Stará a Nová smlouva

Neslyšeli jste poslední dobou o tom, jak ta Stará smlouva nemohla dáti to, co dává Nová smlouva, a že vlastně to staré bylo k ničemu, že lidé v období Staré smlouvy měli vlastně smůlu, že ta Stará smlouva byla nedostačující a Izraeli byla dána k tomu, aby mohli být ospravedlněni ze zákona? Já ano a hned z několika stran. Kdybych to měl vzít do důsledků, tak to vypadá, že ani snad nebudou lidé žijící podle této smlouvy spasení. Mají tato tvrzení pravdu a potvrzuje to i Bible?

Židům 10:8:           

Nejprve řekl: "Oběti ani dary, zápaly ani oběti za hřích" (jež se obětují podle Zákona)

"sis nepřál a neoblíbil."

Matouš 9:13 

Jděte a přemýšlejte, co znamená: ‚Chci milosrdenství, ne oběti.' Nepřišel jsem volat spravedlivé, ale hříšníky."

Amos 5:22:           

Když mi přinášíte zápalné a moučné oběti, mně se to nelíbí. Na pokojné oběti z vašich dobytčat se nechci ani podívat.

Podle těchto veršů je to zcela jasné, že to staré bylo k ničemu. Ale zmýlil se snad Bůh, když jim dává příkazy o obětování a pak hovoří, že to nechtěl?

Leviticus 23:17-22 

¹⁷Ze svých příbytků přinesete jako prvotiny Hospodinu dva chleby pozvedání; budou ze dvou desetin efy jemné mouky pečené s kvasem. ¹⁸S tím chlebem přinesete sedm ročních beránků bez vady, jednoho mladého býčka a dva berany - to bude zápalná oběť Hospodinu. Spolu s moučnými oběťmi a úlitbami budou ohnivou obětí příjemně vonící Hospodinu. ¹⁹Obětujte rovněž jednoho kozla jako oběť za hřích a dva roční beránky jako pokojnou oběť. ²⁰Kněz je pak spolu s chleby prvotin a se dvěma beránky zvedáním nabídne Hospodinu. Bude to svaté Hospodinu, připadne to knězi. ²¹V ten den vyhlásíte slavnost. Budete mít svaté shromáždění; nebudete dělat žádnou běžnou práci. To je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení ve všech vašich příbytcích. ²²Když budete sklízet obilí své země, nesklízej své pole až do kraje a nepaběrkuj, co po sklizni zůstalo; nech to chudákovi a přistěhovalci. Já jsem Hospodin, váš Bůh."

Není vám divné, proč si Bůh protiřečí? Najdeme odpověď v Písmu na tento rozpor?  Těch veršů, kde Bůh nařizuje obětovat zvířátko anebo něco z plodin země je samozřejmě více, tak proč nám Ježíš zanechává slova, jako jsou v listu Židům "Oběti ani dary, zápaly ani oběti za hřích" sis nepřál a neoblíbil."

V Židům 10:4 

Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.

Proč tedy Bůh dal Izraeli příkaz vykonávat oběti zápalné, pokojné a za hřích a když je přinášeli, tak to byla libá vůně Bohu, jak praví Písmo? A potom říká v Matoušovi 9:13, který jsem četl na začátku: „Chci milosrdenství, ne oběti.“ Copak to Bůh nemohl říci Izraeli již tenkrát a ušetřit tak životy miliónů zvířátek anebo snad Bůh chybil, když Izraeli dal vykonávat něco, co nemělo žádoucí účinek a nevedlo je k cíli vykonávat milosrdenství?

Židům 10:1

Zákon je pouhým stínem dobra, jež mělo přijít, nikoli jeho skutečným obrazem. Neustálé každoroční obětování přece nikdy nemůže ty, kdo je přináší, přivést k dokonalosti. 

Tak to je zoufalé, všechno hovoří ve prospěch toho, že zvířecí a oběti z plodin země byly zbytečné, že nevedly k cíli, a že se skutečně Bůh zmýlil, když nechal Izraeli přinášet oběti. 

Pojďme dále.

Římanům 4:3:       

Co však říká Písmo? "Abraham uvěřil Bohu, a to mu bylo počítáno za spravedlnost."

   Ale co učinil Abraham, co byl ten krok neboli skutek víry? Abraham uvěřil a co přinesl jako oběť? Nejdříve svého syna, ale po té, co hovořil s Andělem, tak beránka.   Takže pokud Izrael nosil oběti zápalné, pokojné a za hřích, jak to, že Bůh o nich hovoří takovým způsobem, že je nechtěl, že si je nepřál. A Pavel o nich hovoří jako o skutcích zákona? Proč jim je Bůh nepočítal za spravedlnost, jako Abrahamovi?

Izraelité říkají Ježíši: Jan 8:39: 

"Náš otec je Abraham," odpověděli mu. "Kdybyste byli děti Abrahama," řekl jim Ježíš, "dělali byste Abrahamovy skutky. "

Copak je Izrael nedělal, nenosil beránky, býčky, kozli a to všechno, co je napsáno v zákoně? Nosili je po celý rok, ale v jejich srdci, byl někdo jiný nežli ten, koho měl v srdci Abraham, proto jejich skutky nebyly Abrahamovy.

 Jan 8:44: 

"Váš otec je ďábel a vy chcete plnit touhy svého otce." 

   Měli tam ďábla, ne toho, o kom tyhle oběti rok co rok hovořily, proto nemohli být ospravedlněni jako Abraham, i když přinášeli oběti skrze zákon od Mojžíše a skrze ně mohli poznat, co Bůh žádá, koho k nim posílá, jaká oběť sestoupila od Boha k nám, kterou ty zvířecí jen představovaly a na ni poukazovaly. Jaké je to od Boha milosrdenství. On po nich chtěl jen to, co udělá a udělal pro nás. Mohli poznat, co chce po nich Bůh: ,‚Chci milosrdenství, ne oběti,“ ale oni to nepoznali. Mohli poznat v těchto obětech Boží milosrdenství, ale nepoznali.

Jan 8:19:  Říkali mu tedy: "Kde je ten tvůj otec?" Ježíš odpověděl: "Neznáte mě ani mého Otce. Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce."

A dokonce zavrhli

Skutky 3:14:          

Svatého a spravedlivého jste zavrhli a místo něj jste si vyžádali vraha.

Kdyby byli skutečně jako jejich otec Abraham, tak by Ježíše přijali, jelikož ty zvířecí oběti hovořili o něm a o jeho i našem nebeském Otci, a tak by jim to Bůh počítal za spravedlnost. Ale to nemohl udělat, jelikož ho zavrhli.   

Amos 5:22:           

Když mi přinášíte zápalné a moučné oběti, mně se to nelíbí. Na pokojné oběti z vašich dobytčat se nechci ani podívat.

Ze srdcí většiny Izraelců se vytratila víra v jednorozeného Syna Božího. V jejich obětech nenašel Bůh zalíbení jako u Abrahama. Nebyla tedy chyba u Boha a ve zvířecích obětech, ale ve víře Izraele. Ústy sice vyznávali, že v Boha věří, ale kdyby skutečně věřili, jako Abraham, tak by přijali i jeho Syna. Poznali by ho. Ale oni mu naopak usilovali o život.

Židům 10:8-10        

⁸Nejprve řekl: "Oběti ani dary, zápaly ani oběti za hřích (jež se obětují podle Zákona) sis nepřál a neoblíbil." ⁹A potom dodal: "Zde jsem, abych konal tvou vůli." Tak ruší to první, aby ustanovil to druhé. ¹⁰A to je ta vůle, v níž jsme jednou provždy posvěceni skrze obětování těla Ježíše Krista.      

Jeremjáš 31:31:  Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy s domem Izraele a s domem Judy uzavřu Novou smlouvu.

Lukáš 22:19-20  

¹⁹ Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dal jim ho se slovy: "To je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku." ²⁰ Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: "Tento kalich je nová smlouva v mé krvi, která se prolévá za vás.

Předobrazy  chrámových obětí pokojných, zápalných a za hřích se naplnily na našem Pánu.  

Lukáš 22:19-20

19 Vzal chléb, vzdal díky, lámal a dal jim ho se slovy: "To je mé tělo, které se dává za vás."…Tento kalich je Nová smlouva v mé krvi, která se prolévá za vás.

První smlouva spojená s chrámovou bohoslužbou a oběťmi je o očekávání příchodu našeho Pána, a ta druhá, Nová, jak je psáno, je o tom, že již tu byl, a tak lámeme chléb a pijeme víno na jeho památku. Cílem obou však jest, chci milosrdenství. Při pohledu na umírající nevinné zvíře, představující Božího Syna anebo při pohledu přímo na něho, jim i nám by to mělo být zřejmé. A ti, kteří viděli anebo uvěřili, bylo dáno zaslíbení.

Židům 10:16  

"Toto je smlouva, kterou s nimi po těch dnech uzavřu, praví Hospodin: Své zákony vložím do jejich srdce a vepíši jim je do mysli."

Anebo

Jan 14:23

Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.

Sláva na nebi Bohu a jeho Synu Ježíši, nechť se na vás naplní toto zaslíbení. Amen.