Kniha zákona závazná dnes, tak jako za dnů Joziáše (Jóšijáše)

Vytvořeno Říj 15, 2018 Od Ellen Whiteová v Ustanovení a nařízení

Originál článku zde

GCB, 1. dubna 1903


Čtení knihy zákona, tak dlouho zapomenuté, učinilo hluboký dojem na královu mysl. Uvědomil si, že je třeba něco udělat, aby přinesl tento zákon k pozornosti lidu, a vést je, aby přizpůsobili své životy jejímu učení. Pomocí svého vlastního postupu měl v úmyslu ukázat svoji úctu k tomuto zákonu. Pokořil se před Bohem a roztrhl si své šaty.  
     V jeho postavení krále to bylo dílem Joziáše - uskutečnit /provádět principy vyučované v knize zákona v židovském národě. Tohle se on snažil dělat věrně. V samotné knize zákona našel poklad znalosti, mocného spojence v díle reformy. On neodložil tuto knihu stranou jako něco příliš drahocenného na to, ​​aby se s ní manipulovalo. Uvědomujíc si, že nejvyšší čest, která by mohla být položena na Boží zákon, bylo, stát se studentem jeho naučení, pečlivě zkoumal starobylá písma a rozhodl se chodit ve světle, které vyzařovalo na jeho cestu.  
    Když mu byl poprvé čten zákon, Joziáš si roztrhl oblečení, aby lidem naznačil, že je velmi znepokojen, protože o této knize předtím nevěděl, a že byl zahanbený a bolestivě zoufalý kvůli skutkům a cestám lidí, kteří přestoupili Boží zákon. Stejně jako v minulosti viděl modloslužbu a bezbožnost, jež mezi nimi existovala, byl velmi sužován. Teď, když v knize zákona četl o trestu, který by jistě takové praktiky následoval, jeho srdce naplnil veliký smutek. Nikdy předtím si tak plně neuvědomoval Boží odpor k hříchu.  
     Joziášův smutek nekončil výrazem slov pokání, ani vnějšími ukázkami zármutku. On sklonil své srdce ve velkém ponížení před Bohem, protože věděl, že hněv Páně musí být proti tomuto lidu zažehnut. On roztrhnul své srdce, stejně jako svůj oděv, za zneuctění, které bylo odhaleno Pánu Bohu nebes a země. Uvědomil si, jaký musí být následek; že totiž na Jeho lid přijde Boží nelibost.  
 
                           Bylo zahájeno vyšetřování 

     Král nepřešel tuto záležitost jako, že by měla malý dopad. Kněžím a ostatním mužům ve svatém úřadě dal příkaz: "Jděte se za mě, za lid a za celé Judsko dotazovat Hospodina ohledně slov této nalezené knihy. Hospodin proti nám plane velikým hněvem, neboť naši otcové neposlouchali slova této knihy a neřídili se vším, co je v ní o nás psáno."  
     Joziáš neřekl: "Nevěděl jsem o této knize nic. Tohle jsou starodávná naučení a časy se změnily."[Mnozí dnes říkají, že časy se změnily a po kříži prý již nepotřebujeme knihu zákona] On jmenoval muže, aby tu záležitost vyšetřili, a tito muži šli k prorokyni Chuldě. "Ona jim řekla: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Řekněte muži, který vás ke mně poslal:   Toto praví Hospodin: Hle, přivedu na toto místo zlo a na jeho obyvatele všechna slova knihy, kterou četl judský král, protože mě opustili a pálili oběti jiným bohům, aby mě provokovali k hněvu každým dílem svých rukou, má zloba plane proti tomuto místu a neuhasne. Judskému králi, který vás poslal dotázat se Hospodina, tomu řekněte toto: Takto praví Hospodin, Bůh Izraele, o věcech, které jsi slyšel:  Protože tvé srdce změklo a pokořil ses před Hospodinem, když jsi slyšel , co jsem promluvil  proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům -- že se stane hroznou pustinou a kletbou -- roztrhl jsi své roucho a plakal jsi přede mnou, také já jsem slyšel, je Hospodinův výrok. Proto hle, připojím tě ke tvým otcům a odebereš se do svého hrobu v pokoji. Tvé oči neuvidí nic z toho zla, které přivedu na toto místo. Přinesli tedy králi tuto zprávu." 
     V Joziášově době bylo Slovo Páně tak závazné a bývalo mělo být stejně striktně vynuceno, jako v té době, kdy bylo vyhlašováno. A dnes je stejně závazné jako bylo tehdy. Bůh je vždy věrný Svému Slovu. Co bychom měli dělat, my, kteří máme veliké světlo? Zákon byl neustále udržován před námi. Znovu a znovu jsme jej slyšeli kázat. Pánův hněv je zapálený proti Jeho lidu [Jeho hněv se projevuje tím, že dovoluje Satanovi dělat jeho dílo] kvůli jejich ignorování Jeho Slova. Usvědčení duše by nás mělo v pokání poslat k patě kříže, abychom se modlili celým srdcem a říkali: "Co máme dělat, abychom byli spaseni? Kterak máme přijít před Pána?" Moji bratři, ptejte se rychle, než bude pozdě.