(Ř 10:4) Konec zákona
Vytvořeno Kvě 09, 2022 Od Jiri Sanek v Věčné evangelium
(Ř 10:4) Konec zákona
(autor Daniel Botkin)
[CSP] Ř 10:4 Vždyť Kristus je konect2 Zákona k spravedlnosti pro každého, kdo věří.
t2 n.: cíl
Mnoho křesťanů se z dnešních kazatelen učí, že Bůh musel zákoník Starého zákona zrušit, protože byl pro jeho lid příliš obtížným pro dodržování všech těchto pravidel. Křesťanští učitelé Bible nám říkají, že za té Staré smlouvy bylo nemožné, aby lidé bezúhonně chodili ve všech přikázáních Páně. O Zachariášovi a Alžbětě, rodičích Jana Křtitele, je však psáno, že
„Oba byli spravedliví před Bohem a žili bezúhonně podle všech Pánových příkazů a ustanovení“ (Lukáš 1:6).
Zachariáš a Alžběta neměli tu výhodu, že by jim naši novodobí učitelé Bible řekli, že to není možné. Jediné, co měli, byla Tóra, aby jim řekla, že to možné je:
„Nebo přikázaní toto, kteréž přikazuji tobě dnes, není skryté před tebou, ani vzdálené od tebe. Není na nebi, abys řekl: Kdo nám vstoupí do nebe, aby vezma, přinesl a oznámil je nám, abychom je plnili? Ani za mořem jest, abys řekl: Kdo se nám přeplaví za moře, aby je přinesl a oznámil nám, abychom plnili je? Ale velmi blízko tebe jest slovo, v ústech tvých a v srdci tvém, abys činil to:“ (Dt 30:11-14, BKR).
Chodit podle přikázání Tóry není nemožné. Není to nějaké hluboké, tajemné tajemství, jehož může dosáhnout pouze speciální třída superduchovních světců. „Není skryté před tebou,“ prohlašuje Písmo.
Není to v nebi: Nevyžaduje to být uchvácen do třetího nebe. Není to ani za mořem: Nevyžaduje to cestovat na druhou stranu oceánu a jednat s nějakým guruem, knězem nebo rabínem. Schopnost chodit podle přikázání Tóry je na dosah průměrného Božího dítěte: „Ale velmi blízko tebe jest slovo, v ústech tvých a v srdci tvém, abys činil to“.
V Římanům 10 Pavel píše, že „Kristus je konec zákona“, a poté cituje tuto pasáž z Deuteronomia 30 a komentuje ji. Chceme-li tedy správně porozumět tomu, co měl Pavel na mysli, když napsal, že „Kristus je konec zákona“, pak musíme mít na paměti, že víra v Krista a chození podle přikázání Tóry se v Pavlově mysli vzájemně nevylučují; naopak jdou spolu. Jinak by Pavel nespojoval tento úryvek z Deuteronomia 30 (který hovoří o dodržování příkazů Tóry) s vírou v Mesiáše.
Tóra popisuje Boží měřítko spravedlnosti a nabízí je těm, kteří je přijmou vírou. Křesťané někdy zapomínají, že Boží lid byl ospravedlněn vírou již před Kristem, za doby tzv. Staré smlouvy. Nový zákon třikrát říká „spravedlivý bude žít z víry“ a mnozí křesťané předpokládají, že se jedná výhradně o novozákonní koncept, tedy něco neznámého těm, kdo žili pod tou Starou smlouvou. Tento koncept však nebyl pro pisatele Nového zákona novým zjevením; byl to přímý citát převzatý ze spisů Starého zákona (Abk 2:4).
Proč Pavel spojil pasáž z Deuteronomia 30, o poslušnosti Tóry, s vírou v Ješuu jakožto Mesiáše? Protože Pavel věděl, že zaslíbený Mesiáš měl být předmětem naší víry, klíčem k prožití blaženého života popsaného v Deuteronomiu 30 a ve zbytku Tóry. Identita Mesiáše již nebyla skryta v nebi ani pohřbena pod mořem; dlouho očekávaný Mesiáš byl zjeven Božímu lidu v osobě Ješuy z Nazaretu. Zaslíbený Mesiáš byl cílem, předmětem, tím slovem učiněným v těle, naplněním Tóry. S touto myšlenkou se podívejme na výrok, že „Kristus je konec zákona“.
Když někteří lidé slyší frázi „konec zákona“, myslí si, že to znamená „už žádná pravidla, která je třeba dodržovat“. Tohle však je anarchie, neboli něco, co Nový zákon jasně odsuzuje. Boží Království se nemá vyznačovat nezákonností. Ješua naopak učil, že na konci tohoto věku bude Boží Království očištěno od své dlouhotrvající a hluboce zakořeněné nezákonnosti [ανοµοσ, anomos, „bez zákona“, zdroj našeho českého slova anomianismus]. (Viz např. anomos Mt 7:23 a podobenství v Mt 13, zvláště verše 41,49.)
Mt 13:41 Syn člověka pošle své anděly, i seberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost,t25
t25 ř.: bezzákonnost
Mt 13:49 Tak tomu bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé zprostředka spravedlivých
Co tedy znamená „konec zákona“ v Římanům 10:4? Neznamená ten „konec“ něčeho, že to všechno skončilo, zakončilo, ukončilo, přestalo existovat? Toto je obvyklý význam v češtině, ale Nový zákon je napsán v řečtině, nikoli v češtině. Řecké slovo, které se zde překládá jako „konec“, je τελοσ (telos). Podle Gingrichova lexikonu podstatné jméno telos znamená „konec“ v jednom ze dvou významů: 1) ve smyslu ukončení, zastavení, uzavření [jako v české definici slova „konec“ diskutované výše]; nebo 2) ve smyslu konec, cíl, výsledek, tj. cíl nebo účel [jako v našem anglickém prohlášení „Cíl neospravedlňuje prostředky“].
Důležitá otázka však zní: Které z těchto dvou definicí by měly být aplikovány na slovo telos v Římanům 10:4? Definice č. 1 by naznačovala, že přikázání Tóry již neplatí; že byla zrušena Mesiášem, který ale řekl, aby se ani nedomnívali, že přišel zrušit Zákon tedy Tóru (Mt 5:17). Definice č. 2 neznamená, že ta přikázání z Tóry jsou zrušena, ale že víra v Mesiáše je prostředkem k dosažení toho konce – ten konec (neboli cíl) je spravedlnost popsaná v Tóře a schopnost chodit v této spravedlnosti a žít životním stylem zachovávatelů Tóry.
Bohužel většina anglických překladů Bible způsobuje, že neinformovaný čtenář předpokládá, že „telos/konec zákona“ znamená, že Tóra je nyní ukončena a zastaralá. Zde je několik příkladů:
• „Neboť Kristus končí zákon.“ (New English Bible) Zde překladatelé magicky změnili podstatné jméno telos za sloveso („končí“), takže nemůže existovat možnost chápat „konec“ jako „cíl“.
• "Ale nyní Zákon dospěl ke konci." (angl. Jeruzalémská Bible) Zde je první slovo γαρ (gar) přeloženo jako „Ale“, což jemně, ale mylně naznačuje, že existuje určitý kontrast mezi poslušností Tóry a vírou v Krista – i když gar není slovo, které implikuje protiklad, ale „ spojka používaná k vyjádření příčiny, závěru nebo pokračování; nebo k vysvětlení“ (lexikon Gingrichův), běžně se překládá jako „pro/proto“. Jeruzalémská bible (v angličtině) se také postarala o to, aby slovo „Zákon“ bylo psáno začátečním velkým písmenem, aby čtenář věděl, že se zde mluví o Božím Zákonu. Pavel samozřejmě má na mysli Boží zákon, ale tito konkrétní překladatelé chtějí, aby si čtenář myslel, že Tóra podle jejich slov „skončila“, přestože sloveso „skončil/končí“ se v řeckém textu nevyskytuje.
• „Neboť Kristus dovedl Zákon ku konci.“ (překlad Today's English Version) Tento překlad, nazývaný také Dobrá zpráva pro moderního člověka (nebo „Dobrá oprátka“, chcete-li), dělá totéž co Jeruzalémská Bible, používá velké písmeno pro slovo „Zákon“ a dodává neexistující sloveso „dovedl“.
• "On s tím vším končí." (Living Bible) Stejně jako v New English Bible se to podstatné jméno telos záhadně mění ve sloveso, "končit". Takovýmto způsobem může být odmítnuta poslušnost Boží svaté Tóře skrze zlehčující frázi „s tím vším“, a Tóra tudíž může být považována za něco marného a bezúčelného. (Zaujatost překladu Living Bible proti Tóře je patrná také ve verších, jako je Jan 1:17, kde kralické znění „Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest“ se v překladu Living Bible rozšiřuje na „Mojžíš nám dal pouze Zákon s jeho přísnými požadavky a nemilosrdnou spravedlností.").
Je zřejmé, že výše uvedení překladatelé chtějí, aby si jejich čtenáři mysleli, že „telos zákon“ znamená, že Tóra skončila a její přikázání již neplatí. David Stern ve svém Židovském komentáři k Novému zákonu (str. 396) poukazuje na to, že slovo telos je v Novém zákoně použito 42krát a podle lexikonu Arndta a Gingricha musí telos znamenat „konec“ ve smyslu „ukončit“ pouze ve čtyřech nebo pěti z těchto 42 výskytů. David Stern správně uzavírá, že „tento verš [Řím. 10:4] nemluví o ukončení čehokoli. Ten verš říká, že velký rozmach Božího záměru dát Tóru jako prostředek ke spravedlnosti dosáhne svého cíle a dovršení v příchodu Mesiáše.“
Víra v Mesiáše by neměla ukončit naši poslušnost Boží Tóře. Víra v Mesiáše by měla být výchozím bodem naší poslušnosti. Tím, že je „cílem, ke kterému směřuje Tóra“ (Sternův překlad), tak se Mesiáš stává Zdrojem, který umožňuje, vybavuje a zmocňuje Boží lid žít život v poslušnosti Božích přikázání.
Schopnost žít život v poslušnosti Tóry je v dosahu průměrného Božího dítěte.
" …není pro tebe nesplnitelný, ani ti není nedosažitelný.... ‚Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;‘ je to slovo víry, které hlásáme: Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn.“ (Dt 30,11 JB; Ř 10,8-9 CSP).
Někteří lidé si myslí, že když zde Pavel psal o tom, že je „zachráněn“, měl na mysli pouze „zachráněný z pekla“. I když nás víra v Krista zachraňuje z pekla, ta spása, o které se zde Pavel zmiňuje, je také spásou z moci naší tělesné, hříšné přirozenosti. Jsme zachráněni nejen před peklem; jsme také zachráněni od těch pekelných věcí uvnitř nás, těch věcí, které, jak se zdá, znemožňují poslušnost Božích přikázání – naše chamtivost, náš hněv, naše neodpuštění, naše žádostivost, naše sobectví, naše apatie atd. atd. Ať už jsou naše slabosti a charakterové nedostatky jakékoli, díky víře v Mesiáše můžeme být od těchto věcí vysvobozeni, abychom mohli svobodně důvěřovat a poslouchat, a zažít tak vítězný, požehnaný život, který si náš Otec v nebesích přeje, abychom měli.
——————————————
Zdroj: https://biblesabbath.org/tss/529/tss_529.pdf