Provinil se a musí nést důsledky svého jednání.

(Zde je citován verš z oslavy Svátku Pesach, dnes už oběti beránků zanikly, protože Beránek – Pán Ježíš je přibyl na kříž, ale můžeme přinášet naše oběti díků – viz Žalmy 5O:14

„Obětuj Bohu oběť díků, plň své sliby Nejvyššímu“;

nebo Žalm 56:13

„Jsem vázán, Bože, splnit sliby dané, odplatím se obětmi díků.“

Žalm 116:17

„Tobě obětuji oběť díků a budu vzývat Hospodinovo Jméno.“

      Boží Písmo nás usvědčuje, že Pán Bůh nám dal JEHO BOŽÍ KALENDÁŘ, který určuje, ukazuje uspořádání Božích časů, Božích Svátků. Jsme Jeho děti, vždyť dal za nás svého jednorozeného Syna. Ty svátky jsou kvůli nám, abychom byli chráněni od zlého ve světě, Jemu na nás záleží.

Připomenuli jsme si, že svátky Boží nám dal Pán Bůh, pojďme tedy konečně dál k otázce, jak je to s novým rokem dle světských tradic. Jak se slaví první leden – nový rok ve světě i v církvích. Jsme nějak ohroženi, když se jich účastníme?

       My Češi máme leden, ostatní národy, nebo spíše některé národy – január – první den nového roku není ani trochu podobný NISANU ani AVÍVU.

Co je to za slovo?    Velká ruská encyklopedie uvádí:

JANUAR – latinské slovo – JANUARIUS – podle jména boha JANUSE. První měsíc kalendářního roku zaveden jako jeden z měsíců ve starém Římě kolem roku 700 před n.l.  Další z encyklopedií Efrona a Brockhause uvádí: Januar – první měsíc v januárském roce, jedenáctý měsíc v marcovském roce (březen=marec), pátý měsíc v septembrovském roce (září). Říká nám to, že v různých národech a v různých epochách historie se nový rok počítal různě. Ale měsíc zasvěcen římskému pohanskému bohu Janusovi byl vždy ve stejném datu. Své jméno dostal od římského krále Pompília, na počest římského boha Januse., kterému byl zasvěcen první den toho měsíce – předtím byl měsícem jedenáctým. Stal se měsícem, kterým začíná nový rok.

Janus v mýtech starých Římanů byl bohem vcházení i vycházení, byl bohem dveří a všech začátků a byl zobrazován s klíčemi, protože ty představují vcházení i vycházení, byl bohem začátku lidského života. Měl 365 prstů, tolik dnů má solární rok a měl dvě tváře, které hleděly na dvě různé strany, dívá se za rokem odcházejícím, a hledí na rok přicházející, on je uprostřed, zná minulost i budoucnost. Římané mu přinášeli oběti – ten první den byl dnem příznivých znamení, prý přinášel požehnání. Po celý den toho prvního dne pohanského roku byly konány bohoslužby pohanskému božstvu. Není nám to povědomé? Koho místo chce převzít tento pohanský bůžek?

 

  Pán Ježíš říká v Janovi 10:7 a 9

„Já jsem dveře pro ovce… a Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude vcházet i vycházet…

  Kdo přináší skutečné požehnání, kdo zná minulost i budoucnost? Jedině náš Otec nebeský a Jeho Boží Syn, náš Spasitel Pán Ježíš.

       Porovnejme některá náboženství:

Klíčová otázka zní: Jaký kalendář skutečně používáme my?

V Jeremiáši 8:7 jakoby Pán Bůh kladl otázku, je tam psáno:

„I čáp na nebi zná svůj určený čas, hrdlička, vlaštovka i jeřáb zachovávají dobu svého příletu, ALE MUJ LID NEZNÁ HOSPODINOVA NAŘÍZENÍ“

     Jestli slavíme tento den nového roku, tak pokračujeme ve službě pohanskému bohu. To, co ustanovili démoni, to oni nezmění. Nechoďte po cestě pohanů, neučte se jejich cestám, protože to je přímo proti Boží vůli.

     Co je tedy zlé, nečisté na slavení prvního dne nového světského roku – noci z 31. prosince na prvního ledna – januara?  Je to účast na pohanské bohoslužbě v pohanském datu.

V 5. Moj 32:15-19 je psáno:

Ztučněl Izrael…

17. verš –

obětovali démonům…

Cizí božstva, bůžkové jsou démoni.

Žalm 106, verš 35: „Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich;

A ještě citát sestry Whiteové ze Svědectví, 6. svazek 39-4O :

“ Když dítky Izraele v jejich době potřebovaly dobrodiní takových shromáždění, jak mnohem více je potřebujeme my v těchto posledních dnech boje a nebezpečí. A když lidé ze světa potřebovali světlo, jež Bůh svěřil své církvi, jak mnohem více je potřebují dnes,“

Svaté Písmo nám zjevuje Boží pravdu, nenechává nám střední cestu. Skutečnou radost a skutečná požehnání nám dává pouze náš dobrý Otec nebeský a Jeho Boží Syn Pán Ježíš.

Amen.