Přibito na kříž

Píše se rok 1844, 22 říjen a nemálo křesťanů po celém světě v tento den očekává druhý příchod Ježíše Krista. Uvěřili biblické zprávě, kterou hlásal Wiliam Miller a jiní, kteří při studiu písma narazili na proroctví z knihy Daniele o dvou tisících a tří stech večerech a jitrech

Daniel 8 kapitola  14"Bude to 2 300 večerů a jiter," odpověděl mu. "Pak bude svatyně znovu obnovena."

 a vypočítali, že v tento čas má dojít naplnění jeden ze svátku z knihy Leviticus, neboli třetí Mojžíšovy a to svátek dne smíření, očištění svatyně.

3 Mojžíšova 26 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 27"Desátého dne téhož sedmého měsíce bude Den smíření.

Tito lidé, však neznalí co to znamená slavnost Smíření, se domnívali, že jde o druhý příchod Ježíše Krista a očištění naší Země od hříchu. Kristus však nepřišel a všichni očekávající návrat Pána, prožili velké zklamání.

Proč, ale k tomuto zklamání došlo?

 Již ve třetím století vzniká silný spor mezi teologií západu a východu. Tento spor vznikl v Alexandrijské škole a v Římské, které postupně přijímali učení filozofů, a pohanského okultismu což mělo za následek přijetí celibátu, neděle, trojice, spojení se se státem, mnišství, uctívání svatých a obrazů, pozůstatků mrtvých, zavedení tradic,  přesunutí slavení Pesachu na den pohanských velikonoc a s ním postupné rušení i dalších slavností z Leviticusu 23 kapitoly a jejich nahrazení různými slavnostmi odvíjejících se zpravidla na slunovrat nebo jiné dny zasvěcené pohanským bohům, které se postavily proti škole Antiochenské, která se držela učení apoštolů a tak docházelo ke střetům mezi ní a těmito dvěma, již zmiňovanými školami, až nakonec došlo mezi nimi k oddělení se. A netrvalo to dlouho, kdy křesťané nesoucí pravdu se museli stáhnout před odpadlým křesťanstvím, papežstvím, spojeným se státní mocí a žít v ústraní po dobu tisíc dvě stě šedesát dní.

Jakmile se toto stalo, byla již vytyčena cesta k tomu, aby pozdější čtenáři Bible hledající upřímně pravdu, ji nemohli najít. Během staletí byla vybudována, tak hluboká propast mezi obrácenými pohany a křesťany ze židů, že již je jen těžké najít onen most, který by je znovu spojil.

Částečně tento most Boží Syn, Duch boží, začal budovat skrze hnutí před rokem 1844,  Hnutí sedmého měsíce, z kterého nakonec vznikla i Církev Adventistů sedmého dne.

Ale v tomto hnutí se nacházeli jen lidé, kteří byli poznamenáni tímto oddělením se před skoro dvou tisíciletími, takže nemohli porozumět, co skutečně Den smíření znamená, jelikož aby jste porozuměli, museli by jste jít za židy a nejenom to, museli byste se vrátit znovu do starého zákona, o kterém dnes většina křesťanských církví a skupin i těch zdánlivě probuzených tvrdí, že to vše bylo přibito na kříž a tento zákon z kříže dát dolů.

 Jaká tragédie a jaké zklamání, následovalo po té, když Mesiáš nepřišel roku 1844. Jen hrstku to neodradilo a začala zkoumat, co to vlastně znamená Den smíření.

A tento zbytek to zavedlo do staré smlouvy do svatyně a k tomu co dělal velekněz i lid v tuto dobu. Bůh jim dal poznat v Písmu, že velekněz přešel ze svatyně do svatyně svatých, kde činil jistými úkony očištění tohoto svatého místa.

A tak se dozvěděli, že v nebesích se udála tato událost, kdy Ježíš jako náš velekněz přešel ze svatyně do svatyně svatých a tak začal soud nad lidstvem před jeho druhým příchodem, adventem.

Židům 9 kapitola 11 Kristus však, jako velekněz dobra, jež mělo přijít, prošel větším a dokonalejším stánkem, který nebyl postaven rukama, to jest stánkem, který nepatří k tomuto stvoření. 12 Jednou provždy vstoupil do nejsvětější svatyně, a to ne s krví kozlů a telat, ale se svou vlastní krví, a tak nám zajistil věčné vykoupení.

Jeden z pilířů Církve adventistů sedmého dne tedy spočívá právě na jednom ze svátků z třetí knihy Mojžíšovy.

Tato mladá církev začala zkoumat písma a postupně přijímat jednotlivé opravdu křesťanské židovské pravdy. Bůh je přivedl k tomu co se skutečně děje s člověkem po smrti, k sobotě, ke zdravotní reformě a dalším. Ale nakonec se této cesty zalekli natolik, že nabrali stejný směr, jako i jiné protestantské církve, směr zpátky pod křídla římsko-katolické církve, to si však nechtějí dnes přiznat.

     Její pilíře, na kterých tato církev vznikla, se povážlivě třesou a z kazatelen je slyšet čím dál více nahlas, aby tyto pilíře, byly odstraněny a tím zanikne identita Církve adventistů sedmého dne. Toto odstraňování již započalo před rokem 1888, ale právě v tomto roce došlo k radikálnímu zlomu a nabrání jiného kurzu. Kurzu takzvané západní církve.

 Nicméně se vrátím k onomu pilíři, na kterém tato církev vznikla a to na Dni smíření. Předobraz slavnosti smíření se naplnil 22. Října 1844, stejně jako Pesach, Nekvašený chléb, Letnice, Troubení, ale zůstává stále ještě jeden svátek, Slavnost stánků. Jeho předobraz se jistě naplní.

Můžete se rozhodnout jestli v dobu, na kterou tato slavnost připadne, budete očekávat Boží zaslíbení a nebo dne, ale učedníci slova Ježíše uposlechli.

Sk 1:4:           Když se s nimi sešel, přikázal jim: "Neopouštějte Jeruzalém, ale očekávejte Otcovo zaslíbení, o kterém jste mě slyšeli mluvit.

Následně byl na ně vylit Duch svatý o Letnicích.

Můžete se zařadit po boku těch, kteří řeknou, že to patří do ceremoniálního zákona a tím pádem to je přibité na kříž, ale není paradoxní, že pak nakonec přicházíme na slavnosti tohoto světa, jako jsou Vánoce, Silvestr, Velikonoce, Valentýn, Dušičky, neboli Heloween, které vycházejí převážně z katolických potažmo pohanských tradic. Jak je možné že právě tyto slavnosti na tom kříži neskončily??

    My křesťané, jsme tolik toho na ten kříž již přibili, že toho Ježíše již přes to všechno ani nevidíme a tak pravda tam zůstává viset, jelikož ji nikdo nemá odvahu uchopit a dát dolů, protože ona pochází z Izraele ze Židů. Stejně jako Boží Syn je  však vzkříšena, a je jen na vás jestli v ni uvěříte.

Zachariáš 14 kapitola 18:     A když se na tu pouť nevydá lid Egypta, nebude pršet ani na ně. Takovou ranou Hospodin raní národy, které by neputovaly slavit Svátek stánků.