Nebyla sobota pouze pro Izraelity a jejich potomky, kteří vyšli z Egypta?

Vytvořeno Čvn 08, 2021 Od Kevin J. Mullins v Ustanovení a nařízení

Z anglického originálu převzato  odtud.

"Vzpomeň, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtamtud vyvedl mocnou rukou a vztaženou paží. Proto ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal zachovávat sobotní den.“ (5. Mojžíšova 5:15)

Písmo jasně říká, že všichni Ježíšovi následovníci (Židé a pohané) po Kristově nanebevzetí stále zachovávali šabat a výroční svátky (slavnosti).

Šabat (Sobota): Skutky 13:14, 42, 44; 16:13; 17:2; 18:4.

Výroční slavnosti: Skutky 2:1; 12: 2-3; 18:21; 20: 6,16; 1 Kor. 5:6-8; 16:8.

K věřícím Židům Pavel napsal:

"Nuže je tu pro lid Boží možnost odpočinutí. Neboť kdo vejde do jeho odpočinutí, odpočine také od svých skutků jako Bůh (tehdy) od svých. Snažme se tedy vejiti do toho odpočinutí! Ať nikdo podle onoho příkladu nevěry nepadne!“ (Židům 4:9–11, [ColNZ1947])

Tenhle čin obrácených pohanů totiž zachovávat tyto věci, to bylo vždy Božím plánem:

"Také cizince, kteří se připojují k Hospodinu, aby mu sloužili a aby milovali Hospodinovo jméno, aby byli jeho otroky, kteří všichni zachovávají sobotu před znesvěcením a drží se pevně mé smlouvy, ty přivedu na svou svatou horu a rozradostním je ve svém domě modlitby; jejich zápaly a jejich oběti budou vystupovat pro zalíbení nad mým oltářem. Vždyť můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy.“ (Izajáš 56:6, 7 [CSP])

Pozorně si všimněte, že když šabat dodržují pohané, oni se NEPŘIPOJUJÍ k judaismu, ale připojují se „k HOSPODINU“.

Většina učitelů se však bude odvolávat na 5. Mojžíšovu 5:15, kdy se budou snažit dokázat, že Sobota (Šabat) byla dána pouze Židům, kteří byli vysvobozeni z Egypta. To nemůže být pravda, protože Bůh začal na vrcholu hory Sinaj mluvit svůj zákon deseti přikázání a začal to slovy:

" Exodus 20:2 Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiné bohy vedle mne.“ (Exodus 20:2, 3 [CSP])

Poté Bůh pokračuje se zbytkem té Desítky (přikázání). Takže podle falešného tvrzení oněch učitelů zákazy uctívání jiných bohů, zabíjení, cizoložství a krádeže atd. musí platit rovněž pouze pro Židy, ale přesto tomuhle nevěří ani jeden z nich.

Bůh svému lidu často připomínal jejich vysvobození, když hovořil také o jiných Příkazech (viz Leviticus 22:31–33; Dt 24:17–18). Kdyby byl jejich výklad Deuteronomia 5:15 správný, svatost by mohli získat pouze Židé podle Leviticusu 11:45, který říká:

„Neboť já Hospodin jsem vás vyvedl z egyptské země, abych byl vaším Bohem. Buďte svatí, neboť já jsem svatý.“

Co většina lidí nechápe je Juda (jehož potomky jsou Židé), který byl pouze jedním z kmenů přítomných u hory Sinaj. Ten lid jako celek byl Izrael, a to včetně „přimíšeného lidu“ z Egypťanů, kteří přišli s nimi a přijali Boha Izraele (Exodus 12:38; Leviticus 19:33-34; Numeri 15:15). Štěpán jim říká „shromáždění Božího lidu na poušti (B21), církev na poušti (KJV)“ viz Skutky 7:38. Izrael je tedy církev složená z věřících, kteří vždy zachovávají „Boží přikázání a mají Ježíšovo svědectví“. (Micheáš 5:2–4, 7–8; Zjevení 12:1–5, 17). To věčné evangelium bylo kázáno nejen Ježíšem a jeho učedníky. Pavel napsal:

„Vždyť také nám byla oznámena radostná zvěst, stejně jako i jim. Slovo zvěsti jim však neprospělo, protože nebyli spojeni vírou s těmi, kteří slyšeli.“ (Židům 4:2 [CSP]).

Sobota tedy nemůže být pouze pro Židy, byla dána při stvoření pro celé lidstvo (Genesis 2:1–3) a předána celému Izraeli (církvi) pod Sinají, včetně pokolení Efraimova, ze kterého se stane „množství“ národů“ což doslovně znamená

plnost pohanů nebo se stane plností národů“(Genesis 48:17-19 [Bible21]).

Šabat (Sobota) tedy není určen pouze pro několik věřících žijících v Jeruzalémě:

"Po šest dní se bude pracovat, ale sedmý den bude dnem úplného odpočinku, dnem posvátného shromáždění, kdy nebudete konat žádnou práci. Ať bydlíte kdekoli, je to Jahvova sobota.“ (Leviticus 23:3, [JB])

Pokud jde o Abrahama, Bůh řekl:

„protože mne Abraham uposlechl a zachovával, co jsem mu uložil, mé příkazy, má ustanovení a mé zákony“ (Genesis 26:5).

Tohle Abraham dělal ještě předtím, než byla sepsána Boží přikázání a ustanovení, a přitom byl pohanem z Babylonu, což je dnešní Irák (Genesis 11:31, 12:1-4). Ale zachovával Abraham sobotu? Ano, protože ona je tím, čím „ustanovení“ je. Boží ustanovení se vztahují k Hospodinovým svátkům a sobotám (viz Leviticus 23:14, 21, 41).

V 16. kapitole knihy Exodus jsme četli o manně, která padala z nebe. Tuto mannu měli sbírat během šesti pracovních dnů, ale v sobotu měli odpočívat. Bůh řekl:

"Hospodin řekl Mojžíšovi: Hle, sešlu vám z nebe chléb a lid bude vycházet a sbírat pro svou každodenní potřebu, abych ho vyzkoušel, bude-li chodit podle mého zákona nebo ne.“ (Exodus 16:4)

Mějte na paměti, že zde se nacházíme PŘED horou Sinaj a vydáním Zákona v písemné formě. Mnoho lidu tento pokyn neuposlechlo a v sobotu šli sbírat mannu, ale žádnou nenašli. K tomu Bůh řekl:

"Hospodin řekl Mojžíšovi: Jak dlouho budete odmítat zachovávat mé příkazy a zákony?" (Genesis 16:28)

Čili dříve jsme viděli, že Bůh hovořil o Abrahamovi, který dodržoval Jeho přikázání, ustanovení a zákony, ale zde vidíme lid, jenž to nedodržuje. Lid porušením Šabatu (Soboty) porušil Hospodinův zákon, a proto Abraham zcela určitě musel Sobotu neboli Šabat zachovávat. Jinak by Bůh nemohl říci, že Abraham zachovával Jeho přikázání a zákony.

Ale co Jeruzalémský koncil?

"Proto (já Jakub) soudím, abychom nedělali potíže těm, kteří se z pohanů obracejí k Bohu, ale napsali jim, aby se zdržovali toho, co bylo poskvrněno modloslužbou, smilstva, zardoušeného a krve.“ (Skutky 15:19-20)

Mnoho kazatelů a učitelů poukazuje na Skutky 15:20, kde se jeruzalémská rada rozhodla pomoci nově obráceným pohanským věřícím tím, že jim dala čtyři věci, které ze svých pohanských zvyků musí dát stranou. To, co tito učitelé přehlížejí, je, že tyto čtyři pokyny byly pouze předběžné a nikoli jediné pokyny pro věřící z pohanů. Také tyto čtyři pokyny pocházejí přímo ze Zákona (Tóry), například:

1. Zdržte se „znečištění modlami“ (Exodus 20:25).

2. Zdržujte se „smilstva“ nebo „sexuální nemorálnosti“ (Leviticus 18; Numeri 25:1–3).

3. Zdržujte se „zardoušených věcí“ (což je instrukce týkající se správného způsobu zabití tvora; Genesis 9:4).

4. Zákaz jíst „krev“ (Leviticus 17:10–15; která odkazuje na stravovací pokyny Zákona; Leviticus 11; 5. Mojžíšova 14).

Ovšem to nejsou všechny, jichž by se měl věřící vzdát, ale tyto pokyny splňovaly potřeby těchto raných pohanů, kteří byli ponořeni do pohanských zvyků. Samozřejmě je také zakázáno zabíjení, krádež, cizoložství, žádostivost atd. Ve skutečnosti ten 21. verš ve Skutcích 15 dále říká, že tito pohanští věřící se budou vyučovat cestě Božího království a přijdou do důvěrnějšího zkušenosti z Boží pravdy, právě když budou číst Mojžíšovy knihy (Genesis - Deuteronomium) „každý sobotní den":

"Neboť Mojžíš má ode dávných pokolení v každém městě své hlasatele v synagogách, kde bývá čten každou sobotu."

Takže právě tady máme definitivní potvrzení, že pohané stále zachovávali a vyučovali se v den sobotní.

"Prvotní křesťané zachovávali židovskou sobotu;" ... to proto křesťané po dlouhou dobu mívali svá společná shromáždění o šabatu, ve kterém byly čteny některé části zákona ... “(Celé dílo Jeremyho Taylora, sv. IX, s. 416 (R. Heber's Edition, sv. XII, s. 416)

"Křesťané z pohanů také zachovávali sobotu." (Gieseler’s Church History, Vol. 1)

"Tím, že první křesťané byli povětšinou Židé, tak oni pokračovali ve slavení Pesachu na památku Kristovy smrti, toho pravého Pesachu; a toto pokračovalo i mezi těmi, kteří se z pohanů obrátili ke Kristu.“ (A. T. Jones, Great Empires of Prophecy, p. 213)

"Sobota sedmého dne byla ... slavena (posvátně dodržována) Kristem, apoštoly a prvotními křesťany, až dokud laodicejský koncil tímto způsobem zcela nezrušil její zachovávání." (Dizertační práce na téma Den Páně, str. 33–34).