(Jan 8:58) JÁ JSEM

Ježíš odpověděl: "Amen, amen, říkám vám: Dříve než byl Abraham, já jsem."

Tohle mnoho trinitářů používá jako nezvratný důkaz toho, že Kristus je Nejvyšší Bůh, protože použil výraz „JÁ JSEM“ ve vztahu k sobě samému. Je tohle ten případ? Bible říká, že Ježíš je „Syn Nejvyššího“ (Lukáš 1:32). Tuto skutečnost si dokonce uvědomují I ďáblové. Jednoho dne k Ježíši přišel posedlý člověk a oslovil ho: "Ježíši, Synu Nejvyššího Boha?" (Marek 5:7). Ježíš je Syn Nejvyššího Boha, nikoli sám ten Nejvyšší Bůh.

Podívejme se do knihy Exodus, což je jediné místo, kde se ve Starém zákoně používá výraz „JÁ JSEM“. Mojžíš spatřil zvláštní jev, když viděl, jak hořel jeden keř, ale přitom stráven nebyl. Bible říká:

„Vtom se mu v ohnivém plameni z prostředku keře ukázal Hospodinův anděl. Mojžíš se podíval a hle, keř planul ohněm, ale nebyl stravován.“ (Exodus 3:2).

Kdo se zjevil Mojžíšovi? "Anděl Páně." Kdo je to? Když se Mojžíš přiblížil ke keři, anděl Páně řekl:

„Nepřibližuj se! Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svatá půda.“ (Exodus 3:5).

Četli jsme o podobné události s Jozuem, když se chystal obklíčit Jericho.

„Jednou, když byl Jozue poblíž Jericha, pozvedl oči a hle - kdosi před ním stojí s vytaseným mečem v ruce! Jozue šel k němu a oslovil ho: "Patříš k nám, nebo k našim nepřátelům?" "Nikoli," odpověděl on. "Já jsem vůdce Hospodinova vojska. Teď jsem tu." Jozue padl tváří k zemi a poklonil se. "Jaké příkazy má můj pán pro svého služebníka?" zeptal se. Vůdce Hospodinova vojska na to Jozuovi řekl: "Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svaté." A Jozue to udělal.“ (Jozue 5:13-15).

Zde se Jozuovi zjevil velitel Hospodinova vojska a řekl mu, aby si sundal boty z nohou, protože země, kde stál, byla svatá. My víme, že to nebyl nějaký anděl, protože anděl by nepřijal klanění/uctívání. Jan se začal klanět andělu a ten řekl: „Padl jsem tedy k jeho nohám, abych se mu klaněl, ale on mi řekl:

"Pozor, nedělej to! Jsem jen Boží služebník, tak jako ty a tvoji bratři, kteří mají Ježíšovo svědectví. Klaněj se Bohu!" Vždyť Ježíšovo svědectví je duchem proroctví.“ (Zjevení 19:10).

Víme také, že velitel Hospodinova vojska, který se zjevil Jozuovi, nebyl Bůh, Otec, protože

„Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v Otcově náručí, ten jej vylíčil“ (Jan 1:18).

Dalším důvodem, proč by to nemohl být Otec, je to, že se tato osoba identifikovala jako „velitel Hospodinova vojska“ spíše než „Hospodin“ sám. Jediný, kdo by to mohl být, je Ježíš Kristus.

Kristus se zjevil Jozuovi a řekl mu, aby si zul boty z nohou, protože země, na které stál, byla svatá. Kristus je často označován jako „anděl Páně či anděl Hospodinův“. Slovo „anděl“ znamená posel a ne vždy odkazuje na třídu bytostí známých jako andělé. Ježíš není doslovný anděl, ale je nejpřednějším poslem (pro) Boha.

„Hle, posílám před tebou anděla, aby tě opatroval na cestě a přivedl tě na místo, které jsem připravil. Měj ho ve vážnosti a poslouchej ho, nepopouzej ho. Neodpustí totiž vaše provinění - vždyť v něm přebývá mé jméno!“ (Exodus 23:20, 21).

Čteme také:

„Vtom se Boží anděl, který kráčel před izraelským táborem, pohnul a šel teď za nimi. Oblakový sloup, který byl před nimi, se totiž pohnul, postavil se za ně“ (Exodus 14:19).

Kristus byl Ten, kdo šel před syny Izraele. Pavel napsal o Izraeli, že

„všichni pili tentýž duchovní nápoj (pili totiž z duchovní skály, která je provázela, a tou skálou byl Kristus)“ (1. Korintským 10:4).

Vidíme tedy, že jediný případ, kdy je výraz „JÁ JSEM“ použit ve Starém zákoně jako jméno, odkazuje na Krista. Jak potom může někdo říci, že tím, že Kristus v Novém zákoně použil stejný termín, tak o sobě tvrdil, že je tím Nejvyšším Bohem?

Někteří polemizovali, že výraz „JÁ JSEM“ znamená „věčná existence“ nebo „bez počátku“. Toto však není správná definice tohoto pojmu. Hebrejské slovo je אהיה – ehje (ehëjeh) v nedokonavém tvaru (nedokonaný, imperfektum= vyjadřující děj nedokončený), což znamená:

1) býti, díti se, státi se, existovati, státi se, nahoditi se

1a) (Qal)

1a1a) stát se, vypadnout, nastat, konat se, nastat, nastat

1a1b) dojít, dojít

1a2) vzniknout, stát se

1a2a) povstat, objevit se, přijít

1a2b) stát se

1a2b1) stát se

1a2b2) stát se podobným

1a2b3), které mají být zřízeny

1a3) být

1a3a) existovat, být v existenci

1a3b) zůstat, zůstat, pokračovat (se slovem místa nebo času)

1a3c) stát, ležet, být uvnitř, být u, nacházet se (se slovem o místě)

1a3d) doprovázet, být s

1b) (Nifíl)

1b1) odbývati se, státi se, udáti se, býti uskutečněn

1b2) být hotovo, být dokončen, být pryč

( Brown-Driver-Briggův hebrejský lexikon ).

Slovo ehje má několik významů, jedním z nich je „vzniknout“. To slovo samo o sobě nevyžaduje věčnou existenci v minulosti bez počátku. Používá se zde však v nedokonavém tvaru, který se může vztahovat na minulost, přítomnost i budoucnost. Někteří z toho usoudili, že „JÁ JSEM“ znamená „bez počátku“. Ale podívejme se, jak se toto slovo používá v úplně stejném tvaru jinde v Bibli.

Poprvé je toto slovo použito v Genesis 1:2, kde se říká: „A země byla [ehje v dokonalém čase] bez tvaru a prázdná;…“ Zde je ehje použito v dokonavém čase s odkazem na dokončenou akci v minulost. Země byla bez formy, ale už není bez formy. Ten stav je minulostí. Další verš říká: „A Bůh řekl: Budiž [ehje v nedokonavém čase] světlo, a bylo světlo“ (Genesis 1:3). Zde se ehje používá v nedokonavém čase (stejně jako v Exodus 3:14) k vyjádření stavu, který trvá. Světlo začalo prvního dne, ale trvá dodnes. Zde zjišťujeme, že ehje v nedokonavé formě neznamená „bez počátku“. Ve skutečnosti naopak; v tomto případě označuje začátek.

Ehje v nedokonavém čase se používá také u lidí. Bůh řekl: "A já budu chodit mezi vámi a budu vaším Bohem a vy budete [ehje v nedokonavé podobě] mým lidem." (3Mo 26:12; Viz také Genesis 9:26; 41:40; Soudců 11:9; Rút 2:13; 2. Samuelova 15:34.)

Ježíš je JÁ JSEM z Exodus 3:14 a Jana 8:58, ale to neznamená, že nepřijal život od svého Otce, jak sám dosvědčil:

„Jako má Otec život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě“ (Jan 5:26).

Ani jeho použití tohoto výrazu nenaznačuje, že je Nejvyšším Bohem. Písmo mluví o Ježíši jako o „Synu Boha Nejvyššího“, „Synu Nejvyššího“ (Marek 5:7; Lukáš 1:32). Otec je jedinou bytostí, která se nazývá „nejvyšší“, „nade všechněmi“ atd.

Nedovolte, prosím, člověkem vytvořeným teoriím, abyste neuznali Boha, Otce, jako toho jediného nejvyššího Boha a Ježíše Krista jako Jeho milovaného Syna.

Ježíšovy zázraky

Když zde na Zemi byl Ježíš, křísil mrtvé, uzdravoval nemocné, ovládal počasí atd. Ježíš poukázal na tyto zázraky jako na důkaz, že byl poslán Bohem. Když Jan Křtitel poslal k Ježíšovi posly, aby zjistili, zda je Mesiáš,

„Ježíš jim odpověděl: "Jděte a vyprávějte Janovi, co tu slyšíte a vidíte: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou čistí, hluší slyší, mrtví se křísí a chudým se káže evangelium.“ (Matouš 11:4, 5).

Někteří dospěli k závěru, protože Ježíš byl schopen dělat zázraky, že měl všemohoucí moc, když byl na zemi jako člověk. Není pochyb o tom, že Ježíš má nyní veškerou moc, protože po svém vzkříšení řekl:

„Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi“ (Matouš 28:18).

Ale dotyčné časové období je během Kristova života na zemi jakožto člověka. Kdyby měl jako člověk všemohoucí moc, byla by zpochybněna realita Jeho utrpení v Getsemanské zahradě a na kříži. (Podrobné vysvětlení tohoto bodu naleznete v kapitolách o Kristově smrti v naší knize Porozumění osobnosti Boha.)

Dokazuje schopnost dělat zázraky, že člověk má všemohoucí moc? Petr řekl:

„Ježíše z Nazaretu Bůh pomazal Duchem svatým a mocí. Kamkoli přišel, konal dobro a uzdravoval všechny soužené od ďábla, protože Bůh byl s ním“ (Skutky 10:38).

Zde Petr řekl, že konání zázraků spíše dokazuje, že Bůh je s Ním, než aby to dokazovalo, že má všemohoucí moc. Ježíš to potvrdil, když řekl:

„...To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky.“ (Jan 14:10).

Pokud schopnost konat zázraky dokazuje, že člověk je všemohoucí, museli bychom dojít k závěru, že mnoho lidí v Bibli bylo všemohoucích. Bůh uzdravil malomocné skrze Ježíše. Totéž učinil prostřednictvím Elizea (2. Královská 5:9-14). Bůh vzkřísil mrtvé skrze Ježíše. Totéž učinil prostřednictvím Elizea (2. Královská 4:32). Bůh otevřel oči slepým skrze Ježíše. Bůh zavřel a otevřel oči celému vojsku skrze Elíšu (2. Královská 6:18-20). Bůh ovládal počasí skrze Ježíše. Bůh zastavil déšť na 3,5 roku a pak spustil déšť prostřednictvím Eliáše (Jakub 5:17, 18). Toto je jen několik příkladů toho, jak Bůh koná zázraky prostřednictvím druhých. Ježíš řekl:

„Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, bude dělat skutky, které dělám já. A bude dělat ještě větší skutky, neboť odcházím k Otci“ (Jan 14:12).

Ježíš neslíbil, že svým učedníkům předá všemohoucí moc, ale že skrze ně bude konat zázraky.

Konání zázraků nedokazuje, že ten, kdo fyzicky mluvil nebo vykonal zázrak, je všemohoucí. Je jistě pravda, že Ježíš měl větší autoritu než kdokoli jiný, když zde byl na Zemi. Otec přikázal andělům, aby Krista uctívali, dokud byl na této zemi (Židům 1:6). Ježíš mohl přikázat, aby se něco udělalo, a oni by Jeho příkaz poslechli (Matouš 8:5-10; 4:3). Přesto Ježíš uznal, že tato autorita závisí na schválení Jeho Otce. Když za Krista začal Petr bojovat, Ježíš řekl:

"Myslíš, že nemohu požádat svého Otce, aby mi hned dal aspoň dvanáct legií andělů?" (Matouš 26:53).

Všechny zázraky, které Ježíš vykonal, když byl na zemi, byly vykonány mocí Boha prostřednictvím Jeho andělů.